Proboštství
Proboštství je jednak církevní instituce, jednak budova nebo komplex budov, kde sídlí probošt. Protože pojem probošt má v církevní terminologii několik významů, podobně chápeme i proboštství:
- V původním významu, pocházejícím ze středověku, je takto označován klášter, který byl organizačně a právně závislý na „mateřském“ klášteře, případně menší klášter, který byl sice samostatný, ale bez statusu opatství.[1]
- Označení se používá rovněž pro úřad a sídlo probošta kapituly (katedrální nebo kolegiátní).[2]
- V římskokatolické církvi existuje též čestné proboštství jakožto vyšší status farnosti; po tomto povýšení má farář titul probošta.
Kláštery
[editovat | editovat zdroj]"Klášterní hierarchie" byla obvyklá např. u řádů benediktinů, cisterciáků a premonstrátů. Naprostá většina těchto proboštství zanikla. Nejvýznamnější z dosud existujících jsou dva kláštery, založené benediktinskými mnichy z Břevnovského kláštera, které se později osamostatnily a staly se opatstvími: Broumovský klášter a Rajhradský klášter. Nezávislá proboštství se vyskytují např. u křižovníků s červenou hvězdou.
Další proboštství:
- Police nad Metují (benediktini z Břevnova)
- Svatý Jan pod Skalou (benediktini z Ostrova)
- Velíz (benediktini z Ostrova)
- Teslín (benediktini z Ostrova)
- Klášterec nad Ohří (benediktini z Postoloprt)
- Žatec (benediktini z Postoloprt)
- Břvany (benediktini z Postoloprt)
- Přeštice (benediktini z Kladrub)
- Město Touškov (benediktini z Kladrub)
- Měřín (benediktini z Třebíče)
- Mariánská Týnice (cisterciáci z Plas)
- Česká Lípa (cisterciáci z Plas)
- Žleby (cisterciáci z Mnichova Hradiště)
- Jablonné v Podještědí (cisterciáci z Mnichova Hradiště)
- Chotěboř (cisterciáci ze Žďáru nad Sázavou)
- Pohled (cisterciáci ze Sedlce)
- Svatý Kopeček (premonstráti z Hradiska)
- Toužim (premonstráti z Milevska)
- Šternberk (augustiniáni)
- Hradiště u Znojma (křížovníci s červenou hvězdou)
- Chlum svaté Máří (křížovníci s červenou hvězdou)
Proboštství jako sídla kapituly
[editovat | editovat zdroj]- Staré proboštství na Pražském hradě (metropolitní kapitula sv. Víta)
- Staré proboštství na Vyšehradě (vyšehradská kapitula)
- Nové proboštství na Pražském hradě (metropolitní kapitula sv. Víta)
- Nové proboštství na Vyšehradě (vyšehradská kapitula)
- Kapitulní proboštství ve Staré Boleslavi (při kostelu Nanebevzetí Panny Marie)
- Kapitulní proboštství v Litoměřicích (1655–1907 součást litoměřického biskupství)
- Kapitulní proboštství v Kroměříži (kolegiátní kapitula u sv. Mořice)
- Kapitulní proboštství v Olomouci (dnes sídlo rektorátu UP a FF UP)
- Proboštství kolegiátní kapituly v Mikulově
Farnosti se statusem proboštství
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Slovníček pojmů. www.brevnov.cz [online]. [cit. 2018-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Buben, Milan. Encyklopedie heraldiky. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003. S.379.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠRÁMEK, Josef. Mezi normou, reformou a praxí: proboštství benediktinských klášterů v Čechách a na Moravě ve středověku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2016. 481 s. ISBN 978-80-87895-73-3
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu proboštství na Wikimedia Commons
