Žleby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Žleby (rozcestník).
Žleby

zámek Žleby
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ0205 534668
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Čáslav
Historická země Čechy
Katastrální výměra 14,61 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 302 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 243 m n. m.
PSČ 285 61 až 286 01
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Zámecké náměstí 67
285 61 Žleby
Starosta Vladimír Šindelář
Oficiální web: www.ouzleby.cz
Email: podatelna@ouzleby.cz
Žleby
Red pog.svg
Žleby
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Žleby (německy Schleb) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 18 km jihovýchodně od Kutné Hory a 7 km východně od města Čáslav. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 1274 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy, která tu vytvořila hluboký žleb - žlab. Na městečko byly Žleby povýšeny v roce 1356, kdy byly v držení císaře Karla IV. a byl jim dán do znaku stříbrný lev se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. Písemnosti o tom se nedochovaly. Tento znak byl roku 1697 od pozdějšího majitele Žleb svobodného pána z Kaisersteinu pozměněn a obdařen barvami ze znaku rodiny Kaisersteinu. Na černém štítu je Lev zlaté barvy a drží v tlapě zlatou lilii. V současné době se město vrátilo k původním barvám znaku a ponechalo lvu stříbrnou lilii.

První písemná zpráva o Žlebech je z roku 1278. V tomto století tu byl založen hrad Jindřichem z Lichtenburku a dány počátky panství. V držení hradu se vystřídalo hodně majitelů i několik českých králů. Významnými rody byly Kaisersteinové, Schönfeldové a naposledy Auerspergové. Do roku 1848 tvořilo žlebské panství 20 vesnic.

Vyhledávanou památnou budovou je ve Žlebech státní zámek s bohatými sbírkami zbraní a jiných starožitnosti. Původně gotický hrad byl v roce 1427 pobořen husity, nově postaven před rokem 1450, později upraven renesančně, v roce 1754 barokně, do dnešní pseudogotické podoby přestavěn v letech 1849-1886.

Ke kulturním památkám ještě patří původně renesanční ze 2. poloviny 18. století barokně přestavěný kostel Narození Panny Marie s hrobkou, zvonice, kaple Nejsvětější Trojice, pseudogotická radnice z roku 1881, mariánský sloup, socha svatého Jana Nepomuckého a domy čp. 63, 119, 120.

U zámku je rozsáhlý anglický park. Ke Žlebům patří osada Markovice. V ní jsou jako památky zapsány gotický kostel svatého Marka ze začátku 14. století, areál zájezdní hospody čp. 91, dvůr a areál čp. 208 s hospodářskými budovami z druhé poloviny 18. století.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[5]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Žleby (2183 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, 5 obchodů s dobytkem, elektrárna, 3 holiči, 4 hostince, 2 hotely, hrnčíř, hudební škola, kamnář, kapelník, kavárna, klempíř, obchod s klobouky, 2 koláři, 2 kominíci, 2 kováři, 6 krejčí, lihovar, malíř, 3 mechanici, mlýn, natěrač, pražírna obilí, obchod s obuví Baťa, 6 obuvníků, 3 paliva, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, 2 pokrývači, porodní asistentka, povoznictví, provazník, 2 rolníci, 7 řezníků, 3 sadaři, sedlář, 11 obchodů se smíšeným zbožím, Záložna Žlebská, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, studnař, výroba obuvnických svršků, tesařský mistr, 3 švadleny, 4 trafiky, 4 truhláři, velkostatek Auersperg, 4 zahradnictví, 3 zámečníci, zubní ateliér

V obci Zehuby (přísl. Kamenné Mosty, 421 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Žlebů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

3 hostince, kapelník, kovář, 2 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Žlebech.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice - Čáslav - Žleby - Třemošnice - Seč.
  • Železnice
Obcí vede železniční Trať 236 Čáslav - Třemošnice. Je to jednokolejná regionální 17 km dlouhá trať situovaná na rozhraní středních a východních Čech, končící na úpatí Železných hor pod zříceninou gotického hradu Lichnice.
První část tratě - Čáslav<>Žleby - byla otevřena roku 1880. Zbývající úsek ze Žlebů do Třemošnice o 2 roky později (14.2.1882).
Na trati lze nalézt několik zajímavostí vč. úvraťové stanice Žleby, prvního dražního telefonu na českých tratích a unikátní, přes kilometr dlouhý, souběh železnice se silnicí.
Na území obce leží dvě stanice dráhy: Žleby a Žleby zastávka.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Do obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Běstvina, Čáslav, Prachovice, Třemošnice a Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava
Po trati 236 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1952-1953. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1917. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]