Žleby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Žleby (rozcestník).
Žleby
Zámecké náměstí ve Žlebech
Zámecké náměstí ve Žlebech
Znak obce ŽlebyVlajka obce Žleby
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0205 534668
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Čáslav
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 339 (2020)[1]
Rozloha 14,61 km²
Nadmořská výška 243 m n. m.
PSČ 285 61 až 286 01
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Zámecké náměstí 67
285 61 Žleby
podatelna@ouzleby.cz
Starosta Mgr. Ludmila Záklasníková
Oficiální web: www.ouzleby.cz
Žleby
Žleby
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Žleby (německy Schleb) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 18 km jihovýchodně od Kutné Hory a 7 km východně od města Čáslav. Žije v ní přibližně 1 300[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Kamenné Mosty, Markovice a Zehuby.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na zámek a městečko, kresba Johanna Venuta z roku 1809

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy, která tu vytvořila hluboký žleb – žlab. Na městečko byly Žleby povýšeny v roce 1356, kdy byly v držení císaře Karla IV. a byl jim dán do znaku stříbrný lev se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. Písemnosti o tom se nedochovaly. Tento znak byl roku 1697 od pozdějšího majitele Žleb svobodného pána z Kaisersteinu pozměněn a obdařen barvami ze znaku rodiny Kaisersteinu. Na černém štítu je Lev zlaté barvy a drží v tlapě zlatou lilii. V současné době se město vrátilo k původním barvám znaku a ponechalo lvu stříbrnou lilii.

První písemná zpráva o Žlebech je z roku 1278. V tomto století tu byl založen hrad Jindřichem z Lichtenburku a dány počátky panství. V držení hradu se vystřídalo hodně majitelů i několik českých králů. Významnými rody byli páni z Meggau, Kaisersteinové, Schönfeldové a naposledy Auerspergové. Do roku 1848 tvořilo žlebské panství 20 vesnic.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[5]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Žleby (2183 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, 5 obchodů s dobytkem, elektrárna, 3 holiči, 4 hostince, 2 hotely, hrnčíř, hudební škola, kamnář, kapelník, kavárna, klempíř, obchod s klobouky, 2 koláři, 2 kominíci, 2 kováři, 6 krejčí, lihovar, malíř, 3 mechanici, mlýn, natěrač, pražírna obilí, obchod s obuví Baťa, 6 obuvníků, 3 paliva, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, 2 pokrývači, porodní asistentka, povoznictví, provazník, 2 rolníci, 7 řezníků, 3 sadaři, sedlář, 11 obchodů se smíšeným zbožím, Záložna Žlebská, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, studnař, výroba obuvnických svršků, tesařský mistr, 3 švadleny, 4 trafiky, 4 truhláři, velkostatek Auersperg, 4 zahradnictví, 3 zámečníci, zubní ateliér.

V obci Zehuby (přísl. Kamenné Mosty, 421 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Žlebů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 3 hostince, kapelník, kovář, 2 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Žlebech.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Zámek Žleby

Dominantou obce je bývalý zámek Auerspergů, tyčící se na ostrohu v meandru řeky Doubravy. Původně byl založen koncem 13. století jako gotický hrad Lichtemburků. Postupně střídal majitele a procházel přestavbami. Během 17. století byl přestavěn renesančně na zámek. V polovině 18. století podstoupil barokní úpravu. V letech 1849–1868 jej nechal tehdejší majitel Vincenc Karel Auersperg radikálně přestavět ve stylu anglické novogotiky. V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn. Na zámku se nacházejí rozsáhlé sbírky zbraní a jiných starožitností. U zámku je rozsáhlý anglický park a obora.

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Silnice – Obcí prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice - Čáslav - Žleby - Třemošnice - Seč.
  • Železnice – Obcí vede železniční trať 236 Čáslav - Třemošnice. Je to jednokolejná regionální 17 km dlouhá trať situovaná na rozhraní středních a východních Čech, končící na úpatí Železných hor pod zříceninou gotického hradu Lichnice. První část tratě - Čáslav<>Žleby - byla otevřena roku 1880. Zbývající úsek ze Žlebů do Třemošnice o 2 roky později (14. 2. 1882). Na trati lze nalézt několik zajímavostí vč. úvraťové stanice Žleby, prvního drážního telefonu na českých tratích a unikátní, přes kilometr dlouhý, souběh železnice se silnicí. Na území obce leží dvě stanice dráhy: Žleby a Žleby zastávka.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Do obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Běstvina, Čáslav, Prachovice, Třemošnice a Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava – Po trati 236 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1952-1953. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1917. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 436-442
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000; dostupné online[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]