Rataje nad Sázavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rataje nad Sázavou
Rataje nad Sázavou, letecký pohled od západu
Znak obce Rataje nad Sázavou
znak
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0205 534358
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Pověřená obec Uhlířské Janovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 13,28 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 522 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 383 m n. m.
PSČ 285 07
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa úřadu městyse Zámecká 1
285 07 Rataje nad Sázavou
Starosta Luboš Kubát
Oficiální web: www.obecrataje.cz
Email: ou@obecrataje.cz
Rataje nad Sázavou
Rataje nad Sázavou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Rataje nad Sázavou (dříve Rataje Hrazené,[2] německy Ratais an der Sasau) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 27 km jihozápadně od Kutné Hory, 6 km jihovýchodně od města Sázava a 9 km jihozápadně od Uhlířských Janovic. Žije v něm 522[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Malovidy a Mirošovice. Historické jádro městyse je městskou památkovou zónou

Historie[editovat | editovat zdroj]

Městské hradby

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1289. Ve 14. století, kdy Rataje patřily pánům z Lipé, vznikl na SV konci obce Přední hrad, poprvé připomínaný roku 1346. V roce 1403 hrad spravoval Hanuš z Lipé, jelikož dědic Jan Ptáček ještě nebyl dospělý. V témže roce se na hradě ukryl Racek Kobyla se svou družinou, jelikož uprchli ze Skalice. V polovině 16. století byl přestavěn v renesančním a kolem roku 1675 v raně barokním slohu na dnešní zámek. Na JZ konci obce na ostrohu vznikl rovněž ve 14. století hrad Pirkštejn, zčásti přestavěný roku 1724 na faru.[3]

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[4] V roce 2008 bylo v ratajském zámku otevřeno Muzeum středního Posázaví.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Rataje nad Sázavou (Schloss Rattay, Kaurzim. Kr. nach Pucherna gemahlt von Joan Venuto 1820)

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Rataje nad Sázavou (přísl. Ledečko, Vraník, 1029 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, biograf Sokol, výroba cementového zboží, cihelna, cukrář, obchod s cukrovinkami, drogerie, elektrárna, 2 holiči, 7 hostinců, 2 hotely, klempíř, 2 koláři, 2 kováři, kožešník, 3 krejčí, 3 mlýny, 3 obuvníci, 3 pekaři, 3 pily, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, 4 řezníci, sklenář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, stavitel, 5 obchodů se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, obchod s uzenářským zbožím, velkostatek lesní správy spolku Budoucnost, zahradnictví, 2 zámečníci, zednický mistr, zubní ateliér.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hrad Pirkštejn se poprvé připomíná roku 1346.[11] Do hradu se vstupuje po zděném mostě, na jihovýchodní straně středověká válcová věž s dřevěným bedněním, západní stranu tvoří palác, přestavěný na faru, a hospodářská stavení.
  • Ratajský zámek, původně Přední hrad, tvoří dnes tři křídla: severní, původně gotické, jižní renesanční a západní barokové. Při barokní dostavbě byla přestavěna i obě starší křídla, okna dostala výrazné pískovcové suprafenestry a budova mohutný portál z roku 1675. V nádvoří jsou barokní arkády, zčásti s uzavřenou arkádovou chodbou v patře.[12] V zámku je obecní úřad, pošta a Muzeum středního Posázaví.
  • Kostel svatého Matouše z let 1675–1691, snad podle plánů Ondřeje de Guarde, je obdélná stavba s valenou klenbou, půlkruhovým presbytářem a kaplí na severní straně. Zvenčí náhrobek z roku 1576. Jednotné původní raně barokní zařízení, hlavní a boční oltáře, mramorové sanktuárium, cínová křtitelnice z roku 1685.
  • Kaple svatého Antonína u silnice do Sázavy, otevřená, čtvercová stavba se štítem z konce 18. století.[12]
  • Kaple svatého Václava
  • Městské opevnění

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do městyse vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Městysem procházejí dvě železniční tratě 014 a 212. Železniční trať 014 Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena v letech 1900 - 1901. Na území městyse jsou na ní železniční zastávky Rataje nad Sázavou, Rataje nad Sázavou předměstí a Mirošovice u Rataj nad Sázavou. Železniční trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou je jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy v přilehlém úseku trati bylo roku 1901. Na území městyse jsou na ní železniční zastávky Rataje nad Sázavou zastávka, Rataje nad Sázavou-Ivaň a Malovidy.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky Uhlířské Janovice-Sázava-Rataje n.S.-Soběšín (v pracovních dnech 5 spojů) a Zruč n.Sázavou-Čestín-Kácov-Rataje n.Sázavou-Sázava (v pracovních dnech 1 spoj do Sázavy) (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Po trati 014 jezdilo v pracovní dny 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Po trati 212 jezdilo v pracovní dny 10 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce býval populární vodácký kemp Bořeň s chatkami a občerstvením, který leží hned nad ratajským jezem, a pod železničním mostem je stanové tábořiště Na Břečkárně. Leží zde i trampská osada Indiánská rezervace.

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Do okolí Ratají a jeho hradu je zasazena česká hra Kingdom Come: Deliverance, odehrávající se na začátku 15. stol. Na hradě Pirkštejn se natáčela pohádka Bajaja.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Ottův slovník naučný, heslo Rataje Hrazené. Sv. 21, str. 317.
  3. E. Poche, Umělecké památky Čech 3, str. 220.
  4. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1465-1466. (česky a německy)
  11. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Pirkenštejn, s. 430. 
  12. a b Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 220. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Rataje Hrazené. Sv. 21, str. 317
  • Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 220–221. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]