Čestín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O části obce Jankov na Voticku pojednává článek Čestín (Jankov).
Čestín
Fara
Fara
Znak obce Čestín
znak
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0205 534030
Pověřená obec Uhlířské Janovice
Obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 426 (2020)[1]
Rozloha 32,55 km²
Nadmořská výška 475 m n. m.
PSČ 285 09 až 285 10
Počet částí obce 9
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 9
Kontakt
Adresa obecního úřadu Čestín 3
285 10 Čestín
obec@cestin.cz
Starostka Miroslava Sýkorová
Oficiální web: www.cestin.cz
Čestín
Čestín
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čestín (německy Tschestin), dříve také Čestinkostel se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 22 km jihozápadně od Kutné Hory. Žije zde 426[1] obyvatel. Čestín má devět části: Čenovice, Čentice, Čestín, Kamenná Lhota, Kasanice, Kněž, Milotice, Morány a Polipsy. Čestínem protéká Čestínský potok, který je pravostranným přítokem řeky Sázavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291. V letech 1362 - 1615 se nazývala Czesczin kostel nebo Čestinkostel, teprve později byl název zkrácen na Čestín[2] Od středověku byl Čestín městečkem. Dochovala se jeho gotická městská pečeť s lilií[3].

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[4]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Čestín (přísl. Čentice, Milotice, Morány, 572 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] lékař, 2 autodopravci, autodoprava nákladní, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čestíně, holič, 3 hostince, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, 2 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čestín, 2 švadlena, trafika, 2 truhláři, varhanář, zámečník.

Ve vsi Čenovice (187 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] družstvo pro rozvod elektrické energie v Čenovicích, 2 hostince, kovář, krejčí, pbchod s hospodářskými stroji, trafika.

Ve vsi Kamenná Lhota (118 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, trafika, velkostatek.

Ve vsi Kasanice (přísl. Žichovice, 182 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Kasanicích, hostinec, kovář, krejčí, lihovar, 2 mlýny, obuvník, 11 rolníků, trafika, velkostatek.

V obci Polipsy (425 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 obchodníci s dobytkem, 2 hostince, kovář, mlýn, pila, povoznictví, 3 pokrývači, sadař, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Čestín - původně pětikřídlá renesanční stavba z let 1575-1582, vybudovaná pravděpodobně na místě tvrze; její stavebník a majitel byl Adam Slavata z Chlumu a Košumberka; rezidenční zámek patřil k rodovému panství Kácov, roku 1713 by objekt opuštěn a v 19. století zčásti zbořen, dochoval se portál s bosovaným zdivem, a dvě křídla s arkádovým dvorem; v současnosti v majetku obce, využíván jako byty
  • Kostel svatého Petra a Pavla - postaven v neorománském slohu v letech 1859-1961 podle plánů K. Prantera, na místě zbořeného románského kostela ze 12. století
  • Výklenková kaplička
  • Fara
  • Hospoda "U Nácka"

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice II/336 na hrázi rybníka

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/336 Uhlířské Janovice - Zruč nad Sázavou.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly příměstské autobusové linky např. do těchto cílů : Kácov, Kutná Hora, Petrovice, Sázava, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Antonín Profous: Místní jména v Čechách, I., s. 340, dostupné online[1]
  3. otisk: Archiv Národního muzea, Eichlerova sbírka
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 175. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 125 (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 530. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 554. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1088. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech. I.díl (A-J). Academia Praha 1977, s. 231.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]