Přeskočit na obsah

Hostovlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Čáslavsku. O části městyse Vilémov pojednává článek Hostovlice (Vilémov).
Hostovlice
Rybníček a domy u silnice od obce Horky
Rybníček a domy u silnice od obce Horky
Znak obce HostovliceVlajka obce Hostovlice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČáslav
Obec s rozšířenou působnostíČáslav
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel247 (2025)[1]
Rozloha5,85 km²[2]
Katastrální územíHostovlice u Čáslavi
Nadmořská výška281 m n. m.
PSČ285 62
Počet domů119 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHostovlice 25
285 62 Hostovlice u Čáslavě
hostovlice@seznam.cz
StarostkaZuzana Musilová
Oficiální webwww.obec-hostovlice.cz
Hostovlice
Hostovlice
Další údaje
Kód obce534064
Kód části obce46001
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostovlice (německy Hostoulitz) jsou obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi osm kilometrů jihovýchodně od Čáslavi. Žije zde 247[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1244.

V obci Hostovlice (přísl. Okřesaneč, Písek, 1 132 obyvatel, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hostovlicích, 3 hostince, 3 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, půjčovna mlátiček, obchod s obuví Baťa, obuvník, 2 obchody s ovocem, pekař, 2 rolníci, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, švadlena, 3 trafiky, truhlář.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 473 584 596 562 673 708 583 403 353 351 299 279 246 253 245
Počet domů 48 54 54 62 79 84 110 117 107 103 94 114 112 116 119

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1955 k obci patřila Okřesaneč.[7]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[8]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[11]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. října 2022.[13]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti jednoho kilometru lze najet na silnici I/38 Jihlava – Havlíčkův Brod – Čáslav – Kolín.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční zastávkou jsou Horky u Čáslavi ve vzdálenosti dva kilometry ležící na trati 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Čáslav-Žleby (v pracovní dny 3 spoje), Čáslav-Prachovice (v pracovní dny 1 spoj tam, 4 spoje zpět) a Chotěboř-Golčův Jeníkov-Čáslav (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 368. (česky a německy)
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 392. 
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  13. Udělené symboly – Hostovlice [online]. 2022-10-20 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]