Přeskočit na obsah

Vlastějovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlastějovice
Kulturní památka: dům čp. 1 s kaplí
Kulturní památka: dům čp. 1 s kaplí
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZruč nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel471 (2025)[1]
Rozloha19,06 km²[2]
Nadmořská výška354 m n. m.
PSČ285 23
Počet domů260 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa obecního úřaduVlastějovice 4
285 23 Vlastějovice
starosta@vlastejovice.cz
StarostaJiří Lapáček
Oficiální webwww.vlastejovice.cz
Vlastějovice
Vlastějovice
Další údaje
Kód obce534561
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastějovice (německy Hammerstadt) jsou obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi 27 kilometrů jižně od Kutné Hory a pět kilometrů jihovýchodně od Zruče nad Sázavou. Žije v ní 471[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Prvním známým majitelem, uváděným v roce 1440, byl Ondřej z Vlastějovic. Po něm se zde připomíná Mikuláš z Vlastějovic. V listině z roku 1479 se uvádějí jeho syn Jan z Vlastějovic, který zastával funkci purkrabího na ledečském hradě. Ves drželi Vlastějovičtí a po nich Firšicové z Nabdína. Roku 1573 ves koupil Trčka z Lípy a roku 1663 Antonín Losy z Losinthalu. Od roku 1689 se jako držitel vsi připomíná Johann Christian Stubick z Königsteinu.

Ve druhé polovině 18. století se v obci narodil Ignác Loubal, pražský měšťan a zakladatel železných hamrů v Jesenném. Také podle záznamu v kancionálu Vincence Dolenského z Bozkova se Ignác Loubal narodil v obci Hamrštadt (z německého Hammerstadt = Vlastějovice).

Na počátku 20. století zde působil statkář a politik Josef Prášek (1861–1925), poslanec zemského sněmu.[4][5]

V městysi Vlastějovice (přísl. Březina, Budčice, Laziště, 580 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] výroba cementového zboží, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Vlastějovicích, 4 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 3 mlýny, obuvník, povozník, rolník, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Vlastějovice, stavební družstvo, 3 trafiky.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 287 1 286 1 199 1 152 1 205 1 143 943 806 815 739 619 533 527 455 473
Počet domů 169 189 189 195 179 176 187 204 189 189 185 198 241 255 260

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[11]
  • 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[12]
  • 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1878 k obci patřily i Pertoltice.[14]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti tři kilometry lze najet na silnici II/336 Uhlířské Janovice – Zruč nad Sázavou – silnice II/150.
  • Železnice – Územím obce vede železniční trať 212 Čerčany – Světlá nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy v úseku trati mezi Kácovem a Světlou nad Sázavou bylo roku 1903. Na území obce leží železniční zastávka Laziště, železniční stanice Vlastějovice a železniční zastávka Budčice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Zruč nad Sázavou-Pertoltice-Zruč nad Sázavou (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce ČSAD Benešov) a Ledeč n.Sázavou-Pertoltice-Zruč nad Sázavou (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Tratí 212 jezdilo v pracovní dny 12 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zřícenina kaple svaté Maří Magdaleny na kopci Fiolníku – dnes již neexistující, neboť zbytky včetně základů byly pohlceny povrchovým lomem.
  • Venkovský dům s kaplí čp. 1: zapsaný do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR (číslo rejstříku ÚSKP 15033/2-3530).[15]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PRÁŠEK, Josef [online]. hiu.cas.cz [cit. 2014-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. 
  5. Kronika obce Vlastějovice [online]. hasicivlastejovice.estranky.cz [cit. 2014-01-07]. Dostupné online. 
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1849. (česky a německy)
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 420. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-31]. Identifikátor záznamu 125460 : Venkovský dům s kaplí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]