Starkoč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Čáslavsku. O části obce Studnice v okrese Náchod pojednává článek Starkoč (Studnice).
Starkoč
rozpadající se barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starkoči
rozpadající se barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starkoči
Znak obce StarkočVlajka obce Starkoč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0205 530875
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Čáslav
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 132 (2020)[1]
Rozloha 4,09 km²
Katastrální území Starkoč u Bílého Podolí
Nadmořská výška 250 m n. m.
PSČ 286 01
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Starkoč 90, 286 01 Starkoč
starkoc@centrum.cz
Starosta Jan Jiskra
Oficiální web: www.starkoc.cz
Starkoč
Starkoč
Další údaje
Kód části obce 4111
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starkoč (německy Starkotsch) je obec v okrese Kutná Hora asi 19 km východně od Kutné Hory. Žije zde 132[1] obyvatel. Obcí protéká Starkočský potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází 5,5 km severně od Ronova nad Doubravou, 11 km západně od Heřmanova Městce a 9 km severovýchodně od Čáslavi. Zástavba je soustředěna kolem prostorné obdélné návsi na níž pravoúhle navazuje několik dalších ulic. Východně od návsi stojí na výrazném vršku barokní kostel obklopený hřbitovem. Ostatní zástavba je z 19. a 20. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1352[zdroj?].

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[5]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Starkoč (510 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] sušárna čekanky, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, pekař, palírna slivovice a borovičky, 2 obchody se smíšeným zbožím, šrotovník, 2 trafiky, truhlář, zámečník.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Na východní straně obce se nachází vrcholně barokní neorientovaný jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1738. V současné době[kdy?] začal být díky opravám obce Starkoč kostel občas využíván a částečnými opravami se předchází chátrání. Od roku 2003 se na kostele za pomocí sbírky místních občanů podařilo zhotovit novou střechu. Nová střecha a paradoxně i rozbitá okna způsobila, že celková statika kostela je ve velmi dobrém stavu. Od roku 2010, kdy bylo ve volbách zvoleno nové zastupitelstvo se pomalu, ale jistě začíná opravovat vnitřek kostela. Zbylé artefakty a mobiliář je umístěn v čáslavském muzeu. Oltářní obraz je již dlouhá léta umístěn v klášteře v Broumově. V roce 2016 byl založen Spolek za záchranu starkočského kostela, který se nyní snaží získat ve spolupráci s obcí co nejvíce finančních prostředků na opravu kostela.

Zajímavosti v okolí[editovat | editovat zdroj]

Zhruba 700 m jihozápadně od obce se nachází přírodní památka Starkočský lom.

Pohled na obci z území přírodní památky Starkočský lom

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – do obce vedou silnice III. třídy. Okrajem území obce ve vzdálenosti 1 km od zastavěné části vede silnice I/17 Čáslav – Chrudim – Zámrsk.
  • Železnice – železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – v obcí zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky z Čáslavi do Heřmanova Městce, Hradce Králové, Chrudimi, Kolína, Kutné Hory, Pardubic, Prahy, Ronov nad Doubravou a Třemošnice (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1594. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]