Starkočský lom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Starkočský lom
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Odhalené skalní stěny lomu
Odhalené skalní stěny lomu
Základní informace
Vyhlášení1. prosince 1985[1]
VyhlásilOkresní národní výbor Kutná Hora
Nadm. výška228–230[1] m n. m.
Rozloha0,51 ha[2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKutná Hora
UmístěníStarkoč, okres Kutná Hora
Souřadnice
Starkočský lom
Starkočský lom
Další informace
Kód953
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Přírodní památka Starkočský lom je chráněné území nacházející se přibližně 1 km jihozápadně od obce Starkoč na Kutnohorsku. Jedná se o klasickou mineralogickou lokalitu[3] (významný je zejména výskyt granátu almandinu)[4] a bohaté naleziště zkamenělin, z nichž nejzajímavějšími jsou korál Isis miranda a houba Gribrospondia, jejíž výskyt je na území Česka unikátní.[5] Botanicky není oblast významná, vzhledem k charakteru okolní krajiny je však útočištěm pro bezobratlé živočichy a ptáky.[3] Ochrana území, které je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje, byla vyhlášena v roce 1985.[1]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Starkočský lom se nachází na Kutnohorsku, asi 9 km severovýchodně od Čáslavi v blízkosti obce Starkoč. Přírodní památka leží v nadmořské výšce 225 až 235 m, její plocha činí pouhých 0,61 ha. Lokalitu, hustě zarostlou křovinami, obklopují obhospodařovaná pole.[3]

Pohled na lom zarostlý křovinami
Husté křoviny pokrývají velkou část území
Detailní pohled na skalní stěnu
Almandin v rule, typická ukázka minerálu ze Starkočského lomu

Historie lomu[editovat | editovat zdroj]

V období předmnichovské republiky se zde těžil kámen, zejména pro výstavbu okresních komunikací v okolí.[6] Ve 30. letech 20. století zde těžba ustala[3] a lom byl zaplaven vodou, v 50. až 70. letech byl dokonce využíván občany blízkých obcí pro rekreační účely.[5] 10. října 1985 (s účinností od 1. prosince 1985) byla lokalita vyhlášena přírodní památkou.[1] V současné době (k roku 2011) je lom hustě zarostlý křovinami[5] a vlivem poklesu hladiny podzemní vody je prakticky vyschlý.[6]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Starkočského lomu je součástí kutnohorského krystalinika, je tvořena zejména pararulami a migmatity. Významným faktorem zde bylo působení moře v období svrchní křídy. Docházelo k ukládání příbojových usazenin slepence, vápence a slínovce, projevily se též erozní a abrazní účinky vody. Vzhledem k rozdílné tvrdosti hornin se zde selektivní erozí vytvořily prohlubně, tvarem připomínající obří hrnce, abrazního původu jsou pak prohloubeniny mělčí. V místních křídových sedimentech, které dosahují největší mocnosti v severozápadní části oblasti, se hojně vyskytují zkameněliny, např. korálů, dírkonošců či ramenonožců.[3] Nejzajímavější jsou ale určitě mořský korál Isis miranda a houba Gribrospondia, kterou jinde v ČR nenajdeme.[5]

Minerály[editovat | editovat zdroj]

Starkočský lom je klasickým mineralogickým nalezištěm.[3] Zajímavý je zde výskyt granátů v rulách, významný je zejména almandin.[4] Ten může mít podobu krystalků či zrn červené barvy, často s nádechem dofialova či dohněda.[7] Zde nalezené kameny dosahují velikosti až 5 cm, jsou však silně rozpukány[4] a nehodí se proto pro šperkařské účely. Dále zde najdeme např. kyanit[3] (modré, šedobílé či zelenkavé krystaly skelného až perleťového lesku),[7] dumortierit[3] (modré, zelenomodré, fialové či hnědé agregáty jemně sloupcovité struktury a skelného lesku)[7] a modrý turmalín.[8] Nalezeny zde byly také několik cm velké pecky arsenopyritu.[9]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Botanicky tato oblast není příliš zajímavá. Vzhledem k minulosti lokality zde nejsou vyvinuté půdy, nalezneme zde jen materiál odvalů obsahující jílovité a písčité půdy a úlomky rul. V současnosti jsou dominující vegetací křoviny a listnaté stromy, zejména šípek, trnka, hloh.[3]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Jelikož je tato křovinami hustě zarostlá oblast obklopena zemědělsky využívanou krajinou, stala se refugiem bezobratlých živočichů a ptáků. V době, kdy byl lom zaplaven, zde bylo navíc stanoviště četných obojživelníků (např. ropuchy obecné či čolka obecného) a vodního hmyzu.[3]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Největší problémy jsou zde zapříčiňovány silným zarůstáním nálety a také zasucováním. Vegetace může mít na geologické útvary negativní vliv v důsledku narušování skalního podkladu kořenovým systémem, nezřídka zapříčiňuje také nepřístupnost lokality. Potenciálním rizikem pro minerály, zkameněliny apod. je také možné rabování ze strany návštěvníků.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PP Starkočský lom [online]. AOPK ČR [cit. 2010-11-22]. Dostupné online. 
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. a b c d e f g h i j Chráněná území České republiky. Praha: Consult, 1996. 319 s. ISBN 80-902132-0-0. S. 87. 
  4. a b c BERNARD, J. H. Mineralogie Československa. Praha: Academia, 1981. 643 s. S. 501. [Dále jen Bernard - Mineralogie Československa]. 
  5. a b c d BRUNER, Jaroslav. Starkoč u Čáslavi. Starkoč: Obecní úřad Starkoč, 2006. 109 s. S. 5-18. 
  6. a b BRUNER, Jaroslav. Blízké okolí [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  7. a b c PAULIŠ, Petr. Minerály České republiky. Kutná Hora: Kuttna, 2003. 120 s. ISBN 80-86406-31-8. S. 70-74. 
  8. Bernard - Mineralogie Československa, str. 123
  9. Geologický výzkum Kutnohorska. Kutná Hora: Muzeum, 1964. 477 s. S. 24. 
  10. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zámečník J. & Čížek O.: Plán péče o Přírodní památku Starkočský lom na období 2008–2017. Msc. Depon. in: Krajský úřad Středočeského kraje, Praha, 44 pp.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]