Starkočský lom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Starkočský lom
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Odhalené skalní stěny lomu
Odhalené skalní stěny lomu
Základní informace
Vyhlášení 1. prosince 1985[1]
Vyhlásil Okresní národní výbor Kutná Hora
Nadm. výška 228–230[1] m n. m.
Rozloha 0,61 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Kutná Hora
Umístění Starkoč, okres Kutná Hora
Souřadnice
Starkočský lom
Starkočský lom
Další informace
Kód 953
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Přírodní památka Starkočský lom je chráněné území nacházející se přibližně 1 km jihozápadně od obce Starkoč na Kutnohorsku. Jedná se o klasickou mineralogickou lokalitu[2] (významný je zejména výskyt granátu almandinu)[3] a bohaté naleziště zkamenělin, z nichž nejzajímavějšími jsou korál Isis miranda a houba Gribrospondia, jejíž výskyt je na území Česka unikátní.[4] Botanicky není oblast významná, vzhledem k charakteru okolní krajiny je však útočištěm pro bezobratlé živočichy a ptáky.[2] Ochrana území, které je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje, byla vyhlášena v roce 1985.[1]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Starkočský lom se nachází na Kutnohorsku, asi 9 km severovýchodně od Čáslavi v blízkosti obce Starkoč. Přírodní památka leží v nadmořské výšce 225 až 235 m, její plocha činí pouhých 0,61 ha. Lokalitu, hustě zarostlou křovinami, obklopují obhospodařovaná pole.[2]

Pohled na lom zarostlý křovinami
Husté křoviny pokrývají velkou část území
Detailní pohled na skalní stěnu
Almandin v rule, typická ukázka minerálu ze Starkočského lomu

Historie lomu[editovat | editovat zdroj]

V období předmnichovské republiky se zde těžil kámen, zejména pro výstavbu okresních komunikací v okolí.[5] Ve 30. letech 20. století zde těžba ustala[2] a lom byl zaplaven vodou, v 50. až 70. letech byl dokonce využíván občany blízkých obcí pro rekreační účely.[4] 10. října 1985 (s účinností od 1. prosince 1985) byla lokalita vyhlášena přírodní památkou.[1] V současné době (k roku 2011) je lom hustě zarostlý křovinami[4] a vlivem poklesu hladiny podzemní vody je prakticky vyschlý.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Starkočského lomu je součástí kutnohorského krystalinika, je tvořena zejména pararulami a migmatity. Významným faktorem zde bylo působení moře v období svrchní křídy. Docházelo k ukládání příbojových usazenin slepence, vápence a slínovce, projevily se též erozní a abrazní účinky vody. Vzhledem k rozdílné tvrdosti hornin se zde selektivní erozí vytvořily prohlubně, tvarem připomínající obří hrnce, abrazního původu jsou pak prohloubeniny mělčí. V místních křídových sedimentech, které dosahují největší mocnosti v severozápadní části oblasti, se hojně vyskytují zkameněliny, např. korálů, dírkonošců či ramenonožců.[2] Nejzajímavější jsou ale určitě mořský korál Isis miranda a houba Gribrospondia, kterou jinde v ČR nenajdeme.[4]

Minerály[editovat | editovat zdroj]

Starkočský lom je klasickým mineralogickým nalezištěm.[2] Zajímavý je zde výskyt granátů v rulách, významný je zejména almandin.[3] Ten může mít podobu krystalků či zrn červené barvy, často s nádechem dofialova či dohněda.[6] Zde nalezené kameny dosahují velikosti až 5 cm, jsou však silně rozpukány[3] a nehodí se proto pro šperkařské účely. Dále zde najdeme např. kyanit[2] (modré, šedobílé či zelenkavé krystaly skelného až perleťového lesku),[6] dumortierit[2] (modré, zelenomodré, fialové či hnědé agregáty jemně sloupcovité struktury a skelného lesku)[6] a modrý turmalín.[7] Nalezeny zde byly také několik cm velké pecky arsenopyritu.[8]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Botanicky tato oblast není příliš zajímavá. Vzhledem k minulosti lokality zde nejsou vyvinuté půdy, nalezneme zde jen materiál odvalů obsahující jílovité a písčité půdy a úlomky rul. V současnosti jsou dominující vegetací křoviny a listnaté stromy, zejména šípek, trnka, hloh.[2]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Jelikož je tato křovinami hustě zarostlá oblast obklopena zemědělsky využívanou krajinou, stala se refugiem bezobratlých živočichů a ptáků. V době, kdy byl lom zaplaven, zde bylo navíc stanoviště četných obojživelníků (např. ropuchy obecné či čolka obecného) a vodního hmyzu.[2]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Největší problémy jsou zde zapříčiňovány silným zarůstáním nálety a také zasucováním. Vegetace může mít na geologické útvary negativní vliv v důsledku narušování skalního podkladu kořenovým systémem, nezřídka zapříčiňuje také nepřístupnost lokality. Potenciálním rizikem pro minerály, zkameněliny apod. je také možné rabování ze strany návštěvníků.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e PP Starkočský lom [online]. AOPK ČR [cit. 2010-11-22]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j Chráněná území České republiky. Praha: Consult, 1996. 319 s. ISBN 80-902132-0-0. S. 87. 
  3. a b c BERNARD, J. H. Mineralogie Československa. Praha: Academia, 1981. 643 s. S. 501. [Dále jen Bernard - Mineralogie Československa]. 
  4. a b c d BRUNER, Jaroslav. Starkoč u Čáslavi. Starkoč: Obecní úřad Starkoč, 2006. 109 s. S. 5-18. 
  5. a b BRUNER, Jaroslav. Blízké okolí [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  6. a b c PAULIŠ, Petr. Minerály České republiky. Kutná Hora: Kuttna, 2003. 120 s. ISBN 80-86406-31-8. S. 70-74. 
  7. Bernard - Mineralogie Československa, str. 123
  8. Geologický výzkum Kutnohorska. Kutná Hora: Muzeum, 1964. 477 s. S. 24. 
  9. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zámečník J. & Čížek O.: Plán péče o Přírodní památku Starkočský lom na období 2008–2017. Msc. Depon. in: Krajský úřad Středočeského kraje, Praha, 44 pp.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]