Kaňk (národní přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní památka
Kaňk

celkový pohled na NPP Kaňk
Datum vyhlášení 31. prosince 1933
Vyhlásil MŠMT ČR
Kód ÚSOP 161
Lokalita vrch Kaňk,
k. ú. Sedlec u Kutné Hory,
město Kutná Hora
Výška 290 až 300 m n. m.
Výměra 0,5319 ha
Seznam CHÚ v okrese Kutná Hora
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Kaňk
Green pog.svg
Kaňk
Čelní pohled na odkryté pozůstatky útesu

Národní přírodní památka Kaňk (dříve Na vrších) představuje malý opuštěný lom na jihovýchodním úbočí vrchu Kaňk (352 m) v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory, části města Kutná Hora. Jde o světově nejvýznamnější paleontologickou lokalitu svrchněkřídového období v Česku. Chráněné území se nachází v nadmořské výšce okolo 290 m asi 700 m jihovýchodně od vrcholu Kaňku, 1 km severně od centra Sedlce a 3 km severovýchodně od centra Kutné Hory. Lokalitou prochází žlutě značená turistická stezka ze Sedlce na Kaňk a též severní část NS Stříbrná stezka (zastavení č. 3); ze stráně poblíž NPP se nadto nabízí výhled na město.

Památka byla vyhlášena jako chráněný přírodní výtvor již výnosem ministerstva školství a národní osvěty č. 143.547/33 ze dne 31. prosince 1933. V souvislosti s novým zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny došlo k přeřazení do tehdy vytvořené kategorie národní přírodní památka, a to vyhláškou 395/1992 Sb. MŽP ČR ze dne 11. června 1992 s účinností ke 13. srpnu téhož roku

Předmětem ochrany je někdejší drobný jámový vápencový lom s pozůstatky mořského příbojového útesu křídového stáří (vrchol Kaňku v oněch dobách tvořil ostrov, vyčnívající z moře), stupně svrchní cenoman až spodní turon s četnými zkamenělinami mlžů, mechovek a dírkovců. V minulosti zde pracovali význační čeští i zahraniční paleontologové (z domácích např. prof. Antonín Frič a prof. Filip Počta), kteří odtud popsali několik nových druhů druhohorních živočichů. Lokalita je ohrožena zejména nekontrolovaným pohybem návštěvníků a odlamováním kusů hornin. Periodickým problémem je také zarůstání bývalého lomu různými křovinami.

Fosilie[editovat | editovat zdroj]

Z mlžů (Bivalvia) se na lokalitě Kaňk vyskytují zkameněliny rodů Ostrea, Exogyra (např. Exogyra sigmoidea), Lima, Pecten, Cordia, Area a Spondylus. Z mechovek jsou zastoupeny rody Stromatopora, Heteropora, Membranipora, Diastopora, Kaňkopora (z nových druhů zde byla popsána mj. mechovka Kaňkopora kaňkensis). dále se zde vyskytují pozůstatky korálů rodů Synhelia a Motkia (např. zde nově popsaný korál Synhelia squarrosa a Synhelia gibosa). Lokalita patří k prvním nalezištím s výskytem největšího korálu Isis miranda. Z plžů jsou zastoupeny rody Pleurotomaria a Leptomaria (např. Pleurotomariua geinitzi), z dírkovců (Foraminifera) rody Discorbina, Flabellina, Frondicularia, Globigerina (např. Globigerina cretacea), Nodosaria aj. . Z dalších fosilií lze zmínit ramenonožce Cyclothyris zahalkai, z ostnokožců ostny ježovek rodu Cidaris, žraločí zuby, živočišné houby (Porifera) rodů Craticularia, Corynella, Guetardia, parazitující houby a kroužkovce čeledi Serpulidae.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chráněná území ČR, Střední Čechy, svazek XIII. 2005, s. 263, 850, ISBN 80-86064-87-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]