Kaňk (národní přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní památka
Kaňk

celkový pohled na NPP Kaňk
Datum vyhlášení 31. prosince 1933
Vyhlásil MŠMT ČR
Kód ÚSOP 161
Lokalita vrch Kaňk,
k. ú. Sedlec u Kutné Hory,
město Kutná Hora
Výška 290 až 300 m n. m.
Výměra 0,5319 ha
Seznam CHÚ v okrese Kutná Hora
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Kaňk
Kaňk
Národní přírodní památky v Česku
Čelní pohled na odkryté pozůstatky útesu

Národní přírodní památka Kaňk (dříve Na vrších) představuje malý opuštěný lom na jihovýchodním úbočí vrchu Kaňk (352 m) v katastrálním území Sedlec u Kutné Hory, části města Kutná Hora. Jde o světově nejvýznamnější paleontologickou lokalitu svrchněkřídového období v Česku. Chráněné území se nachází v nadmořské výšce okolo 290 m asi 700 m jihovýchodně od vrcholu Kaňku, 1 km severně od centra Sedlce a 3 km severovýchodně od centra Kutné Hory. Lokalitou prochází žlutě značená turistická stezka ze Sedlce na Kaňk a též severní část NS Stříbrná stezka (zastavení č. 3); ze stráně poblíž NPP se nadto nabízí výhled na město.

Památka byla vyhlášena jako chráněný přírodní výtvor již výnosem ministerstva školství a národní osvěty č. 143.547/33 ze dne 31. prosince 1933. V souvislosti s novým zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny došlo k přeřazení do tehdy vytvořené kategorie národní přírodní památka, a to vyhláškou 395/1992 Sb. MŽP ČR ze dne 11. června 1992 s účinností ke 13. srpnu téhož roku

Předmětem ochrany je někdejší drobný jámový vápencový lom s pozůstatky mořského příbojového útesu křídového stáří (vrchol Kaňku v oněch dobách tvořil ostrov, vyčnívající z moře), stupně svrchní cenoman až spodní turon s četnými zkamenělinami mlžů, mechovek a dírkovců. V minulosti zde pracovali význační čeští i zahraniční paleontologové (z domácích např. prof. Antonín Frič a prof. Filip Počta), kteří odtud popsali několik nových druhů druhohorních živočichů. Lokalita je ohrožena zejména nekontrolovaným pohybem návštěvníků a odlamováním kusů hornin. Periodickým problémem je také zarůstání bývalého lomu různými křovinami.

Fosilie[editovat | editovat zdroj]

Z mlžů (Bivalvia) se na lokalitě Kaňk vyskytují zkameněliny rodů Ostrea, Exogyra (např. Exogyra sigmoidea), Lima, Pecten, Cordia, Area a Spondylus. Z mechovek jsou zastoupeny rody Stromatopora, Heteropora, Membranipora, Diastopora, Kaňkopora (z nových druhů zde byla popsána mj. mechovka Kaňkopora kaňkensis). dále se zde vyskytují pozůstatky korálů rodů Synhelia a Motkia (např. zde nově popsaný korál Synhelia squarrosa a Synhelia gibosa). Lokalita patří k prvním nalezištím s výskytem největšího korálu Isis miranda. Z plžů jsou zastoupeny rody Pleurotomaria a Leptomaria (např. Pleurotomariua geinitzi), z dírkovců (Foraminifera) rody Discorbina, Flabellina, Frondicularia, Globigerina (např. Globigerina cretacea), Nodosaria aj. . Z dalších fosilií lze zmínit ramenonožce Cyclothyris zahalkai, z ostnokožců ostny ježovek rodu Cidaris, žraločí zuby, živočišné houby (Porifera) rodů Craticularia, Corynella, Guetardia, parazitující houby a kroužkovce čeledi Serpulidae.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chráněná území ČR, Střední Čechy, svazek XIII. 2005, s. 263, 850, ISBN 80-86064-87-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]