Žehušická obora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Žehušická obora
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Pohled na staré duby v Žehušické oboře
Pohled na staré duby v Žehušické oboře
Základní informace
Vyhlášení1. ledna 1920
Nadm. výška210–215 m n. m.
Rozloha248,89 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKutná Hora
UmístěníŽehušice
Souřadnice
Žehušická obora
Žehušická obora
Další informace
Kód542
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Přírodní památka Žehušická obora se nachází poblíž obce Žehušice v okrese Kutná Hora. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.[3] Obora je součástí Krajinné památkové zóny Žehušicko. Tento umělecko-historicky cenný urbanistický a krajinný areál tvoří zámek, dvůr s hospodářskými budovami, zámecký park a obora.

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany jsou přirozená společenstva lužních lesů a luk v okolí říčky Doubravy. Vyskytují se zde též staré solitérní duby, na něž je vázán výskyt vzácných druhů hmyzu. Předmětem ochrany je rovněž populace bílé jelení zvěře, chované v oboře.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oboru na místě někdejšího vysušeného rybníka Kravinec při francouzském zámeckém parku založil roku 1830 hrabě Josef Matyáš Thun-Hohenstein (1794–1868). Ten již roku 1804 pro svou starší oboru Vedrálka získal od Josefa Leopolda Kinského několik kusů vzácných bílých jelenů marali, údajně pocházejících z Persie, které do Čech dovezli Kinští kolem roku 1780 a usadili je v Chlumci nad Cidlinou[4]. František Ferdinand Kinský (1668–1741) i jeho syn Leopold (1713–1760) působili v nejvyšších úřadech císařského dvora ve Vídni, kde bylo již na počátku 18. století několik bílých jelenů chováno v honitbě císaře Karla VI, údajně také u Brandýsa nad Labem. Tyto jeleny dostal císař darem od ruského cara Petra I. Zatímco Kinským se chov jelenů (choulostivých na přezimování) nedařil, Josef Matyáš Thun-Hohenstein, jeho syn Josef Osvald (1817–1883) a vnuk Josef Osvald II. až do prodeje žehušického velkostatku roku 1913 tímto chovem vynikali tak, že měli jedno z největších stád na evropském kontinentu. V oboře je téměř 190 let chováno jedno z mála stád bílé jelení zvěře na světě, v současnosti v počtu 130 kusů.

Původ žehušických jelenů není z písemných pramenů přesně doložen. Pravděpodobně byli dodáni prostřednictvím císařského dvora přes Rusko. Další stáda žijí v oboře zámku Žleby[5], v oborách na území Rakouska, Německa a Dánska.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V Žehušické oboře se natáčel televizní seriál Území bílých králů
  • Knihu Den bílého jelena napsal Jaroslav Holeček.
  • Bílého jelena měli ve znaku anglický král Richard II. nebo rod Herštejnů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b PP Žehušická obora [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  4. Tomáš ŠIMEK (ed.) a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 570
  5. [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tomáš ŠIMEK (ed.) a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 570

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]