Žehušická obora
 Žehušická obora | |
|---|---|
| IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast) | |
 Pohled na staré duby v Žehušické oboře | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 1920 |
| Nadm. výška | 210–215 m n. m. |
| Rozloha | 248,89 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Kutná Hora |
| Umístění | Žehušice |
| Souřadnice | 49°57′43,3″ s. š., 15°25′34,7″ v. d. |
  Žehušická obora | |
| Další informace | |
| Kód | 542 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Žehušická obora se nachází poblíž obce Žehušice v okrese Kutná Hora. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.[3] Obora je součástí Krajinné památkové zóny Žehušicko. Tento umělecko-historicky cenný urbanistický a krajinný areál tvoří zámek, dvůr s hospodářskými budovami, zámecký park a obora.
Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]
Předmětem ochrany jsou přirozená společenstva lužních lesů a luk v okolí říčky Doubravy. Vyskytují se zde též staré solitérní duby, na něž je vázán výskyt vzácných druhů hmyzu. Předmětem ochrany je rovněž populace bílé jelení zvěře, chované v oboře.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oboru na místě někdejšího vysušeného rybníka Kravinec při francouzském zámeckém parku založil roku 1830 hrabě Josef Matyáš Thun-Hohenstein (1794–1868). Ten již roku 1804 pro svou starší oboru Vedrálka získal od Josefa Leopolda Kinského několik kusů vzácných bílých jelenů marali, údajně pocházejících z Persie, které do Čech dovezli Kinští kolem roku 1780 a usadili je v Chlumci nad Cidlinou[4]. František Ferdinand Kinský (1668–1741) i jeho syn Leopold (1713–1760) působili v nejvyšších úřadech císařského dvora ve Vídni, kde bylo již na počátku 18. století několik bílých jelenů chováno v honitbě císaře Karla VI, údajně také u Brandýsa nad Labem. Tyto jeleny dostal císař darem od ruského cara Petra I. Zatímco Kinským se chov jelenů (choulostivých na přezimování) nedařil, Josef Matyáš Thun-Hohenstein, jeho syn Josef Osvald (1817–1883) a vnuk Josef Osvald II. až do prodeje žehušického velkostatku roku 1913 tímto chovem vynikali tak, že měli jedno z největších stád na evropském kontinentu. V oboře je téměř 190 let chováno jedno z mála stád bílé jelení zvěře na světě, v současnosti v počtu 130 kusů.
Původ žehušických jelenů není z písemných pramenů přesně doložen. Pravděpodobně byli dodáni prostřednictvím císařského dvora přes Rusko. Další stáda žijí v oboře zámku Žleby[5], v oborách na území Rakouska, Německa a Dánska.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- V Žehušické oboře se natáčel televizní seriál Území bílých králů
- Knihu Den bílého jelena napsal Jaroslav Holeček.
- Bílého jelena měli ve znaku anglický král Richard II. nebo rod Herštejnů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b PP Žehušická obora [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2018-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Tomáš ŠIMEK (ed.) a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 570
- ↑ [1]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Tomáš ŠIMEK (ed.) a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 570
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žehušická obora na Wikimedia Commons - https://www.litosice.cz/inpage/bili-jeleni-obora-zehusice/
