Josef Osvald II. Thun-Hohenstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Josef Osvald II. Thun-Hohenstein
Josef Osvald II. Thun-Hohenstein, asi rok 1883

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1883 – 1913
Panovník František Josef I.

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
??? – 1913
Panovník František Josef I.
Ve funkci:
1880 – 1883
Panovník František Josef I.

Starosta Klášterce nad Ohří
Ve funkci:
1876 – 1913
Stranická příslušnost
Členství Strana ústavověrného velkostatku

Narození 14. prosince 1849
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. října 1913
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Kristýna z Valdštejna
Děti Josef Osvald, Adolf, Pavel
Profese politik
Ocenění 1900 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1123)
Commons Kategorie Oswald von Thun-Hohenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Josef Osvald II. Thun-Hohenstein (14. prosince 1849, Praha21. října 1913, Vídeň) byl česko-rakouský velkostatkář, průmyslník a politik.

Josef Osvald byl synem Josefa Osvalda Thun-Hohensteina (18171883) a Johany, rozené Salm-Reifferscheidtové (18341915).[1] Vystudoval práva na univerzitách v Praze, ve Vídni a v Lipsku. Po absolvování vojenské služby podnikl několik dlouhých zahraničních cest a působil jako dobrovolný atašéTeheránu. V roce 1876 převzal správu rodinného majetku v Žehušicích a v Klášterci nad Ohří, kde mu mimo jiné patřila tamní porcelánka.[2] Od roku 1897 si ke jménu připojil rodové jméno matky a začal používat přídomek Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid.[3]

V roce 1878 se v Praze oženil s hraběnkou Kristýnou z Valdštejna (18951935), se kterou měli tři syny: Josefa Osvalda (18791942), Adolfa (18801957) a Pavla (18841963).[1]

V letech 18761913 zastával úřad starosty v Klášterci nad Ohří.[4] Po smrti svého otce se stal členem horní komory říšské rady a liberální Strany ústavověrného velkostatku. V roce 1900 mu byl císařem Františkem Josefem I. udělen řád zlatého rouna. Od roku 1880 byl s přestávkami až do jeho rozpuštění v roce 1913 členem Českého zemského sněmu a zasazoval se o rovnováhu mezi německými a českými zájmy v Čechách. Od roku 1908 byl po mrtvici upoután na invalidní vozík a o pět let později zemřel na otok plic.[2] Pohřben je v rodinné hrobce u farního kostela Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oswald von Thun und Hohenstein (1849–1913) na německé Wikipedii.

  1. a b Thun und Hohenstein [online]. Paul Theroff’s Royal Genealogy Site [cit. 2015-08-21]. Dostupné online. 
  2. a b RUTKOWSKI, Ernst. Briefe und Dokumente zur Geschichte der österreichisch-ungarischen Monarchie. München: Verlag Oldenbourg, 1983. ISBN 3-486-51831-3. S. 22ff. (německy) 
  3. HENIG, Zdeněk. Z Thun-Hohensteina, 1631–1926, Horní zámek [online]. Zámek Benešov nad Ploučnicí [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. 
  4. a b Krypta Klášterecké větvě Thun-Hohensteinů [online]. Zámek Klášterec nad Ohří [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]