Třebonín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Čáslavsku. O vesnicích v obci Dolní Třebonín pojednává článek Dolní Třebonín.
Třebonín
Třebonín od hlavní silnice
Třebonín od hlavní silnice
Znak obce TřebonínVlajka obce Třebonín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0205 571741
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíČáslav
Okres (LAU 1)Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel135 (2022)[1]
Rozloha3,42 km²
Katastrální územíTřebonín
Nadmořská výška340 m n. m.
PSČ285 44
Počet domů77 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřebonín 14
285 44 Třebonín
trebonin@tiscali.cz
StarostkaMarie Francová
Oficiální web: www.obectrebonin.cz
Třebonín
Třebonín
Další údaje
Kód obce571741
Kód části obce170364
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třebonín se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi jedenáct kilometrů jižně od Kutné Hory a devět kilometrů jihozápadně od Čáslavi. Žije v ní 135[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Třebonín je odvozen z osobního jména Třeboně ve významu Třeboňův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Trebonin (1194), Trzebonyn (1352, 1367 až okolo roku 1405), w Trzeboninie (1544) nebo Tržebonin (1654).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší stopy středověkého osídlení krajiny v okolí Třebonína pochází přibližně ze dvanáctého století, na jehož konci byl vybudován kostel svatého Matouše.[4] Kostel byl centrem sídliště, které mělo nepravidelný půdorys. Za stopy tehdejších usedlostí jsou považovány shluky keramických zlomků odhalené archeologickým výzkumem převážně do vzdálenosti pět set metrů východně od kostela.[5] K sídlišti snad patřilo hradiště označované jako Hrádek u Třebonína, které v případě vpádu vojsk poskytovalo obyvatelům vsi bezpečné útočiště.[6] Vojenské útoky hrozily v souvislosti s polohou Třebonína v relativní blízkosti (osm až devět kilometrů) od obchodní, tzv. haberské, stezky.[5] K této nejstarší fázi vsi se vztahuje první písemná zmínka z roku 1194, která uvádí Ubislava z Třebonína.[3] Vesnice tvořená rozptýlenými dvorci zanikla nejspíše koncem třináctého století, kdy ji pravděpodobně nahradilo nové sídlo návesního typu.[7]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (části obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[8]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[11]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Třebonín (485 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 3 hostince, 2 koláři, kovář, 2 mlýny, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Třebonín, švadlena, trafika, truhlář

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Zastavěným územím obce prochází silnice III. třídy. Katastrálním územím obce vede silnice II/339 Čáslav – Červené Janovice – Ledeč nad Sázavou.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Obcí projížděly v pracovních dnech autobusové linky do Čáslavi, Červených Janovic, Kutné Hory, Petrovic, Zbraslavic, Zbýšova a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Třebonín, s. 363, 364. 
  4. SMETÁNKA, Zdeněk; ŠKABRADA, Jiří. Třebonín na Čáslavsku v raném středověku (Povrchový průzkum). Archeologické rozhledy. 1975, roč. XXVII, s. 77. Dále jen Smetánka, Škabrada (1975). Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
  5. a b Smetánka, Škabrada (1975), s. 80.
  6. Smetánka, Škabrada (1975), s. 79.
  7. Smetánka, Škabrada (1975), s. 84.
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1734. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]