Žleby (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Žleby
Hlavní průčelí zámku
Základní informace
Sloh Gotika
Výstavba 13. století
Materiály zdivo, kámen
Stavebník Jindřich z Lichtenburka
Současný majitel Český stát
Poloha
Adresa Žleby, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 26532/2-1254 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Žleby je zámek ve stejnojmenné obci přibližně 7 km na východ od Čáslavi. Jednalo se původně o hrad vystavěný rodem Lichtenburků (snad již Smilem z Lichtenburka). První nepřímá zmínka o něm pochází z roku 1289, kdy patřil Jindřichovi z Lichtenburka, jehož někteří potomci se začali zvát Žlebští z Lichtenburka. V 19. století prodělal hrad razantní přestavbu na novogotický zámek. Nyní je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Majitelé[editovat | editovat zdroj]

Zámek Žleby

Hrad Žleby nechal vystavět ve 13. století snad již Smil z Lichtenburka, možná až jeho syn Jindřich z Lichtenburka. První nepřímá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1289, přímá pak z 1297. Hrad patřil žlebské větvi Lichtenburků.

V roce 1356 koupil hrad i panství Karel IV. od Anežky z Landštejna, vdovy po Hynkovi ze Žleb, přičemž jí panství ponechal v držení (Anežka umírá v roce 1370). Hrad se tak stal královským majetkem a byl v případě potřeby zastavován. V 70. a 80. letech 14. století byl držitelem hradu i panství Markvart z Vartenberka, roku 1388 mu však byl za účast na odboji Václavem IV. odňat. Od roku 1396 seděl na hradě královský vratislavský hejtman Štěpán z Opočna. Ten byl roku 1397 zavražděn a hrad přešel na Jindřicha z Opočna. Po čtyřech letech, roku 1401, byl hrad zastaven Jindřichu Lacembokovi z Chlumu a roku 1402 Oldřichovi z Hradce.

Roku 1406 koupil hrad i Žlebské panství kutnohorský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína. Když ten roku 1421 zemřel, přešel hrad do zástavy Haška Ostrovského z Valdštejna na Detemicích, v roce 1436 Jiříka z Dubé a po něm Jana z Janovic. Jan z Janovic předal hrad roku 1483 Janu Spetlovi z Prudic, manželovi své dcery Anežky.

Od roku 1510 do roku 1522 náležel hrad Žehušickým z Nestajova. Roku 1522 přešel hrad na rytíře Kuneše Bohdaneckého z Hodkova, po jeho smrti v roce 1555 jej zdědil jeho syn Adam Bohdanecký z Hodkova a po jeho smrti roku 1562 hrad přešel na jeho vdovu Alžbětu z Nestajova na Žlebech. Alžběta roku 1575 prodala Žleby Václavu Chotoutovskému z Nebovid. Roku 1615 získal panství Heřman Černín z Chudenic, roku 1622 však Žleby vyměnil s Karlem z Lichtenštějna za Andělskou Horu.

Roku 1629 koupil hrad i panství Jan Trčka z Lípy, pro provinění proti císaři však byl jeho majetek zkonfiskován a hrad i panství získal Leonard Helfrid z Meggau. Když roku 1634 zemřel, získaly jej jeho dcery a ty ho roku 1662 prodaly českému místodržiteli svobodnému pánu Janu Františkovi z Kaiserštejna.

Kaisersteinové roku 1723 prodali Žleby hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi, v roce 1725 však Žleby přešly na rytíře Karla Richarda ze Schmidlinů. Roku 1730 koupil panství hrabě František ze Schönfeldu, který byl vlastníkem i nedalekých Slatiňan. Po hraběti ze Schönfeldu dědila jeho jediná dcera Kateřina, provdaná roku 1746 za knízete Jana Adama z Auerspergu. Ten přežil všechny své děti a dvě manželky, zemřel bezdětný, a tak majetek zdědil jeho synovec Karel. Karla potkal podobný osud, a tak měl Žleby zdědit jeho synovec Vincenc. Když Vincenc zemřel, nebyl jeho syn Vincenc Karel zletilý, a tak se o panství starala vdova Gabriela Marie z Lobkovic. V letech 1849-1868 byl zámek přebudován ve stylu romantické novogotiky podle projektu Františka Schmoranze st. Roku 1867 zemřel Vincenc Karel a velkostek přešlo na vdovu Vilemínu. Roku 1877 převzal české velkostatky Žleby, Nasavrky se zámkem Slatiňany a Dolní Kralovice, rakouské velkostatky Niederfladnitz, Matrei a Sprechenstein, dále paláce Praze a Vídni syn Vincence Karla František Josef (1856-1938). Po něm převzal statky jeho syn kníže Ferdinand, poslední mužský potomek rodu Auerspergů. Když roku 1942 zemřel, převzala velkostatek Žleby jeho sestra Marie z Trauttmannsdorfu. Velkostatek Nasavrky se Slatiňany a Dolní Kralovice připadl Mariinu synu Karlovi z Trauttmansdorffu.

Roku 1945 byl zámek zestátněn. V červnu roku 2017 se na zámku natáčela pohádka České televize Nejlepší přítel.[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLÁHOVÁ, Marie. Dějiny panství Žleby (od počátku do roku 1634). Nepublikovaný rukopis diplomové práce. Hradec Králové 2015. Dostupné na theses.cz.
  • HENDRICH, Jan. Hrad Žleby ve východních Čechách. Jeho majitelé, děje a památnosti : Též popis kostela, hrobky a města Žleb, jakož i filialních kostelů v Markovicích. Čáslav 1890. Dostupné v projektu Kramerius Městské knihovny v Praze
  • KRATOCHVÍL, Josef. Paměti z dějin města Žleb. Čáslav 1911.
  • ŠTORM, Břetislav. Státní zámek Žleby a památky v okolí. Praha 1960.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRATOCHVÍLOVÁ, Hana. Pohádkový zámek Žleby láká nejenom filmaře. liborcermak.blog.idnes.cz. 2017-11-24. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky)