V tomto článku je použita zastaralá šablona.

František Schmoranz starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Schmoranz

František Schmoranz starší
Narození 30. prosinec 1814
Bělá, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. dubna 1902 (ve věku 87 let)
Slatiňany, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti František Schmoranz mladší
Jan Schmoranz
Gustav Schmoranz
Josef Schmoranz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
syn František Schmoranz ml.
syn Jan Schmoranz
syn Gustav Schmoranz
syn Josef Schmoranz
dcera Františka Schmoranzová
dcera Jana Schmoranzová
dcera Zdeňka Schmoranzová

František Schmoranz starší (30. prosinec 1814 Bělá[1] u Rychnova nad Kněžnou4. duben 1902 Slatiňany) byl architekt, stavitel a restaurátor druhé poloviny 19. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

V Kutné Hoře se vyučil zedníkem, poté studoval na vídeňské Akademii (1836). Od roku 1837 žil ve Slatiňanech. V letech v 18441871 působil jako městský stavitel v Chrudimi. Z titulu své funkce se výrazně podílel na obnově Chrudimi po zhoubném požáru v roce 1850. Od roku 1853 působil jako krajský konzervátor vídeňské ústřední komise pro ochranu památek. 16. ledna 1889 se stal čestným občanem města Chrudimi.

Nejstarší syn František byl též architektem. Druhý syn Josef působil jako malíř, dekoratér a pedagog. Třetí syn Jan působil v Chrudimi a převzal otcovu firmu. Poslední syn Gustav byl ředitelem Národního divadla a působil i jako spisovatel, překladatel a malíř.

Náhrobek Františka Schmoranze st. ve Slatiňanech

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Schmoranz patřil k představitelům novogotiky, v níž vytvořil některé novostavby, například hrobku rodiny Karla Chotka ve Valtířově u Ústí nad Labem [2], především se však výrazně podílel na řadě puristických rekonstrukcí. Neogoticky přestavěl zámek Žleby, postavil též řadu budov v Chrudimi. Restauroval zde kostel Nanebevzetí Panny Marie. V Poličce restauroval kostel svatého Jakuba, v Hradci Králové pak katedrálu svatého Ducha, ve Dvoře Králové regotizoval kostel svatého Jana Křtitele. V rámci rekonstrukcí navrhoval též nový, neogotický mobiliář. Podnětem u vídeňské centrální komise pro ochranu památek se mu podařilo zabránit připravované demolici pardubické Zelené brány. Roku 1895 podle jeho návrhu byla opět vystavěna věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné. V letech 18691870 krátkou dobu ve Slatiňanech u stavební firmy Františka Schmoranze staršího působil významný architekt Antonín Wiehl.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel, a kol. Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1975. S. 456.  
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha : Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Schmoranz, František starší, s. 429.  
  • heslo Schmoranz František starší. In kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha : Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7203-007-8. Svazek XXIII, s. 14.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/115-hrobka-slechtickeho-rodu-chotku
  3. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha : Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 7. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]