František Schmoranz mladší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Schmoranz
František Schmoranz mladší
František Schmoranz mladší
Narození19. listopadu 1845
Flag of the Habsburg Monarchy.svg Slatiňany, Rakouské císařství
Úmrtí12. ledna 1892 (ve věku 46 let)
Flag of Austria-Hungary 1869-1918.svg Praha, Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníSlatiňany
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt, učitel, ilustrátor a designér
RodičeFrantišek Schmoranz starší
PříbuzníGustav Schmoranz, Jan Schmoranz a Josef Schmoranz (sourozenci)
OceněníŘád Františka Josefa řfj1 1873
Řád Medžidie řm 1876
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Schmoranz mladší (19. listopadu 1845, Slatiňany[1]12. ledna 1892, Praha[2]) byl architektem a prvním ředitelem Uměleckoprůmyslové školy v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na reálce v Kutné Hoře poté na pražské polytechnice. Absolvoval studijní cestu po Německu, v Hamburku byl zaměstnán jako architekt a seznámil se zde s orientálním uměním. Roku 1873 se vrátil do Vídně a projektoval pavilony pro světovou výstavu. Poté absolvoval s architektem Janem Machytkou cestu zaměřenou na orientální architekturu a umění po Palestině a Egyptě. Od roku 1874 ve Vídni s Machytkou společně provozovali vlastní architektonickou kancelář. Od roku 1882 byl uměleckým inspektorem textilních průmyslových škol. Roku 1885 se stal prvním ředitelem Uměleckoprůmyslové školy v Praze.

Roku 1873 byl za svou činnost oceněn řádem Františka Josefa I., roku 1876 pak tureckým řádem Medžidžie (turecky: Mecidiye, anglicky Medjidie).

Hrob rodiny Schmoranzů ve Slatiňanech

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho zájem o orientální umění se výrazně odrazil v jeho realizovaných i nerealizovaných projektech. Pro světovou výstavu ve Vídni roku 1873 projektoval Egyptsko-súdánský pavilon. Po vzniku ateliéru se společně s Janem Machytkou účastnili řady soutěží na veřejné stavby po celém tehdejším Rakousku-Uhersku. Dlouhá je i řada realizovaných staveb. V Trenčianských Teplicích navrhli hlavní lázeňskou budovu a také budovu tureckých lázní Hammam, na níž měl Schmoranz zřejmě výraznější podíl.

S Janem Machytkou projektoval roku 1882 novorenesanční budovu Uměleckoprůmyslové školy v Praze. V soutěži na projekt Národního muzea v Praze získali druhou cenu. Schmoranz navrhl mj. též rekonstrukci Vlašského dvora v Kutné Hoře.

1882 - Letohrádek barona Drasche z Wartinberka v oboře pod Kunětickou horou.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1842-1862 ve Slatiňanech, sign.1035, ukn 8839, str.86. Dostupné online.
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  3. Lovčí zámeček z roku 1882

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]