V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Josef Schmoranz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Schmoranz
Josef Schmoranz
Josef Schmoranz
Narození 16. ledna 1855
Slatiňany, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. prosince 1938 (ve věku 83 let)
Buštěhrad, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Slatiňany
Povolání malíř
Rodiče František Schmoranz starší
Příbuzní František Schmoranz mladší, Gustav Schmoranz a Jan Schmoranz (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec František Schmoranz starší
bratr František Schmoranz ml.
bratr Jan Schmoranz
bratr Gustav Schmoranz

Josef Schmoranz (16. ledna 1855 Slatiňany[1]7. prosince 1938 Buštěhrad) byl český malíř, středoškolský profesor, správce uměleckých sbírek a autor populárně naučných publikací.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Slatiňanech v rodině významného architekta Františka Schmoranze. Po ukončení obecné školy studoval reálku v Pardubicích a Kutné Hoře. V letech 1874-1875 sudoval v přípravce pražské malířské akademie. Následně odešel studoval na malířskou Akademii do Vídně. Zde se učil mimo jiné i historickou malbu u prof. Leopolda Carla Müllera. Po studiích podnikal studijní cesty do Německa, severní Itálie, Dalmácie, Krakova, Londýna a Paříže. Část praxe absolvoval u otce, např. spolupracoval na výzdobě interiéru kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. V roce 1890 se stal profesorem kreslení a nauky o slozích Odborné školy na zpracování dřeva v Chrudimi. Byl rovněž jednatelem Průmyslového muzea v Chrudimi. Přispíval hojně do různých časopisů, napsal několik knih a pořádal přednášky o výtvarném umění. Krom malování byla jeho velkou zálibou příroda. Stal se jedním z průkopníků odborné myslivecké literatury v Čechách. Po odchodu do penze se stal správcem uměleckých sbírek knížete Auersperga na zámku ve Žlebech. Josef Schmoranz byl oddán s Aloisií Waiblovou, se kterou měl dvě děti. Během svého života tvořil a navrhoval oltáře, nábytek, dekorace, sgrafita, portréty, diplomy, knižní ilustrace aj. Josef Schmoranz zemřel 7. prosince 1938 v Buštěhradě.

Monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Schmoranz: Hrad Žleby u Čáslavě – popis uměleckých věcí chovaných na hradě, (rok vydání 1921)
  • Josef Schmoranz: Rukoveť lovectví, příručka pro myslivce, lovce a střelce, (Praha, rok vydání 1917)
  • Josef Schmoranz: Nauka o tvarech uměleckých, (Praha, rok vydání 1923)
  • Josef Schmoranz: Lovecká příručka, (Praha, rok vydání1922)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti ve Slatiňanech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]