Kostel svatého Jana Křtitele (Dvůr Králové nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Kostel svatého Jana Křtitele
Kostel (Church) - panoramio - Tomáš Petřík.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kostel svatého Jana Křtitele
Kostel svatého Jana Křtitele
Odkazy
Kód památky 23273/6-3477 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dřívější podoba kostela
Detailní pohled na kostelní věž

Kostel svatého Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem byl postaven v gotickém slohu v letech 13991400 na místě staršího románské basiliky ze 13. století, z něhož se zachovala apsida a zlomky architektonických článků. Nový kostel dala postavit manželka krále Václava IV., Žofie Bavorská, která byla paní královou (Dvůr paní králové) a na královnu byla korunována v roce 1400. Dnešní presbytář (kněžiště) byl postaven s kostelem v 15. století, později po požáru dostavěn. V roce 1644 byla vystavěna vysoká hranolová věž, doplněná dřevěným ochozem. Mezi lety 18931900 byl kostel regotizován (podle projektu arch. Františka Schmoranze stavitelem Eduardem Thymem) a věž byla zvýšena na 64 metrů. Ve vrchním patře byl postaven byt pověžného. Na severní straně kostela nejsou z důvodu městského opevnění, žádná okna, pouze jedno s obrazem Panny Marie Královny, které bylo zhotoveno v roce 1901. V roce 2007 prošel kostel vnitřními opravami, při kterých bylo objeveno několik archeologických nálezů.

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Obraz kostela před přestavbou namaloval Mikoláš Aleš. Na obraze je vidět křestní kaple Jana Hartmana z roku 1606 a vnější schodiště na věž.

Chronologický přehled historie kostela[editovat | editovat zdroj]

Letopočet Událost
asi 1230 stavba románského kostela (basiliky) zasvěceného sv. Janu Křtiteli
1270 první zmínka o městě Curia (Dvůr) a faráři Gottfriedovi (Bohumírovi)
1345 stavba menšího gotického kostela
1359 instalován gotický boční oltář Panny Marie
1380 další přestavba gotického kostela
1399-1400 stavba současného chrámu sv. Jana Křtitele
1411 hlavní oltář a kostel zasvěcen sv. Kateřině
1450 požár kostela a jeho oprava
1486 stavba presbytáře
1500 zhotoveno kamenné sanctuarium (svatostánek)
1505 odlit zvon Jan (Křtitel) zvaný hrubý (velký)
1508 odlit zvon Umíráček
1519 odlit zvon Dominikal (nedělník, lat. Dominica = neděle) – přelit v roce 1625
1527 zhotoveny pozdně gotické boční oltáře
1540 odlit zvon Poledník zvaný Čapek
1588 postavena předsíň kostela zvaná Dořina, postavena na náklady Doroty Hložické
1606 postavena boční kaple zvaná Hartmanova, postavena na náklady Jana Hartmana z Hartnštejna (zbořena r. 1897)
1644 zvýšena věž od římsy po krytý ochoz s bytem pověžného
1668 odlit zvon Činčálek (přenesen z kostela Sv. Kříže v r. 1683)
1670–1674 instalovány boční barokní oltáře
1674 zhotoven barokní hlavní oltář
1700 zhotoveny barokní dveře kostela
1706 odlita křtitelnice
1731 zhotoveny kostelní lavice
1732 předělán hlavní oltář pro sochu Panny Marie Ochránkyni města
1735 zhotoven velký barokní kříž na oltář Sv. Kříže
1737 misie kněze Antonína Koniáše SJ
1747 odlit malý zvon Jiří zvaný Jiříček
1751 odlit zvon Barbora – přelit v r. 1879
1759 namalovány barokní obrazy křížové cesty od J. V. Bergla
1760 zhotoven rokokový svatostánek na hlavním oltáři
1770 zhotovena rokoková kazatelna
1770–1780 instalovány barokní varhany
1773 opraven kostel 5. září 1773 znovu zasvěcen sv. Janu Křtiteli
1776 kostelní dřevěný kůr byl zvýšen a postaven z kamene
1778 zhotoveno barokní zábradlí
1807 oprava sanctusové věžičky
16. 9. 1817 nalezen Rukopis královédvorský (RK)
1826–1827 oprava velké věže a sanctusové věžičky
1835 předělaná věžní báň
1846 instalován boční oltář sv. Václava
1862 zasazena pamětní deska o nálezu RK
1863 zhotovena nová sanctusová věžička
1867 zvýšen hlavní oltář se sochami sv. Václava, Ludmily, Barbory, Vojtěcha a namalován oltářní obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Hellicha
1892 oprava střechy presbytáře
1893-1900 oprava chrámu a přestavba věže
1894 zbořeno jižní schodiště na kůr, zvýšena věž na současných 64 metrů a instalovány věžní hodiny
1895 oprava střechy kostela a sanctusové věžičky
1896 oprava střechy nad presbytářem
1897 oprava střechy kněžiště, zboření Hartmanovy kaple
1899 zbořeny všechny boční oltáře v kostele
1899–1900 instalovány nové pseudogotické boční oltáře a sochy sv. Petra a Pavla na hlavním oltáři
1899 zhotovena pseudogotická křížová cesta od Ant. Suchardy
1907 návštěva Mikoláše Alše, který namaloval obraz královédvorského kostela před přestavbou dle fotografie
1911 objeveny zbytky románské apsidy Antonínem Schulzem
1916 sňaty zvony Dominikal, Barbora, Činčálek a Jiří pro válečné účely (viz Rekvírování zvonů)
1921–1924 kostel zabrán pro bohoslužby nově vzniklé církve Církve československé (husitské)
1. 8. 1933 – 11. 3. 1934 generální oprava kostela a věže
1933 namalovány nástěnné obrazy od Rudolfa Adámka a odlity dva nové zvony: Božské Srdce Páně — sv. Václav a Neposkvrněné Srdce Panny Marie — sv. Terezie od Dítěte Ježíše
1942 dva nové zvony sňaty pro účely 2. světové války
1945 zhotoven a instalován pseudobarokní boční oltář Pražského Jezulátka jako památník dětským obětem 2. světové války
1960 připevněny ochranné mříže na okna kostela
1. 5. 1981 – 13. 9. 1981 generální oprava interiéru kostela
1982 zbořeny zpovědnice a postavena zpovědní místnost
1988 oprava věže
1990 oprava exteriéru a střechy kostela

[2]

Přehled duchovních správců[editovat | editovat zdroj]

  • 1945–1956 R. D. František Resler (14. 3. 1912 – 26. 8. 1985) (děkan)
  • 1956–1979 R. D. Antonín Říkovský (24. 11. 1914 – 20. 1. 1980) (děkan)
  • 1979–1991 P. František Beneš SDB (* 29. 11. 1947 - 23.10. 2017) (děkan)
  • 1991–1996 P. Mgr. František Hofman OMelit. cap. Mag. (administrátor)
  • 1996–2001 P. Józef Pleszcyński MSF (29. 9. 1944 – 3. 8. 2001) (administrátor)
  • 2001–2016 P. Jan Czekala MSF (děkan)
  • 2016 P. Andrzej Deniziak MSF (administrátor)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na hlavním oltáři v kostele stojí socha Panny Marie Ochránkyně zvaná Madona královédvorská. Díky této sošce bylo v roce 1646 město zachráněno od švédského drancování. Socha byla postavena na mostě. Obyvatelé města se uzavřeli za hradbami a u sochy zůstala dívka Marie Dobrotová (Bonaventurová). Cestou k mostu projížděli vojáci a uviděli dívku u sochy Panny Marie. Dívka jim utekla a hejtman švédských vojáků ze vzteku rozsekl sochu mečem. V tu chvíli se spustila tak hustá mlha, že jeden neviděl na druhého. V této mlze ve velkém strachu a zmatku prchli z města. Dívka Marie Dobrotová vzala rozseklou sochu a donesla ji do města, kde všem pověděla o události na mostě. Socha byla později umístěna na hlavní oltář v kostele sv. Jana Křtitele.

Dne 16. září 1817 nalezl v kostelní kobce kaplan Pankrác Ignác Borč a Václav Hanka staré pergameny nazvané Rukopis královédvorský, který obsahuje české písně (básně). Pražskými Němci byl RK označován za padělek z 19. století. V roce 1913 byl odtajněn příkaz policejního prezidenta Antona barona von Päumanna vydaný v roce 1858, který nařídil vydavateli Davidu Kuhovi vytisknout sérii článků proti Hankovi a Rukopisu Královédvorskému v německy psaných pražských novinách Tagesbote aus Böhmen. Vzhledem k tomu, že v RK byly nalezeny výrazy a reálie používané pouze v 16. století, většina[zdroj?] badatelů RK se přiklání k pravosti písní rukopisu ze 16. století od neznámého autora.

Při rekonstrukci kostela v roce 2007 byla odkryta původní kamenná oltářní mensa (deska) z románské basiliky, kterou královéhradecký biskup Dominik Duka 16. září 2007 posvětil a do ní uložil ostatky sv. apoštola Petra, biskupa sv. Paulína z Noly a české patronky sv. kněžny Ludmily. Na závěr slavnostní bohoslužby biskup Dominik Duka vložil do chórového sloupu tubus, který obsahoval bankovky a mince z roku 2007 a jména lidí, kteří se podíleli na rekonstrukci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 134268 :. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. LANGFELNER, Josef. Děkanský chrám svatého Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města ve Dvoře Králové nad Labem. nám. T. G. Masaryka 38, 544 17: Město Dvůr Králové nad Labem, 2003. S. 80. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]