Kostel svatého Jana Křtitele (Dvůr Králové nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jana Křtitele
Kostel (Church) - panoramio - Tomáš Petřík.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kostel svatého Jana Křtitele
Kostel svatého Jana Křtitele
Odkazy
Kód památky 23273/6-3477 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dřívější podoba kostela
Detailní pohled na kostelní věž

Kostel svatého Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem byl postaven v gotickém slohu v letech 13991400 na místě staršího románské basiliky ze 13. století, z něhož se zachovala apsida a zlomky architektonických článků. Nový kostel dala postavit manželka krále Václava IV., Žofie Bavorská, která byla paní královou (Dvůr paní králové) a na královnu byla korunována v roce 1400. Dnešní presbytář (kněžiště) byl postaven s kostelem v 15. století, později po požáru dostavěn. V roce 1644 byla vystavěna vysoká hranolová věž, doplněná dřevěným ochozem. Mezi lety 18931900 byl kostel regotizován (podle projektu arch. Františka Schmoranze stavitelem Eduardem Thymem) a věž byla zvýšena na 64 metrů. Ve vrchním patře byl postaven byt pověžného. Na severní straně kostela nejsou z důvodu městského opevnění, žádná okna, pouze jedno s obrazem Panny Marie Královny, které bylo zhotoveno v roce 1901. V roce 2007 prošel kostel vnitřními opravami, při kterých bylo objeveno několik archeologických nálezů.

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Obraz kostela před přestavbou namaloval Mikoláš Aleš. Na obraze je vidět křestní kaple Jana Hartmana z roku 1606 a vnější schodiště na věž.

Detail, Kostel sv. Jana Křtitele
Klenby, Kostel sv. Jana Křtitele
Apsida, Kostel sv. Jana Křtitele
Vstup, Kostel sv. Jana Křtitele

Půdorys[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Jana Křtitele má nepravidelný půdorys, síňové trojlodí je na východě ukončeno presbytářem, se sakristií na severní straně. Na jižní straně trojlodí se nachází čtvercová předsíň a na jihozápadním nároží hranolová věž.

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Trojlodní kostel je orientován. Na všech stranách je použit vnější opěrný systém. Fasáda je bez dekorace, zdivo je pouze omítnuté. Do kostela vedou čtyři vchody a jeden vede do věže. Na severní straně je raně gotický lomený portál, který má výžlabky s hruškovcem a silnějším oblounem na patce malého polygonálního soklu. Sokl má kalichovitou hlavici porostlou listy a nízkou krycí desku. Hlavní portál, který je mezi Dořinou a dřevěnou předsíní je lomený a profilovaný výžlabky, hruškovcem a oblounem na vysokém soklu. Z východu vede obdélný portál do sakristie a na jihu jsou dva gotické portály, jeden vede do Dořiny předsíně, je zdobený výžlabky které končí na konzolách, druhý vede do jižní lodi, je lomený a zdobený výžlabky. Do věže vede portál obdélný. Střecha kostela je sedlová, střecha sakristie pultová. Věž má na svých rozích nárožní vížky. Okno na východní straně presbytáře je zaoblené a osvětluje vitrínu v oltáři. Okna v jižní straně presbytáře jsou také zaoblená, jedno znázorňuje Boha, druhé zobrazuje křest Ježíše v řece Jordán. V jižní lodi na jižní straně se nachází dvě lomená okna na východní straně pak kružba s plaménkovým vzorem. V západní stěně kostela jsou tři lomená okna a v severní stěně pouze jedno. Okna v prvním patře věže jsou zaoblená a zdobená dvěma jeptiškami, okna v druhém patře jsou lomená a zdobená jeptiškami a trojlisty. V jihovýchodním rohu se nachází pozůstatky apsidy, která byla vystavěna kvádříkovou technikou. Zdivo z původní apsidy bylo znovu použito při pozdější dostavbě kostela, svědčí o tom vlnkovitý obloučkový vlys a zubořez v severní zdi nynější stavby.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Vstup do kostela je z jižní strany do Dořiny předsíně dřevěnými dveřmi zhotovenými v letech 1893–1900. Předsíň je zaklenuta křížovou klenbou s žebry klínového profilu. Do dřevěné části předsíně, která byla postavena v roce 1900 se vstupuje gotickým portálem, který byl roku 1700 osazen barokními dubovými dveřmi s původním kováním a plastikami. Prostor chrámu je rozdělen dvěma páry sloupů na tři lodě. Trojlodí je zaklenuto křížovou klenbou, žebra jsou prostě vyžlabená. Konzoly v trojlodí jsou jehlancovité, dvě jsou s maskou a jedna je kružbová. Klenba je podpíraná dvěma páry oblých sloupů. Sloupy mají pásmo kružbového panelování a dvě vyžlabení, pod nimi je pás obloučků ukončený liliemi. Každý sloup končí polygonálním soklem. Kůr je podepřen čtyřmi sloupy tvořícími arkádu. Uprostřed arkády je klenákovitě zdůrazněná poprsnice s malbou sv. Jana Křtitele. Triumfální oblouk mezi hlavní lodí a presbytářem je lomený a neprofilovaný. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou s klínovými vyžlabenými žebry, konzoly jsou pseudogotické. Na křížení nejblíže k oltáři se nachází svorník s křížem se svatozáří na příčném žebru je svorník s růží a na třetím původní znak města. Za hlavním oltářem končí jedno z žeber vytesanou hlavou stavitele. V severní stěně presbytáře se nachází vchod do sakristie, která je zaklenutá valenou klenbou. Nad vchodem do sakristie se nachází tři nástěnné malby od malíře Rudolfa Adámka zhotovené v roce 1933. Na nich je vyobrazena záchrana města před Švédy během třicetileté války 21. 11. 1646. Prvním obraz znázorňuje Švédského hejtmana, který seká do sochy Panny Marie, na druhém je útěk Švédů v mlze a na třetím děkovné procesí měšťanů. Nad nástěnnými malbami jsou umístěny dva znaky papežů, a to papeže Pia XI. a papeže sv. Jana Pavla II. Na jižní straně mezi okny pak znak papeže Benedikta XVI z roku 2007. Trojlodí je také zdobeno nástěnnými malbami. Obraz umístěný na Vítězném oblouku oddělujícím presbytář od hlavní lodi je vyobrazen Bůh v Nejsvětější trojici a s klanějícími se anděli. Na zdech jižní lodi jsou tři obrazy: Malkísedekova oběť, Poslední večeře Páně a Smrt sv. Josefa. V severní lodi jsou také tři obrazy a to: Obrácení sv. Pavla, Ustanovení apoštola Petra a obraz jménem Abrahám obětuje svého syna Izáka.

Vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]

V předsíni se nachází kříž z roku 1981 na kterém je korpus z 16. století a náhrobek se znakem Silvarů který zde byl umístěn v roce 2007 poté co byl nalezen pod dlažbou kostela archeoložkou Mgr. Hanou Burdychovou. Za prosklenými dveřmi dřevěné předsíně se nachází kamenná barokní kropenka, která byla přenesena z kostela Povýšení Sv. Kříže roku 1981. V presbytáři se nachází hlavní barokní oltář sv. Jana Křtitele. Základ oltáře z roku 1674 tvoří kamenný stůl překrytý dřevěnou oltářní deskou a dřevěné sloupy které vypadají jako mramorové. Další část oltáře byla zhotovena v roce 1732, kdy byla vytvořena skleněná vitrína pro sochu Panny Marie Královédvorské a sochy dvou andělů které vytvořil Jiří František Pacák (žák Matyáše Bernarda Brauna). Jeden anděl drží štít se znakem Rakouského císařství, druhý se znakem města. V roce 1760 byl uprostřed oltáře umístěn rokokový svatostánek na jehož dvířkách je kříž s Ježíšem Kristem. Nad svatostánkem je dnes umístěno věčné světlo symbolizující přítomnost Krista. Biskup Jan Leopold Hay v roce 1782 vložil do oltáře ostatky sv. Jana Nepomuckého. Poslední patro oltáře bylo vytvořeno v roce 1867. Uprostřed je umístěn obraz sv. Jana Křtitele, patrona města, který namaloval Josef Vojtěch Hellich. Nad obrazem se nachází znak města a po jeho stranách jsou umístěny sloupy zdobené vinnou révou. Oltář byl také doplněn o sochy světců: sv. Barbora, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Vojtěch. V roce 1900 došlo k poslednímu doplnění oltáře. Byly postaveny postranní oblouky a na nich sochy sv. Petra a Pavla. V severní straně presbytáře jsou umístěny dveře do sakristie. Vedle nich je umístěn abak (stolek na přípravu bohoslužebných předmětů). Ten byl zhotoven Petrem Buškem ze Sychrova v roce 1898. Po II vatikánském koncilu byly dovolené obětní stoly, a tak v roce 1979 byl uprostřed presbytáře umístěn dřevěný obětní stůl. V roce 2007 byl místo něho použit nový oltář s románskou mensou. Mensa pochází ze 13. století, v rozích má vytesány templářské křížky. Na nový ambon byla použita kamenná deska ze 14. století. Posvěcení nového ambonu a oltáře se konalo 16. 9. 2007 biskupem Dominikem Dukou OP. Biskup vložil do mensy v zapečetěné obálce ostatky biskupa sv. Paulína z Noly, sv. apoštola Petra a s. Ludmily. Pod okny se nachází lavice pro českou královnu. Radní lavice, která byla původně vedle ní se dnes nachází pod kůrem. Na severozápadní straně presbytáře se nachází rokoková kazatelna z roku 1770. V jižní lodi je pověšen kříž s Ježíšem v nadživotní velikosti, ten byl zhotoven roku 1735. Traduje se, že hlavu Ježíše vyřezal Matyáš Bernard Braun a tělo Jiří František Pacák. Pod křížem je postavena cínová barokní křtitelnice ve tvaru obráceného zvonu na kamenném podstavci z roku 1706. Na stěnách kostela se také nachází křížová cesta vytvořená Antonínem Suchardou v roce 1899. V západní části kostela pod kůrem je postavena Pieta z roku 1570 vytvořená v renesančním slohu a zpovědní místnost z roku 1982.

Oltáře v trojlodí[editovat | editovat zdroj]

Původní gotické ani barokní oltáře se nedochovaly, a tak v roce 1900 byly vytvořeny nové v pseudogotickém slohu, ty zhotovil Petr Bušek se svými syny. Oltář Panny Marie Lurdské s postranními obrazy sv. Františka z Assisi a sv. Josefa Pěstouna Páně. Oltář Svatého Kříže zobrazuje Ježíšovo ukřižování, vele kříže jsou sochy sv. Panny Marie Bolestné sv. Jana Evangelisty. Okolo jsou čtyři obrazy znázorňující: Narození Páně, klanění Tří králů, Zmrtvýchvstání Páně a Nanebevstoupení Páně. Uprostřed oltáře je umístěn svatostánek. Oltář Pražského Jezulátka byl vyroben během 2. světové války v pseudobarokním slohu panem Antonínem Pekárkem. V prosklené vitríně uprostřed oltáře se nachází kopie Pražského Jezulátka. Ve spodní části se nachází Boží hrob se sochou zemřelého Ježíše. Po stranách oltáře jsou umístěny dvě sochy, socha sv. Františka z Assisi a socha sv. Antonína z Padovy. Vpravo od oltáře je pověšena socha sv. Terezie od Dítěte Ježíše. Uprostřed oltáře sv. Jana Nepomuckého je jeho socha, vedle něj jsou obrazy znázorňující sv. Cyrila a Metoděje. Centrem oltáře Božího milosrdenství je obraz Božího milosrdenství zobrazující Ježíše. Po stranách jsou obrazy sv. Antonína Paduánského a sv. Aloise, na vrcholu je pak obraz sv. Václava.  

Věž[editovat | editovat zdroj]

První záznam o věži pochází z roku 1431. V roce 1450 byla po nájezdech Slezanů spolu s kostelem vypálena a obnovena byla až kolem roku 1485. Během třicetileté války bylo přistavěno první patro s ochozem, kde byl byt pověžného (hlásného), který hlídal město. V roce 1894 byla věž přestavěna do dnešní podoby. Na vrcholu je byt pověžného a krytý ochoz, který je podpírám krakorci. Pod bytem se nachází hodinový stroj s číselníky na všechny světové strany. V roce 1894 bylo postaveno nové schodiště na západní straně věže. Ve věži jsou tyto zvony: Svatý Jan, Umíráček a Poledník. Pod věží se nachází kaple Panny Marie Bolestné do které se vstupuje z kostela dveřmi umístěnými pod kůrem.

Kůr[editovat | editovat zdroj]

Na kůr se vstupuje stejným schodištěm jako na věž. Nachází se zde varhany z roku 1780. V roce 1776 došlo ke zvýšení kůru, a tak se vchod do věžní kobky dostal pod úroveň podlahy. Vchod do kobky chrání dubové dveře se třemi zámky. Původní funkce kobky byla městská pokladna. V roce 1817 zde Václav Hanka objevil Rukopis královédvorský. Jedná se o 7 pergamenových listů o rozměrech 12x7-8 cm na kterých je 14 epických písní oslavujících bájné české hrdiny.

Chronologický přehled historie kostela[editovat | editovat zdroj]

Letopočet Událost
asi 1230 stavba románského kostela (basiliky) zasvěceného sv. Janu Křtiteli
1270 první zmínka o městě Curia (Dvůr) a faráři Gottfriedovi (Bohumírovi)
1345 stavba menšího gotického kostela
1359 instalován gotický boční oltář Panny Marie
1380 další přestavba gotického kostela
1399-1400 stavba současného chrámu sv. Jana Křtitele
1411 hlavní oltář a kostel zasvěcen sv. Kateřině
1450 požár kostela a jeho oprava
1486 stavba presbytáře
1500 zhotoveno kamenné sanctuarium (svatostánek)
1505 odlit zvon Jan (Křtitel) zvaný hrubý (velký)
1508 odlit zvon Umíráček
1519 odlit zvon Dominikal (nedělník, lat. Dominica = neděle) – přelit v roce 1625
1527 zhotoveny pozdně gotické boční oltáře
1540 odlit zvon Poledník zvaný Čapek
1588 postavena předsíň kostela zvaná Dořina, postavena na náklady Doroty Hložické
1606 postavena boční kaple zvaná Hartmanova, postavena na náklady Jana Hartmana z Hartnštejna (zbořena r. 1897)
1644 zvýšena věž od římsy po krytý ochoz s bytem pověžného
1668 odlit zvon Činčálek (přenesen z kostela Sv. Kříže v r. 1683)
1670–1674 instalovány boční barokní oltáře
1674 zhotoven barokní hlavní oltář
1700 zhotoveny barokní dveře kostela
1706 odlita křtitelnice
1731 zhotoveny kostelní lavice
1732 předělán hlavní oltář pro sochu Panny Marie Ochránkyni města
1735 zhotoven velký barokní kříž na oltář Sv. Kříže
1737 misie kněze Antonína Koniáše SJ
1747 odlit malý zvon Jiří zvaný Jiříček
1751 odlit zvon Barbora – přelit v r. 1879
1759 namalovány barokní obrazy křížové cesty od J. V. Bergla
1760 zhotoven rokokový svatostánek na hlavním oltáři
1770 zhotovena rokoková kazatelna
1770–1780 instalovány barokní varhany
1773 opraven kostel 5. září 1773 znovu zasvěcen sv. Janu Křtiteli
1776 kostelní dřevěný kůr byl zvýšen a postaven z kamene
1778 zhotoveno barokní zábradlí
1807 oprava sanctusové věžičky
16. 9. 1817 nalezen Rukopis královédvorský (RK)
1826–1827 oprava velké věže a sanctusové věžičky
1835 předělaná věžní báň
1846 instalován boční oltář sv. Václava
1862 zasazena pamětní deska o nálezu RK
1863 zhotovena nová sanctusová věžička
1867 zvýšen hlavní oltář se sochami sv. Václava, Ludmily, Barbory, Vojtěcha a namalován oltářní obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Hellicha
1892 oprava střechy presbytáře
1893-1900 oprava chrámu a přestavba věže
1894 zbořeno jižní schodiště na kůr, zvýšena věž na současných 64 metrů a instalovány věžní hodiny
1895 oprava střechy kostela a sanctusové věžičky
1896 oprava střechy nad presbytářem
1897 oprava střechy kněžiště, zboření Hartmanovy kaple
1899 zbořeny všechny boční oltáře v kostele
1899–1900 instalovány nové pseudogotické boční oltáře a sochy sv. Petra a Pavla na hlavním oltáři
1899 zhotovena pseudogotická křížová cesta od Ant. Suchardy
1907 návštěva Mikoláše Alše, který namaloval obraz královédvorského kostela před přestavbou dle fotografie
1911 objeveny zbytky románské apsidy Antonínem Schulzem
1916 sňaty zvony Dominikal, Barbora, Činčálek a Jiří pro válečné účely (viz Rekvírování zvonů)
1921–1924 kostel zabrán pro bohoslužby nově vzniklé církve Církve československé (husitské)
1. 8. 1933 – 11. 3. 1934 generální oprava kostela a věže
1933 namalovány nástěnné obrazy od Rudolfa Adámka a odlity dva nové zvony: Božské Srdce Páně — sv. Václav a Neposkvrněné Srdce Panny Marie — sv. Terezie od Dítěte Ježíše
1942 dva nové zvony sňaty pro účely 2. světové války
1945 zhotoven a instalován pseudobarokní boční oltář Pražského Jezulátka jako památník dětským obětem 2. světové války
1960 připevněny ochranné mříže na okna kostela
1. 5. 1981 – 13. 9. 1981 generální oprava interiéru kostela
1982 zbořeny zpovědnice a postavena zpovědní místnost
1988 oprava věže
1990 oprava exteriéru a střechy kostela

[2]

Přehled duchovních správců[editovat | editovat zdroj]

  • 1945–1956 R. D. František Resler (14. 3. 1912 – 26. 8. 1985) (děkan)
  • 1956–1979 R. D. Antonín Říkovský (24. 11. 1914 – 20. 1. 1980) (děkan)
  • 1979–1991 P. František Beneš SDB (* 29. 11. 1947 - 23.10. 2017) (děkan)
  • 1991–1996 P. Mgr. František Hofman OMelit. cap. Mag. (administrátor)
  • 1996–2001 P. Józef Pleszcyński MSF (29. 9. 1944 – 3. 8. 2001) (administrátor)
  • 2001–2016 P. Jan Czekala MSF (děkan)
  • 2016 P. Andrzej Deniziak MSF (administrátor)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na hlavním oltáři v kostele stojí socha Panny Marie Ochránkyně zvaná Madona královédvorská. Díky této sošce bylo v roce 1646 město zachráněno od švédského drancování. Socha byla postavena na mostě. Obyvatelé města se uzavřeli za hradbami a u sochy zůstala dívka Marie Dobrotová (Bonaventurová). Cestou k mostu projížděli vojáci a uviděli dívku u sochy Panny Marie. Dívka jim utekla a hejtman švédských vojáků ze vzteku rozsekl sochu mečem. V tu chvíli se spustila tak hustá mlha, že jeden neviděl na druhého. V této mlze ve velkém strachu a zmatku prchli z města. Dívka Marie Dobrotová vzala rozseklou sochu a donesla ji do města, kde všem pověděla o události na mostě. Socha byla později umístěna na hlavní oltář v kostele sv. Jana Křtitele.

Dne 16. září 1817 nalezl v kostelní kobce kaplan Pankrác Ignác Borč a Václav Hanka staré pergameny nazvané Rukopis královédvorský, který obsahuje české písně (básně). Pražskými Němci byl RK označován za padělek z 19. století. V roce 1913 byl odtajněn příkaz policejního prezidenta Antona barona von Päumanna vydaný v roce 1858, který nařídil vydavateli Davidu Kuhovi vytisknout sérii článků proti Hankovi a Rukopisu Královédvorskému v německy psaných pražských novinách Tagesbote aus Böhmen. Vzhledem k tomu, že v RK byly nalezeny výrazy a reálie používané pouze v 16. století, většina[zdroj?] badatelů RK se přiklání k pravosti písní rukopisu ze 16. století od neznámého autora.

Při rekonstrukci kostela v roce 2007 byla odkryta původní kamenná oltářní mensa (deska) z románské basiliky, kterou královéhradecký biskup Dominik Duka 16. září 2007 posvětil a do ní uložil ostatky sv. apoštola Petra, biskupa sv. Paulína z Noly a české patronky sv. kněžny Ludmily. Na závěr slavnostní bohoslužby biskup Dominik Duka vložil do chórového sloupu tubus, který obsahoval bankovky a mince z roku 2007 a jména lidí, kteří se podíleli na rekonstrukci.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Josef Langfelner, Děkanský chrám svatého Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města ve Dvoře Králové nad Labem, Bohumír NĚMEC – VEDUTA, 2017, České Budějovice

Karel Kuča, Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku I. díl, Libri, 1999, Praha, str. 802

Emanuel Poche a kolektiv, Umělecké památky Čech 1, Academia, 1977, Praha str. 340

Anežka Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, Academia, 1971, Praha

Dobroslav Líbal, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Unicornic 2001, Praha, str. 90-91

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 134268 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. LANGFELNER, Josef. Děkanský chrám svatého Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města ve Dvoře Králové nad Labem. nám. T. G. Masaryka 38, 544 17: Město Dvůr Králové nad Labem, 2003. S. 80. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]