Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistr Třeboňského oltáře: Zmrtvýchvstání Krista

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (též Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční) je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo zmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí (a vykoupení celého lidstva).

Neděli Zmrtvýchvstání předchází Velikonoční vigilie, bohoslužba noci (Vzkříšení v sobotu večer), v níž byl Ježíš vzkříšen. Oslava Velikonoc bezprostředně trvá po celý velikonoční oktáv, avšak velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, slavností Seslání Ducha svatého (Letnice).

Při slavnosti se zpravidla hraje píseň Aleluja! Živ buď nad smrtí slavný vítěz a na konci Vesel se, nebes Královno.

Psaní velkých písmen[editovat | editovat zdroj]

V souladu s Pravidly českého pravopisu jsou podoby Boží hod velikonoční a Hod Boží velikonoční (bez honorifikace Hod boží velikonoční). Tento způsob psaní však neodpovídá způsobu psaní názvů jiných svátků – píše se např. pondělí Velikonoční. Autoři publikace Psaní velkých písmen v češtině proto navrhují užívat podoby Boží hod Velikonoční (bez honorifikace boží hod Velikonoční) a hod Boží Velikonoční (bez honorifikace hod boží Velikonoční). Psaní velkých písmen v názvech Velikonoční neděle či neděle Velikonoční a slavnost Zmrtvýchvstání Páně či bez honorifikace slavnost Zmrtvýchvstání páně není problematické. V případě, že toto sousloví neoznačuje svátek, ale samotnou událost, kterou svátek připomíná, je na místě psát Zmrtvýchvstání Páně či bez honorifikace Zmrtvýchvstání páně.

Datum velikonoční neděle[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Výpočet data Velikonoc.

První nikajský koncil (325) rozhodl, že křesťané budou slavit Velikonoce neděli po prvním jarním úplňku a zároveň že se toto datum nemá krýt s židovskou slavností Pesachu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]