Kaple Božího hrobu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaple Božího hrobu v Jeruzalémě uprostřed Chrámu Božího hrobu

Kaple Božího hrobu je typ kaple, která svým vzhledem, půdorysem a dalšími vnitřními a vnějšími znaky vychází z podoby kaple stojící uvnitř Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve 4. století byl podle křesťanské legendy na místě Golgoty nalezen římskou císařovnou svatou Helenou údajný Kristův kříž a jeho hrob. Na tomto místě poté její syn, císař Konstantin, založil pětilodní baziliku a skálu s hrobem nechal obestavět kruhovou edikulou se sloupky, ústící do otevřené předsíně. V této podobě Chrám přečkal vypálení Peršany, dobytí Jeruzaléma Araby (638) i zemětřesení; až jej 18. října 1009 dal egyptský kalif al-Hákim bi-Amr Alláh zbořit. Svatyni se podařilo zcela rozbít, a to doslova, zachována jsou svědectví o tesání hrobové skály železnými kladivy.

Po první křížové výpravě roku 1099, kdy Jeruzalém dobyli křižáci, začala rekonstrukce baziliky, jež skončila roku 1141. Byzantští stavitelé téměř dodrželi původní půdorys. Vlastní hrobová komora nyní měla půdorys dvanáctiúhelníku, jehož tři strany byly začleněny do předsíně s třemi vstupy – jedním v hlavní ose z průčelí a dvěma po stranách. Kapli obíhala slepá arkáda se segmentovými oblouky o osmi sloupcích a na plochou střechu nasedala baldachýnová edikula.[1]

Po dalších válkách byla kaple poškozena. Od 14. století nad kaplí přebral správu žebravý řád františkánů. V roce 1555 bylo přistoupeno za podpory papeže Julia III. k její rozsáhlé přestavbě. K celkové rekonstrukci byl z velké části použit materiál z původní stavby. Byl změněn její půdorys, kdy z téměř kruhové stavby nyní na předsíň navazoval prostor ve tvaru podkovy. Do kaple se vstupovalo pouze jedním vchodem, místo postranních vstupů byly do zdiva proraženy tři okenní otvory osvětlující předsíň. Presbytář kaple zvýrazňovala slepá arkáda lomených oblouků a v tomto renesančním duchu byla postavena i nová baldachýnová edikula, oproti předchozí vyšší a výtvarně výraznější, zakončená cibulovitou bání. Obnoveny byly také protažené sokly – lavice strážců hrobu v průčelí. K západní straně byla opět přisazena kaple.[1]

První kaple Božího hrobu v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Kaple Božího hrobu v Evropě podle jeruzalémského vzoru byly stavěny zejména z důvodu posilování a šíření katolické víry. Tam, kde převládal protestantismus, téměř nejsou. Dochované kaple jsou například ve Zhořelci v Horní Lužici nebo Zaháni ve Slezsku.[2]

V Čechách byla jako jedna z prvních postavena ve Slaném roku 1665, kdy ji vysvětil arcibiskup pražský Arnošt Vojtěch z Harrachu. Je pokládána za nejstarší dochovanou památku tohoto typu v českých zemích. Možná nejstarší kaplí Božího hrobu může být nedochovaná kaple v Praze u kostela svatého Václava na Novém Městě, která byla založena (vysvěcena 11. března 1645) řádem křižovníků - strážců Božího hrobu a jejíž donátor hrabě z Mitrovic byl na podzim téhož roku v ní po své smrti na tři dny uložen. Kaple byly stavěny z iniciativy církve i šlechty. Zpočátku byli vysíláni do Jeruzaléma vyslanci, aby zpět přinesli přesné nákresy a rozměry (Římov, Votice).

Následně stavěné kaple vznikaly přibližně od poloviny 17. století do druhé poloviny 18. století. Jejich vnější vzhled se průběžně měnil, například byla zmenšena edikula nebo chyběla vnější výzdoba. Půdorys, vnitřní dispozice a arkáda zůstaly stejné. V Pelhřimově byla roku 1671 postavena kaple Božího hrobu s dispozicemi jeruzalémské kaple, která byla roku 1750 rozšířena o přístavbu a zasvěcena Nalezení Svatého Kříže.[3].

Později byly postaveny i kaple, které byly obecně známé jako Boží hrob, nevycházejí však z jeruzalémské kaple, předávají ale její význam; např. v Nejdku na křížové cestě (zbořena 2010)[4], v Malých Svatoňovicích na křížové cestě nebo ve Velenicích.

Podoba kaple[editovat | editovat zdroj]

Půdorys kaple Božího hrobu ve Slaném, F. Velc (1904)

První kaple Božího hrobu v Čechách jsou podobné svému jeruzalémskému vzoru (Drahoraz, Havlíčkův Brod, Horšovský Týn, Petřín, Slaný, Votice). Mají obdélný půdorys ukončený polygonálním presbytářem o pěti stranách dvanáctiúhelníka. Průčelí kaplí je členěno reliéfními pásy s ornamenty, které symbolizují závory na Kristově hrobě, znak Pilátovy pečetě, pečetě Annáše a Kaifáše a také pole se znakem devět křížů. Vnitřní půlkruhová hrobová komora je zvenku zdobena slepou arkádou devíti lomených oblouků, ve kterých jsou štukové reliéfní ornamenty: jednoramenný kříž, trojice pěticípých hvězd, Davidova hvězda (Šalamounova pečeť), obdélný rám se třemi čtverci, v hlavní ose presbytáře je osmicípá hvězda, dál jsou tři hvězdy v rámu, zvíře se stromem, motiv akantu a posledním zobrazením je opět jednoramenný kříž. Nad středem hrobové komory je baldachýnová edikula tvořená arkádou na půdorysu šestiúhelníku. Ta je zakončená římsou a nad ní je helmicová střecha s bání. Uvnitř kaple jsou dvě oddělené místnosti: obdélnou Andělskou kaplí osvětlenou třemi okny se se prochází do půlkruhového prostoru uložení těla Krista, kde hrob je symbolizován kamenným kvádrem. Nad místem hrobu je další oddělený prostor přístupný zespodu vřetenovým schodištěm. Klenba Andělské kaple je valená, má proražen otvor, který ústí ven do středu základny baldachýnové edikuly. Tímto otvorem byl odváděn kouř z lamp zavěšených nad oltářem a umístěných za sochou Krista.

Kaple v Čechách, na Moravě a ve Slezsku[editovat | editovat zdroj]

Kaplí Božího hrobu postavených podle vzoru jeruzalémské kaple je na území České republiky známo 27. Stály buď jako samostatné poutní místo (Mimoň, Slaný), na konci Křížových cest (například Horšovský Týn, Petřín) nebo byly součástí areálu klášterů či kostelů. Několikrát byl Boží hrob na poutním místě společně s Loretánskou kaplí (Chrudim, Jaroměřice, Starý Hrozňatov).

č. fotografie místo další údaje souřadnice
1. Brno, Dominikánská, boží hrob.jpg Kaple Božího hrobu v Brně u dominikánského kostela svatého Michaela archanděla v Dominikánské ulici. Vysvěcena pravděpodobně roku 1707. Roku 1905 byl prostor kaple upraven pro svatyni s oltářem Panny Marie Lurdské. 49°11′36″ s. š., 16°36′23″ v. d.
2. Kopidlno, Drahoraz, church.jpg Kaple Božího hrobu v Drahorazi u kostela svatého Petra a Pavla na hřbitově v Drahorazi. Kaple postavena roku 1698, donátorem byl František Josef hrabě Šlik. Postaveno podle plánů vlašského architekta Giuseppe Gilmettiho. Vchod kostelem. 50°21′28″ s. š., 15°17′11″ v. d.
3. HavlBrod-Dobrovského-kostel-a-kříž2013.jpg Kaple Božího hrobu v Havlíčkově Brodě u augustiniánského klášterního kostela Svaté Rodiny v Havlíčkově Brodě. Kaple postavena roku 1725, donátorkou byla hraběnka Anna Terezie z Pöttingenu rozená Michnová z Vacínova. 49°36′36″ s. š., 15°34′43″ v. d.
4. Horšovský Týn, Svatá Anna, chaple of the Holy Sepulchre.jpg Kaple Božího hrobu v Horšovském Týně na křížové cestě u svaté Anny Na Vršíčku. Kaple postavena do roku 1700, donátorkou byla Anna Marie hraběnka z Trauttmansdorffu. 49°31′15″ s. š., 12°55′20″ v. d.
5. Kaple Božího hrobu v Chrudimi (zaniklá) u kapucínského kostela svatého Josefa. Kaple postavena roku 1665. Nacházela se v podzemní části kostela, nad ní stála Loretánská kaple, v podzemní kryptě byly umístěny sochy Pašijového cyklu. Kaple zbořena roku 1985. Pravděpodobné souřadnice 49°57′5″ s. š., 15°47′51″ v. d.
6. Kostel Povýšení svatého Kříže na Kalvárii - pohled skrz vstupní portál, Jaroměřice, okres Svitavy.jpg Kaple Božího hrobu v Jaroměřicích u Jevíčka v poutním areálu na Kalvárii. Poutní místo bylo postaveno z iniciativy majitele jaroměřičského panství svobodného pána Františka Michala Šubíře a Jeronýma Veita, bývalého olomouckého kvardiána. Vysvěceno bylo 14. září 1713. 49°37′15″ s. š., 16°45′4″ v. d.
7. Jiretin pJ Calvary Pik.JPG Kaple Božího hrobu v Jiřetíně pod Jedlovou na křížové cestě na Křížovou Horu. Poutní místo bylo postaveno z iniciativy místního faráře Gottfrieda Lissnera a vysvěceno 17. září 1764 kvardiánem františkánského kláštera v Hejnicích. První zmínky o kapli jsou z roku 1827. 50°52′11″ s. š., 14°34′10″ v. d.
8. Kaple Božího hrobu v Liberci u kostela Nalezení svatého Kříže. Postavena roku 1722 na náklady Andrease Josefa Wondraka, obchodníka a soukeníka, původně k západní straně arciděkanského kostela svatého Antonína Velikého. Přenesena roku 1865. 50°46′17″ s. š., 15°3′11″ v. d.
9. Kaple Božího hrobu, Mikulov - po renovaci 2010.JPG Kaple Božího hrobu v Mikulově na křížové cestě na Svatý kopeček. Zakladatelem byl majitel mikulovského panství olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina. Základní kámen kaple svěcen 2. července 1623, dokončena roku 1630. 48°48′26″ s. š., 16°38′57″ v. d.
10. Boží hrob se špitálem, Mimoň.JPG Kaple Božího hrobu v Mimoni jako poutní místo. Kapli vysvětil 22. dubna 1668 mimoňský farář Václav František Menich ze Cvikova. Donátorem byl Jan František Edmund Putz z Adlerthurnu, jehož otec dvakrát podnikl cestu do Jeruzaléma pro plány kaple.[5] 50°39′42″ s. š., 14°43′32″ v. d.
11. Olomouc - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.jpg Kaple Božího hrobu v Olomouci u bývalého konventu františkánů U svatého Bernardina s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie. Kaple vysvěcena 1. června 1653 Janem Chobarem. Donátorem byl Tobiáš Schwonauer, hejtman města Olomouce. 49°35′47″ s. š., 17°15′ v. d.
12. Kepellenberg auscha 3.jpg Kaple Božího hrobu v Ostré na křížové cestě. Areál postaven v letech 1704 – 1707 Václavem Růžičkou, hejtmanem zdejšího jezuitského panství se sídlem v Liběšicích. 50°35′16″ s. š., 14°22′21″ v. d.
13. Pavlice Kostel svatých Filipa a Jakuba 1.JPG Kaple Božího hrobu v Pavlicích u kostela svatého Filipa a Jakuba v Pavlicích. Byla přistavěna k původní poutní kapli a spolu s ní vysvěcena 12. srpna 1677 jevišovickým děkanem Tomanem. Stojí na bývalé císařské cestě spojující Vídeň s Jihlavou a Prahou.[6] 48°58′19″ s. š., 15°53′49″ v. d.
14. Kaple Božího hrobu v Pičíně (zaniklá) při poutním areálu svatého Antonína Paduánského. Kaple postavena kolem 1687-1691, kdy byl majitelem panství Jan Václav Ferdinand Dubský z Vitíněvsi, který vystavěl klášter s kaplí přimykající k jeho severnímu ambitu. Pravděpodobné souřadnice

49°44′37″ s. š., 14°3′31″ v. d.

15. Kaple Božího hrobu - Bílá Hora 001.jpg Kaple Božího hrobu v Praze na Bílé Hoře u kláštera benediktinek s kostelem Panny Marie Vítězné. Byla vystavěna dodatečně mezi lety 1750 – 1785 podle vzoru Santiniho kaple u křižovníků v Praze. Stojí u severní zdi kláštera a je přístupná z jeho ambitu. Donátor není znám. 50°4′35″ s. š., 14°19′18″ v. d.
16. Kaple Božího hrobu Zderaz 008.jpg Kaple Božího hrobu v Praze na Novém Městě na Zderaze u bývalého kostela svatého Petra a Pavla křižovníků – strážců Božího hrobu, v ulici Na Zbořenci. Vysvěcena roku 1721. Kostel přestavěl Jan Blažej Santini-Aichel. Jedním z donátorů byl císař Karel VI. (dar 20.000 zlatých). 50°4′38″ s. š., 14°25′4″ v. d.
17. Kaple Božího hrobu v Praze na Novém Městě na Zderaze (zaniklá) u kostela svatého Václava na Zderaze. Povolení stavby 26. prosince 1643, svěcena v pátek 11. března 1645 (snad nejstarší kaple v Česku). Donátorem byl Kryštof Vratislav z Mitrovic, nejvyšší písař Českého království. Pravděpodobné souřadnice 50°4′32″ s. š., 14°24′58″ v. d.
18. Kaple Božího hrobu Petřín 004.jpg Kaple Božího hrobu v Praze na Petříně na křížové cestě. Byla postavena roku 1738 z iniciativy Norberta Saatzera - správce blízkého kostela sv. Vavřince. Na stavbu sám přispěl a pořádal též sbírky. Kilián Ignác Dientzenhofer poskytl dělníky a dohlédl na prováděné práce. 50°5′ s. š., 14°23′44″ v. d.
19. Kaple Božího hrobu v Praze na Starém Městě (zaniklá) u kláštera cyriaků s kostelem sv. Kříže Většího. Vysvěcena byla v neděli 24. srpna 1747. Vystavět ji nechal probošt Václav Kirchmayer. Roku 1783 byl konvent zrušen a budovy prodány, na Langweilově modelu Prahy již kaple není. Pravděpodobné souřadnice 50°5′31″ s. š., 14°25′13″ v. d.
20. Křížová cesta Boží hrob.jpeg Kaple Božího hrobu v Římově na křížové cestě. Kaple byla postavena roku 1658 jezuity. Stavbě předcházela cesta jednoho kapucína do Svaté země, kterého pověřil jezuitský koadjuktor Johann Gurre. 48°51′15″ s. š., 14°29′22″ v. d.
21. Slany CZ Holy Sepulchre chapel 208.jpg Kaple Božího hrobu ve Slaném jako poutní místo. Vysvěcena na den svatého Vavřince, 10. srpna 1665 pražským arcibiskupem Arnoštem kardinálem z Harrachu. Donátorem byl hrabě Bernard Ignác z Martinic. 50°13′11″ s. š., 14°4′53″ v. d.
22. Kaple Božího hrobu ve Slezských Rudolticích (zaniklá) v zámecké zahradě. Postavena majitelem zámku říšským hrabětem Jiřím Vojtěchem z Hodic jako součást romantické zahradní architektury. Po jeho smrti roku 1778 dalo olomoucké arcibiskupství sochy a oltáře odstranit, stavby zbourat a park zorat.[7] Pravděpodobné souřadnice 50°12′21″ s. š., 17°41′24″ v. d.
23. Kaple Božího hrobu ve Starém Hrozňatově na křížové cestě v areálu Loretánské kaple. Poutní areál dal vybudovat roku 1664 rektor jezuitské koleje Jan Jiří Dasselmann, inspirován římovskou Via Crucis. Přes přítele v Římě získal přesné plány křížové cesty a kaple.[8]. 50°1′31″ s. š., 12°24′8″ v. d.
24. Šatov, kaple Božího hrobu.JPG Kaple Božího hrobu v Šatově u kostela svatého Martina, čp. 13 48°47′39″ s. š., 16°0′30″ v. d.
25. Kaple Božího hrobu ve Šluknově na křížové cestě na Křížový vrch. Výstavba celého areálu včetně křížové cesty probíhala v letech 1738 až 1756. Zakladatelem byl podle pověsti pivovarnický tovaryš Anton Drössel. 50°59′56″ s. š., 14°27′23″ v. d.
26. Votice, kaple Božího hrobu 1.jpg Kaple Božího hrobu ve Voticích jako poutní místo. 13. dubna 1689 vysvěcena sedlčanským děkanem Jiřím Konrádem Geneliem. Donátorkou byla Marie Františka hraběnka z Vrtby, která vyslala dva františkány do Jeruzaléma pro přesné nákresy a rozměry Božího hrobu. 49°38′13″ s. š., 14°38′22″ v. d.
27. GuentherZ 2015-07-11 (103) Kapelle Vratěnín-Fratting Friedhof.JPG Kaple Božího hrobu ve Vratěníně na křížové cestě, dnes na hřbitově ve Vratěníně. Vystavěl ji roku 1668 majitel panství František Benedikt Berchtold. 9. dubna 1669 ji věnoval farnímu kostelu, který spravovali premonstráti z kláštera v Jeruši (Geras).[9] 48°54′11″ s. š., 15°36′15″ v. d.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010. s. 14.
  2. Milan Svoboda: Místní rejstřík – Boží hroby (kaple Božího hrobu) v Evropě. Archivováno 31. 5. 2015 na Wayback Machine rejstřík č. 117, 22. 5. 2008.
  3. Pelhřimovsko.cz: Kostel sv. Kříže.
  4. Valenčík, Michal: 7202 kaplička. znicenekostely.cz, sekce: zaniklé, 2008–2015. Dostupné z WWW
  5. Mimoň.cz: Kaple Božího hrobu. mimon.cz, neoficiální stránky města, autor: Pep@k, publikováno: 3. března 2008.
  6. Zdeněk Nechvátal: Kaple Božího hrobu při kostele sv. Filipa a Jakuba v Pavlicích. Historie obce Pavlice, nedatováno. Dostupné z WWW.
  7. Zajímavosti z dějin Osoblažska: Vojtěch hrabě z Hodic, moravský podivín. Třemešná ve Slezsku, F.B. Mikovec, 2013. Dostupné z WWW.
  8. Informační portál karlovarského kraje. Místní cyklotrasa 2056 Hr.přechod Hrozňatov – Podhrad. 19.4.2013.
  9. Panoramio, Mapy google: Hřbitov Vratěnín Archivováno 18. 5. 2015 na Wayback Machine.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-26]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]