Excelence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Excelence (z lat. excellentia – převaha, priorita, lahodnost[1]) je čestný titul užívaný pro některé vyšší státní úředníky, členy královských rodin a církevní hierarchy. Patří mezi ně hlava státu, premiér, velvyslanec, ministr zahraničních věcí, arcibiskup a biskup.[2][3]

Titul by měl být napsán velkými písmeny s přidáním "Vaše" nebo "Jeho" před titulem. Vzor: Vaše Excelence XY nebo Jeho Excelence XY. Vynechání zájmena může znamenat vysoký stupeň obeznámenosti se s osobní titulaturou.[4]

Vývoj církevníno užívání[editovat | editovat zdroj]

V důsledku dekretu Sanctissimus z 31. prosince 1930[5] Kongregace pro ritus (lat. Congregatio pro sacri ritibus et caeremoniis) Svatého stolce byl katolickým biskupům udělen titul „Nejdůstojnější Excelence“ (lat. Excellentia Reverendissima). V následujících letech po skončení I. světové války titul Excelence, který náležel vyslancům, byl již udílen apoštolským nunciům, kteří byli biskupy. Adjektivum „Reverendissima“ byl používán k odlišení církevního titulu „Excellence“, od titulu udělovaného civilními orgány.

Instrukce Ut sive sollicite Státního sekretariátu Svatého stolce z 31. března 1969, označila adjektivum „Reverendissima“ za volitelné (fakultativní), a potvrdila užívání „Excelence“ pro biskupy, pro děkana Tribunálu římské roty, pro sekretáře Nejvyššího soudu apoštolské signatury a vicecamerlenga.[6]

Podle dopisu dekretu Sanctissimus z 31. prosince 1930 byl titul „Nejdůstojnější Excelence“ určen také patriarchům, ale v praxi Svatý stolec se na ně nadále obracel s oslovením „Blaženosti“ (lat. Beatitudine), které bylo formálně schváleno motem proprio Cleri sanctitati z 2. června 1957.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ekscelencja na polské Wikipedii a Eccellenza (titolo) na italské Wikipedii.

  1. Tytułowanie, przedstawianie i korespondencja w Kościele (polsky)
  2. Maciej Malinowski: Ekscelencja, eminencja, magnificencja (polsky)
  3. Ekscelencja (polsky)
  4. ekscelencja (polsky)
  5. Dekret Sanctissimus, AAS 23 (1931), S. 22. (latinsky)
  6. Instrukce Ut sive sollicite, AAS 61 (1969), S. 334. (latinsky)
  7. Motu proprio Cleri sanctitati can. 283, § 1, n. 10, AAS 49 (1957), S. 443. (latinsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]