Johann Bergl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann Bergl
Narození 23. září 1718
Dvůr Králové nad Labem
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 15. ledna 1789 (ve věku 70 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Křtitel Václav Bergl (23. září 1718[1], Dvůr Králové nad Labem15. ledna 1789, Vídeň) byl český malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pokřtěn byl v den narození v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Studoval Malířskou akademii ve Vídni a byl ovlivněn benátským ilusionismem. Jeho učitelem byl uznávaný malíř Paul Troger (Pavel Troger), který měl na Bergla velký vliv. Další významný malíř pozdního baroka byl i jeho spolužák a blízký přítel Franz Anton Maulbertsch (František Antonín Maulbertsch). Jan Václav Bergl namaloval tři cykly Křížové cesty: v klášterním kapucínském kostele v Opočně, kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové a v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Orlici (Letohrad, rok 2009, rok 2011). Obrazy v Letohradě mají rozměr 209 x 140 cm. Jeho díla ozdobila kostely, kláštery a zámky nejen ve Vídni a Budapešti. Stal se vyhlášeným umělcem a dvorním malířem Marie Terezie.

Pro kostel sv. Jana Křtitele ve svém rodném městě Dvůr Králové nad Labem vytvořil v roce 1759 cyklus čtrnácti obrazů křížové cesty. Sám se zobrazil na 13. zastavení „Ježíšovo tělo sňato z kříže“ jako Josef z Arimatie (muž v hnědém rouchu u Ježíšových nohou). Obrazy křížové cesty jsou největšími olejomalbami, které za svůj život vytvořil. Mají rozměr 245 × 160 cm. Barokní obrazy křížové cesty ve Dvoře Králové byly při regotizaci kostela darovány 20. května 1893 děkanem Josefem Beranem sochaři Antonínu Suchardovi z Nové Paky. 4. ledna 1913 prodali Suchardovi potomci obrazy křížové cesty městu. Tím byly zachráněny, protože v době regotizace se barokní obrazy do gotického kostela "nehodily". V letech 1994–1997 byla křížová cesta zrestaurována a v roce 1998 vystavena v královédvorském Městském muzeu Kohoutův dvůr.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. autoritní záznam NK ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ARIJČUK, Petr. Vzkříšení obrazů : Křížová cesta na Orlici : (nahlédnutí do práce restaurátora). Pardubice: Východočeská galerie v Pardubicích, 2011. 6 s. ISBN 978-80-85112-63-4. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 430-431. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]