Tři bratři (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tři bratři
Původní název Tři bratři
Země ČeskoČesko Česko
Jazyk čeština
Délka 90 minut
Žánr pohádka / muzikál / komedie
Námět Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř (televizní miniopery)
Scénář Zdeněk Svěrák
Režie Jan Svěrák
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Tomáš Klus
Vojtěch Dyk
Zdeněk Piškula
Oldřich Kaiser
Jiří Lábus
Hudba Jaroslav Uhlíř – původní písně
Michal Novinski – úprava písní, filmová hudba
Kamera Vladimír Smutný
Architekt Jan Vlasák
Výroba a distribuce
Premiéra 14. srpna 2014
Produkční společnost Biograf Jan Svěrák
Distribuce Bioscop
Rozpočet 42[1] / 44[2] mil.
Tržby 73,5 milionů Kč[3]
Tři bratři na ČSFD Kinoboxu IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tři bratři (2014) je český hudební pohádkový film režiséra Jana Svěráka. Jedná se o filmovou adaptaci dětských minioper Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka (Šípková Růženka, Karkulka, O dvanácti měsíčkách), které vznikly v rámci televizního pořadu Hodina zpěvu a dostaly se do repertoáru řady dětských sborů, mimo jiné i na jeviště Národního divadla v Praze.[4] Úvodní píseň miniopery Šípková Růženka byla rozvinuta do příběhu o třech bratrech, který trojici pohádek propojuje.[5] To vše je zarámováno výstupy Zdeňka Svěráka v roli uvádějícího písmáka, který svou komunikací se stínovými dětmi v sále prostupuje čtvrtou stěnu. V množství cameo rolí vystupuje široká plejáda známých herců.

Titulní trojici bratrů hrají Tomáš Klus, Vojtěch Dyk a Zdeněk Piškula, dále pak účinkují Jiří Lábus, Zuzana Norisová, David Matásek, Ivana Chýlková, Sabina Rojková, Oldřich Kaiser, Miroslav Táborský a Zdeněk Svěrák v roli vypravěče. V roli dvanácti měsíců se objevili mj. Bolek Polívka, Miroslav Vladyka, Miroslav Hanuš, Oldřich Vlach, Václav Helšus. Jde o první film, ve kterém má malou roli i Jaroslav Uhlíř.[6]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Film byl vyroben v koprodukci společnosti Biograf Jan Svěrák, dánské společnosti Phoenix Film a slovenské společnosti Novinski.[7] Natáčení probíhalo od června[4] do října 2013 mj. v obci Ledčice, na zámku Žleby, také u Čestic, v Hluboké nad Vltavou, ve Velharticích a na Děčínském Sněžníku. Na přelomu ledna a února 2014 se dotáčel příběh O dvanácti měsíčkách na Ještědu.[8][9]

Při natáčení herci zpívali živě, hudbu měli v malých sluchátkách. Soundtrack nahrál Český národní symfonický orchestr.[6]

Film byl uveden do českých kin 14. srpna 2014.[10]

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Tři použité miniopery jsou zredukovanými úpravami klasických pohádek, jen s drobnými obměnami a specifickými stylizacemi. Všechny tři miniopery jsou do filmu zahrnuty v kompletní podobě, s téměř nepozměněnými texty a zpěvy, avšak v novém hudebním a scénickém aranžmá, jehož autorem je Michal Novinski. Vlastní děje těchto pohádek včetně dialogů jsou tedy kompletně v operetním stylu zpívané, zatímco v rozšířeném a rámcujícím ději dostává prostor i mluvené slovo.

Úvod a vstupy Zdeňka Svěráka v roli vypravěče, písmáka a malíře vykazují jistou podobnost se semináři tvořícími tradiční součást cimrmanovských vystoupení.

Propojení tří příběhů je provedeno expanzí motivu tří bratrů z úvodní písně miniopery Šípková Růženka. Zatímco v původní miniopeře se nejstarší bratr nevzdává, zatímco role mladších dvou bratrů končí konstatováním, že „je to prostě zbytečný usilovat o slečny“, ve filmovém zpracování po prvotním společném neúspěchu rezignují všichni tři bratři, avšak následně jsou vysláni do světa znovu, a tentokrát putuje každý samostatně do jiné pohádky.

Do rámcující funkce expanduje z původní Šípkové Růženky též postava zlé sudičky, Báby z mokřin, ve filmu pojaté jako ježibaba. Zatímco v miniopeře stejně jako v klasické verzi pohádky je její motivace bez bližšího vysvětlení pojata pouze jako pomsta za to, že ji nepozvali, ve filmu je příběh rozšířen o téma léčby neplodnosti královského páru a zlá kletba v tomto kontextu je krutým, ale spravedlivým trestem za lehkomyslné zanedbání závazků plynoucích z asistované reprodukce, která je ve filmu symbolizována léčebným lektvarem od báby z mokřin. Přesto král zůstává ve filmu kladnou postavou, zatímco Bába z mokřin se v dalším ději mění v karikaturu samolibého zla, které je nejprve přelstěno a nakonec zničí samo sebe. S Bábou z mokřin se v úvodní části setkají i Tři bratři při své první cestě do světa, čímž Bába spolu s nimi překračuje rámec své domovské pohádky. Jinak na sebe jednotlivé pohádky navazují jen volně, například nejmladší bratr Matěj se stal královským myslivcem poté, co se jeho nejstarší bratr Jan ujal vlády.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Klus Jan, nejstarší bratr
Vojtěch Dyk Pepa, prostřední bratr
Zdeněk Piškula Matěj, nejmladší bratr
Miroslav Táborský Královský lékař
Zdeněk Svěrák vypravěč
Jiří Lábus Bába z mokřin
Oldřich Kaiser otec tří bratrů
Gabriela Míčová matka tří bratrů
Kateřina Kosová Šípková Růženka
Lucie Maria Šťouračová Červená Karkulka
Ivana Chýlková macecha
Sabina Rojková Maruška
Zuzana Norisová královna, matka Růženky
David Matásek král
Jitka Čvančarová matka Červené Karkulky
Jitka Smutná babička karkulky
Marie Rottrová první sudička
Iva Bittová druhá sudička
Petra Černocká třetí sudička
Bolek Polívka Leden
Miroslav Vladyka Duben
Miroslav Hanuš Květen
Oldřich Vlach Červen
Václav Helšus Říjen
Jaroslav Uhlíř pán u plotu
Petr Brukner otec královny, dědeček Růženky
Alena Doláková Holena
Bořivoj Penc šlechtic
Jan Holík první rádce
Kamil Halbich druhý rádce
Petr Reidinger pan Červený, tatínek Karkulky
Veronika Kubařová pradlena
Pavel Liška hlas holuba
Jitka Sedláčková pradlena

Přijetí[editovat | editovat zdroj]

Film po svém uvedení pětkrát po sobě vyhrál statistiku víkendové návštěvnosti a za první měsíc v kinech získal 404 tisíc diváků a 51 milionů korun na tržbách.[11] S celkovým počtem téměř 670 000 diváků se stal nejnavštěvovanějším filmem roku 2015 v Česku.[12]

Pozornost recenzentů vzbuzovaly například tyto aspekty: [zdroj?]

  • zpívaná forma, která odradila už potenciálního německého kooproducenta, s nímž původně autoři jednali, a specifika uhlířovsko-svěrákovské práce s rýmem, rytmem a přízvuky („V pušce mám kulku, hledám Karkulku“)
  • volba „tři v jednom“, tedy volba čtyř volně propojených stručných příběhů místo jednoho, přičemž v každém z dílčích pohádkových světů platí jiná pravidla (pouze v Matějově lese jsou mluvicí a zpívající zvířata), a zarámování vypravěčem a stínohrou.
  • nedostatek originality při zpracování klasických námětů, podobnost s jinými zpracováními
  • nerealistické ztvárnění vlka (v příběhu o Karkulce), které uráží fanoušky dokonalých filmových triků. Jan Svěrák v rozhovoru příznal, že šlo o řešení z nouze, tedy nedostatku peněz
  • řemeslná propracovanost filmu, záběry české krajiny
  • motiv pedofilní lásky v příběhu o Karkulce, kdy myslivec dětské postavě Karkulky vyzná lásku (já na tě celé dny myslívám potají) a předběžně ji požádá o ruku (Až trochu vyrosteš a budeš v rozpuku, já bych tě, jestli chceš, požádal o ruku), které v miniopeře nevzbudily pozornost, a ve filmu byly doplněny předběžnou dohodou o budoucím sňatku s panem Červeným, Karkulčiným otcem. Jan Svěrák v rozhovoru pro iDnes.cz uvedl, že kontroverznosti této epizody se tvůrci snažili předejít tím, že pro filmovou roli Matěje zvolili co nejmladšího, tedy patnáctiletého herce.
  • specifické pojetí boje proti zlu, v němž pointou je boj proti špatným vlastnostem kladných postav, nikoliv proti zlu personifikovanému ve vlkovi, ježibabě nebo maceše
  • obsazení populárních zpěváků – neherců do dvou ze tří hlavních rolí. Jan Svěrák ve videochatu na iDnes.cz tvrdil, že když je v konkursu vybral, vůbec je neznal a nevěděl, že jsou populární.

Recenze[editovat | editovat zdroj]

Čistota až průzračná, hravost až klukovská, řemeslo až puritánsky vypiplané. To jsou tři pomyslné dobré sudičky, které stály nad kolébkou filmu zrozeného jinou trojicí: tvoří ji scenárista Zdeněk Svěrák, skladatel Jaroslav Uhlíř, režisér Jan Svěrák. A do třetice má pohádka Tři bratři šťastnou trojku i v obsazení titulních rolí, které ztvárňují Vojtěch Dyk, Tomáš Klus a Zdeněk Piškula. (…) Zkrátka Tři bratři splnili přesně zadání. Dospělý divák by mohl žádat o chlup víc nadsázky a průraznějších variací na staré známé motivy, což ovšem nechybí hlavní cílové skupině dětí, které svět pohádek teprve objevují. Strach z „minioper“, ze kterých film vychází, se nenaplnil, zpívané pasáže znějí bezprostředně, ač samostatné hity jako Šíleně smutná princezna asi nezrodí.
— Mirka Spáčilová, iDNES.cz 12. srpna 2014 7/10 hvězdičekStar full.svgStar full.svgStar full.svgStar full.svgStar full.svgStar full.svgStar empty.svgStar empty.svgStar empty.svg[10]
Bez svěrákovského odstupu a ironie by reklamně načančaná estetika Tří bratrů měla nakročeno někam k sentimentálnímu kýči F. A. Brabce. Ale tvůrci rozumně nevynechají jedinou příležitost ke zcizovákům. Tři bratři si také dobře uvědomují, že pokoušet se navážno znovu interpretovat staletí staré pohádky by byla bláhovost. Místo toho si nezávazně pohrávají s popkulturními aktualizacemi, které mohou notoricky známé příběhy přiblížit malým divákům odkojeným televizí.
— Jiří Gregor, Aktuálně.cz 14. srpna 2014 7/10 hvězdičekStar full.svgStar full.svgStar full.svgStar full.svgStar full.svgStar full.svgStar empty.svgStar empty.svgStar empty.svg[2]
Tři bratři se v žánru rodinné hudební pohádky objevili jako něco, co balancuje mezi zjevením a zázrakem, jenž je označením pro jev mimořádný a takřka nevysvětlitelný, který z nějakých důvodů nastal, i když pravděpodobnost, že se tak v současné české filmové tvorbě stane, byla jen nepatrně nenulová. Neokázale, přirozeně a hravě, s elegancí, vtipem a šarmem nás vrací ke skutečným kořenům žánru a čistým pramenům člověčí imaginace a fantazie.
— Michal Šobr, Česká televize 14. srpna 2014[1]
Jan Svěrák se nechal slyšet, že chtěl klasické české pohádce vrátit sebevědomí, které ztratila napodobováním hollywoodských velkoprodukcí s množstvím digitálních efektů a popkulturních mutací. (…) Nutno však dodat, že ani Tři bratři nejsou, už jen vzhledem k tomu, že míchají dohromady tři pohádky, příkladem pohádkářského purismu. Takže pohádkový grunt, na který režisér také odkazoval, je potřeba chápat jako český pohádkový grunt, a spíš ten televizní. (…) Nicméně výsledek je laskavě vtipný (to se dalo očekávat), v silnějších momentech až groteskní. Navíc celé je to provedeno na profesionální úrovni, a to od kamery, přes choreografii zpívaných kusů, až po výběr herců a práci se „zvířecími neherci“. Zkrátka kvalitně zpracovaný filmový produkt. Nic víc, nic míň.
— Aleš Mečíř, Metro 14. srpna 2014 3.5/5 hvězdičekStar full.svgStar full.svgStar half.svgStar empty.svg[13]
Hudební film Tři bratři chce především vrátit dětskému publiku tři tradiční pohádkové příběhy v nezparodované podobě. (…) Že se otec a syn Svěrákové důsledně vyhýbají parodii nebo aktualizacím, ještě neznamená, že by zpracování jednotlivých příběhů postrádalo vtip a invenci. (…) Na Tři bratry určitě stojí za to s dětmi zajít, jen je dobré být připraven na to, že mohutnou kampaní slibují o něco víc, než nakonec nabídnou.
— Marcel Kabát, Lidovky.cz 16. srpna 2014[14]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Na cenách Český lev 2014 získal film 10 nominací včetně hlavních za nejlepší film a režii,[15] proměnil ale jen nominace za masky, kostýmy a filmovou scénografii.[16]

Mluvené slovo[editovat | editovat zdroj]

Ke konci roku 2015 vyšla pohádka Tři bratři namluvená Zdeňkem Svěrákem na 2CD. Vyprávění doplňují stejně jako ve filmu písničky. Celková stopáž je 134 minut.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŠOBR, Michal. Tři bratři - pohádkový stav beztíže od Svěráků a Uhlíře. Česká televize [online]. 2014-08-14 [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. 
  2. a b GREGOR, Jan. RECENZE Ve Třech bratrech Moulin Rouge potkává Hodinu zpěvu. Aktuálně.cz [online]. 2014-08-14 [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. 
  3. ČTK. Jan Svěrák připravuje snímek v angličtině podle irské předlohy. Českénoviny.cz [online]. 2015-02-03 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. 
  4. a b Borovan.cz: Svěrák získal pro nový film dánské koproducenty. 17. května 2013. Dostupné online.
  5. SPÁČILOVÁ, Mirka: Dyk a Klus si zahrají a zazpívají ve Svěrákově pohádce Tři bratři. iDNES.cz 7. srpna 2013. [cit. 2013-08-12]. Dostupné online.
  6. a b SPÁČILOVÁ, Mirka: Místo svatby smlouva o smlouvě budoucí. Jak Svěrák provdá Karkulku. iDNES.cz 13. května 2014. [cit. 2014-05-15]. Dostupné online.
  7. Oficiální web filmu. www.3bratri.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-30. 
  8. DAVIDOVÁ, Jitka a DADÁKOVÁ, Markéta: Mám pocit, jako bych ani nebyl v práci, říká Klus o natáčení pohádky. iDNES.cz 8. srpna 2013. [cit. 2013-08-13]. Dostupné online.
  9. LANGROVÁ, Hana: REPORTÁŽ: Jan Svěrák točil na Ještědu i ve vichřici. Deník.cz 3. února 2014. [cit. 2014-02-09]. Dostupné online.
  10. a b SPÁČILOVÁ, Mirka. RECENZE: Firma Svěrák dodala pohádku Tři bratři spolehlivě na klíč. iDNES.cz [online]. 2014-08-12 [cit. 2014-08-12]. Dostupné online. 
  11. SPÁČILOVÁ, Mirka. Český vlk porazil americké draky. Tři bratři mají 400 tisíc diváků. iDNES.cz [online]. 2014-09-15 [cit. 2014-09-16]. Dostupné online. 
  12. ČTK. Otec a syn Svěrákovi chystají nový film. Podle vzpomínkové knihy Po strništi bos. Lidovky.cz [online]. 2015-12-11 [cit. 2015-12-12]. Dostupné online. 
  13. MEČÍŘ, Aleš. RECENZE: Tři bratři - dobře promazaný pohádkový stroj a zábava pro celou rodinu. Metro.cz [online]. 2014-08-14 [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. 
  14. KABÁT, Marcel. Tři bratři na hranici kýče. Zdeněk Svěrák splácí dluh za Krátkozrakého. Lidovky.cz [online]. 2014-08-16 [cit. 2014-08-17]. [Zdroj: http://www.lidovky.cz/tri-bratri-na-hranici-kyce-zdenek-sverak-splaci-dluh-za-kratkozrakeho-12u-/kultura.aspx?c=A140815_104021_ln_kultura_hep Dostupné online]. 
  15. AC. Český lev vyhlásil nominace za rok 2014 – nejvíc šancí má Fair Play (film, 2014). Total Film [online]. 2015-01-14 [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. 
  16. ČT24. Český lev zvolil Cestu ven. Na Fair Play úplně zapomněl. Česká televize [online]. 2015-02-21, rev. 2015-02-21 [cit. 2015-02-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]