Oldřich Kaiser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oldřich Kaiser
Oldřich Kaiser v Karlových Varech (2009)
Oldřich Kaiser v Karlových Varech (2009)
Narození16. května 1955 (67 let)
Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAMU v Praze
Manžel(ka)Naďa Konvalinková (1980–2005)
Dáša Vokatá (2020–dosud)
DětiKarolína Kaiserová
Český lev
Nejlepší herec ve vedlejší roli
2016 Masaryk
Nejlepší herec ve vedlejší roli
2017 Po strništi bos
Nejlepší herec ve vedlejší roli
2021 Muž se zaječíma ušima
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podpis Oldřicha Kaisera (1984)

Oldřich Kaiser (* 16. května 1955 Liberec) je český filmový a divadelní herec a komik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Za svou dlouhou kariéru hrál v mnoha filmech. Z poslední doby například ve filmech Tmavomodrý svět, Žralok v hlavě nebo Pouta. Hraje také hlavní roli v Menzelově adaptaci Hrabalova díla Obsluhoval jsem anglického krále. Proslul také rolemi v televizních seriálech jako 30 případů majora Zemana či Nemocnice na kraji města.

Ve známé komediální dvojici s Jiřím Lábusem vystupoval také v mnoha televizních pořadech jako Možná přijde i kouzelník či improvizační Ruská ruleta. Rovněž spolu natočili dlouhý rozhlasový improvizační seriál Tlučhořovi, který dosáhl v listopadu 2007 osmi set dílů, a úspěšný televizní pořad Zeměkoule.

Je po něm pojmenován druh střevlíka (Cychrus kaiseri), kterého objevil společně s entomologem a neurochirurgem Vladimírem Benešem v létě 2004 v Asii.[1] V letech 19802005 byla jeho manželkou česká herečka Naďa Konvalinková. Od roku 2020 je jeho manželkou písničkářka Dáša Vokatá.[2]

30. ledna 2003 hrál představení na slavnostním večeru pro Václava Havla.[3]

27. ledna 2004 byl policií obviněn z výtržnictví a z útoku na veřejného činitele, když v opilosti skočil policistovi na záda.[4] Za tento incident ale neskončil před soudem.[5]

V červenci 2019 prodělal infarkt.[6]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Ocenění a nominace[editovat | editovat zdroj]

  • 2014: Nominace – Slnko v sieti za Nejlepší mužský herecký výkon (Klauni)[7]
  • 2016: Ocenění – Český lev za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Masaryk)
  • 2017: Ocenění – Český lev za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Po strništi bos)
  • 2017: Ocenění – Slnko v sieti za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Masaryk)[8]
  • 2021: Ocenění – Český lev za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Muž se zaječíma ušima)
  • 2022: Ocenění – Slnko v sieti za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Muž se zaječíma ušima)[9]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

CD Alba[editovat | editovat zdroj]

Rozhovory[editovat | editovat zdroj]

Rozhovor k filmu Řachanda

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kaisera k broukům přivedl Beneš - revue.idnes.cz
  2. https://www.kafe.cz/celebrity/dasa-vokata-svatba.html
  3. Umělci se rozloučili s Havlem prezidentem. iDNES.cz [online]. 2003-12-12 [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  4. Oldřich Kaiser čelí trestnímu stíhání. iDNES.cz [online]. 2004-01-27 [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  5. Kaiser za incident s policistou nepůjde před soud - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  6. Oldřich Kaiser měl infarkt - Novinky.cz
  7. Národné ceny Slnko v sieti 2014 sú rozdané
  8. Slnko v sieti 2017 má svojich držiteľov
  9. Držitelia Národnej filmovej ceny Slnko v sieti
  10. https://www.youtube.com/watch?v=_oYkRequfKI
  11. DOLEŽALOVÁ, Jana. Ivan Martin Jirous: Pravdivý příběh Plastic People. Český rozhlas [online]. Český rozhlas - Vltava. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CZECH, Jan. Kaiser, Lábus a rodinka Tlučhořových : o kultovním seriálu a mistrech improvizace. Praha : Pražská scéna, 2004. 254 s. ISBN 80-86102-42-4.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 45, 117, 327, 479, 481.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 558–560.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 396. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 273. 
  • MALÉŘOVÁ, Zuzana. Psáno v kóji. Praha : Venkow, 1991. 70 s.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 304–305. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]