Ladislav Mrkvička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Mrkvička
Ladislav Mrkvička
Ladislav Mrkvička
Narození2. února 1939
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí27. prosince 2020 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materAMU v Praze
DětiTomáš Mrkvička
Jan Mrkvička
Jakub Mrkvička
Matěj Mrkvička
Týna Průchová
Český lev
Nejlepší herec ve vedlejší roli
2019Staříci
Umělecké ceny
Cena Thálie
2019 – za celoživotní mistrovství v činohře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Mrkvička (2. února 1939 Praha27. prosince 2020 Praha) byl český herec. Za výkon ve filmu Staříci obdržel Českého lva pro nejlepšího herce ve vedlejší roli.[1]

Herecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Studia herectví na pražské DAMU ukončil v roce 1962 bez diplomu, z politických důvodů (za účast v majáles) byl těsně před absolventským představením ze studia vyloučen.[2] Po studiích nejprve odešel na Slovensko do Piešťan dělat leteckého mechanika. Odtud jej odvedl režisér Jiří Sequens a obsadil do jedné z hlavních rolí filmu Atentát, která ho proslavila. Dále působil pět let v ostravském Divadle Petra Bezruče. V roce 1967 přešel do Divadla Vítězného Února v Hradci Králové. V letech 1968 až 1974 byl členem Divadla S. K. Neumanna v Libni. Přitom zaskakoval za onemocnělého Václava Sloupa ve hře Oklamaní v divadle Na zábradlí. Poté od roku 1977 až do roku 1990 byl v angažmá v Divadle Na zábradlí, kde v roce 1988 inicioval petici za osvobození uvězněného Václava Havla. V letech 1991 až 2016[3] byl členem činohry Národního divadla v Praze.[4]

V divadelní agentuře Harlekýn se představil s Václavem Postráneckým v komedii Čistá kořist.

Na Letních shakespearovských slavnostech hrál Šaška v Jak se vám líbí (1999–2000) a Krále v Jindřichovi IV. (2010–2012).

Kromě působení na domovské scéně hostoval také na dalších pražských jevištích,[5] patřil k filmovým, televizním, rozhlasovým a dabingovým hercům i recitátorům.[6] Od roku 1998 byl pedagogicky činný na katedře činoherního divadla DAMU.[7] V roce 2012 obdržel Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

V roce 2015 mu nadace Život umělce udělila cenu Senior Prix za celoživotní mistrovství. Roku 2019 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra[8] a také Českého lva pro nejlepšího herce ve vedlejší roli ve filmu Staříci.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Partnerský vztah udržoval s Jaroslavou Tvrzníkovou. V 60. letech, během ostravského, hradeckého a nakonec i pražského angažmá, byla jeho přítelkyní Miroslava Hozová. V dané době měl již syna Tomáše, který odešel s matkou do Belgie. Následoval vztah s herečkou Ivankou Devátou. Do prvního manželství s Ivanou Mrkvičkovou (rozenou Kopecká), trvajícího v letech 1977–1988, se narodili synové Jan a Jakub. V době tohoto vztahu měl také nemanželskou dceru Kristýnu. V roce 1988 se podruhé oženil s Alenou Kotibovou a o rok později se jim narodil syn Matěj. Rozvod následoval v roce 2013.[9]

V poslední fázi života jej v herecké profesi omezovaly Parkinsonova nemoc a revmatická polymyalgie.[10][11] Zemřel na covid dne 27. prosince 2020 ve věku 81 let.[12][13]

Rozhlasové role[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. České lvy ovládlo Nabarvené ptáče, z herců uspěli Schmitzer a Ramba. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-03-07 [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  2. ČR Dvojka: Úžasné životy, Ladislav Mrkvička ve vzpomínkách Jana Přeučila
  3. Ladislav Mrkvička v databázi Archivu Národního divadla
  4. Český biografický slovník XX. století II, s. 411.
  5. Český film : herci a herečky II, s. 230.
  6. Český film : herci a herečky II, s. 232.
  7. Ladislav Mrkvička [online]. Divadelní fakulta AMU [cit. 2014-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-18. 
  8. Čestné divadelní ceny Thálie dostali Ladislav Mrkvička i Zdeněk Svěrák. iDNES.cz [online]. 2019-10-05 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  9. RICHTÁR, Lukáš. Lásky milovníka Ladislava Mrkvičky: Pět dětí se čtyřmi ženami [online]. TN.cz, 2020-12-31 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  10. Když hlavou lítá kdyby… [online]. Téma, 2017-12-22 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  11. Zemřel Ladislav Mrkvička. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-12-28 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  12. Zemřel herec a dabér Ladislav Mrkvička. Česká televize.cz [online]. 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  13. Pořad České televize Kalendárium 28. ledna 2024
  14. Tvůrčí skupina Drama a literatura. A pak že nejsou hastrmani. Humorná pohádka Jana Drdy o vodnickém čarování a vodnících všeho druhu [online]. Český rozhlas, 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 
  15. Joseph Conrad: Hranice stínu. Strhující námořnický příběh v podání Ladislava Mrkvičky. Vltava [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online. 
  16. František Pavlíček: Svatojánské vřesy. Vltava [online]. 2013-01-10 [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-20. 
  17. TOUŠKOVÁ, Martina. Vladislav Vančura: Konec starých časů. O životě „lepší společnosti“ na jihočeské Kratochvíli těsně po první světové válce. České Budějovice [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 122–123, 127–128, 131, 204, 327.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 229–232. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 630. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 436. 
  • VALTROVÁ, Marie. ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských. Praha : Brána, 2001. ISBN 80-7243-121-8. S. 138.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 411. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]