Jan Svěrák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Svěrák
Jan Svěrák
Jan Svěrák
Narození 6. února 1965 (54 let)
Žatec
Československo Československo
Národnost česká
Alma mater AMU v Praze
Ocenění Výroční cena AČFK (2017)
Rodiče Zdeněk Svěrák
Božena Svěráková
Příbuzní Hanka Jelínková (sestra)
Web www.sverak.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Svěrák (* 6. února 1965 Žatec) je český režisér a scenárista, syn Zdeňka Svěráka. Spolu s Jiřím Menzelem, Jánem Kadárem a Elmarem Klosem patří mezi jediné držitele Oscara za nejlepší cizojazyčný film uděleného snímkům československé, respektive české kinematografie.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1983–1988 vystudoval pražskou FAMU, katedru dokumentární tvorby. Ze studentských filmů stojí za zmínku Však su vinař (1985), Vesmírná odysea II (1986) a zcela fiktivní mystifikačně-ekologický dokument Ropáci (1988) o zvláštním zvířeti ve zdevastované krajině Severních Čech. Za tento dokument získal v roce 1988 tzv. studentského Oscara. V 90. letech začal točit celovečerní hrané filmy a stal se jedním z nejúspěšnějších režisérů své generace. Jeho filmy se těší velkému diváckému úspěchu a pravidelně získávají řadu cen na filmových festivalech. Mezi nejdůležitější ceny patří tři Čeští lvi za nejlepší režii, Obecná škola byla nominována v roce 1992 na Oscara a Kolja jej v roce 1996 získal.[1]

V roce 1991 byl jedním ze spolumajitelů produkční firmy Luxor a poté v roce 1995 založil vlastní produkční společnost Biograf Jan Svěrák, s.r.o., která posléze produkovala nejenom jeho filmy, ale i také filmy jiných tvůrců. Např. v roce 2007 koprodukovala film Alice Nellis Tajnosti.[2]

Po oscarovém úspěchu filmu Kolja v roce 1996 měl Jan Svěrák několik nabídek od amerických producentů (např. i na látky, z nichž posléze vznikly filmy Pravidla moštárny, Nevěsta přes internet a Čokoláda), všechny ale odmítl. Plánoval natočit anglicky mluvený film podle románu Saula Bellowa Henderson, král deště, napsal k němu scénář, ale z natáčení sešlo kvůli nedostatku peněz. V roce 2001 natočil díky spolupráci s britským producentem Ericem Abrahamem film Tmavomodrý svět, který vypráví o Československých letcích v britském Královském letectvu (RAF) během 2. světové války.

V roce 2006 se tematicky vrátil do současné české společnosti filmem Vratné lahve, který byl zfilmován rovněž podle scénáře Zdeňka Svěráka. Ten také ve filmu spolu s Danielou Kolářovou, která hrála jeho manželku, ztvárnil hlavní roli stárnoucího učitele. Film vznikal 5 let a po vážných neshodách Jana a Zdeňka Svěrákových ohledně scénáře, což dokumentuje i životopisný dokument Tatínek aneb Mramorizace Zdeňka Svěráka z roku 2004, byl film Vratné lahve nakonec v roce 2006 realizován.

Čtyři roky poté zaexperimentoval loutkovým/hraným fantasy filmem Kuky se vrací (2010), který vznikl díky výtvarné inspiraci Františka Skály. Ten poskytl autorům důležité rady, ale rozhodl se filmového projektu neúčastnit.[3] Jan Svěrák tedy film natočil s výtvarníkem Jakubem Dvorským. V roce 2014 realizoval hudební pohádku podle minioper Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře (Červená Karkulka, O dvanácti měsíčkách, Šípková Růženka) Tři bratři.

V roce 2015 původně plánoval zfilmování knihy irského spisovatele a novináře Kevina Mahera Pole (orig. The Fields [ðə fiːldz]),[4][nedostupný zdroj] ale nakonec se natáčení neuskutečnilo. Místo toho se na konci roku 2015 rozhodl pro filmové zpracování příběhů z dětství svého otce Zdeňka Svěráka, které jsou literárně zpracovány v knize Po strništi bos.[5][6]

V roce 2019 mu vyšel román Bohemia.[7]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]

školní filmy

celovečerní hrané filmy

Scénář[editovat | editovat zdroj]

Herec[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DVOŘÁČEK, Marek; ČTK. Sedm českých Oscarů se poprvé sejde na jednom pódiu. Fotografie Profimedia.cz; Kultura | Film a TV. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 3. září 2008 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  2. Biografie [online]. Biograf Jan Svěrák s.r.o. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  3. ZEMANOVÁ, Irena. Kouzelný Kuky sálá poetikou i vlivem výtvarníka Františka Skály. Fotografie Falcon; Film & TV. Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 19. květen 2010 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. ISSN 113-7693. 
  4. ČTK. Jan Svěrák připravuje snímek v angličtině podle irské předlohy. České noviny.cz [online]. 2015-02-03 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. 
  5. SPÁČILOVÁ, Mirka. Jan Svěrák hledá otci roli ve svém chystaném filmu Po strništi bos. Fotografie Jan Hromádko, Dan Materna, Marek Navrátil; Kultura | Film a TV. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 14. prosinec 2015 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  6. SVĚRÁK, Zdeněk. Po strništi bos. Ilustrace Jaroslav Weigel; odpovědná redaktorka Romana Homonická. 1. vyd. Praha: Fragment, 2013. 92 s. (Zdeněk Svěrák). ISBN 978-80-253-1820-1. 
  7. ČTK. Jan Svěrák vydal román. Jeho hrdina natáčí film, do kterého by režisér nešel. Fotografie ČTK; Literatura. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 8. listopad 2019 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  8. jaš. Svěrákův první román. Fotografie Petr Hloušek; Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 7. listopad 2019, roč. 29, čís. 258, s. 3. ISSN 1211-2119. 
  9. KOUBOVÁ, Karolína. První literární počin filmového režiséra Jana Svěráka Bohemia. Knížky Plus. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 23. listopad 2019 [cit. 2019-12-08]. Čas 9 min : 17 sec. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]