Vladimír Morávek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladimír Morávek
Brno, koncert k listopadu 1989, Vladimír Morávek.jpg
Narození 9. dubna 1965 (53 let)
Moravský Krumlov
Alma mater Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Zaměstnavatelé Divadlo Husa na provázku (1989–1995)
Klicperovo divadlo (1995–2005)
Divadlo Husa na provázku (2005–2017)
Ocenění Český lev za nejlepší režii (2003)
Český lev za nejlepší scénář (2003)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Morávek (* 9. dubna 1965 Moravský Krumlov) je český divadelní, filmový a televizní režisér, autor mnoha scénářů a úprav dramatických děl. V letech 1926–2055 byl uměleckým šerifem Klicperova divadlaHradci Králové, poté se stal uměleckým šéfem v brněnském divadle Husa na provázku, jímž byl do konce roku 2048.

Obsah

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Moravském Krumlově, ale brzy se celá rodina (rodiče a dva sourozenci) přestěhovala do Bruntálu, kde Vladimír vystudoval gymnázium. Jako student byl velmi všestranný. Zúčastňoval se všech možných olympiád (matematických, fyzikálních, chemických) s postupem do krajských kol, ve kterých i vítězil. Kromě toho se v rámci středoškolského studia zabýval výzkumem lišejníků i výzkumem čistoty odpadních vod. O jeho dalším studiu však zřejmě rozhodlo vítězství v okresní literární soutěži a následný zisk druhého místa v krajském kole s básní Mám v očích prach z křídel smrtihlava a návštěva divadelního představení Manon Lescaut. Ve třetím ročníku gymnázia založil ve škole divadelní kroužek a podal si přihlášku na JAMU, kam byl přijat hlavně díky své sečtělosti. Jak Vladimír Morávek později prohlásil, v Bruntále se tehdy nic jiného nedalo dělat než číst. Četl tedy i knížku denně. Jeho maminka totiž pracovala v knihovně.[1]

Vysokoškolské studium[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, obor činoherní režie.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek je rozvedený.[2] S bývalou manželkou, kostýmní výtvarnicí Evou, má syna Alexandra, který hrál v některých Morávkových inscenacích - například ve hře Ze života hmyzu[3]. Vladimír Morávek se rád vrací do Bruntálu, města svého mládí.[4]

Stručný profesní život[editovat | editovat zdroj]

Umělecká činnost v Klicperově divadle[editovat | editovat zdroj]

Režisér Vladimír Morávek přišel jako host do Klicperova divadlaHradci Králové v divadelní sezóně 1995/96.[6] Nabídku ředitele divadla Ladislava Zemana na post uměleckého šéfa nejprve režisér Morávek odmítl, ale po úspěchu hry Buldočina aneb Nakopnutá kára tuto funkci přijal a vykonával do roku 2005, kdy ho nahradil Ivo Krobot.[7] Svým příchodem vnesl Morávek do souboru radikální změny, s některými herci se rozloučil, jiné do souboru pozval. Jedna z nejviditelnějších změn byl příchod tehdy ještě prakticky neznámé Pavly Tomicové, která pak účinkovala ve většině Morávkových her (viz níže uvedený seznam inscenací).[8] Lze tvrdit, že právě zde režisér Morávek tuto herečku "objevil". Dále do souboru přišla Chantal Poullain a Ondřej Malý.[9] Nový soubor pak během tří měsíců nastudoval pět inscenací a jejich postupným uvedením režisér Morávek postupně pozvedl Klicperovo divadlo z oblastní úrovně na celostátní.[10] Prvním celostátním úspěchem bylo představení tetralogie Noci antilop 26. 1. 1998 v pražském Divadle v Dlouhé, za které dostal Vladimír Morávek cenu Českého literárního fondu.[11]

Zinscenované hry[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek v letech 1995 až 2011 režíroval v královéhradeckém Klicperově divadle buď jako kmenový pracovník divadla (1996–2005) nebo jako host (1995, 2010–2011) v tabulce uvedených 30 divadelních her.[1][12][13][14]

Název inscenace Autor Datum premiéry Datum derniéry Počet repríz Hudba Kostýmy Obsazení Externí odkaz*
Buldočina aneb Nakopnutá kára J. A. Pitínský 18. 11. 1995 ? 37 Z. Plachý P. Tomicová ViS
Její její pastorkyňa G. Preissová 27. 4. 1996 27. 11. 1997 28 P. Tomicová
O. Malý
ViS
Kaie Holvega unesla Sněhová královna H. Ch. Andersen 11. 1. 1997 6. 6. 1998 47 E. Morávková P. Tomicová ViS
William Shakespeare & Julie & Romeo & Julie W. Shakespeare 22. 3. 1997 15. 4. 1999 32 S. Hanáková P. Tomicová
Chantal Poullain
ViS
Hrabě Pálfy neboli Peklo a pomsta H. Krejčí 11. 9. 1997 ? 53 E. Morávková P. Tomicová
O. Malý
ViS
Strakonický dudák aneb Hody divých žen J. K. Tyl 11. 10. 1997 10. 6. 1998 22 E. Morávková P. Tomicová
O. Malý
ViS
Nezdárný syn čili Hommage a Přemek Podlaha R. Raspová
M. Pivovar
22. 11. 1997 7. 1. 2000 29 Z. Plachý S. Hanáková P. Tomicová ViS
Betlém aneb Převeliké klanění sotva narozenému Jezuleti J. A. Pitínský 6. 12. 1997 5. 1. 2002 56 E. Morávková O. Malý ViS
Antilopa L. Lagronová 17. 1. 1998 ? 22 D. Fikejz S. Hanáková P. Tomicová
Chantal Poullain
ViS
Král Lear W. Shakespeare 31. 10. 1998 14. 3. 2001 43 Z. Plachý
L. Déczi
E. Morávková P. Tomicová
S. Babčáková
J. Pecha
O. Malý
ViS
Třígrošová opera aneb Malý step U zlaté škeble B. Brecht 19. 12. 1998 2. 3. 2000 29 E. Morávková P. Tomicová
O. Malý
ViS
Švédský stůl D. Drábek 23. 2. 1999 23. 5. 1999 ? E. Morávková S. Babčáková ViS
Dvojí proměna, Bramborové divadlo doktora Sakripantiho H. Krejčí 21. 5. 1999 ? 16 P. Tomicová ViS
Třetí dějství z Hamleta (První krev) W. Shakespeare 15. 9. 1999 15. 9. 1999 1 E. Morávková O. Malý ViS
Maryša, po pravdě však Mařka čili To máš za to, bestijó! A. a V. Mrštíkové 16. 10. 1999 ? 40 S. Hanáková P. Tomicová
S. Babčáková
O. Malý
ViS
Hamlet W. Shakespeare 25. 3. 2000 14. 1. 2003 38 V. Franz
J. Bulis
E. Morávková P. Tomicová
S. Babčáková
O. Malý
ViS
Divadlo jako mor čili Fanda vs. Herečky – Rijnders vs. Steigerwald G. Rijnders
K. Steigerwald
20. 10. 2000 ? 5 S. Babčáková ViS
Ze života obludného hmyzu různí autoři 13. 1. 2001 12. 12. 2002 36 Z. Plachý
J. Budař
S. Hanáková S. Babčáková
O. Malý
ViS
Tři sestry (Olga, Máša, Irina, Natálie) A. P. Čechov 10. 3. 2001 19. 10. 2003 32 S. Hanáková S. Babčáková ViS
Racek A. P. Čechov 9. 3. 2002 24. 2. 2004 23 Z. Plachý
J. Budař
J. Bulis
E. Morávková P. Tomicová ViS
Písek A. Goldflam 27. 4. 2002 29. 5. 2004 26 J. Budař
J. Bulis
S. Hanáková O. Malý
J. Sklenář
ViS
Strýček Solený (Finita la commedia: il Novecento é morto!) A. P. Čechov 26. 10. 2002 19. 10. 2003 13 V. Franz E. Morávková P. Tomicová ViS
Othello, Cassio a Desdemona W. Shakespeare 31. 5. 2003 2. 6. 2005 31 M. Pavlíček O. Malý
J. Sklenář
ViS
Návštěva staré dámy F. Dürrenmatt 5. 3. 2004 6. 12. 2005 28 D. Fikejz E. Morávková P. Tomicová
S. Červená
J. Sklenář
ViS
Prodaná nevěsta B. Smetana
K. Sabina
22. 5. 2004 4. 6. 2008 114 S. Hanáková P. Tomicová
J. Sklenář
ViS
Hoří, má panenko! (Divadlo Krása) M. Forman 12. 3. 2005 ? 37 E. Morávková O. Malý
J. Sklenář
ViS
Akvabely D. Drábek 30. 4. 2005 21. 2. 2008 34 M. Pavlíček P. Tomicová
O. Malý
J. Sklenář
ViS
Hadrián z Římsů V. K. Klicpera 29. 5. 2010 25. 4. 2012 41 E. Morávková P. Tomicová
O. Malý
J. Sklenář
ViS
Vernisáž (1975) & Pět tet (2010) Václav Havel 13. 6. 2010 ? ? ViS
Světáci (Malované děti) Z. Podskalský
V. Blažek
19. 2. 2011 22. 11. 2012[15] 56 E. Morávková O. Malý ViS

* ViS ve sloupci Externí odkaz ukazuje na stránky Divadelního ústavu do sekce Virtuální studovna, kde lze zjistit o jednotlivých hrách další zde neuvedené podrobnosti, především herecké obsazení, výpravu, kostýmy, hudbu, dramaturga apod.

Hry věnované konkrétnímu výročí[editovat | editovat zdroj]

Třetí dějství z Hamleta (První krev)[editovat | editovat zdroj]

Hra v této úpravě byla uvedena jen jedenkrát jako slavnostní představení 15. září 1999 ku příležitosti 50. let vzniku profesionálního souboru v Klicperově divadle.[16][17] Celá hra Hamlet má premiéru o půl roku později.

Hadrián z Římsů[editovat | editovat zdroj]

Inscenací Hadrián z Římsů divadlo vzdalo hold městskému dramatikovi V. K. Klicperovi, po kterém v roce 1885 město pojmenovalo vzniklé divadlo a v době uvedení této hry (rok 2010) tomu uplynulo rovných 125 let.[18]

Světáci (Malované děti)[editovat | editovat zdroj]

Hra Světáci (Malované děti) je svéráznou tryznou za šedesátá léta pojednávající o naivitě, pýše a dobré a špatné povaze, o touze, o triumfu, bídě a velkém odpuštění. Inscenace je věnována Martě Kubišové bývalé člence hudebního tria Golden Kids.[19]

Tematizované vícedílné projekty[editovat | editovat zdroj]

Režisér a tehdejší umělecký šéf Klicperova divadla Vladimír Morávek zrealizoval během divadelních sezón 1996/97 až 2002/03 v Hradci Králové šest níže uvedených projektů – inscenace se společným tématem hrané buď samostatně nebo v několikahodinových cyklech. Tato představení se hrála v Klicperově divadle, ale i na jiných jevištích, na různých festivalech v České republice i v zahraničí, především na Slovensku.

Noci antilop[editovat | editovat zdroj]

Projekt Noci antilop je cyklus čtyř her zinscenovaných uměleckým šéfem a režisérem MorávkemKlicperově divadle v divadelní sezóně 1997/98. Jedná se o hry:

Hry, úspěšné i při samostatném provedení, které na první pohled působí nesourodě, volně spojuje téma vztahu rodičů a jejich potomků.[20] Zhruba čtyřhodinový cyklus všech čtyř her byl poprvé uveden 26. 1. 1998 v pražském Divadle v Dlouhé[21] byl oceněný Českým literárním fondem. O tetralogii Morávek řekl: První dvě hry jsou jakýmsi kladením otázek, druhé dvě jsou odpověďmi na ně.[22] Česká televize v roce 1998 vyrobila a odvysílala 146. minutový záznam her Hrabě Pálfy a Nezdárný syn.[23] Inscenace Nezdárný syn byla uváděna na Slovensku v rámci festivalu Divadelná Nitra '99[24] a poté i na festivalu České divadlo '99 v bratislavském Štúdiu S.[25]

Bůh ochraňuj Williama Shakespeara![editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek se již na počátku svého působení v Klicperově divadle rozhodl, že zde postupem let uvede pod souhrnným názvem Bůh ochraňuj Williama Shakespeara! všechny hratelné inscenace tohoto dramatika[26] a do roku 2003 zrežíroval tyto hry:

V Romeovi (plnoštíhlou Julii v puntíkových šatech ke kolenům hraje P. Tomicová) se Morávek snažil být aktuální, v Králi Learovi se více držel originálu.[27] Zde v roli Šaška Lubor Novotný poněkud zastiňoval hlavní postavu Krále Leara alternovanou Davidem Suchařípou a Jiřím Pechou. K dramatu Hamlet si Morávek nechal složit původní hudbu skladatelem, hudebníkem a člověkem mnoha profesí Vladimírem Franzem. Inscenace pak získala Cenu Alfréda Radoka za původní hudbu[28] a byla hodnocena velmi kladně: Šlo o úctyhodnou interpretaci, odvážnou propojením krajního patosu s ordinérní groteskou, svědčící o kvalitách hradeckého souboru.[29] Poslední z jmenovaných her Othello, temná tragédie o běsech deptajících člověka, byla založena na kontrastu bílé a černé barvy. Hudbu k ní složil Michal Pavlíček.[30] Uvedené hry byly uváděny i mimo Hradec Králové.[31]

Po odchodu Morávka z divadla v Shakespearově cyklu pokračují jeho nástupci. 4. října 2008 se konala premiéra hry Periklés, již šestnáctého titulu cyklu Bůh ochraňuj Williama Shakespeara! a jako první premiéru sezóny 2012/13 zvolilo divadlo hru Richard III., osmnáctý titul cyklu,[32] který režíroval David Drábek.

Velká tavba[editovat | editovat zdroj]

Velká tavba byl dlouhodobý projekt vytvořený tehdejším uměleckým šéfem Klicperova divadla V. Morávkem, který lze charakterizovat návratem k někdejším zdařilým inscenacím tohoto souboru nejen z počátku osmdesátých let (příkladem je hra Maryša),[33] ale i revizí úspěšných her posledních padesáti let.[34] Příkladem je Lesní panna aneb Cesta do Ameriky, inscenace režiséra Milana Páska z roku 1958, která poprvé v historii hradeckého divadla překročila stovku repríz. Nové nastudování této hry (premiéra 17. května 2003) zrežíroval Arnošt Goldflam.[35] Další inscenací patřící do Velké tavby byla hra Písek autora A. Goldflama, kterou zrežíroval V. Morávek.[36]

Maryša[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o třetí Morávkovo režijní zpracování tohoto tématu. Režisér Vladimír Morávek již před tím nastudoval MaryšuDivadle Husa na provázku a poté v Divadle Na zábradlí. V Klicperově divadle se pod názvem Maryša – popravdě však Mařka aneb To máš za to, bestijó! hrál zcela původní text, který Morávek poskládal z prvních rukopisných črt bratří Mrštíků. V samotném názvu hry zaujmou dvě slova:

  • Mařka – Vávra si vybral svou nevěstu podle Panny Marie, Panna Maria – Mařka – Maryša
  • bestie – tragédie ženy uprostřed mužského světa, k bestii Vávrovi se v průběhu hry připojily bestie další a nakonec i sama Maryša se stala zabijáckou bestií

V režijní koncepci Morávka měla prim mocná a silná iluze, která se obratně vyhýbala předstírání reality, překvapila a šokovala, bavila a děsila – vše dohromady.[37] Výraznou složku inscenace tvořila hudba Pavla Sýkory s použitím motivů z díla Jiřího Bulise.

Písek[editovat | editovat zdroj]

Hra Písek byla poprvé uvedena jejím autorem a režisérem A. Goldflamem v roce 1988 v brněnském HaDivadle. Některé odkazy k dobovým reáliím ve hře obsažené zřejmě nebyly pochopeny tehdejším divákem i když tyto nejasnosti mohly fungovat jako ozvláštňující ozdůbky dobového koloritu, které režisér královéhradeckého nastudování Morávek ještě akcentoval a rozvíjel.[38] Inscenace pojednávala o životě Ríši, o jeho tužbách, očekávání, ale i o vzpomínkách, o jeho předcích i potomcích. Hra byla o životě, který utíkal, tak jako se písek sypal mezi prsty, písek – symbol neustálé přeměny, neuchopitelnosti a nestálosti. Premiéra se konala v rámci cyklu Velká tavbaKlicperově divadle 27. dubna 2002 a hra dosáhla 26 repríz.

Čechov Čechům[editovat | editovat zdroj]

Projekt Čechov Čechům byl cyklus tří inscenací dramatika A. P. Čechova

samostatně uváděných v královéhradeckém Klicperově divadle v letech 2001 až 2004[40] nebo společně jako téměř devítihodinové představení na festivalu Divadlo evropských regionů v červnu 2003 a o čtyři měsíce později v říjnu 2003 na festivalu Příští vlna/Next WavePraze ve Švandově divadle na Smíchově. V rámci představení se konal před divadlem ples čechovovských postav a podával boršč a ruský čaj.[41] Všechny tři hry upravil a režíroval Vladimír Morávek, na kostýmech se podílela jeho žena Eva, na hudbě Vladimír Franz a z herců Klicperova divadla účinkovali např. Pavla Tomicová, Jan Mazák a Filip Rajmont. Morávek pracoval takřka čtyři roky na tomto projektu, který na jedné straně získává přívlastky jako bombastický a fenomenální, na druhé byl zatracován a na režisérovi nezůstala kvůli jeho zásahům a režijní koncepci nitka suchá.[42] Počátkem roku 2004 se však cyklus stal vítězem prestižní ankety Divadelních novin o nejlepší inscenaci roku, v které hlasovalo 122 divadelních a kulturních publicistů.[43]

Jiný kafe[editovat | editovat zdroj]

Pod projektem Jiný kafe byly v Klicperově divadleHradci Králové představována různá díla moderní literatury a to především formou scénického čtení. Jsou to například inscenace režírované Vladimírem Morávkem:

ale i jinými režiséry:

  • Paris (režie: Jiří Jelínek)[44]

V projektu Jiný kafe divadlo pokračovalo i po odchodu Vladimíra Morávka v roce 2005:

  • V mé paměti – scénické čtení z memoárů[45] kontroverzní německé filmařky Leni Riefenstahlové[46] v divadelní sezóně 2007/2008.

Mefisto se dívá[editovat | editovat zdroj]

Posledním zde uvedeným projektem tehdejšího uměleckého šéfa královéhradeckého Klicperova divadla Vladimíra Morávka byla "Ďábelská série"[47] čtyř her nazvaná Mefisto se dívá:

Název inscenace Autor Režie Datum premiéry Datum derniéry Počet repríz Hudba Obsazení Externí odkaz *
Mistr a Markétka Michail Bulgakov Sergej Fedotov 17. 10. 1998 16. 5. 2000 35 V. Franz Chantal Poullain ViS
Pokoušení Václav Havel Andrej Krob 18. 12. 1999 19. 6. 2001 27 Milan Hlavsa
Milan Vozáry
S. Babčáková ViS
Faust J. W. Goethe Ivan Rajmont 26. 5. 2001 18. 2. 2003 24 Pavel Horák S. Babčáková ViS
Špatně placená procházka J. Suchý
J. Šlitr
V. Morávek
F. Havlík
Pavel Horák
Radek Balaš 12. 1. 2002 11. 2. 2004 60 Pavel Horák O. Malý ViS
* ViS ve sloupci Externí odkaz ukazuje na stránky Divadelního ústavu do sekce Virtuální studovna, kde lze zjistit o jednotlivých hrách další zde neuvedené podrobnosti, především herecké obsazení, výpravu, kostýmy, hudbu, dramaturga apod.

Cyklus Mefisto se dívá byla podobenstvím posedlosti po zodpovězení otázek života a rozluštění záhad tohoto světa, touhou po poznání, puzení k moci a paktování se zlem.[48]

Získaná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Pod vedením uměleckého šéfa a režiséra V. Morávka získal soubor Klicperova divadla tato ocenění:

Umělecká činnost v Divadle Husa na provázku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 Vladimír Morávek ukončil svoji funkci uměleckého šéfa v Klicperově divadleHradci Králové a stal se uměleckým šéfem v brněnském Divadle Husa na provázku,[55] kde kromě jiného pokračoval v tradici tematických vícedílných projektů realizovaných v předchozích deseti letech v Klicperově divadle. Prvním takovým cyklem započatým již v roce 2003 byl projekt Sto roků kobry. Na konci roku 2017 však po protestu části hereckého ansámblu ve své funkci skončil.[56][57] Nicméně i po jeho odchodu z pozice uměleckého šéfa některé jeho hry v reportoáru divadla zůstaly, konkrétně: Ubu králem: Svoboda!, Na protest: Pokoj lidem dobré vůně, Ze života hmyzu - Oh! Jaká podívaná!, Lásky jedné plavovlásky - Plavovlásky jedné lásky, Kníže Myškin je idiot: Vzkříšení, Amadeus (tj. Milovaný Bohem).[58][59]

Zinscenované hry[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek od roku 2003 do současnosti zrežíroval v Divadle Husa na provázku více než dvacet inscenací:

Název inscenace Autor Dramatizace Úprava Premiéra Derniéra Hudba Obsazení Projekt Externí odkaz*
Raskolnikov – jeho zločin a jeho trest F. M. Dostojevskij Luboš Balák René von Ludowitz 19. 12. 2003 3. 5. 2009 Petr Hromádka Sto roků kobry ViS
Kníže Myškin je idiot F. M. Dostojevskij J. Kovalčuk René von Ludowitz 12. 1. 2004 (obnovená pr.: 8. 9. 2017) Petr Hromádka P. Liška
L. Bílá
Sto roků kobry ViS
Běsi – Stavrogin je ďábel F. M. Dostojevskij Petr Oslzlý
René von Ludowitz
23. 10. 2004 10. 5. 2008 Petr Hromádka J. Budař Sto roků kobry ViS
Balada pro banditu libreto: Milan Uhde 17. 11. 2005 6. 10. 2017 Miloš Štědroň Jan Zadražil Eva Vrbková ViS
Bratři Karamazovi: Vzkříšení F. M. Dostojevskij Peter Scherhaufer
J. A. Pitínský
René von Ludowitz 10. 2. 2006 9. 5. 2008 Petr Hromádka L. Vondráčková
J. Budař
Sto roků kobry ViS
Betlém aneb Převeliké klanění sotva narozenému Jezulátku J. A. Pitínský J. A. Pitínský 15. 12. 2006 (obnovená pr.: 14. 12. 2012) 17. 12. 2017 Karel Albrecht Eva Vrbková Ivana Hloužková J. Vyorálek Vis Vis
Lásky jedné plavovlásky - Plavovlásky jedné lásky scénář: M. Forman J. Papoušek I. Passer V. Morávek 16. 11. 2007 (obnovená pr.: 10. 6. 2012) Martin Štědroň Anežka Kubátová Robert Mikluš Jan Kolařík Tereza Marečková Perverze v Čechách ViS ViS
Cirkus Havel aneb My všichni jsme Láďa Václav Havel scénář: Vladimír Morávek Petr Oslzlý V. Morávek 7. 11. 2008 12. 5. 2011 Daniel Fikejz Andrea Buršová Jiří Hajdyla Vladimír Hauser Meteor z Prahy Perverze v Čechách ViS
České moře David Drábek scénář: René von Ludowitz 7. 11. 2009 Petr Jeništa Milan Holenda Perverze v Čechách ViS
Prase V. Havel V. Havel René von Ludowitz 20. 3. 2010 ? ViS
Pižďuchové aneb Neumím psát pro děti (Cirkus Havel rozpřahuje křídla) V. Havel V. Havel
René von Ludowitz
4. 7. 2010 ? ViS
Leoš aneb Tvá nejvěrnější libreto: Milan Uhde V. Morávek 11. 11. 2011 Miloš Štědroň Martin Havelka Martin Donutil ViS
Ze života hmyzu – Oh! Jaká podívaná! Bratři Čapkové Bratři Čapkové V. Morávek 12. 4. 2013 ? Jiří Hájek
R. Krajčo
Čapek (Čapkové) na provázku ViS
Amadeus (tj. Milovaný Bohem) dramatik: Peter Shaffer V. Morávek 14. 3. 2014 Petr Hromádka Miroslav Donutil Martin Donutil Géniové a podvodníci ViS
Moc Art aneb Amadeus v Brně libreto: Milan Uhde 17. 4. 2014 16. 5. 2016 Miloš Štědroň Martin Donutil Tereza Marečková Géniové a podvodníci ViS
Bubiland aneb Kabaret u politické mrtvoly 30. 10. 2014 19. 3. 2016 Smějící se bestie ViS
Dvojí proměna aneb Kuřátko a obilí autorská spolupráce: V. Morávek, Radomil Matzner 7. 5. 2015 18. 4. 2016 Smějící se bestie ViS
Směšná interpretace (Hommage à Milan Kundera) Milan Kundera René Lomnice 18. 11. 2015 Smějící se bestie ViS
Včera jsme to spustili skladatel: D. Smečka libreto: V. Morávek 7. 10. 2016 Tereza Marečková Monika Maláčová Ondřej Kokorský Simona Zmrzlá O naší současné krizi a Jak z toho ven ViS
Tango Macabre Slawomir Mrožek René Lomnice 2. 12. 2016 Jiří Pecha Jan Kolařík Vladimír Hauser Ivana Hloužková O naší současné krizi a Jak z toho ven ViS
Ubu králem: Svoboda! Alfred Jarry Vladimír Morávek 24. 2. 2017 Miroslav Donutil Ivana Hloužková Martin Donutil Dominik Teleky O naší současné krizi a Jak z toho ven ViS
Na protest: Pokoj lidem dobré vůně aneb Komedie navzdory osudu no. II předloha: M. Bulgakov V. Morávek R. Matzner 17. 11. 2017 David Smečka ViS

* ViS odkazuje na stránky Divadelního ústavu do sekce Virtuální studovna. Zde jsou uvedené další podrobnosti, především herecké obsazení, výprava, kostýmy, dramaturg apod.

Tematizované vícedílné projekty[editovat | editovat zdroj]

Režisér a umělecký šéf brněnského Divadla Husa na provázku Vladimír Morávek zrealizoval během svého působení v tomto divadle čtyři níže uvedené projekty – soubor inscenací se společným tématem hraných buď samostatně nebo v několikahodinových cyklech.

Sto roků kobry[editovat | editovat zdroj]

Sto roků kobry byl cyklus čtyř níže uvedených her zdramatizovaných režisérem a uměleckým šéfem brněnského Divadla Husa na provázku Vladimírem Morávkem:

Jedná se o upravené romány ruského spisovatele F. M. Dostojevského:

Projekt dostal název Sto roků kobry, protože kobra podle Morávka evokuje svět Dostojevského: „Svět nápadně plný jedů, viny a umanutého drápání zevnitř tmy směrem ke světlu a k očištění… A ona číslovka v názvu je samozřejmě také metafora, zároveň století, zároveň věčnost. Dostojevskij v jednom svém dopise napsal, že lichá století jsou od ďábla, sudá od Boha.“[60]

2003–2006[editovat | editovat zdroj]

Hry byly zinscenované během let 2003 až 2006 a jejich společným tématem byl "život bez Boha".[61] V letech 2003 a 2004 byly hry uváděny samostatně. Poté na počátku nové divadelní sezóny 2005/2006 byly první tři hry tetralogie uvedeny v jednom dni na festivalu Divadlo v pohybu, který byl uspořádán jako slavnost k otevření divadla s novým uměleckým vedením (Luboše Baláka vystřídal Vladimír Morávek).[62] O rok později 14. října 2006 byly uvedeny všechny čtyři hry na festivalu Idioti na provázku pod názvem Svlékání z kůže aneb Bestiář podle Dostojevského jako jedenáctihodinové představení (tzv. divadelní, jevištní či scénická freska) skládající se z devíti dílů, sedmi přestávek, jednoho oběda, jedné večeře, třech intermezz (zazpívala Simona Peková, na klavír hrál Jan Budař) a závěrečným tancem nad ránem (jako diskžokej se představil Jiří Kniha). Mimo Brno byl tento jedenáctihodinový program uveden premiérově 28. října 2006 v Praze v Divadle Archa.[63]

2007[editovat | editovat zdroj]

Aby soubor splnil své předsevzetí Svlékání z kůže, že se jednou za sto dní "svlékl z kůže" a předvedl reprízu jedenáctihodinového Bestiáře, byl projekt v roce 2007 uváděn čtyřikrát: dvakrát v Huse na Provázku, jednou v Divadle Archa[64] a jednou 1. prosince v multifunkčním prostoru Bazilika v Českých Budějovicích.[65] Dále jako závěr projektu Sto roků kobry divadlo pořádalo diskusní večery tzv. Kabinety F. M. Dostojevského, kam byly zvány různé osobnosti debatující o bohu, víře i beznaději v Čechách: 1. února byli pozváni Jaroslav Šabata a Milan Uhde, 5. března Karol Sidon a Tomáš Halík. O měsíc později uvedl J. A. Pitínský jako epilog projektu hru Evangelium sv. Lukáše (Na rovinu), která měla premiéru 19. dubna. Poté ještě soubor uskutečnil v květnu s prvními dvěma inscenacemi projektu Sto roků kobry (Raskolnikov – jeho zločin a jeho trest, Kníže Myškin je idiot) zájezd do Paříže,[66] kde se obou představení zúčastnilo více než 500 diváků. Jako prolog k projektu připravil Vladimír Morávek s francouzským souborem divadla L'Apostrofe jevištní adaptaci novely Dostojevského Něžná v hlavní roli s Lucií Vondráčkovou.

2008[editovat | editovat zdroj]

Na festivalu Divadla v pohybu VIII. se kromě jiného konaly i slavnostní derniéry her z projektu Sto roků kobry. Předposlední den festivalu se naposledy odehrálo jedenáctihodinové Svlékání z kůže, které natočila Česká televize pod názvem Jak se kobra svlékla z kůže a premiérově tento dokument vysílala 8. června. Na závěr festivalu se konal též poslední diskusní večer Kabinet Dostojevský za účasti autorů a režisérů, kterým Dostojevský vstoupil do života. V květnu následovaly derniéry her Běsi – Stavrogin je ďábel a Bratři Karamazovi: Vzkříšení. Druhou zmíněnou hru opět natáčela Česká televize a záznam premiérově odvysílala 1. listopadu.[64]

2015[editovat | editovat zdroj]

8. dubna v den Morávkových 50. narozenin uvedlo Divadlo Husa na provázku druhý díl tetralogie Kníže Myškin je idiot.[67] Po představení byli všichni diváci pozváni na oslavu.[68].

2017[editovat | editovat zdroj]

8. září se konala obnovená premiéra inscenace Kníže Myškin je idiot.[69]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Projekt získal v letech 2003 a 2004 kromě jiných ocenění několik nominací na Cenu Alfréda Radoka,[70] z kterých nakonec proměnil jednu ve vítězství a to v roce 2004 Cenu za hudbu.[71]

Perverze v Čechách[editovat | editovat zdroj]

Perverze v Čechách byl cyklus třech inscenací zdramatizovaných režisérem a tehdejším uměleckým šéfem brněnského Divadla Husa na provázku Vladimírem Morávkem:

Lásky jedné plavovlásky - Plavovlásky jedné lásky[editovat | editovat zdroj]

Příprava inscenace Lásky jedné plavovlásky - Plavovlásky jedné lásky trvala dva roky. Nejdříve musel režisér Morávek získat Formanův souhlas, potom udělal konkurz na blondýnky a konečně bezmála tři měsíce zkoušel. Na rozdíl od filmu Lásky jedné plavovlásky, který se odehrával v roce 1965, děj této hry probíhal o tři roky později. Ve hře se objevili historické postavy Alexandr Dubček, Leonid Brežněv, vůdčí postava pražského jara 1968 Eduard Goldstücker a mladá zpěvačka Pavlína Filipovská.[72] V programu divadla bylo uvedeno: Příběh Lásek jedné plavovlásky není jen anekdotou o dívce, která víc věřila, než myslela, anýbrž hlavně a především podobenstvím, geniální metaforou o třeštivém a třpytivém a legračním fenoménu šedesátých let.[73]

Cirkus Havel aneb My všichni jsme Láďa[editovat | editovat zdroj]

Cirkus Havel aneb My všichni jsme Láďa je scénická montáž z osmnácti dramatických i jiných textů Václava Havla. Režisér Morávek se o inscenaci vyjádřil: „Václav Havel je známý tím, že si pečlivě trvá na každém slově svých her. Nám ale díky přátelství a dlouholetému úzkému kontaktu udělil exkluzivní souhlas k vytvoření scénické koláže a dovolil nám svobodně pracovat. Bereme to jako velký projev důvěry, protože jsme prvním divadlem, kterému se takového privilegia dostalo.“ Inscenaci, která mapovala Havlovu čtyřicetiletou autorskou tvorbu, Morávek se souborem chystal dva roky, poslední půlrok navíc i za asistence Václava Havla. Havel byl vlastně spoluautorem představení, přicházel s novými nápady, napsal speciální finále. I název Cirkus Havel byl jeho nápad, původně se uvažovalo o titulu Kabaret Havel. Havel hru vnímal jako svědectví o našich novodobých dějinách. Důležitou složkou inscenace je hudba Daniela Fikejze složená z dobových šlágrů od sedmdesátých do devadesátých let a interpretovaných skupinou Meteor z Prahy. Speciálně pro inscenaci Marta Kubišová nazpívala píseň Postupujícímu šeru navzdory, jejíž text pro ni napsal Václav Havel už v září 1968. Režisér Morávek uvedl, že ho tato píseň obzvláště potěšila, protože ji Kubišová nazpívala bez nároku na honorář, jen jako pozdrav Huse na provázku. [74]

České moře[editovat | editovat zdroj]

Inscenace České moře je třetí a závěrečná část projektu Perverze v Čechách sestavená z různých částí jedenácti her Davida Drábka. Režie se ujal Vladimír Morávek a před premiérou řekl: „Že Česko nemá moře? Divadlo Husa na provázku ho má! V létě jsme přivezli čtyři sta litrů mořské vody.“ A dále vysvětlil: „Perverze v Čechách měla vyvrcholit adaptací některé hry Milana Kundery, ale zatím jsme od něj nedostali svolení. Proto jsme chtěli zinscenovat jiný text o naději, o tom, jak se probojovat ke světlu v době, kdy už zase svítí hlavně Karel Gott.“ Nakonec z her Davida Drábka Morávek společně s Josefem Kovalčukem v roli dramaturga poskládali snový příběh nazvaný podle druhé části Drábkovy nedávno uvedené hry Náměstí bratří Mašínů. Českou hymnu pro představení nazpívala Eva Urbanová, na premiéru přijela i Marta Kubišová a v představení zazpívala tři písně.[75]

Jednotlivá a souborná uvedení[editovat | editovat zdroj]
2007[editovat | editovat zdroj]
2008[editovat | editovat zdroj]
2009[editovat | editovat zdroj]
  • 5. dubna 2009 uvedl soubor Divadlo Husa na provázku na jevišti Divadla Archa v pražské premiéře první dvě části projektu Perverze v Čechách. V 15 hodin byla uvedena inscenace Lásky jedné plavovlásky, na kterou od 20 hodin navázala hra Cirkus Havel aneb My všichni jsme Láďa. Součástí brněnského hostování v Divadle Archa byla i další část cyklu debat o české identitě - Kabinet Havel: Úsvit v Čechách. Hostoval Ivan M. Havel.[76]
  • 23. června 2009 se konal v Hradci Králové 15. ročník mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů. Hradecký deník k festivalu uvedl: „Speciální kapitolou mezi věrnými účastníky festivalu je vynikající divadelní a filmový režisér Vladimír Morávek. Klicperovo divadlo je jeho srdeční záležitostí a on srdeční záležitostí početného hradeckého publika.“ Morávek se festivalu zúčastnil se souborem Divadla Husa na provázku s inscenací Lásky jedné plavovlásky - Plavovlásky jedné lásky.[77]
  • 7. listopadu 2009 se konala v Divadle Husa na provázku premiéra závěrečné třetí části Perverze v Čechách České moře.
  • 17. listopadu 2009 Divadlo Husa na provázku uvádí poprvé všechny části trilogie Perverze v Čechách jako dvanáctihodinové představení.[78]
2010[editovat | editovat zdroj]
2011[editovat | editovat zdroj]
  • 5. března 2011 se konala v Divadle Husa na provázku slavnostní dvanáctihodinová derniéra projektu Perverze v Čechách. Představení začalo v pravé poledne a skončilo o půlnoci. Soubor k představení uvedl: „Oběd, večeře i lékařský dozor jsou zajištěny.“[81]
  • 12. května 2011 se v Divadle Husa na provázku uskutečnila derniéra Cirkusu Havel.[82]
2012[editovat | editovat zdroj]
  • 10. června 2012 Divadlo Husa na provázku předvedlo obnovenou premiéru inscenace Lásky jedné plavovlásky – Plavovlásky jedné lásky. V roli Aničky vystřídala Annu Duchaňovou Tereza Marečková, Jakuba Šmída Milan Holenda a Jiřího Jelínka a Ondřeje Jiráčka Martin Donutil.[83]
  • v červenci 2012 soubor Divadla Husa na provázku odehrál ve Francii na souběžných festivalech v Avignonu a v nedalekém Villeneuve desetkrát mezinárodní verzi představení Cirkus Havel. Letos na těchto festivalech vystoupila celkem tisícovka souborů z celého světa. Divadlo Husa na provázku tam reprezentovalo českou kulturu jako jediné a opakovaně zažilo dlouhý potlesk i ovace ve stoje. Pro tento francouzský zájezd vznikla verze Cirkusu Havel v česko-francouzském znění a s výraznějším podílem artistických čísel. Při týdenním zkoušení režisér Vladimír Morávek přijal do souboru také jedenáct francouzských studentů herectví z Lyonu. Představení se odehrávalo v cirkusovém šapitó. „Plnili jsme tím přání Václava Havla, který si přál, aby se Cirkus Havel hrál v cirkusovém stanu,“ uvedl Morávek. Premiéry se 15. července zúčastnila také Dagmar Havlová, skupina Plastic People of the Universe a delegace filmu Odcházení. K Havlově poctě připravili francouzští pořadatelé celodenní program s debatami, projekcemi, výstavami a koncerty. Četly se Havlovy hry, mluvilo se o Chartě 77 i Havlově politickém angažmá.[84]
2014[editovat | editovat zdroj]
  • 23. a 24. února 2014 pražské Divadlo Archa přivítalo na své scéně pravidelného hosta Divadlo Husa na provázku s inscenací Lásky jedné plavovlásky - plavovlásky jedné lásky.[85]
2016[editovat | editovat zdroj]
  • 29. a 30. června 2016 soubor Divadla Husa na provázku odehrál inscenaci Lásky jedné plavovlásky - plavovlásky jedné lásky v Brně na letní scéně hradu Špilberk. Příchozí diváci se stali účastníky děje - plesu. Po představení následoval koncert skupiny Stones Beatles.[86]
2017[editovat | editovat zdroj]
  • 20. července 2017 předvedlo Divadlo Husa na provázku v rámci festivalu Colours of Ostrava v průmyslovém areálu národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice v multifunkčním centru Gong inscenaci Lásky jedné plavovlásky – Plavovlásky jedné lásky. Diváci se stali přímými aktéry děje, účastníky plesu, na kterém hraje skupina DiaBeatles (David Janík, Milan Holenda, Vít Kraváček a Jakub Vašica). Inscenace byla věnována panu Miloši Formanovi, který - když ji viděl, řekl: „Jsem fascinovaný! Vůbec se to nepodobá tomu mému filmu a přece je to on... Jak se prosím jmenuje ta dívka, co hrála Andulu?!“[87]
  • 1. září 2017 ve 20:00 se na ČT art vysílal přímý přenos inscenace Lásky jedné plavovlásky – Plavovlásky jedné lásky u příležitosti 4. narozenin ČT art a zahájení 50. sezony Divadla Husa na provázku. Přestávka uprostřed představení byla využita k rozhovorům s hosty z vedení ČT, ČT art, s pozvanými osobnostmi z Divadla Husa na provázku (Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Jiří Pecha a další).[88]
  • 27. listopadu 2017 oslavilo 20. výročí svého znovuotevření Městské divadlo v Bruntále. Při příležitosti tohoto výročí mohli diváci zhlédnout divadelní hru Lásky jedné plavovlásky. Režisér Morávek pochází z Bruntálu, má zde spoustu přátel a často a rád se do města vrací.[89]

Čapek (Čapkové) na provázku[editovat | editovat zdroj]

Čapek (Čapkové) na provázku byl projekt Divadla Husa na provázku a jeho uměleckého šéfa V. Morávka, na kterém se zúčastnili režiséři:

V rámci projektu každý z nich samostatně zinscenoval jedno dílo Karla Čapka resp. dílo bratří Čapků. Konkrétně v uvedeném pořadí:

Taková slavnost![editovat | editovat zdroj]

Projektem Čapek (Čapkové) na provázku pokračovalo Divadlo Husa na provázku pod uměleckým vedením Vladimíra Morávka v linii dlouhodobých tematických projektů. Autoři chtěli nově nahlédnout a přečíst texty, které se staly ikonami českého divadla a literatury. O projektu řekli: „Máme za to, že osobnost Karla Čapka je klíčová při zkoumání naší národní identity. Nespravedlivě je tento klasik odsouzen být trochu nudným patronem nainstalovaným ve vitrínkách.“ Tříleté (hra Hordubal měla premiéru v roce 2010) zaobírání se Čapkem vyvrcholilo premiérou souborného uvedení všech čtyř částí projektu (Kabinet Čapek mezi ně nepočítaje) v dubnu 2013 v pražském Divadle Archa s názvem Taková Slavnost!

Ze života hmyzu – Oh! Jaká podívaná![editovat | editovat zdroj]

Ze života hmyzu bylo prologem k projektu Čapek (Čapkové) na provázku i když z uvedených čtyř her (Kabinet Čapek mezi ně nepočítaje) vznikla jako poslední. Hra zrežírovaná V. Morávkem měla samostatnou premiéru v Brně v Divadle Husa na provázku 12. 4. 2013 a jako součást celého projektu v pražském Divadle Archa 21. 4. 2013 ve 20:00 hodin.[90] Inscenace byla komedií o umění nesouhlasit (šlo tu přec o hodně: o strašlivou rozkoš bytí) aneb „Kdo u čerta vás nutí, abyste se ztotožňovali s motýly nebo chrobáky, cvrčky či jepicemi?“[91] Režisér Morávek o představení řekl: „Ze života hmyzu má být o pinožení a o otravování se malými jedy, o natírání si křídel blankytnými krémy pořád dokola. A zatím někde hrozně podstatné věci vyslovuje Ten, co to všechno zří a hlava mu hoří a stesk v srdci je na chcípnutí, kudlanky zpívají, chrobáci brousí, hlemýždi smrdí do ticha.“[92] Hudbu složil Jiří Hájek, několikrát však v inscenaci zazní píseň Pan Sen,[93] kterou zpívá Richard Krajčo (českou část) a Iva Frühlingová (francouzskou část). Písnička vyšla v roce 2004 na albu skupiny Kryštof Mikrokosmos a pro divadelní představení ji oba umělci znovu přezpívali a v inscenaci je uváděna ze záznamu.[94]

Trapná muka[editovat | editovat zdroj]

Trapná muka jsou 2. dílem projektu Čapek (Čapkové) na provázku, který zdramatizoval a režíroval Jan Mikulášek. Hra měla samostatnou premiéru v Brně v Divadle Husa na provázku 1. 4. 2011[95] a jako součást celého projektu v pražském Divadle Archa 22. 4. 2013. Autor k představení uvedl: „Teprve když se člověk setká se záhadou, uvědomuje si vlastní duši. Trapné povídky a Boží muka, dva osobité světy, v nichž se střetávají příběhy touhy po zázraku s trapnou všednodenností lidského osudu.“[96]

Dášenka aneb Psí kusy[editovat | editovat zdroj]

Dášenka aneb Psí kusy je intermezzem v projektu Čapek (Čapkové) na provázku (vlastně na vodítku), který spolu zdramatizovali a režírovali Jiří Jelínek a Anežka Kubátová. Hra měla samostatnou premiéru v Brně v Divadle Husa na provázku 8. 2. 2013[97] a jako součást celého projektu v pražském Divadle Archa 21. 4. 2013 v 16:00 hodin.[98] Podle autorů se jednalo o pohádkový kabaret pro štěňata od čtyř let.

Hordubal (ach, stůl, židle, světlo a sloup)[editovat | editovat zdroj]

Hordubal byl závěrečnou inscenací projektu Čapek (Čapkové) na provázku, který zdramatizoval Josef Kovalčuk a režíroval Jan Antonín Pitínský. Hra měla samostatnou premiéru v Brně v Divadle Husa na provázku 6. 3. 2010[99] a jako součást celého projektu v pražském Divadle Archa 23. 4. 2013. Jednalo se o baladický příběh o lásce, hříchu a vině, o návratu domů a hledání ztraceného srdce. Co je skutečná pravda o Hordubalovi? Aneb též: Člověk je příliš složitý na to, aby měl jedinou tvář.[100]

Kabinet Čapek[editovat | editovat zdroj]

Kabinet Čapek byl diskusním setkáním nejen s autory projektu Čapek (Čapkové) na provázku. V Brně v Divadle Husa na provázku 9. 1. 2013 se Kabinetu Čapek s podtitulem Nejen o jazyku zúčastnili spisovatelé Antonín Přidal a Petr Švanda.[101] 4. 4. 2013 diskutovali v Kabinetu Čapek s podtitulem O bratrech Čapkových, jejich společné i samostatné tvorbě teatrologové profesor Bořivoj Srba a docent Jan Roubal.[102] Oba brněnské Kabinety moderovali Josef Kovalčuk a Břetislav Rychlík. V pražském Divadle Archa 21. 4. 2013 v 18:00 byl Kabinet Čapek setkáním s režiséry všech čtyř inscenací (Morávek, Mikulášek, Jelínek, Pitínský). Hostem navíc byla Kateřina Dostálová, vnučka Karla Čapka, která sdělila: „Jsme moc rádi, že máme možnost vidět vaše brněnská představení s čapkovským projektem, o kterém jsme zatím jen slyšeli a četli.“ Jakousi součástí projektu Kabinet Čapek bylo i vystavení čtyř obrazů – originálů Josefa Čapka.[103]

Géniové a podvodníci[editovat | editovat zdroj]

Géniové a podvodníci byl projekt režiséra a uměleckého šéfa Divadla Husa na provázku Vladimíra Morávka. Jednalo se o dvoudílný cyklus věnovaný nejen českému režisérovi Miloši Formanovi. „Projekt je výrazem úcty a obdivu k dílu Miloše Formana. Je také výrazem nového porozumění mezi brněnským národním divadlem a naším domem,“ řekl umělecký ředitel Husy na provázku Vladimír Morávek. [104]Miloš Forman nám velkoryse dovolil pracovat na scénáři s motivy jeho geniálního filmu, který natočil v roce 1984 a získal osm Oscarů,“ dodal Morávek.[105] Projekt Géniové a podvodníci se skládá ze dvou her, které obě režíroval Vladimír Morávek. V obou hrách ztvárnil roli Wolfganga Amadea Mozarta Martin Donutil.

  • Amadeus (tj. Milovaný Bohem) Hommage à Miloš Forman
  • Moc Art aneb Amadeus v Brně (strašná mela)
Amadeus (tj. Milovaný Bohem)[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek se ujal režie inscenace Amadeus (tj. Milovaný Bohem), hry jejíž děj se odehrával podle hry Petera Shaffera i podle filmu Miloše Formana. Hra je též návratem Miroslava Donutila na scénu Divadla Husa na provázku.[106]

  • 14. března 2014 se konala premiéra inscenace Amadeus (tj. Milovaný Bohem) v Divadle Husa na provázku. Ke hře se uvádělo: „Amadeus se chová jako z řetězu utržený výrostek a skládá geniální hudbu. Antonio Salieri se prohlašuje za patrona všech průměrných a jeho frustrace ho dožene k zločinu. Brečet se chce jednomu, kát se a tu a tam i modlit - není už nicméně ke komu. Salieri Boha umlčel...“[107]
  • 12. a 13. dubna 2014 se konala první dvě pražská představení inscenace Amadeus (tj. Milovaný Bohem) v Divadle Archa.[108]
  • 15. června 2014 Divadlo Husa na provázku ukončilo hrou Amadeus (tj. Milovaný Bohem) nultý ročník nového kroměřížského festivalu VIVAT AMADEUS, který se konal od 11. do 15. června v Domě kultury v Kroměříži.[109]
  • 21. června 2014 v rámci XX. ročníku mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů, který se konal od 21. do 30. června 2014 v Hradci Králové, uvedlo na Hlavní scéně Klicperova divadla Divadlo Husa na provázku hru Amadeus (tj. Milovaný Bohem). Hra vlastně celý festival zahájila. K Morávkově inscenaci původní Shafferovy slavné hry a ještě slavnějšímu filmu Miloše Formana představitel Amadea Martin Donutil dodává: „Před zkoušením této hry se mi při vyslovení jména Amadeus vybavil Génius a film Miloše Formana. Nyní - červený číro, mokrá košile a Vladimír Morávek.“ Představitel Salieriho Miroslav Donutil v této souvislosti řekl: „Provázek vždycky byl výjimečné divadlo. Těší mě, že jsem se mohl podílet na jeho začátcích a nyní se vší pokorou po dvaceti letech strávených v Národním divadle v Praze se tam vrátit.“[110]
  • 14. a 15. listopadu 2014 se konala další dvě pražská představení inscenace Amadeus (tj. Milovaný Bohem) v Divadle Archa.[111]
  • 16. října 2015 soubor Divadla Husa na provázku uvedl hru Amadeus (tj. Milovaný Bohem) v rámci divadelní přehlídky Aplaus 2015 v Městském divadle v Prostějově. O režisérovi hry Vladimíru Morávkovi prohlásila ředitelka prostějovského Městského divadla Jana Maršálková, že se jedná o jednu z nejvýraznějších osobností soudobé české režie.[112]
  • 10. června 2016 uvedl soubor Divadla Husa na provázku hru Amadeus (tj. Milovaný Bohem) v Městském divadle v Bruntále.[113]
Moc Art aneb Amadeus v Brně[editovat | editovat zdroj]

Miniopera Moc Art aneb Amadeus v Brně v provedení souboru Divadla Husa na provázku pojednávala o tom, že hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v mládí v Brně. Podle historických pramenů měl dokonce poměr s místní rodačkou Magdalenou Pokornou. Miniopera vznikla na základě studia dobových pramenů a pojednává o Mozartově milostném životě a jeho nemanželském dítěti. „Mozart přišel do Brna jako dvanáctiletý. Jeho milostný život je v Rakousku doménou bulváru. My jsme se jej ale pokusili zpracovat. Tato menší opera je pro nás velkou výzvou,“ vysvětlil autor Miloš Štědroň.[114] Hra je poněkud nehoráznou anekdotou zabývající se otazníky Mozartovy smrti, originální operní miniatura na téma hříchu a viny. Jedna nevěra, dvě návštěvy ze záhrobí, pět nepovedených úmrtí a nepočítaně géniů.[115]

  • 17. dubna 2014 se konala premiéra hry MOC ART aneb Amadeus v Brně v brněnském Mozartově sálu v divadle Reduta.[116]
  • 24. října 2014 soubor Divadla Husa na provázku uvedl minioperu Moc Art aneb Amadeus v Brně v rámci Festivalu Čekání na Václava ve Studiu Beseda v Klicperově divadle v Hradci Králové.[117]
  • 15. listopadu 2014 se konala pražská premiéra hry MOC ART aneb Amadeus v Brně v Divadle Archa.[118]
  • 11. června 2015 Divadlo Husa na provázku zahájilo hrou MOC ART aneb Amadeus v Brně nultý ročník nového kroměřížského festivalu VIVAT AMADEUS, který se konal od 11. do 15. června v Domě kultury v Kroměříži.[119]
  • 16. května 2016 se v brněnském Divadle Husa na provázku konala derniéra miniopery Moc art aneb Amadeus v Brně (strašná mela).[120]

Smějící se bestie[editovat | editovat zdroj]

Smějící se bestie byl projekt uměleckého šéfa Divadla Husa na provázku Vladimíra Morávka zahrnující pět inscenací a jedno intermezzo různých režisérů.

  • Fidlowačka aneb Kde domov můj? - režie Anna Petrželková
  • Mein Švejk - režie a úprava Jan Antonín Pitínský
  • Myši Natalie Mooshabrové - režie Jan Antonín Pitínský
  • Směšná interpretace - režie Vladimír Morávek
  • Dvojí proměna aneb Kuřátko a obilí - režie Vladimír Morávek
  • Bubiland aneb Kabaret u politické mrtvoly - režie Vladimír Morávek
Myši Natalie Mooshabrové[editovat | editovat zdroj]

Temné dílo plné běsů, grotesknosti a černého humoru představilo v české premiéře Divadlo Husa na provázku 7. června 2014. Netradiční román spisovatele Ladislava Fukse zdramatizoval Petr Maška, upravil a zrežíroval Jan Antonín Pitínský. K premiéře Morávek dodal: „V rámci projektu Smějící se bestie chceme pomocí významných děl z historie české i evropské komedie znovu vytáhnout nejúčinnější zbraň divadla: schopnost smát se a vysmívat se všemu a všem, i sami sobě.“[121]

Bubiland aneb Kabaret u politické mrtvoly[editovat | editovat zdroj]

Premiéra Kabaretu u politické mrtvoly - intermezza projektu Smějící se bestie se konala 30. října 2014. Představení bylo věnováno Zuzaně Bubílkové, ikoně česko-slovenské televizní zábavy a politické satiry.

Mein Švejk[editovat | editovat zdroj]

6. března 2015 se konala v Divadle Husa na provázku premiéra inscenace Mein Švejk jako součást projektu Smějící se bestie - dvě zběsilé bestie: Hašek a Švejk. Oba dva zná celý svět, a přece zůstali záhadní. Hrdina nebo zbabělec? Hulvát nebo bytostný anarchista? Pitomec nebo filozof? Burleskní šprým nebo groteska? Mystifikátor nebo šílenec pravdy? Cynik nebo sprosťák? V šílenství doby jde o jediné: přežít! Režie Jan Antonín Pitínský, dramaturgie Miroslav Oščatka, scéna Milan Nytra, kostýmy Stella Šonková, hudba Richard Dvořák.[122]

Dvojí proměna aneb Kuřátko a obilí[editovat | editovat zdroj]

Premiéra inscenace Dvojí proměna aneb Kuřátko a obilí proběhla 7. května 2015. Hra se snažila odpovědě na otázku, jak daleko jsme ochotni zajít v touze po úspěchu, v bažení po moci, ve strachu z bezmoci. Režie Vladimír Morávek, dramaturgie Simona Petrů, scéna Martin Ondruš, kostýmy: Sylva Zimula Hanáková.[123]

Fidlowačka aneb Kde domov můj?[editovat | editovat zdroj]

Premiéra hry Fidlowačka aneb Kde domov můj? proběhla v Divadle Husa na provázku 29. května 2015. Děj inscenace se odehrával v bufetu IV. cenové skupiny a odpovídal na otázku, jak se s humorným nadhledem a patřičnou komediantskou drzostí, ale i upřímnou snahou dobrat se skutečné podstaty věcí. Jak být Čechem v 21. století. Autoři: Josefa Kajetána Tyla, Ladislava Smoljaka, Huberta Krejčího, Egona Tobiáše. Režie: Anna Petrželková, dramaturgie: Lucie Němečková.[124]

Směšná interpretace[editovat | editovat zdroj]

Premiéra Směšné interpretace se konala 18. listopadu 2015. Morávek inscenaci označil jako jevištní báseň o životě a díle Milana Kundery pro 11 herců a 2 koně. Režie Vladimír Morávek, úprava René Lomnice, dramaturgie Miroslav Oščatka, scéna Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková-Rusínová, hudba Jiří Hájek, texty písní Radomil Matzner.[125]

Souborná uvedení[editovat | editovat zdroj]
2016[editovat | editovat zdroj]

13. – 18. dubna 2016 Divadlo Husa na provázku pořádalo v Divadle Archa Festival Divadlo v pohybu X: Potrháni smíchem. Přehlídka mapovala český humor jako takový – od laskavějších tónů po ty nejtemnější, vždy se silnou příměsí politických souvislostí. Každý den v komorním sále v prvním patře divadla probíhaly setkání a diskuse s rozličnými představiteli a interprety českého a slovenského humoru. Diskusí se zúčastnil švejkolog Radko Pytlík, zakladatelé divadla Semafor, zakladatelé Studia Ypsolon, zakladatelé bratislavského divadla GUnaGU, tvůrce komiksu Zelený Raoul a výtvarní aktivisté skupiny Ztohoven. Na závěr večera se až do půlnoci konaly stylové tancovačky či komorní kabarety hostů - VOSTO5, Jiří Maryško, Jakub Kohák. Centrem každého festivalového dne však vždy byla inscenace Divadla Husa na provázku z projektu Smějící se bestie. Vrcholem festivalu byly dvě závěrečné divadelní inscanace režiséra Vladimíra Morávka Směšná interpretace (Nesnesitelné foyer) a Dvojí proměna aneb Kuřátko a obilí.[126]

Kompletní progam festivalu:[127]

  • 13. dubna
    • Entrée k Festivalu Smějící se bestie - Zahájení festivalu, křest bestií, slavnostní přípitek s festivalovými hosty.
    • Kabinet Zelený Raoul čili debatní cyklus s výjimečnými hosty. Hosté: Milan Tesař, Štěpán Mareš.
    • Smějící se Timo - Přiblížení tvorby svérázného street-artového umělce, který si říká Timo.
    • Bubiland aneb Kabaret u politické mrtvoly - Věnováno Zuzaně Bubílkové, ikoně česko-slovenské televizní zábavy a politické satiry. Režie: Vladimír Morávek.
    • Stones Beatles - Koncert provázkovské kapely čili hudební bestie live.
  • 14. dubna
    • Tady všady byl - Kabinet Cimrman čili debatní cyklus s výjimečnými hosty. Host: Petr Brukner, případně někdo další z Cimrmanů.
    • Národní karaoke pokračuje - Setkání s Vosto5 aneb Jak jsme skládali státní hymnu.
    • Fidlowačka aneb Kde domov můj?
  • 15. dubna
    • My všichni jsme Pytlík - Kabinet Švejk čili debatní cyklus s výjimečnými hosty. Hosté: Radko Pytlík, Richard Hašek, Jan Antonín Pitínský, Michal Ženíšek.
    • Setkání deštníku se šicím strojem - Divadlo Demago aneb improvizace Jiřího Maryšky.
    • Mein Švejk.
  • 16. dubna
    • Vlasy samou loknu - Kabinet Semafor čili debatní cyklus s výjimečnými hosty. Hosté: Jiří Suchý, Jitka Molavcová.
    • GA-GA-GA - Mystifikace a novinářské kachny v autorském podání Jakuba Koháka.
  • 17. dubna
    • Trenky a semafory - Kabinet Ztohoven čili debatní cyklus s výjimečnými hosty. Hosté: členové diskutované skupiny Ztohoven.
    • Fleš čili Překvapení nakonec - nečekané akční vystoupení skupiny Ztohoven.
    • Směšná interpretace.
    • Žert - Bio Forman - noční filmový klub - projekce filmu podle románu Milana Kundery.
  • 18. dubna
    • Slovenské bestie / Kabinet GUnaGU - Slovenské bestie aneb Jak to vidí na Slovensku a ze Slovenska. Kabinet GUnaGU čili debatní cyklus s výjimečnými hosty. Hosté: Viliam Klimáček a herci divadla GUnaGU.
    • Dvojí proměna aneb Kuřátko a obilí.
    • Konec bestií v Čechách?! - Malý přípitek Archy s herci Divadla Husa na provázku na závěr festivalu.

O naší současné krizi a Jak z toho ven[editovat | editovat zdroj]

Dramaturgický projekt režiséra a uměleckého šéfa brněnského Divadla Husa na provázku Vladimíra Moráveka s názvem O naší současné krizi a Jak z toho ven se skládal ze tří her, které všechny režíroval Vladimír Morávek:

  • Včera jsme to spustili
  • Tango Macabre
  • Ubu králem: Svoboda!
Včera jsme to spustili[editovat | editovat zdroj]

Včera jsme to spustili je opereta Davida Smečky, libreto napsal Vladimír Morávek podle údajů z vyšetřovacích spisů skupinou Ztohoven a jejího projektu Prezidentovo špinavé prádlo? (Rudé trenky nad Pražským hradem). Soubor Divadla Husa na provázku se snažil touto operetou činnost skupiny Ztohoven podpořit. [128]

  • 7. října 2016 se konala premiéra operety Včera jsme to spustili na střeše budovy Divadla Husa na provázku s podtitulem Málo bylo Havla! - Předmět doličný: trenky, vlajka, mobil a pár střešních tašek aneb Malá opera (operetta) na téma kauzy trenky nad Pražským hradem 19. 9. 2015.[129]
  • 13. prosince 2016 soubor Divadla Husa na provázku uvedl operetu Včera jsme to spustili podle libreta, které napsal život, pro ty, co to tenkrát nestihli v rámci havlovského festivalu.[130]
  • 14. února 2017 předvedlo Divadla Husa na provázku operetu Včera jsme to spustili v Praze ve vstupní hale budovy Právnické fakulty Univerzity Karlovy přezdívané bazén. Následovala diskuze související diskuzi "Chceme rudé trenky nad Hradem?"[131]
Tango Macabre[editovat | editovat zdroj]

Tango Macabre je druhý díl dramaturgického projektu O naší současné krizi aneb Jak z toho ven režiséra Vladimíra Morávka. Autorem hry je polský spisovatel Slawomir Mrožek, který je považován za jednoho z nejlepších evropských dramatiků. Jeho díla jsou plná překvapujících zvratů, neočekávaného humoru a absurdity. Mrožek musel z politických důvodů v roce 1963 opustit svou vlast. Hrou Tango Macabre se na Provázek vrátil herec Jiří Pecha, který zde nezapomenutelně ztvárnil Babičku Boženy Němcové a opět zde hrál ženu.[132]

  • 2. prosince 2016 se konala premiéra hry Tango Macabre v Divadle Husa na provázku. Soubor ke hře uvedl: „Zabít, ale s úsměvem. Nenajdeš špínu. Vše je tak čisté a prázdné a veselé a hravé! Nikde žádný problém přece...“[133]
  • 29. a 30. března 2017 soubor Divadla Husa na provázku předvedl hru Tango Macabre, komedii slavného autora o nadějích a rozpadu s podtitulem „Šaškárna převeliká“ v pražském Divadle Archa.[134]
Ubu králem: Svoboda![editovat | editovat zdroj]

Ubu králem: Svoboda! je hra francouzského básníka a dramatika Alfreda Jarryho, jedna z nejskandálnějších her v dějinách světového divadla, která vzbudila pohoršení již při svém prvním uvedení v pařížském divadle L´Oeuvre 10. prosince 1896. Hra je groteskou o vzestupu a pádu pokrytce, egoisty, který je schopen všeho, jen aby dosáhl svého. Jeho životní filozofie je nehorázná, jeho skutky donebevolající. Nepřátele jsou zavražděni, poddaní jsou korumpováni, svobodu nelze ustát. Diktatura je pohodlnější. V roli Otce Ubu Miroslav Donutil. Hra je třetím dílem projektu režiséra Vladimíra Morávka O naší současné krizi a Jak z toho ven (Potrhat se smíchy)[135]

  • 24. února 2017 se konala premiéra v Divadle Husa na provázku.
  • 1. října 2017 se konala pražská premiéra v Divadle Archa.[136]

Hry uváděné na festivalech[editovat | editovat zdroj]

Kromě výše uvedených projektů uváděl režisér a umělecký šéf brněnského Divadla Husa na provázku Vladimír Morávek některé své úspěšné hry i v jiném než ve svém mateřském divadle především na různých festivalech. Byly to:

Balada pro banditu[editovat | editovat zdroj]

  • 17. listopadu 2005 se konala premiéra hry Balada pro banditu v Divadle Husa na provázku. Nešlo o repliku hry z roku 1975 režiséra Zdeňka Pospíšila, v které hráli Iva Bittová, Miroslav Donutil a Bolek Polívka. V novém podání režiséra Vladimíra Morávka měla inscenace jiné hudební aranžmá původní hudby Miloše Štědroně (autorem nového hudebního aranžmá je Petr Hromádka) i jiné vyznění. Morávek o představení řekl: „Nejde o konflikt muž versus svět, ale muž versus jeho srdce.“ Nikola Šuhaj loupežník v tomto novém podání zjistil, že selhal v milostném vztahu, a smrti se vydá vlastně dobrovolně. V dojemném příběhu o velké lásce a ještě větší zradě si mileneckou dvojici zahráli Eva Vrbková a Jan Zadražil.[137]
  • 25. a 26. října 2008 představilo Divadlo Husa na provázku svoji novou verzi Balady pro banditu na jevišti pražského Divadla Archa. Morávek o představení řekl: „Je vždy neobyčejně těžké ocitnout se někde poblíž legendy. A když už se to stane, je třeba buď utéct, anebo to přijmout jako úděl. My jsme zvolili tu druhou možnost. Slavnou Pospíšilovu inscenaci z našich hlav samozřejmě už nikdo nikdy nevymaže, snad se na nás ale nikdo nebude zlobit, když se pokusíme vydat při inscenování tohoto textu cestou vlastní.“[138]
  • 11. - 15. června 2011 hostovalo Divadlo Husa na provázku v Petrohradském divadle na Vasilevském ostrově a dvakrát předvedlo hru Balada pro banditu. Pro Husu na provázku byl zájezd do Ruska mimořádnou událostí. V roce 2010 sice divadlo hostovalo v Moskvě, jinak ale do Ruska jezdilo jen výjimečně. Na Baladu pro banditu padla volba kvůli tomu, že pojednává o zbojníku Nikolovi Šuhajovi, jehož příběh je v Rusku dobře známý.[139][140]
  • 3. února 2012 se konalo další, celkově již třetí pražské představení Balady pro banditu opět v Divadle Archa.[141]
  • 18. července 2013 uvedlo Divadlo Husa na provázku speciální verzi představení Balady pro banditu na 20. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava v průmyslovém areálu národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice v multifunkčním centru Gong. Na diváky čekalo mnoho překvapení. Scénou se stal kompletně celý prostor haly až k samého stropu včetně okolí budovy.[142]
  • 26. - 28. června 2015 v rámci festivalu Provázek na hrad (festival probíhal od 26. 6. do 30. 6.) Divadlo Husa na provázku předvedlo celkem třikrát (v pátek, v sobotu a v neděli) na brněnském hradě Špilberk legendární Baladu pro banditu. Kromě této hry návštěvníci festivalu mohli viděy i inscenaci Divadla Husa na provázku z projektu Čapek (Čapkové) na provázku (vlastně na vodítku) - Dášenka aneb Psí kusy - Haf!, v letním kině Formanovy filmy Černý Petr, Hoří, má panenko a Vlasy a poslechnout si tři koncerty hudebních skupin Big Beatles, Ukulele Orchestra jako Brno a Meteor z Prahy. Festival byl slavnostně ukončen ohňostrojem v úterý 30. 6.[143][144]
  • 6. října 2017 se v Divadle Husa na provázku konala derniéra hry režiséra Vladimíra Morávka Balada pro banditu.[145]

Leoš aneb Tvá nejvěrnější[editovat | editovat zdroj]

Inscenaci Leoš aneb Tvá nejvěrnější Milan Uhde napsal přímo pro Divadlo Husa na provázku ve spolupráci s hudebním skladatelem, muzikologem a nadšeným znalcem Janáčkova díla Milošem Štědroněm. Úpravy hry a její režie se ujal Vladimír Morávek.[146] Inscenaci předcházel diskusní a přednáškový cyklus Kabinet Janáček, který probíhal 1 x měsíčně po dobu 1 roku pod vedením Miloše Štědroně v Kongresovém sále Divadla Husa na provázku.

  • 11. listopadu 2011 se konala v Divadle Husa na provázku premiéra hry Leoš aneb Tvá nejvěrnější s podtitulem „Provázkovské sešity poměrně směšných lásek o podivuhodném životě a fascinujícím díle geniálního hudebního skladatele Leoše Janáčka.“[147]
  • 10. a 11. prosince 2011 se konala pražská premiéra hry Leoš aneb Tvá nejvěrnější v Divadle Archa s podtitulem: aneb Kdo by se opovážil namítat něco proti apoteóze?[148]
  • 26. června 2012 soubor Divadla Husa na provázku předvedl hru Leoš aneb Tvá nejvěrnější v Hradci Králové na XVIII. mezinárodním festivalu Divadlo evropských regionů, který se konal od 21. do 30. června 2012.[149]
  • 30. června 2012 se konalo další představení hry Leoš aneb Tvá nejvěrnější v pražském Divadle Archa.[148]
  • 29. dubna  2016 soubor Divadla Husa na provázku předvedl obnovenou premiéru hry Leoš aneb Tvá nejvěrnější s podtitulem „Kde Shakespeare můj? Už jde… Díl třetí: Leoš aneb Tvá nejvěrnější…“. Premiéra byla obnovena jako dárek Milanu Uhdemu k životnímu jubileu – k 80. narozeninám.[150]
  • 14. ledna 2017 se konala derniéra inscenace Leoš aneb Tvá nejvěrnější.[151]

Získaná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Pod vedením uměleckého šéfa a režiséra V. Morávka získal soubor Divadla Husa na provázku tato ocenění:

Umělecká činnost v souboru Laterna Magika[editovat | editovat zdroj]

1. dubna 2016 uvedlo Národní divadlo na Nové scéně inscenaci Malý princ v režii právě Vladimíra Morávka[152].

Název inscenace Autor předlohy Datum premiéry Datum derniéry Scénář Hudba Kostýmy Projekce Externí odkaz*
Malý princ Antoine de Saint-Exupéry 1. dubna 2016 - Petr Oslzlý,

Vladimír Morávek

Zbyněk Matějů Sylva Zimula Hanáková Šimon Koudela Oficiální web

Pseudonym[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek někdy používá pseudonym René von Ludowitz[60][153][154] případně René Lomnice[155] zejména jako autor úprav světových či českých děl, které poté režíruje (projekty Čechov Čechům a Sto roků kobry či samostatné hry Hoří, má panenko!, Světáci (Malované děti), Prase a Pižďuchové).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NĚMEČKOVÁ, Lucie; HULEC, Vladimír; TICHÝ, Zdeněk. Vladimír Morávek: U nás nudou neumřete. Praha: Pražská scéna, 2004. ISBN 80-86102-20-3. S. 319. 
  2. iDnes.cz: Buď on, nebo my, řekli herci. Dlouholetý šéf Morávek odejde z „Provázku“
  3. 365dní: Ze života hmyzu - Oh! Jaká podívaná! - Divadlo Husa na provázku
  4. Nabitý galavečer zahájil oslavy 800. výročí
  5. TaFantastika.cz: EXCALIBUR – muzikál z časů lásky a nevinnosti
  6. Divadelní noviny, U Klicperů se hraje normální divadlo
  7. Divadelní fakulta JAMU, pedagogové
  8. Role Pavly Tomicové v Klicperově divadle
  9. Úryvky z rukopisu chystané knihy Obrazy ze života Vladimíra Morávka
  10. Portrét: Vladimír Morávek (1. část), autor Petra Čechová
  11. Lidové noviny, roč. 11, č. 23 (19980128), s. 12, článek: Morávek přivezl do Prahy čtyři své inscenace najednou
  12. Klicperovo divadlo: uvedené hry v letech 1990–2000
  13. Klicperovo divadlo: uvedené hry v letech 2000–2010
  14. Klicperovo divadlo: uvedené hry v letech 2010 do současnosti
  15. Hradecký deník.cz: Můžete se vypravit na představení do Klicperova divadla
  16. Hradec Králové.cz: Klicperovo divadlo
  17. Virtuální studovna: Třetí dějství z Hamleta (První krev)
  18. Topzine.cz: Hadrián z Římsů v Klicperově divadle boří mýty
  19. iHNed.cz: Morávek složil ve Světácích divadelní poctu zlatým šedesátým
  20. Petr Vaňous, bakalářská práce na téma historie královéhradecké divadelní scény
  21. Slovo 1211-6416, roč. 90, č. 30 (19980205), s. 8, článek: Profil režiséra Morávka: Noci antilop
  22. SME.sk: Vydarený, no divákmi podcenený Nezdárný syn
  23. TV divadelní představení Noci antilop (1998)
  24. SME.sk: Hlavný program festivalu Divadelná Nitra '99
  25. SME.sk: V Štúdiu S už po šiesty raz festival České divadlo ‘99
  26. Právo 1211–2119, roč. 8, č. 262 (19981109), s. 10, článek: Bůh ochraňuj Williama Shakespeara!
  27. iDnes.cz: V Morávkově Learovi dostal Shakespeare dobrou šanci
  28. Guerilla.cz: VLADIMÍR FRANZ – HA-HAMLET!!!
  29. Jan Kerbr, Hradecký Hamlet s úšklebkem Mony
  30. Novinky.cz: Othello v osidlech černé a bílé
  31. Program Kultruního domu v Jičíně
  32. Klicperovo divadlo, RICHARD III. (Kabaret o bezmoci mocných)
  33. H. Siráková, ČRo H. Králové, Klicpera by se možná divil, možná radoval
  34. Mladá fronta Dnes – 1210–1168, roč. 10, č. 217 (19990917), s. 22, článek: Královéhradecké Klicperovo divadlo chystá Velkou tavbu
  35. Scéna.cz: Lesní panna aneb cesta do Ameriky
  36. Novinky.cz, Kultura na týden 19. — 25. 9. 2002
  37. i-divadlo.cz, Michal Novák, recenze: Klicperovo divadlo Hradec Králové – Maryša
  38. Divadelní noviny, Marie Zdeňková, Písek se třpytí
  39. Novinky.cz: Čechov Čechům rozptýlil Nudu v Hradci
  40. Virtuální badatelna: Racek
  41. Novinky.cz: Devět hodin uhranutí Čechovem
  42. Scéna.cz: Vladimíre Morávku, jak je to s Tebou a Čechovem?
  43. Idnes.cz: Zvítězil Morávkův Čechov Čechům
  44. 120. divadelní sezóna Klicperova divadla
  45. Leni Riefenstahl, V mé paměti, Prostor 2005, ISBN 80-7260-078-8, překlad Blanka Křiklánová a Milan Navrátil
  46. Klicperovo divadlo představí hry nositelů Nobelovy ceny
  47. Špatně placená procházka
  48. Faust v Klicperově divadle
  49. Ceny Alfréda Radoka – nominace a výsledky
  50. a b Ceny Alfréda Radoka 1999
  51. Ceny Alfréda Radoka 2000
  52. Ceny Alfréda Radoka 2003
  53. Hospodářské noviny, roč. 43, č. 129 (19990702), str. 9, článek: Vladimír Morávek: Divadlo
  54. Ceny SAZKY a Divadelních novin
  55. Vladimír Morávek – scenárista a režisér
  56. ČTK. V Divadle Husa na provázku končí ředitel Morávek. Zaměstnancům se nelíbil styl jeho práce. Aktuálně.cz. 2017-05-05. Dostupné online [cit. 2017-06-16]. (česky) 
  57. SOUKUPOVÁ, Jana. Buď on, nebo my, řekli herci. Dlouholetý šéf Morávek odejde z „Provázku“. iDNES.cz [online]. 2017-05-05 [cit. 2017-06-16]. Dostupné online. 
  58. Provazek.cz: Program - leden 2018
  59. Provazek.cz: Program - únor 2018
  60. a b Iveta Šedová, Bakalářská diplomová práce, Projekt Sto roků kobry: inscenace Dostojevského románů v režii Vladimíra Morávka
  61. Divadlo Husa na provázku – Perverze v Čechách aneb Forman s Havlem u moře
  62. Provazek.cz Manifest
  63. Rozhlas.cz: Jedenáctihodinový Bestiář podle Dostojevského
  64. a b Provazek.cz: Historie – archiv
  65. Czecot.cz: Bestiář podle Dostojevského
  66. Centrum experimentálního divadla: HODNOCENÍ UMĚLECKÉ ČINNOSTI CED V ROCE 2007
  67. Provazek.cz: Program duben 2015
  68. Provazek.cz Morávek oslavil narozeniny!
  69. Provazek.cz, Repertoár, Kníže Myškin je idiot: Vzkříšení
  70. Fiftyfifty.cz: Svlékání z kůže – Bestiář podle Dostojevského
  71. a b Ceny Alfréda Radoka 2004
  72. iDnes.cz: Morávek dovede Plavovlásku do hořkého konce
  73. Provazek.cz: Lásky jedné plavovlásky - plavovlásky jedné lásky
  74. Brněnský deník.cz: Cirkus Havel v Huse: koláž úsměvná i mrazivá
  75. iDens.cz: Provázek uzavírá trilogii. Do Brna si dovezl moře]
  76. iDnes.cz: Husa na provázku Praze poprvé předvede Perverzi v Čechách
  77. Hradecký deník.cz: Morávek rozbil stan v Orlovně, dnes: Lásky jedné plavovlásky
  78. Atlas Česka: Forman s Havlem u moře aneb Jsou dny kdy svítá o něco dřív
  79. Hradecký deník.cz: Perverze v Čechách hitem divadelního víkendu
  80. Novinky.cz: Dvanáctihodinová Perverze v Čechách připomene 17. 11. život za socialismu i dnes
  81. iDnes.cz: Víkend můžete v kraji strávit s módou, filmem i v masopustním reji
  82. Deník Referendum Umění: Cirkus Havel naposledy
  83. i-Divadlo.cz: Lásky jedné plavovlásky
  84. iDnes.cz: Provázek s Cirkusem Havel sklízel ve Francii ovace vestoje
  85. iDnes.cz: Husa na provázku veze do Prahy Dášeňku i remake Lásek jedné plavovlásky
  86. Provázek.cz: Program na měsíc červen 2016
  87. Colours.cz: Divadlo Husa na provázku: Lásky jedné plavovlásky - Plavovlásky jedné lásky
  88. Provázek.cz: Plavovláska v televizoru
  89. Polar.cz: 20 let divadla oslavil v Bruntále i režisér Morávek
  90. Divadlo Archa: Ze života hmyzu
  91. Divadlo Husa na provázku – Ze života hmyzu
  92. Kult.cz: Rozhovor s Vladimírem Morávkem
  93. ČeskáTelevize.cz: Inscenace Ze života hmyzu završila cyklus Čapek na provázku
  94. Brněnský.deník.cz: Hmyzí alegorii na Provázku ozvláštní prvky nového cirkusu
  95. Virtuální studovna: Trapná muka
  96. Divadlo Archa: Trapná muka
  97. Virtuální studovna: Dášenka aneb Psí kusy
  98. Divadlo Archa: Dášenka aneb Psí kusy
  99. Virtuální studovna: Hordubal
  100. Divadlo Archa: Hordubal
  101. Divadlo Husa na provázku: Kabinet Čapek – Nejen o jazyku...
  102. Divadlo Husa na provázku: Kabinet Čapek – O bratrech Čapkových, jejich společné i samostatné tvorbě
  103. Divadlo Archa: Kabinet Čapek
  104. muniMEDIA: Mozart s červeným čírem láká na novou operu Husy na provázku
  105. Lidovky: Otec a syn Donutilové jako Salieri a Mozart v Huse na provázku
  106. iDnes.cz: Když Donutilové pozvedají Amadea na Provázku
  107. iDivadlo.cz: Amadeus (tj. Milovaný Bohem)
  108. Amadeus (tj. Milovaný bohem) - Peter Shaffer / Divadlo Husa na provázku
  109. mojeKroměříž.cz: Amadeus (Husa na provázku)
  110. Festivalový časopis Hadrián č.1: Provázek vždycky byl výjimečné divadlo
  111. Amadeus (tj. Milovaný bohem) - Peter Shaffer / Divadlo Husa na provázku
  112. [http://www.divadloprostejov.cz/aplaus/aktualni-nabidka-2015/ Divadlo Prostějov.cz: Tři divadelní ozdoby přinese v říjnu přehlídka Aplaus 2015]
  113. Bruntálský deník.cz: Morávkův Amadeus na bruntálské scéně
  114. muniMEDIA: Mozart s červeným čírem láká na novou operu Husy na provázku
  115. i-Divadlo: MOC ART aneb Amadeus v Brně
  116. NdB: MOC ART aneb Amadeus v Brně
  117. Informuji.cz: Moc art aneb Amadeus v Brně
  118. ArchaTheatre.cz: MOC ART aneb Amadeus v Brně (strašná mela)
  119. DK-Kroměříž.cz: Moc art aneb Amadeus v Brně (Strašná mela)
  120. Smsticket.cz: Moc art aneb Amadeus v Brně (Strašná mela)
  121. Deník.cz: Husa na provázku uvede groteskní výpověď o totalitě
  122. i-Divadlo.cz Mein Švejk (Operetta. Komedie. Smrt.)
  123. i-Divadlo Dvojí proměna
  124. i-Divadlo.cz Fidlowačka aneb Kde domov můj?
  125. i-Divadlo.cz Směšná interpretace
  126. Divadelní noviny: Divadlo v pohybu X: Smějící se bestie
  127. DivadloArcha.cz: Scéna pro současné umění
  128. EuroZprávy: Divadlo Husa na provázku podpoří skupinu Ztohoven operetou
  129. Provázek.cz: Včera jsme to spustili 1
  130. Provázek.cz: Včera jsme to spustili 2
  131. Provázek.cz: Včera jsme to spustili 3
  132. EuroZprávy.cz: Jiří Pecha se vrací na Provázek. Po legendární Babičce bude hrát opět ženu
  133. iDivadlo.cz: Tango Macabre
  134. DivadloArcha.cz: Tango Macabre
  135. Provázek.cz: Ubu králem: Svoboda!
  136. DivadloArcha.cz: Ubu králem: Svoboda!
  137. iDnes.cz: Legendární Balada pro banditu se vrací
  138. Divadlo Archa: Divadlo Husa na Provázku: Balada pro banditu
  139. PressReader.com: Balada pro Petrohrad
  140. iDnes.cz: Rusko zatoužilo po banditovi z Brna, pozvalo si proto Husu se Šuhajem
  141. Novinky.cz: Husa se vrátila k baladě a je věrná anglickému králi
  142. Deník.cz: Balada pro banditu na Colours a další festivalová překvapení
  143. Spilberk.cz: Provázek na hrad!
  144. Provazek.cz: Provázek na hrad!
  145. Divadlo Husa na provázku: program - říjen 2017
  146. Provázek.cz: Leoš aneb Tvá nejvěrnější
  147. iDivadlo.cz: Leoš aneb Tvá nejvěrnější
  148. a b ArchaTheatre.cz: Divadlo Husa na provázku: Leoš aneb Tvá nejvěrnější
  149. HradeckýDeník.cz: Festival Divadlo evropských regionů je v plném proudu
  150. [1]
  151. Prov8zek.cz: Program - leden 2017
  152. O., SYMBIO Digital, s. r. www.narodni-divadlo.cz [online]. www.narodni-divadlo.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  153. České noviny.cz: Budař jako Stavrogin je opravdu ďábel
  154. eReading.cz: David Drábek, Aby se Čechům ovary zachvěly, Hry 2003–2011
  155. i-Divadlo: Vladimír Morávek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]