Vladimír Morávek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladimír Morávek
Narození 9. dubna 1965 (52 let)
Moravský Krumlov
Alma mater Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Zaměstnavatelé Divadlo Husa na provázku (19891995)
Klicperovo divadlo (19952005)
Divadlo Husa na provázku (20052017)
Ocenění Český lev za nejlepší režii (2003)
Czech Lion for Best Screenplay (2003)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Morávek (* 9. dubna 1965 Moravský Krumlov) je český divadelní, filmový a televizní režisér, autor mnoha scénářů a úprav dramatických děl. V letech 1996–2005 byl uměleckým šéfem Klicperova divadlaHradci Králové, poté se stal uměleckým šéfem v brněnském divadle Husa na provázku, jímž byl do roku 2017.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Moravském Krumlově, ale brzy se celá rodina (rodiče a dva sourozenci) přestěhovala do Bruntálu, kde Vladimír vystudoval gymnázium. Jako student byl velmi všestranný. Zúčastňoval se všech možných olympiád (matematických, fyzikálních, chemických) s postupem do krajských kol, ve kterých i vítězil. Kromě toho se v rámci středoškolského studia zabýval výzkumem lišejníků i výzkumem čistoty odpadních vod. O jeho dalším studiu však zřejmě rozhodlo vítězství v okresní literární soutěži a následný zisk druhého místa v krajském kole s básní Mám v očích prach z křídel smrtihlava a návštěva divadelního představení Manon Lescaut. Ve třetím ročníku gymnázia zakládá ve škole divadelní kroužek a podává si přihlášku na JAMU, kam byl přijat hlavně díky své sečtělosti. Jak Vladimír Morávek později prohlásil, v Bruntále se tehdy nic jiného nedalo dělat než číst. Četl tedy i knížku denně. Jeho maminka totiž pracovala v knihovně.[1]

Vysokoškolské studium[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, obor činoherní režie.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Bydlí v Brně s manželkou kostýmní výtvarnicí Evou. Spolu mají syna Alexandra. Rád se vrací do Bruntálu, města svého mládí.[2]

Stručný profesní život[editovat | editovat zdroj]

Umělecká činnost v Klicperově divadle[editovat | editovat zdroj]

Režisér Vladimír Morávek přichází jako host do Klicperova divadlaHradci Králové v divadelní sezóně 1995/96.[4] Nabídku ředitele divadla Ladislava Zemana na post uměleckého šéfa nejprve režisér Morávek odmítá, ale po úspěchu hry Buldočina aneb Nakopnutá kára tuto funkci přijímá a vykonává do roku 2005, kdy ho nahrazuje Ivo Krobot.[5] Svým příchodem vnáší Morávek do souboru radikální změny, s některými herci se loučí, jiné do souboru zve. Jedna z nejviditelnějších změn je příchod tehdy ještě prakticky neznámé Pavly Tomicové, která pak účinkuje ve většině Morávkových her (viz níže uvedený seznam inscenací).[6] Lze tvrdit, že právě zde režisér Morávek tuto herečku "objevil". Dále do souboru přichází např. Chantal Poullain a Ondřej Malý.[7] Nový soubor pak během tří měsíců nastuduje pět inscenací a režisér Morávek pozvedá Klicperovo divadlo z oblastní úrovně na celostátní.[8] Prvním celostátním úspěchem bylo představení tetralogie Noci antilop 26. 1. 1998 v pražském Divadle v Dlouhé, za které dostává Vladimír Morávek cenu Českého literárního fondu.[9]

Zinscenované hry[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek v letech 1995 až 2011 režíroval v královéhradeckém Klicperově divadle buď jako kmenový pracovník divadla (1996–2005) nebo jako host (1995, 2010–2011) v tabulce uvedených 30 divadelních her.[1][10][11][12]

Název inscenace Autor Datum premiéry Datum derniéry Počet repríz Hudba Kostýmy Obsazení Externí odkaz*
Buldočina aneb Nakopnutá kára J. A. Pitínský 18. 11. 1995  ? 37 Z. Plachý P. Tomicová ViS
Její její pastorkyňa G. Preissová 27. 4. 1996 27. 11. 1997 28 P. Tomicová
O. Malý
ViS
Kaie Holvega unesla Sněhová královna H. Ch. Andersen 11. 1. 1997 6. 6. 1998 47 E. Morávková P. Tomicová ViS
William Shakespeare & Julie & Romeo & Julie W. Shakespeare 22. 3. 1997 15. 4. 1999 32 S. Hanáková P. Tomicová
Chantal Poullain
ViS
Hrabě Pálfy neboli Peklo a pomsta H. Krejčí 11. 9. 1997  ? 53 E. Morávková P. Tomicová
O. Malý
ViS
Strakonický dudák aneb Hody divých žen J. K. Tyl 11. 10. 1997 10. 6. 1998 22 E. Morávková P. Tomicová
O. Malý
ViS
Nezdárný syn čili Hommage a Přemek Podlaha R. Raspová
M. Pivovar
22. 11. 1997 7. 1. 2000 29 Z. Plachý S. Hanáková P. Tomicová ViS
Betlém aneb Převeliké klanění sotva narozenému Jezuleti J. A. Pitínský 6. 12. 1997 5. 1. 2002 56 E. Morávková O. Malý ViS
Antilopa L. Lagronová 17. 1. 1998  ? 22 D. Fikejz S. Hanáková P. Tomicová
Chantal Poullain
ViS
Král Lear W. Shakespeare 31. 10. 1998 14. 3. 2001 43 Z. Plachý
L. Déczi
E. Morávková P. Tomicová
S. Babčáková
J. Pecha
O. Malý
ViS
Třígrošová opera aneb Malý step U zlaté škeble B. Brecht 19. 12. 1998 2. 3. 2000 29 E. Morávková P. Tomicová
O. Malý
ViS
Švédský stůl D. Drábek 23. 2. 1999 23. 5. 1999  ? E. Morávková S. Babčáková ViS
Dvojí proměna, Bramborové divadlo doktora Sakripantiho H. Krejčí 21. 5. 1999  ? 16 P. Tomicová ViS
Třetí dějství z Hamleta (První krev) W. Shakespeare 15. 9. 1999 15. 9. 1999 1 E. Morávková O. Malý ViS
Maryša, po pravdě však Mařka čili To máš za to, bestijó! A. a V. Mrštíkové 16. 10. 1999  ? 40 S. Hanáková P. Tomicová
S. Babčáková
O. Malý
ViS
Hamlet W. Shakespeare 25. 3. 2000 14. 1. 2003 38 V. Franz
J. Bulis
E. Morávková P. Tomicová
S. Babčáková
O. Malý
ViS
Divadlo jako mor čili Fanda vs. Herečky – Rijnders vs. Steigerwald G. Rijnders
K. Steigerwald
20. 10. 2000  ? 5 S. Babčáková ViS
Ze života obludného hmyzu různí autoři 13. 1. 2001 12. 12. 2002 36 Z. Plachý
J. Budař
S. Hanáková S. Babčáková
O. Malý
ViS
Tři sestry (Olga, Máša, Irina, Natálie) A. P. Čechov 10. 3. 2001 19. 10. 2003 32 S. Hanáková S. Babčáková ViS
Racek A. P. Čechov 9. 3. 2002 24. 2. 2004 23 Z. Plachý
J. Budař
J. Bulis
E. Morávková P. Tomicová ViS
Písek A. Goldflam 27. 4. 2002 29. 5. 2004 26 J. Budař
J. Bulis
S. Hanáková O. Malý
J. Sklenář
ViS
Strýček Solený (Finita la commedia: il Novecento é morto!) A. P. Čechov 26. 10. 2002 19. 10. 2003 13 V. Franz E. Morávková P. Tomicová ViS
Othello, Cassio a Desdemona W. Shakespeare 31. 5. 2003 2. 6. 2005 31 M. Pavlíček O. Malý
J. Sklenář
ViS
Návštěva staré dámy F. Dürrenmatt 5. 3. 2004 6. 12. 2005 28 D. Fikejz E. Morávková P. Tomicová
S. Červená
J. Sklenář
ViS
Prodaná nevěsta B. Smetana
K. Sabina
22. 5. 2004 4. 6. 2008 114 S. Hanáková P. Tomicová
J. Sklenář
ViS
Hoří, má panenko! (Divadlo Krása) M. Forman 12. 3. 2005  ? 37 E. Morávková O. Malý
J. Sklenář
ViS
Akvabely D. Drábek 30. 4. 2005 21. 2. 2008 34 M. Pavlíček P. Tomicová
O. Malý
J. Sklenář
ViS
Hadrián z Římsů V. K. Klicpera 29. 5. 2010 25. 4. 2012 41 E. Morávková P. Tomicová
O. Malý
J. Sklenář
ViS
Vernisáž (1975) & Pět tet (2010) Václav Havel 13. 6. 2010  ?  ? ViS
Světáci (Malované děti) Z. Podskalský
V. Blažek
19. 2. 2011 22. 11. 2012[13] 56 E. Morávková O. Malý ViS

* ViS ve sloupci Externí odkaz ukazuje na stránky Divadelního ústavu do sekce Virtuální studovna, kde lze zjistit o jednotlivých hrách další zde neuvedené podrobnosti, především herecké obsazení, výpravu, kostýmy, hudbu, dramaturga apod.

Hry věnované konkrétnímu výročí[editovat | editovat zdroj]

Třetí dějství z Hamleta (První krev)[editovat | editovat zdroj]

Hra v této úpravě byla uvedena jen jedenkrát jako slavnostní představení 15. září 1999 ku příležitosti 50. let vzniku profesionálního souboru v Klicperově divadle.[14][15] Celá hra Hamlet má premiéru o půl roku později.

Hadrián z Římsů[editovat | editovat zdroj]

Inscenací Hadrián z Římsů divadlo vzdalo hold městskému dramatikovi V. K. Klicperovi, po kterém v roce 1885 město pojmenovalo vzniklé divadlo a v době uvedení této hry (rok 2010) tomu uplynulo rovných 125 let.[16]

Světáci (Malované děti)[editovat | editovat zdroj]

Hra Světáci (Malované děti) je svéráznou tryznou za šedesátá léta pojednávající o naivitě, pýše a dobré a špatné povaze, o touze, o triumfu, bídě a velkém odpuštění. Inscenace je věnována Martě Kubišové bývalé člence hudebního tria Golden Kids.[17]

Tematizované vícedílné projekty[editovat | editovat zdroj]

Režisér a tehdejší umělecký šéf Klicperova divadla Vladimír Morávek zrealizoval během divadelních sezón 1996/97 až 2002/03 v Hradci Králové šest níže uvedených projektů – inscenace se společným tématem hrané buď samostatně nebo v několikahodinových cyklech. Tato představení se hrála v Klicperově divadle, ale i na jiných jevištích, na různých festivalech v České republice i v zahraničí, především na Slovensku.

Noci antilop[editovat | editovat zdroj]

Projekt Noci antilop je cyklus čtyř her zinscenovaných uměleckým šéfem a režisérem MorávkemKlicperově divadle v divadelní sezóně 1997/98. Jedná se o hry:

Hry, úspěšné i při samostatném provedení, které na první pohled působí nesourodě, volně spojuje téma vztahu rodičů a jejich potomků.[18] Zhruba čtyřhodinový cyklus všech čtyř her poprvé uvedený 26. 1. 1998 v pražském Divadle v Dlouhé[19] byl oceněný Českým literárním fondem. O tetralogii Morávek říká: První dvě hry jsou jakýmsi kladením otázek, druhé dvě jsou odpověďmi na ně.[20] Česká televize v roce 1998 vyrobila a odvysílala 146. minutový záznam her Hrabě Pálfy a Nezdárný syn.[21] Inscenace Nezdárný syn byla uváděna na Slovensku v rámci festivalu Divadelná Nitra '99[22] a poté i na festivalu České divadlo '99 v bratislavském Štúdiu S.[23]

Bůh ochraňuj Williama Shakespeara![editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek se již na počátku svého působení v Klicperově divadle rozhodl, že zde postupem let uvede pod souhrnným názvem Bůh ochraňuj Williama Shakespeara! všechny hratelné inscenace tohoto dramatika[24] a do roku 2003 zrežíroval tyto hry:

V Romeovi (plnoštíhlou Julii v puntíkových šatech ke kolenům hraje P. Tomicová) se Morávek snaží být aktuální, v Králi Learovi se více drží originálu.[25] Zde v roli Šaška Lubor Novotný poněkud zastiňuje hlavní postavu Krále Leara alternovanou Davidem Suchařípou a Jiřím Pechou. K dramatu Hamlet si Morávek nechal složit původní hudbu skladatelem, hudebníkem a člověkem mnoha profesí Vladimírem Franzem. Inscenace pak získává Cenu Alfréda Radoka za původní hudbu[26] a je hodnocena velmi kladně: Jde o úctyhodnou interpretaci, odvážnou propojením krajního patosu s ordinérní groteskou, svědčící o kvalitách hradeckého souboru.[27] Poslední z jmenovaných her Othello, temná tragédie o běsech deptajících člověka, je založena na kontrastu bílé a černé barvy. Hudbu k ní složil Michal Pavlíček.[28] Uvedené hry byly uváděny i mimo Hradec Králové.[29]

Po odchodu Morávka z divadla v Shakespearově cyklu pokračují jeho nástupci. 4. října 2008 se konala premiéra hry Periklés, již šestnáctého titulu cyklu Bůh ochraňuj Williama Shakespeara! a jako první premiéru sezóny 2012/13 zvolilo divadlo hru Richard III., osmnáctý titul cyklu,[30] který režíroval David Drábek.

Velká tavba[editovat | editovat zdroj]

Velká tavba je dlouhodobý projekt vytvořený tehdejším uměleckým šéfem Klicperova divadla V. Morávkem, který lze charakterizovat návratem k někdejším zdařilým inscenacím tohoto souboru nejen z počátku osmdesátých let (příkladem je hra Maryša),[31] ale i revizí úspěšných her posledních padesáti let.[32] Příkladem je Lesní panna aneb Cesta do Ameriky, inscenace režiséra Milana Páska z roku 1958, která poprvé v historii hradeckého divadla překročila stovku repríz. Nové nastudování této hry (premiéra 17. května 2003) zrežíroval Arnošt Goldflam.[33] Další inscenací patřící do Velké tavby je hra Písek autora A. Goldflama, kterou zrežíroval V. Morávek.[34]

Maryša[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o třetí Morávkovo režijní zpracování tohoto tématu. Režisér Vladimír Morávek již před tím nastudoval MaryšuDivadle Husa na provázku a poté v Divadle Na zábradlí. V Klicperově divadle se pod názvem Maryša – popravdě však Mařka aneb To máš za to, bestijó! hraje zcela původní text, který Morávek poskládal z prvních rukopisných črt bratří Mrštíků. V samotném názvu hry zaujmou dvě slova:

  • Mařka – Vávra vybírá svou nevěstu podle Panny Marie, Panna Maria – Mařka – Maryša
  • bestie – tragédie ženy uprostřed mužského světa, k bestii Vávrovi se v průběhu hry připojují bestie další a nakonec i sama Maryša se stává zabijáckou bestií

V režijní koncepci Morávka má prim mocná a silná iluze, která se obratně vyhýbá předstírání reality, překvapuje a šokuje, baví a děsí – vše dohromady.[35] Výraznou složku inscenace tvoří hudba Pavla Sýkory s použitím motivů z díla Jiřího Bulise.

Písek[editovat | editovat zdroj]

Hra Písek byla poprvé uvedena jejím autorem a režisérem A. Goldflamem v roce 1988 v brněnském HaDivadle. Některé odkazy k dobovým reáliím ve hře obsažené zřejmě nebudou pochopeny současným divákem i když tyto nejasnosti mohou fungovat jako ozvláštňující ozdůbky dobového koloritu, které režisér královéhradeckého nastudování Morávek ještě akcentuje a rozvíjí.[36] Inscenace pojednává o životě Ríši, o jeho tužbách, očekávání, ale i o vzpomínkách, o jeho předcích i potomcích. Hra je o životě, který utíká, tak jako se písek sype mezi prsty, písek – symbol neustálé přeměny, neuchopitelnosti a nestálosti. Premiéra se konala v rámci cyklu Velká tavbaKlicperově divadle 27. dubna 2002 a hra dosáhla 26 repríz.

Čechov Čechům[editovat | editovat zdroj]

Projekt Čechov Čechům je cyklus tří inscenací dramatika A. P. Čechova

samostatně uváděných v královéhradeckém Klicperově divadle v letech 2001 až 2004[38] nebo společně jako téměř devítihodinové představení na festivalu Divadlo evropských regionů v červnu 2003 a o čtyři měsíce později v říjnu 2003 na festivalu Příští vlna/Next WavePraze ve Švandově divadle na Smíchově. V rámci představení se konal před divadlem ples čechovovských postav a podával boršč a ruský čaj.[39] Všechny tři hry upravil a režíroval Vladimír Morávek, na kostýmech se podílela jeho žena Eva, na hudbě Vladimír Franz a z herců Klicperova divadla účinkovali např. Pavla Tomicová, Jan Mazák a Filip Rajmont. Morávek pracoval takřka čtyři roky na tomto projektu, který na jedné straně získává přívlastky jako bombastický a fenomenální, na druhé je zatracován a na režisérovi nezůstává kvůli jeho zásahům a režijní koncepci nitka suchá.[40] Počátkem roku 2004 se však cyklus stává vítězem prestižní ankety Divadelních novin o nejlepší inscenaci roku, v které hlasovalo 122 divadelních a kulturních publicistů.[41]

Jiný kafe[editovat | editovat zdroj]

Projektem Jiný kafe jsou v Klicperově divadleHradci Králové představována různá díla moderní literatury a to především formou scénického čtení. Jsou to například inscenace režírované Vladimírem Morávkem:

ale i jinými režiséry:

  • Paris (režie: Jiří Jelínek)[42]

V projektu Jiný kafe divadlo pokračuje i po odchodu Vladimíra Morávka v roce 2005:

  • V mé paměti – scénické čtení z memoárů[43] kontroverzní německé filmařky Leni Riefenstahlové[44] v divadelní sezóně 2007/2008.

Mefisto se dívá[editovat | editovat zdroj]

Posledním zde uvedeným projektem tehdejšího uměleckého šéfa královéhradeckého Klicperova divadla Vladimíra Morávka je "Ďábelská série"[45] čtyř her nazvaná Mefisto se dívá:

Název inscenace Autor Režie Datum premiéry Datum derniéry Počet repríz Hudba Obsazení Externí odkaz *
Mistr a Markétka Michail Bulgakov Sergej Fedotov 17. 10. 1998 16. 5. 2000 35 V. Franz Chantal Poullain ViS
Pokoušení Václav Havel Andrej Krob 18. 12. 1999 19. 6. 2001 27 Milan Hlavsa
Milan Vozáry
S. Babčáková ViS
Faust J. W. Goethe Ivan Rajmont 26. 5. 2001 18. 2. 2003 24 Pavel Horák S. Babčáková ViS
Špatně placená procházka J. Suchý
J. Šlitr
V. Morávek
F. Havlík
Pavel Horák
Radek Balaš 12. 1. 2002 11. 2. 2004 60 Pavel Horák O. Malý ViS
* ViS ve sloupci Externí odkaz ukazuje na stránky Divadelního ústavu do sekce Virtuální studovna, kde lze zjistit o jednotlivých hrách další zde neuvedené podrobnosti, především herecké obsazení, výpravu, kostýmy, hudbu, dramaturga apod.

Cyklus Mefisto se dívá je podobenstvím posedlosti po zodpovězení otázek života a rozluštění záhad tohoto světa, touhou po poznání, puzení k moci a paktování se zlem.[46]

Získaná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Pod vedením uměleckého šéfa a režiséra V. Morávka získává soubor Klicperova divadla tato ocenění:

Umělecká činnost v Divadle Husa na provázku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 Vladimír Morávek končí svoji kariéru uměleckého šéfa v Klicperově divadleHradci Králové a stává se uměleckým šéfem v brněnském divadle Husa na provázku,[53] kde kromě jiného pokračuje v tradici tematických vícedílných projektů realizovaných v předchozích deseti letech v Klicperově divadle. Prvním takovým cyklem započatým již v roce 2003 byl projekt Sto roků kobry. V roce 2017 však po protestu části hereckého ansámblu ve své funkci skončil.[54][55]

Zinscenované hry[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek od roku 2003 do současnosti zrežíroval v Divadle Husa na provázku zatím blíže neuvedený počet inscenací, jejichž postupně rozšiřovaný seznam je uvedený v následující tabulce:

Název inscenace Autor Dramatizace Úprava Datum premiéry Hudba Obsazení Projekt Externí odkaz*
Raskolnikov – jeho zločin a jeho trest F. M. Dostojevskij Luboš Balák René von Ludowitz 19. 12. 2003 Petr Hromádka Sto roků kobry ViS
Kníže Myškin je idiot F. M. Dostojevskij J. Kovalčuk René von Ludowitz 12. 1. 2004 Petr Hromádka P. Liška
L. Bílá
Sto roků kobry ViS
Běsi – Stavrogin je ďábel F. M. Dostojevskij Petr Oslzlý
René von Ludowitz
- 23. 10. 2004 Petr Hromádka J. Budař Sto roků kobry ViS
Bratři Karamazovi: Vzkříšení F. M. Dostojevskij Peter Scherhaufer
J. A. Pitínský
René von Ludowitz 10. 2. 2006 Petr Hromádka L. Vondráčková
J. Budař
Sto roků kobry ViS
Prase V. Havel V. Havel René von Ludowitz 20. 3. 2010 ViS
Pižďuchové aneb Neumím psát pro děti (Cirkus Havel rozpřahuje křídla) V. Havel V. Havel
René von Ludowitz
- 4. 7. 2010 ViS
Ze života hmyzu – Oh! Jaká podívaná! Bratři Čapkové Bratři Čapkové V. Morávek 12. 4. 2013 Jiří Hájek
R. Krajčo
Čapek (Čapkové) na provázku DHNP

* ViS odkazuje na stránky Divadelního ústavu do sekce Virtuální studovna (u her s premiérou do divadelní sezóny 2009/10), DHNP na stránky Divadla Husa na provázku (u her novějších). Na těchto stránkách lze zjistit o jednotlivých hrách další zde neuvedené podrobnosti, především herecké obsazení, výpravu, kostýmy, dramaturga apod.

Tematizované vícedílné projekty[editovat | editovat zdroj]

Režisér a umělecký šéf brněnského divadla Husa na provázku Vladimír Morávek zrealizoval v tomto divadle od roku 2003 několik níže uvedených projektů – inscenací se společným tématem hraných buď samostatně nebo v několikahodinových cyklech.

Sto roků kobry[editovat | editovat zdroj]

Sto roků kobry je cyklus čtyř níže uvedených her zdramatizovaných režisérem a uměleckým šéfem brněnského divadla Husa na provázku Vladimírem Morávkem:

Jedná se o upravené romány ruského spisovatele F. M. Dostojevského:

Projekt dostal název Sto roků kobry, protože kobra podle Morávka evokuje svět Dostojevského: „Svět nápadně plný jedů, viny a umanutého drápání zevnitř tmy směrem ke světlu a k očištění… A ona číslovka v názvu je samozřejmě také metafora, zároveň století, zároveň věčnost. Dostojevskij v jednom svém dopise píše, že lichá století jsou od ďábla, sudá od Boha.“[56]

2003–2006[editovat | editovat zdroj]

Hry byly zinscenované během let 2003 až 2006 a jejich společným tématem je "život bez Boha".[57] V letech 2003 a 2004 byly hry uváděny samostatně. Poté na počátku nové divadelní sezóny 2005/2006 byly první tři hry tetralogie uvedeny v jednom dni na festivalu Divadlo v pohybu, který byl uspořádán jako slavnost k otevření divadla s novým uměleckým vedením (Luboše Baláka vystřídal Vladimír Morávek).[58] O rok později 14. října 2006 byly uvedeny všechny čtyři hry na festivalu Idioti na provázku pod názvem Svlékání z kůže aneb Bestiář podle Dostojevského jako jedenáctihodinové představení (tzv. divadelní, jevištní či scénická freska) skládající se z devíti dílů, sedmi přestávek, jednoho oběda, jedné večeře, třech intermezz (zazpívala Simona Peková, na klavír hrál Jan Budař) a závěrečným tancem nad ránem (jako diskžokej se představil Jiří Kniha). Mimo Brno byl tento jedenáctihodinový program uveden premiérově 28. října 2006 v Praze v Divadle Archa.[59]

2007[editovat | editovat zdroj]

Aby soubor splnil své předsevzetí Svlékání z kůže, že se jednou za sto dní "svleče z kůže" a předvede reprízu jedenáctihodinového Bestiáře, je projekt v roce 2007 uváděn čtyřikrát: dvakrát v Huse na Provázku, jednou v Divadle Archa[60] a jednou 1. prosince v multifunkčním prostoru Bazilika v Českých Budějovicích.[61] Dále jako závěr projektu Sto roků kobry Husa na Provázku pořádá diskusní večery tzv. Kabinety F. M. Dostojevského, kam jsou zvány různé osobnosti debatující o bohu, víře i beznaději v Čechách: 1. února byli pozváni Jaroslav Šabata a Milan Uhde, 5. března Karol Sidon a Tomáš Halík. O měsíc později uvedl J. A. Pitínský jako epilog projektu hru Evangelium sv. Lukáše (Na rovinu), která měla premiéru 19. dubna. Poté ještě soubor uskutečnil v květnu s prvními dvěma inscenacemi projektu Sto roků kobry (Raskolnikov – jeho zločin a jeho trest, Kníže Myškin je idiot) zájezd do Paříže,[62] kde se obou představení zúčastnilo více než 500 diváků. Jako prolog k projektu připravil Vladimír Morávek s francouzským souborem divadla L'Apostrofe jevištní adaptaci novely Dostojevského Něžná v hlavní roli s Lucií Vondráčkovou.

2008[editovat | editovat zdroj]

Na festivalu Divadla v pohybu VIII. se kromě jiného konaly i slavnostní derniéry her z projektu Sto roků kobry. Předposlední den festivalu se naposledy odehrálo jedenáctihodinové Svlékání z kůže, které natočila Česká televize pod názvem Jak se kobra svlékla z kůže a premiérově tento dokument vysílala 8. června. Na závěr festivalu se konal též poslední diskusní večer Kabinet Dostojevský za účasti autorů a režisérů, kterým Dostojevský vstoupil do života. V květnu následovaly derniéry her Běsi – Stavrogin je ďábel a Bratři Karamazovi: Vzkříšení. Druhou zmíněnou hru opět natáčela Česká televize a záznam premiérově odvysílala 1. listopadu.[60]

2015[editovat | editovat zdroj]

8. dubna v den Morávkových 50. narozenin uvádí Divadlo Husa na provázku druhý díl tetralogie Kníže Myškin je idiot.[63] Po představení jsou všichni diváci pozváni na oslavu.[64].

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Projekt získal v letech 2003 a 2004 kromě jiných ocenění několik nominací na Cenu Alfréda Radoka,[65] z kterých nakonec proměnil jednu ve vítězství a to v roce 2004 Cenu za hudbu.[66]

Čapek (Čapkové) na provázku[editovat | editovat zdroj]

Čapek (Čapkové) na provázku je projekt divadla Husa na provázku a jeho uměleckého šéfa V. Morávka, na kterém se účastní režiséři:

V rámci projektu každý z nich samostatně zinscenoval jedno dílo Karla Čapka resp. dílo bratří Čapků. Konkrétně v uvedeném pořadí:

Taková slavnost![editovat | editovat zdroj]

Projektem Čapek (Čapkové) na provázku pokračuje divadlo Husa na provázku pod uměleckým vedením Vladimíra Morávka v linii dlouhodobých tematických projektů. Autoři chtějí nově nahlédnout a přečíst texty, které se staly ikonami českého divadla a literatury. O projektu říkají: „Máme za to, že osobnost Karla Čapka je klíčová při zkoumání naší národní identity. Nespravedlivě je tento klasik odsouzen být trochu nudným patronem nainstalovaným ve vitrínkách.“ Tříleté (hra Hordubal měla premiéru v roce 2010) zaobírání se Čapkem vyvrcholilo premiérou souborného uvedení všech čtyř částí projektu (Kabinet Čapek mezi ně nepočítaje) v dubnu 2013 v pražském divadle Archa s názvem Taková Slavnost!

Ze života hmyzu – Oh! Jaká podívaná![editovat | editovat zdroj]

Ze života hmyzu je prologem k projektu Čapek (Čapkové) na provázku i když z uvedených čtyř her (Kabinet Čapek mezi ně nepočítaje) vzniká jako poslední. Hra zrežírovaná V. Morávkem měla samostatnou premiéru v Brně v Divadle Husa na provázku 12. 4. 2013 a jako součást celého projektu v pražském divadle Archa 21. 4. 2013 ve 20:00 hodin.[67] Inscenace je komedií o umění nesouhlasit (jde tu přec o hodně: o strašlivou rozkoš bytí) aneb „Kdo u čerta vás nutí, abyste se ztotožňovali s motýly nebo chrobáky, cvrčky či jepicemi?“[68] Režisér Morávek o představení říká: „Ze života hmyzu má být o pinožení a o otravování se malými jedy, o natírání si křídel blankytnými krémy pořád dokola. A zatím někde hrozně podstatné věci vyslovuje Ten, co to všechno zří a hlava mu hoří a stesk v srdci je na chcípnutí, kudlanky zpívají, chrobáci brousí, hlemýždi smrdí do ticha.“[69] Hudbu složil Jiří Hájek, několikrát však v inscenaci zazní píseň Pan Sen,[70] kterou zpívá Richard Krajčo (českou část) a Iva Frühlingová (francouzskou část). Písnička vyšla v roce 2004 na albu skupiny Kryštof Mikrokosmos a pro divadelní představení ji oba umělci znovu přezpívali a v inscenaci je uváděna ze záznamu.[71]

Trapná muka[editovat | editovat zdroj]

Trapná muka jsou 2. dílem projektu Čapek (Čapkové) na provázku, který zdramatizoval a režíroval Jan Mikulášek. Hra měla samostatnou premiéru v Brně v Divadle Husa na provázku 1. 4. 2011[72] a jako součást celého projektu v pražském divadle Archa 22. 4. 2013. Autor k představení uvádí: „Teprve když se člověk setká se záhadou, uvědomuje si vlastní duši. Trapné povídky a Boží muka, dva osobité světy, v nichž se střetávají příběhy touhy po zázraku s trapnou všednodenností lidského osudu.“[73]

Dášenka aneb Psí kusy[editovat | editovat zdroj]

Dášenka aneb Psí kusy je intermezzem v projektu Čapek (Čapkové) na provázku (vlastně na vodítku), který spolu zdramatizovali a režírovali Jiří Jelínek a Anežka Kubátová. Hra měla samostatnou premiéru v Brně v Divadle Husa na provázku 8. 2. 2013[74] a jako součást celého projektu v pražském divadle Archa 21. 4. 2013 v 16:00 hodin.[75] Podle autorů se jedná o pohádkový kabaret pro štěňata od čtyř let.

Hordubal (ach, stůl, židle, světlo a sloup)[editovat | editovat zdroj]

Hordubal je závěrečnou inscenací projektu Čapek (Čapkové) na provázku, který zdramatizoval Josef Kovalčuk a režíroval Jan Antonín Pitínský. Hra měla samostatnou premiéru v Brně v Divadle Husa na provázku 6. 3. 2010[76] a jako součást celého projektu v pražském divadle Archa 23. 4. 2013. Jedná se o baladický příběh o lásce, hříchu a vině, o návratu domů a hledání ztraceného srdce. Co je skutečná pravda o Hordubalovi? Aneb též: Člověk je příliš složitý na to, aby měl jedinou tvář.[77]

Kabinet Čapek[editovat | editovat zdroj]

Kabinet Čapek je diskusním setkáním nejen s autory projektu Čapek (Čapkové) na provázku. V Brně v Divadle Husa na provázku 9. 1. 2013 se Kabinetu Čapek s podtitulem Nejen o jazyku zúčastnili spisovatelé Antonín Přidal a Petr Švanda.[78] 4. 4. 2013 diskutovali v Kabinetu Čapek s podtitulem O bratrech Čapkových, jejich společné i samostatné tvorbě teatrologové profesor Bořivoj Srba a docent Jan Roubal.[79] Oba brněnské Kabinety moderovali Josef Kovalčuk a Břetislav Rychlík. V pražském divadle Archa 21. 4. 2013 v 18:00 je Kabinet Čapek setkáním s režiséry všech čtyř inscenací (Morávek, Mikulášek, Jelínek, Pitínský). Hostem navíc je Kateřina Dostálová, vnučka Karla Čapka, která sdělila: „Jsme moc rádi, že máme možnost vidět vaše brněnská představení s čapkovským projektem, o kterém jsme zatím jen slyšeli a četli.“ Jakousi součástí projektu Kabinet Čapek je i vystavení čtyř obrazů – originálů Josefa Čapka.[80]

Získaná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Pod vedením uměleckého šéfa a režiséra V. Morávka získává soubor Divadla Husa na provázku tato ocenění:

Umělecká činnost v souboru Laterna Magika[editovat | editovat zdroj]

1. dubna 2016 uvedlo Národní divadlo na Nové scéně inscenaci Malý princ v režii právě Vladimíra Morávka[81].

Název inscenace Autor předlohy Datum premiéry Datum derniéry Scénář Hudba Kostýmy Projekce Externí odkaz*
Malý princ Antoine de Saint-Exupéry 1. dubna 2016 - Petr Oslzlý,

Vladimír Morávek

Zbyněk Matějů Sylva Zimula Hanáková Šimon Koudela Oficiální web

Pseudonym[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Morávek někdy používá pseudonym René von Ludowitz,[56][82][83] zejména jako autor úprav světových či českých děl, které poté režíruje (projekty Čechov Čechům a Sto roků kobry či samostatné hry Hoří, má panenko!, Světáci (Malované děti), Prase a Pižďuchové).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NĚMEČKOVÁ, Lucie; HUDEC, Vladimír; TICHÝ, Zdeněk. Vladimír Morávek: U nás nudou neumřete. Praha : Pražská scéna, 2004. ISBN 80-86102-20-3. S. 319.  
  2. Nabitý galavečer zahájil oslavy 800. výročí
  3. TaFantastika.cz: EXCALIBUR – muzikál z časů lásky a nevinnosti
  4. Divadelní noviny, U Klicperů se hraje normální divadlo
  5. Divadelní fakulta JAMU, pedagogové
  6. Role Pavly Tomicové v Klicperově divadle
  7. Úryvky z rukopisu chystané knihy Obrazy ze života Vladimíra Morávka
  8. Portrét: Vladimír Morávek (1. část), autor Petra Čechová
  9. Lidové noviny, roč. 11, č. 23 (19980128), s. 12, článek: Morávek přivezl do Prahy čtyři své inscenace najednou
  10. Klicperovo divadlo: uvedené hry v letech 1990–2000
  11. Klicperovo divadlo: uvedené hry v letech 2000–2010
  12. Klicperovo divadlo: uvedené hry v letech 2010 do současnosti
  13. Hradecký deník.cz: Můžete se vypravit na představení do Klicperova divadla
  14. Hradec Králové.cz: Klicperovo divadlo
  15. Virtuální studovna: Třetí dějství z Hamleta (První krev)
  16. Topzine.cz: Hadrián z Římsů v Klicperově divadle boří mýty
  17. iHNed.cz: Morávek složil ve Světácích divadelní poctu zlatým šedesátým
  18. Petr Vaňous, bakalářská práce na téma historie královehradecké divadelní scény
  19. Slovo 1211-6416, roč. 90, č. 30 (19980205), s. 8, článek: Profil režiséra Morávka: Noci antilop
  20. SME.sk: Vydarený, no divákmi podcenený Nezdárný syn
  21. TV divadelní představení Noci antilop (1998)
  22. SME.sk: Hlavný program festivalu Divadelná Nitra '99
  23. SME.sk: V Štúdiu S už po šiesty raz festival České divadlo ‘99
  24. Právo 1211–2119, roč. 8, č. 262 (19981109), s. 10, článek: Bůh ochraňuj Williama Shakespeara!
  25. iDnes.cz: V Morávkově Learovi dostal Shakespeare dobrou šanci
  26. Guerilla.cz: VLADIMÍR FRANZ – HA-HAMLET!!!
  27. Jan Kerbr, Hradecký Hamlet s úšklebkem Mony
  28. Novinky.cz: Othello v osidlech černé a bílé
  29. Program Kultruního domu v Jičíně
  30. Klicperovo divadlo, RICHARD III. (Kabaret o bezmoci mocných)
  31. H. Siráková, ČRo H. Králové, Klicpera by se možná divil, možná radoval
  32. Mladá fronta Dnes – 1210–1168, roč. 10, č. 217 (19990917), s. 22, článek: Královéhradecké Klicperovo divadlo chystá Velkou tavbu
  33. Scéna.cz: Lesní panna aneb cesta do Ameriky
  34. Novinky.cz, Kultura na týden 19. — 25. 9. 2002
  35. i-divadlo.cz, Michal Novák, recenze: Klicperovo divadlo Hradec Králové – Maryša
  36. Divadelní noviny, Marie Zdeňková, Písek se třpytí
  37. Novinky.cz: Čechov Čechům rozptýlil Nudu v Hradci
  38. Virtuální badatelna: Racek
  39. Novinky.cz: Devět hodin uhranutí Čechovem
  40. Scéna.cz: Vladimíre Morávku, jak je to s Tebou a Čechovem?
  41. Idnes.cz: Zvítězil Morávkův Čechov Čechům
  42. 120. divadelní sezóna Klicperova divadla
  43. Leni Riefenstahl, V mé paměti, Prostor 2005, ISBN 80-7260-078-8, překlad Blanka Křiklánová a Milan Navrátil
  44. Klicperovo divadlo představí hry nositelů Nobelovy ceny
  45. Špatně placená procházka
  46. Faust v Klicperově divadle
  47. Ceny Alfréda Radoka – nominace a výsledky
  48. a b Ceny Alfréda Radoka 1999
  49. Ceny Alfréda Radoka 2000
  50. Ceny Alfréda Radoka 2003
  51. Hospodářské noviny, roč. 43, č. 129 (19990702), str. 9, článek: Vladimír Morávek: Divadlo
  52. Ceny SAZKY a Divadelních novin
  53. Vladimír Morávek – scenárista a režisér
  54. ČTK. V Divadle Husa na provázku končí ředitel Morávek. Zaměstnancům se nelíbil styl jeho práce. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje. 2017-05-05. Dostupné online [cit. 2017-06-16]. (česky) 
  55. SOUKUPOVÁ, Jana. Buď on, nebo my, řekli herci. Dlouholetý šéf Morávek odejde z „Provázku“. iDNES.cz [online]. 2017-05-05 [cit. 2017-06-16]. Dostupné online.  
  56. a b Iveta Šedová, Bakalářská diplomová práce, Projekt Sto roků kobry: inscenace Dostojevského románů v režii Vladimíra Morávka
  57. Divadlo Husa na provázku – Perverze v Čechách aneb Forman s Havlem u moře
  58. Provazek.cz Manifest
  59. Rozhlas.cz: Jedenáctihodinový Bestiář podle Dostojevského
  60. a b Provazek.cz: Historie – archiv
  61. Czecot.cz: Bestiář podle Dostojevského
  62. Centrum experimentálního divadla: HODNOCENÍ UMĚLECKÉ ČINNOSTI CED V ROCE 2007
  63. Provazek.cz Program duben 2015
  64. Provazek.cz Morávek oslavil narozeniny!
  65. Fiftyfifty.cz: Svlékání z kůže – Bestiář podle Dostojevského
  66. a b Ceny Alfréda Radoka 2004
  67. Divadlo Archa: Ze života hmyzu
  68. Divadlo Husa na provázku – Ze života hmyzu
  69. Kult.cz: Rozhovor s Vladimírem Morávkem
  70. ČeskáTelevize.cz: Inscenace Ze života hmyzu završuje cyklus Čapek na provázku
  71. Brněnský.deník.cz: Hmyzí alegorii na Provázku ozvláštní prvky nového cirkusu
  72. Virtuální studovna: Trapná muka
  73. Divadlo Archa: Trapná muka
  74. Virtuální studovna: Dášenka aneb Psí kusy
  75. Divadlo Archa: Dášenka aneb Psí kusy
  76. Virtuální studovna: Hordubal
  77. Divadlo Archa: Hordubal
  78. Divadlo Husa na provázku: Kabinet Čapek – Nejen o jazyku...
  79. Divadlo Husa na provázku: Kabinet Čapek – O bratrech Čapkových, jejich společné i samostatné tvorbě
  80. Divadlo Archa: Kabinet Čapek
  81. O., SYMBIO Digital, s. r.. www.narodni-divadlo.cz [online]. www.narodni-divadlo.cz, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.  
  82. České noviny.cz: Budař jako Stavrogin je opravdu ďábel
  83. eReading.cz: David Drábek, Aby se Čechům ovary zachvěly, Hry 2003–2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]