Radko Pytlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Radko Pytlík, CSc.
Narození 8. října 1928 (90 let)
Praha
Povolání spisovatel
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Děti Vojtěch Dyk
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Radko Pytlík (* 8. října 1928 Praha) je český literární historik, spisovatel a editor; v denním tisku užívá autorskou šifru "rp".

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině vědce hydrobiologa. Po absolvování reálného gymnázia v Praze od roku 1947 studoval češtinu, literární vědu a filosofii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1952 obhájil doktorskou disertaci na téma "Počátky tvorby Jaroslava Haška". Ke konci studií pracoval jako tajemník odboru umění Socialistické akademie. Od roku 1951 po celou kariéru publikoval články v denním tisku (Lidové noviny, Rudé právo, Svobodné slovo (pod pseudonymem Alois Vršťala) a v periodikách (Nový život, Kultura, Květen, Kultúrny život (vycházel v Bratislavě), Host do domu, Kulturní tvorba, Věda a život, Divadlo, Květy, Dikobraz, Literární noviny, Tvorba (příloha Kmen) a dalších. Zasloužil se o popularizaci české literatury a literárního humoru.

Po absolvování základní vojenské služby (1952-1954) nastoupil roku 1955 do Ústavu české a světové literatury Československé akademie věd v Praze, kde zůstal po celou vědeckou kariéru. Kromě toho přednášel na FFUK v Praze i v zahraničí. Věnoval se především životu a dílu Jaroslava Haška, ale psal také o jeho literárních současnících Vilému Mrštíkovi, E. E. Kischovi, Franzi Kafkovi, Josefu Kadlecovi, Jiřím Křenkovi a dalších, ze současných spisovatelů se věnoval například Bohumilu Hrabalovi. V roce 1991 odešel do důchodu.

Byl dvakrát ženat. Jeho druhou manželkou se stala Věra Dyková (* 1952), jež byla archivářkou Památníku národního písemnictví a v současnosti vede nakladatelství Emporius. Jeho synem z druhého manželství je zpěvák Vojtěch Dyk.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1960 Bibliografie Jaroslava Haška
  • 1962 Jaroslav Hašek
  • 1971 Toulavé house. Zpráva o Jaroslavu Haškovi
  • 1978 Sedmkrát o próze
  • 1979 Náš přítel Hašek
  • 1980 Jaroslav Krachovíl
  • 1982 Malá encyklopedie českého humoru
  • 1982 Jaroslav Hašek a dobrý voják Švejk
  • 1982 Česká literatura v evropském kontextu
  • 1983 Švejk dobývá svět
  • 1983 Kniha o Švejkovi
  • 1984 Trn v zrcadle doby
  • 1985 Pražská dobrodružství E.E. Kische
  • 1985 Český kreslený humor 20. století
  • 1989 Vilém Mrštík
  • 1989 Josef Kadlec
  • 1990 Bohumil Hrabal
  • 1992 Comenius redivivus
  • 1993 Pražská mozaika Franze Kafky
  • 1993 Pražské kuriozity
  • 1994 Tak pravil Josef Švejk
  • 1996 Ve stínu pípy
  • 1997 … a neuvěřitelné se stalo skutkem. O Bohumilu Hrabalovi
  • 1997 Moji rozesmátí rodáci
  • 1998 Koridor smrti Bohumila Hrabala aj.
  • 1998 Náš nejlepší kamarád…
  • 2000 Fenomenologie humoru
  • 2001 Toulky Prahou sedm
  • 2003 Osudy a cesty Josefa Švejka
  • 2013 Jaroslav Hašek – Data – fakta – dokumenty

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]