Radko Pytlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Radko Pytlík, CSc.
Narození 8. října 1928 (91 let)
Praha
Povolání spisovatel
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Děti Vojtěch Dyk[1]
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Radko Pytlík (* 8. října 1928 Praha) je český literární historik, spisovatel a editor; v denním tisku užívá autorskou šifru "rp".

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině vědce hydrobiologa. Po absolvování reálného gymnázia v Praze od roku 1947 studoval češtinu, literární vědu a filosofii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1952 obhájil doktorskou disertaci na téma "Počátky tvorby Jaroslava Haška". Ke konci studií pracoval jako tajemník odboru umění Socialistické akademie. Od roku 1951 po celou kariéru publikoval články v denním tisku – Lidové noviny, Rudé právo, Svobodné slovo (pod pseudonymem Alois Vršťala) a v periodikách (Nový život, Kultura, Květen, Kultúrny život (vycházel v Bratislavě), Host do domu, Kulturní tvorba, Věda a život, Divadlo, Květy, Dikobraz, Literární noviny, Tvorba (příloha Kmen) a dalších. Zasloužil se o popularizaci české literatury a literárního humoru.

Po absolvování základní vojenské služby (1952–1954) nastoupil roku 1955 do Ústavu české a světové literatury Československé akademie věd v Praze, kde zůstal po celou vědeckou kariéru. Kromě toho přednášel na FFUK v Praze i v zahraničí. Věnoval se především životu a dílu Jaroslava Haška, ale psal také o jeho literárních současnících Vilému Mrštíkovi, E. E. Kischovi, Franzi Kafkovi, Josefu Kadlecovi, Jiřím Křenkovi a dalších, ze současných spisovatelů se věnoval například Bohumilu Hrabalovi. V roce 1991 odešel do důchodu.

Byl dvakrát ženat. Jeho druhou manželkou se stala Věra Dyková (* 1952), jež byla archivářkou Památníku národního písemnictví a v současnosti vede nakladatelství Emporius. Jeho synem z druhého manželství je zpěvák Vojtěch Dyk.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1960 Bibliografie Jaroslava Haška
  • 1962 Jaroslav Hašek
  • 1971 Toulavé house. Zpráva o Jaroslavu Haškovi
  • 1978 Sedmkrát o próze
  • 1979 Náš přítel Hašek
  • 1980 Jaroslav Krachovíl
  • 1982 Malá encyklopedie českého humoru
  • 1982 Jaroslav Hašek a dobrý voják Švejk
  • 1982 Česká literatura v evropském kontextu
  • 1983 Švejk dobývá svět
  • 1983 Kniha o Švejkovi
  • 1984 Trn v zrcadle doby
  • 1985 Pražská dobrodružství E.E. Kische
  • 1985 Český kreslený humor 20. století
  • 1989 Vilém Mrštík
  • 1989 Josef Kadlec
  • 1990 Bohumil Hrabal
  • 1992 Comenius redivivus
  • 1993 Pražská mozaika Franze Kafky
  • 1993 Pražské kuriozity
  • 1994 Tak pravil Josef Švejk
  • 1996 Ve stínu pípy
  • 1997 … a neuvěřitelné se stalo skutkem. O Bohumilu Hrabalovi
  • 1997 Moji rozesmátí rodáci
  • 1998 Koridor smrti Bohumila Hrabala aj.
  • 1998 Náš nejlepší kamarád…
  • 2000 Fenomenologie humoru
  • 2001 Toulky Prahou sedm
  • 2003 Osudy a cesty Josefa Švejka
  • 2013 Jaroslav Hašek – Data – fakta – dokumenty

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [cit. 2016-01-12]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]