Přeskočit na obsah

Pavla Tomicová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MgA. Pavla Tomicová
Pavla Tomicová (2017)
Pavla Tomicová (2017)
Narození25. června 1962 (63 let)
Karviná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAMU v Praze
Povoláníherečka, filmová herečka a scenáristka
ChoťOndřej Malý (2003–2022)
Děti2
PříbuzníNaděžda Chroboková (sestra)
Kateřina Chroboková (neteř)
Významné rolepostava Maryši v dramatu Maryša – po pravdě však „Mařka“

Gábina ve filmu Snowboarďáci (2004)

Simona v seriálu Ulice (2007–2017)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavla Tomicová, provdaná Malá (* 25. června 1962 Karviná), je česká divadelní, filmová, televizní a rozhlasová herečka, dlouholetá členka souboru Klicperova divadla v Hradci Králové.

Narodila se v Karviné, vyrůstala v Havířově.[1] Vystudovala střední pedagogickou školu a rok pracovala jako učitelka. Přihlásila se na obor loutkářství na pražské DAMU. Už při studiu začala spolupracovat s divadlem Drak v Hradci Králové, kam po dokončení studií nastoupila do stálého angažmá a jako loutkoherečka zde setrvala deset sezón.[2]

Režisér Vladimír Morávek jí nabídl v roce 1996 roli Milady Kotrlé ve hře Buldočina uváděné v Klicperově divadle v Hradci Králové. Po úspěchu v této roli byla až do sezony 2016/2017, kdy odešla na volnou nohu, stálou členkou souboru. Za roli Maryši ve hře Maryša – po pravdě však „Mařka“ získala v roce 1999 Cenu Alfréda Radoka. V roce 2002 získala nominaci na Cenu Thálie za ztvárnění Iriny Arkadiové ve hře Racek.[2]

Od roku 1998 se začala více objevovat ve filmu, hrála například ve snímcích Nuda v Brně (2003), Snowboarďáci (2004), Doblba! (2005),Rafťáci (2006) a Crash Road (2007).[2] Za roli podnikatelky Procházkové ve filmu Vlastníci byla poprvé roku 2019 nominována na Českého lva. Druhou nominaci si společně s nominací na Cenu české filmové kritiky vysloužila za hlavní roli ve filmu A pak přišla láska... v roce 2022. Účinkovala také v televizních seriálech Bazén, Ulice, Krejzovi, Slunečná nebo Zoo.[3] V roce 2018 se s tanečním partnerem Markem Dědíkem zúčastnila soutěže StarDance, ve které skončili na druhém místě.[2]

Rozhlasoví posluchači Tomicovou mohli slyšet ve hře Arnošta Goldflama Dámská šatna, kterou pro rozhlas natočil režisér Pavel Krejčí. V rozhlase se ale proslavila zejména jako koulařka Milena v komedii Koule, která se v anketě posluchačů stala rozhlasovou hrou roku 2011.V rámci festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio obdržela v roce 2014 rozhlasovou Thálii za roli Mado v rozhlasové hře francouzské autorky Danièle Sallenave Znásilnění. Účinkovala také v rozhlasové tragikomedii Země zaslíbená od Jeana-Clauda Grumberga.[4]

Její první manželství se rozpadlo po deseti letech, protože manžel byl gay. V roce 2003 se podruhé provdala za herce Ondřeje Malého. Z prvního manželství má syna Adama a z druhého dceru Anežku. V roce 2022 ji Malý po 19 letech manželství opustil kvůli herečce Kristýně Kociánové, s níž čekal dítě.[2][5]

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Filmové a televizní role

[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role

[editovat | editovat zdroj]
  1. Herečka Pavla Tomicová. Český rozhlas Dvojka. 222. 1. 2018. Dostupné online.
  2. 1 2 3 4 5 Pavla Tomicová. Extra.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
  3. Pavla Tomicová. www.kinobox.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
  4. Pavla Tomicová. www.mujrozhlas.cz [online]. 2023-02-24 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
  5. Těžký život Pavly Tomicové: První manžel jí utekl za chlapem, druhý za nejlepší kamarádkou. Extra.cz [online]. 2023-06-25 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
  6. Ceny Alfréda Radoka 1999 [online]. oficiální stránky Ceny Alfréda Radoka [cit. 2013-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23.
  7. Pavla Tomicová-Malá [online]. Česká televize [cit. 2013-03-21]. Dostupné online.
  8. Ceny Alfréda Radoka 2006 [online]. oficiální stránky Ceny Alfréda Radoka [cit. 2013-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23.
  9. Laureáti výročních cen 2012. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2026-03-31]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]