Agnieszka Hollandová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Agnieszka Holland)
Skočit na: Navigace, Hledání
Agnieszka Hollandová
Holland Agnieszka.JPG
Narození 28. listopadu 1948 (68 let)
Varšava
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Povolání filmová režisérka a scenáristka
Manžel(ka) Laco Adamík
Děti Katarzyna Adamiková
Významná díla Evropa, Evropa
Ocenění Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1991)
Alfred Bauer Prize (2017)
Řád znovuzrozeného Polska
velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
medaile Gloria Artis za přínos kultuře
Webová stránka www.perfectnet.com/holland/ahpl.htm
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Agnieszka Hollandová
Agnieszka Holland
Pokot

Agnieszka Hollandová (* 28. listopadu 1948 Varšava) je polská filmová režisérka a scenáristka, která vystudovala na pražské FAMU (1971). Svou kariéru zahájila jako asistentka režie u významných osobností polské kinematografie Krzysztofa Zanussiho a Andrzeje Wajdy.

Filmy a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Její první samostatný film byl Provinční herci (Aktorzy Prowincjonalni, 1978), kronika složitých vztahů v zákulisí v divadle malého městečka, mnohými chápaná jako metafora tehdejší politické situace v Polsku. Film získal Mezinárodní cenu poroty v roku 1980 na filmovém festivalu v Cannes.

V Polsku ještě natočila dva filmy, Horečka (Gorączka, 1980) a Osamělá žena (Kobieta samotna, 1981), potom emigrovala do Francie, krátce před vyhlášením výjimečného stavu v její rodné zemi. Filmy Provinční herci nebo Osamělá žena bývají řazeny do polského Kina morálního neklidu.

Hollandová získala nominaci na Oscara za „Nejlepší zahraniční film“ za film z roku 1985 Bittere Ernte (Angry harvest), německý film o osudech židovských žen v době 2. světové války.

Za její nejlepší dílo je považován film Evropa, Evropa (1990), natočený podle životopisu Solomona Perela, židovského mladíka, který utíká z Německa do Polska po Křišťálové noci v roce 1938. Film byl oceněnn Zlatým glóbem a získal Oscarovou nominaci za nejlepší zahraniční film.

V roce 2009 dokončila společně se svou dcerou Kasiou Adamik film Jánošík – Pravdivá historie. V roce 2012 Agnieszka Hollandová přijala nabídku na natočení třídílného dramatu pro HBO Hořící keř o činu Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa a nastupující normalizaci. Sama toto období poznala na vlastní kůži, neboť v době pražského jara a začínající normalizace studovala pražskou FAMU. O tomto období a vlivu pražské FAMU a českého prostředí na její další směřování vypovídá celovečerní dokument Návrat Agnieszky H. (2013, premiéra v české kinodistribuci v lednu 2014) v režii K. Krauze a J. Petryckiho.

V červnu 2014 převzala na Ministerstvu zahraničí ČR ocenění „Gratias agis“, posléze na polské ambasádě v České republice vyznamenání „Bene merito“, v obou případech za posilování mezinárodní prestiže dané země v zahraničí.

Na 23. březen 2017 je chystané převzetí čestného titulu doctor honoris causa Akademie múzických umění v Praze. Agnieszce Hollandové bude v sále Martinů v Lichtenštejnském paláci předán diplom a zlatá medaile AMU. Touto akcí vyvrcholí slavnostní zasedání Umělecké rady AMU.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agnieszka Holland na slovenské Wikipedii.

  1. kul. Ocenění pro Agnieszku Hollandovou. Právo. Borgis, a.s., 15. 3. 2017, s. 8. ISSN 1211-2119.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]