Ivan Arsenjev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Arsenjev
Narození1961 (62–63 let)
Povoláníscenárista
OceněníČeský lev za Nejlepší scénář (2021)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načístpřidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Ivan Arsenjev (*1961) je český scenárista a dramaturg. Pedagog FAMU.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na pražské konzervatoři (obor varhany) absolvoval katedru dramaturgie a scenáristiky FAMU, kde pak sedm let působil jako pedagog. Několik let byl členem výboru Nadace Miloše Havla pro podporu scenáristické tvorby.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Je autorem či spoluautorem scénářů řady hraných filmů např. Vojtěch, řečený sirotek (1990 Z. Tyc), Záhada hlavolamu (1993 P. Kotek), Cesta pustým lesem (1997 I. Vojnár ) Český lev za výtvarný počin, Hlavní cena - Noordelijk, New Evropean talent, Cena za nejlepší kameru - Barcelona, Mír jejich duši (2004 P. Štingl) Čestné uznání FITES, Krajina ve stínu (2020 B. Sláma) Český lev za nejlepší scénář[1], celkově sedm Českých lvů, Cena českých filmových kritiků za nejlepší film roku, Hlavní cena - mezinárodní film. festival VaršavaMoje slunce Mad  (2021 M. Pavlátová) Cena poroty - Annecy, Hlavní cena - FIGC Guadalajara, Cena poroty, Cena za hudbu - BIAF, Jižní Korea, francouzský Cesar za nejlepší celovečerní animovaný film roku.

Za filmovou povídku Anděl strážce získal II. cenu v soutěži ke 100. výročí českého filmu (1996).

Ivan Arsenjev řadu let spolupracoval s dokumentaristou Miroslavem Jankem. Prvním společným filmem byla Barokní opera (1997), následovaly Hamsa, já jsem (1998)  Hlavní cena - Festival dokumentárních filmů Jihlava, Cena primátora - Art film Trenčianské Teplice, Previanti (1999), Člověk a jeho pán (1999) a Nachové plachty (2001) Zvláštní cena poroty, Cena studentské poroty - Finále Plzeň.

Trvalejší je i jeho spolupráce s dokumentaristkou Janou Ševčíkovou, např. celovečerní Gyumri (2008) Cena za nejlepší režii Jeden svět - Praha, Cult award - Řím, Hlavní cena a studentská cena - Verzio film festival, Budapest nebo Opři žebřík o nebe (2014) Cena Pavla Kouteckého, Trilobit, Cena kritiků za nejlepší dokument roku, Český lev za nejlepší dokument a naposledy Ti, kteří tancují ve tmě (2022), Cena za nejlepší dokument - Film festival Varšava.

V řadě zemí byl také uveden hudební film Archa Noemova (1991 J. Hykl)  Mimořádná cena poroty - Mezinárodní festival filmů o umění UNESCO Paříž. Se stejným režisérem vytvořil Ivan Arsenjev i obrazově stylizovaný portrét Josefa Váchala Dokonalá magie dřevorytu (1995).

S režisérem a výtvarníkem Janem Balejem mimo jiné vytvořili loutkový snímek Jedné noci v jednom městě (2007)  Český lev, Cena kritiků Kristián, Cena za nejlepší celovečerní film – Anifest Třeboň, Grand prix Monstra - Lisabon, Zvláštní cena poroty – Animadrid Madrid, Zlatý kotouč za nejlepší animovaný film - Tiburon USA, Zvláštní cena poroty – Festival animovaných filmů Bilbao, Zlatý křišťálový globus za nejlepší animovaný celovečerní film -Teherán, Velká Athena – Festival Atény a dále ceny na festivalech v Sao Paolo, Hirošimě, Melbourne, Londýně a Bukurešti.

Další společnou prací s Janem Balejem bylo třináct dílů televizních večerníčků Karlík, zlatá rybka (2010) nebo scénář celovečerního loutkového filmu Malá z rybárny (2015). Ceny české filmové kritiky - Nejlepší audiovizuální počin, Slnko v sieti . Nejlepší animovaný film, Zvláštní cena poroty - Mostra Lisabon.

Kromě scenáristiky pracoval Ivan Arsenjev jako dramaturg řady celovečerních či dokumentárních filmů např. Pusinky (Karin Babinská), Indián a sestřička (Dan Wlodarczyk), Lištičky (Mira Fornay), Rok konopí (Petr Slabý), Nomadland (Chloé Zhao), Můj pes Killer (Mira Fornay) Hivo Tiger Award – Rotterdam, Slnko v sieti za Nejlepší slovenský film roku, Hlavní cena - Finále Plzeň, cena za režii - Vilnius, Cena Andreje Tarkovského atd.

Od roku 1993 putuje po Evropě s divadlem bratří Formanů, kde se jako hudebník, loutkoherec a scenárista podílel na představeních: Kejklíř matky Boží (1993), Sedlák, čert a bába (1994), Barokní opera (1992), Nachové plachty (2000), Kráska a zvíře (2003), Klapzubova jedenáctka (2005), Obludárium (2007) Cena Alfréda Radoka za nejlepší divadelní inscenaci roku a Cena divadelních kritiků za nejlepší představení roku, trilogii Ubohá Rusalka bledá (2009) v divadle Husa na provázku a naposledy Deadtown (2017) Více než polovina z těchto představení se hrála po celé Evropě ve více než tisícovce repríz.

Jako scenárista pracoval i na české expozici Pražského quadrienale (2007), rodinné opeře M. Ivanoviče Čarokraj, vytvořené pro pražské Národní divadlo (2012)[2], slavnostním zahájení Plzeň 2015 Evropské hlavní město kultury a divadelním představení Muž Dvojhvězdy pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově (2021). Režie všech představení Petr Forman

Je autorem koncepce a textové části knihy Nachové plachty na lodi Tajemství – příběh divadelního dobrodružství (Torst a Divadelní ústav 2007).

Dramaturgicky  působil v rámci divadelních festivalů Vlnobití, konaných na Divadelní lodi Tajemství, na jejímž vzniku se významně podílel. Scenáristicky spolupracoval i na představeních divadla ANPU Svatební košile (1998) a Zvoník od matky Boží (2005).

Jako režisér a dramaturg pracuje pro edici autorského čtení Hlasy, vydávající od roku 2014 CD nahrávky významných českých prozaiků, básníků a překladatelů, čtoucích ze svého díla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HLOUŠKOVÁ, Lenka. Ivan Arsenjev: Moje rodina měla ve 20. století hodně pohnuté osudy [online]. Novinky.cz, 25. 2. 2022 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. 
  2. Ivan Arsenjev. Biografie [online]. Národní divadlo [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]