Karel Steigerwald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Steigerwald
Karel Steigerwald (2013)
Karel Steigerwald (2013)
Člen Rady České televize
(v letech 1993–1997 také místopředseda rady)
Ve funkci:
13. října 1993 – 31. ledna 1997

Narození11. dubna 1945 (78 let)
Vacíkov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
ChoťErna Dománová
Eva Salzmannová
VztahyRichard Salzmann (tchán)
Děti
  • Daniel
  • David (* 1972) herec
Alma materČVUT v Praze (nedokončeno)
AMU v Praze
Zaměstnánídramatik, scenárista, novinář
Profesespisovatel, dramatik, novinář, publicista a scenárista
OceněníStříbrná medaile předsedy Senátu
CommonsKarel Steigerwald
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Steigerwald (* 11. dubna 1945 Vacíkov) je český dramatik, scenárista a novinář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel Steigerwald se narodil v roce 1945 ve Vacíkově na Příbramsku. Pochází z rodiny, jejíž předkové byli po dvě století lesníky, v této tradici pokračoval i jeho otec. Po maturitě na střední škole v Semilech se přihlásil na elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, v průběhu studia však zjistil, že nechce být inženýrem „zaměstnaným od šesti do dvou v Tesle“. V říjnu 1967 proto začal studovat dramaturgii na FAMU. Během vysokoškolských studií přispíval do časopisů Student, Mladý svět, Literární listy a Listy.

Od roku 1973 byl scenáristou a dramaturgem Filmového studia Barrandov, odkud však v roce 1979 musel z politických důvodů odejít, ač napsal protiemigrantskou rozhlasovou hru Slabé odpolední slunce (1976),[1] podílel se na populárním seriálu Jak se máte, Vondrovi? a údajně podepsal i tzv. Antichartu. (Podle Jiřího Peňáse[2] podobnou výzvu, která se vymezovala proti Chartě 77, zformuloval s kolegy ve Filmovém studiu Barrandov dokonce ještě dříve.)

Po odchodu z Barrandova byl téměř po deset let ve svobodném povolání. Krátce (1984) pracoval jako dramaturg hraných pořadů v Krátkém filmu. Mimo jiné spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem, kde režisér Ivan Rajmont nastudoval v prvním uvedení dvě jeho hry (Dobové tance a Foxtrot). Od roku 1989 působil v činohře Divadla Na zábradlí jako autor, dramaturg a v letech 19911993 jako šéf činohry. Byl členem SSM.

Roku 1994 se stal volným spisovatelem, zároveň působí jako novinář nejdříve byl zástupcem šéfredaktora v Lidových novinách od roku 1998 publikuje v deníku MF Dnes. Jiří Paroubek několikrát zpochybnil jeho novinářskou nestrannost. Vytýkal mu příliš přátelské články vůči ODS a příliš kritické články vůči ČSSD a jeho osobě.[3]Ve svém projevu po volbách do poslanecké sněmovny 8. 6. 2006 ho Jiří Paroubek spolu s dvěma dalšími novináři obvinil, že pracuje „v žoldu ODS“.[4] Za toto obvinění se Jiří Paroubek o den později omluvil.[5]

V letech 19931997 působil jako člen a místopředseda Rady České televize.[6]

Steigerwald je podruhé ženatý. Jeho první manželkou byla Erna Dománová, má s ní dva syny, Daniela a Davida. Jeho druhou je herečka Eva Salzmannová. Otcem jeho druhé manželky je bývalý politik a bankéř Richard Salzmann.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Juro Jánošík, 1973
  • Slabé odpolední slunce, 1976
  • Dobové tance, 1980
  • Foxtrot, 1982
  • A tak tě prosím, kníže, 1982
  • Neapolská choroba, 1984, v roce 1992 zpracováno jako rozhlasová dramatizace, režie Ivan Chrz. Osoby a obsazení: Komoří (Pavel Landovský), Werner (Karel Pospíšil), Knappe (Jiří Ornest), Schlizout (Jan Novotný), Představitel (Jiří Kodet), Zdravý (Rudolf Hrušínský mladší), Zdravá (Zdena Hadrbolcová) a Laura (Zuzana Bydžovská).[7]
  • Jak hlouposti narostly parohy, 1986
  • Tatarská pouť, 1988
  • První kroky demokrata, 1990
  • Hospoda všedního dne, 1990
  • Italské pohyby, 1990
  • Hoře, hoře, strach, oprátka a jáma, 1991
  • Nobel, 1994
  • Horáková x Gottwald. (Zabijeme ženskou, leknou se. Zvyknou si.), 2006
  • Políbila Dubčeka (1968 – čas utopie), 2008
  • Má vzdálená vlast, 2012
  • Cena facky, 2016
  • Liduschka (Baarová), 2019

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Obrana sprostých slov, 1999 fejetony

V listopadu 2003 byla premiéra muzikálu Excalibur, ke kterému napsal libreto. Stejně jako pro autora hudby Michala Pavlíčka, byl i pro Steigerwalda tento příběh o lásce a zradě, křivdě a odpuštění muzikálovým debutem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Steigerwald: Slabé odpolední slunce. Karel Höger v jedné ze svých posledních rozhlasových rolí. Vltava [online]. Český rozhlas, 2021-01-24 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  2. Držet lyru a krok Týdeník Respekt, 10. 2. 1997
  3. Steigerwald opět nezklamal Osobní blog Jiřího Paroubka na blog.idnes.cz, 2.5.2008
  4. DOKUMENT: Povolební projev premiéra Jiřího Paroubka www.idnes.cz, 8.2.2006
  5. Paroubek se omluvil za výrok o novinářích v "žoldu ODS"[nedostupný zdroj] www.ihned.cz, 9.6.2008.
  6. (Prvních) 10 let České televize, Rada České televize [online]. Česká televize [cit. 2014-03-12]. Dostupné online. 
  7. Karel Steigerwald: Neapolská choroba Archivováno 22. 7. 2014 na Wayback Machine. na stránkách na stránkách Českého rozhlasu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 904. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 607. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 191. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]