Petr Brukner
| Petr Brukner | |
|---|---|
.jpg) Petr Brukner (2017) | |
| Narození | 19. května 1943 (79 let) Písek  Protektorát Čechy a Morava |
| Alias | Leopold Brašnář |
| Manžel(ka) | Eva Bruknerová |
| Děti | Martin Brukner 2 dcery |
| Příbuzní | Josef Brukner (bratr) |
| Sídlo | Brandýs nad Labem |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petr Brukner (* 19. května 1943 Písek) je český komik a herec, člen divadla Járy Cimrmana.
Život[editovat | editovat zdroj]
V gymnaziálních letech ve studentském divadle zaujal roli kulisáka. Původním povoláním projektant, setkal se s Ladislavem Smoljakem, s nímž jezdil společným spojem do zaměstnání. Smoljak jej pozval i s jeho ženou do Divadla Járy Cimrmana. Bruknerova manželka se stala uvaděčkou. Sám Brukner působil od roku 1967 nejprve jako oponář a kulisák. Přes roli studenta cimrmanologie v semináři hry Hospoda na mýtince se vypracoval ve kmenového herce souboru. Pro jeho herectví je typický komicky nesmělý, naivní projev podpořený vysoko položeným hlasem. Podle vyprávění Zdeňka Svěráka na albu Odskok[1] jednou režisér Jaroslav Papoušek označil Petra Bruknera za „největšího českého žijícího naivního herce“.
Od doby svých začátků v divadle Járy Cimrmana se zná se svojí manželkou, právničkou Evou.[2]
Petr Brukner se od sedmdesátých let 20. století objevoval i ve filmu, nejprve ve snímcích z pera dvojice Smoljak–Svěrák, později i v jiných. Většinou se jedná o epizodní, díky jeho jedinečnému projevu však přesto výrazné role. Jeho svérázné herectví využil Zdeněk Svěrák i v několika televizních skečích s „panem Leopoldem Brašnářem, který je pozoruhodný tím, že nekrade.“ V roce 2011 vystupoval Brukner v dětském pořadu Kouzelná školka.
Mezi jeho záliby patří fotografování, kterému se věnuje od deseti let. Řadu let také pracoval v obrazovém nakladatelství Československé tiskové kanceláře.[3]
V roce 2019 o něm Pavel Bartovský natočil krátký dokument nazvaný Život hledáčkem Petra Bruknera.
Žije v Brandýse nad Labem v blízkosti železniční tratě a v železnici našel jednu ze svých zálib. Pořizuje si jejich snímky, které shromažďuje v cyklu nazvaném „Lokomotiva“. Rovněž zvažuje podporu skupiny nadšenců kolem fotografa Dana Materny, kteří se snaží zrekonstruovat parní lokomotivu řady 534.0 zvanou „Kremák“.[2] V dětství díky známosti se sousedem s železničářem Josefem Veselým se mohl občas svézt parní lokomotivou mezi píseckou zastávkou a tamní hlavní železniční stanicí a během jízdy mohl přikládat uhlí pod kotel lokomotivy.[2] Bruknerovým snem je svézt se Orient expresem, v němž našel zalíbení díky dokumentu Poirot řídí Orient expres. Uskutečnění snu plánoval realizovat s Jaroslavem Weiglem, kolegou z divadla. Po jeho úmrtí (5. září 2019)[4] plánuje uskutečnit jízdu se svojí manželkou.[5]
Brukner patří mezi obdivovatele mostů. Zamlouvají se mu například most v Písku, v Bechyni, přemostění u Zvíkova přes Vltavu a Otavu nebo Žďákovský most. Oceňuje ale i menší mostky třeba v Lomnici nebo ve Skalici.[2]
Roku 2021 vyšla Bruknerova kniha vzpomínek nazvaná Jen tak jsem šel kolem.[5] Stejný název měla i výstava jeho fotografií, která se uskutečnila ve výstavním prostoru Czech Photo Centre v pražských Nových Butovicích,[3] kde sklidila úspěch.[5]
Divadelní role[editovat | editovat zdroj]
- Afrika – Cyril Metoděj
- Akt – Láďa Pýcha
- Blaník – Smil Flek z Nohavic / Josef Bohuslav Chvojka
- Cimrman v říši hudby – inženýr Wagner / dirigent
- České nebe – svatý Václav
- Dlouhý, Široký a Krátkozraký – princezna Zlatovláska
- Dobytí severního pólu – lékárník Vojtěch Šofr
- (Domácí zabijačka – Kryštof)
- Hospoda Na mýtince – vězeň Kulhánek / policejní inspektor Trachta
- Lijavec – mlynář / Formánek
- Němý Bobeš – Bobeš / Marta, hostinský, sluha
- Posel z Liptákova – Artur a František
- Švestka – Emilka Najbrtová, Jenny Suk a Andulka Šafářová
- Vražda v salonním coupé – praktikant Hlaváček
- Záskok – Vlasta
Filmové a televizní role – výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1974 – Jáchyme, hoď ho do stroje! – programátor Jáchym
- 1976 – Marečku, podejte mi pero! – Famfula
- 1983 – Jára Cimrman ležící, spící – Viktor Kaplan
- 1983 – Slavnosti sněženek – traktorista Janeček
- 1985 – Vesničko má středisková – zaměstnanec JZD
- 1988 – Nejistá sezóna – Bouček
- 1991 – Obecná škola – řidič autobusu
- 1994 – Bylo nás pět – pan Jirsák
- 1997 – Lotrando a Zubejda – mazaný sedlák
- 2006 – Obsluhoval jsem anglického krále – milionář
- 2007 – Vratné lahve – penzista
- 2014 – Tři bratři – dědeček Růženky
- 2017 – Po strništi bos – pan Chrást
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://www.supraphonline.cz/album/810-sverak-odskok-od-cimrmana-do-lazni-kozich
- ↑ a b c d VOŽENÍLEK, Tomáš. Jsem stále kluk odchovaný párou stejně jako Jára Cimrman. ČD pro vás. Červen 2022, roč. 14, čís. 6, s. 9. [Dále jen ČD pro vás]. ISSN 1210-9142.
- ↑ a b Petr Brukner šel kolem a jen tak fotil. Novinky.cz [online]. 2021-09-24 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤÁSTKA, Tomáš; SPÁČILOVÁ, Mirka. Zemřel Jaroslav Weigel, výtvarník a dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana. iDNES.cz [online]. 2019-09-05 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c ČD pro vás, s. 10.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VOŽENÍLEK, Tomáš. Jsem stále kluk odchovaný párou stejně jako Jára Cimrman. ČD pro vás. Červen 2022, roč. 14, čís. 6, s. 6–10. ISSN 1210-9142.
- KROC, Vladimír. Petr Brukner : jen tak jsem šel kolem. 1. vyd. Praha: Prostor, 2021. 285 s. ISBN 978-80-7260-508-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Brukner na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Brukner
- Petr Brukner v Česko-Slovenské filmové databázi
- Petr Brukner na Kinoboxu.cz
- Život hledáčkem Petra Bruknera (krátkometrážní dokument)
- Český rozhlas Plus - Hovory: část rozhovoru s Pavlem Bartovským týkající se filmu Život hledáčkem Petra Bruknera
- Pravda někdy bývá nudná, říká cimrmanolog Petr Brukner: Česká televize 12. 12. 2022
