Kaisersteinové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaisersteinové
Erb Kaisersteinů na pražském paláci
Erb Kaisersteinů na pražském paláci
ZeměRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství, České královstvíČeské království České království, Bavorské královstvíBavorské království Bavorské království
Titulysvobodní páni, hrabata, knížata, biskupové a arcibiskupové
ZakladatelJohann Kaiser
Rok založení16. století
Větve roduCarretto-Millesimové, Cavrianiové

Kaisersteinové, starším pravopisem Kaysersteinové, někdy též počeštěně Kaiserštejnové jsou šlechtický rod původem z Německa, jehož členové v 17. a 18. století dosáhli vysokých postů v armádě i státní správě. Na přelomu 17. a 18. století vlastnili poměrně rozsáhlý majetek v Českém království, nakonec jim až do 20. století patřil zámek Stárkov ve východních Čechách. Nejvýznamnější památkou připomínající jejich jméno je Kaiserštejnský palác v Praze na Malostranském náměstí.

Dějiny rodu[editovat | editovat zdroj]

Rod Kaisersteinů se připomíná poprvé v 16. století v osobě Johanna Kaisera, který žil v Bavorsku, podle některých pramenů měla rodina původ v Ingolstadtu. Johannův syn Tobiáš přešel do rakouských služeb a v roce 1542 získal erb. Přes službu u významnějších šlechtických rodů se další Kaisersteinové dostali až k působení přímo v císařských službách. Šlechtický stav s predikátem z Kaisersteinu získali v roce 1608, rytířský titul obdržel v roce 1629 císařský rada Tobiáš Helfried z Kaisersteinu, který vlastnil nemovitosti ve Vídni a jako první z rodu také začal kupovat statky v Rakousku. Z početného potomstva Tobiáše Helfrieda vzešly celkem čtyři rodové větve, z nichž tři vymřely v 18. století. Dodnes žije innersteinská větev odvozující svůj název od hradu Innerstein v Horním Rakousku.

Zakladatelem české větve Kaisersteinů byl Jan František z Kaisersteinu († 1690), který zahájil vojenskou kariéru za třicetileté války, později dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1670) a nakonec se stal vojenským velitelem v Praze. Českému prostředí se ale přiblížil již mnohem dřív sňatkem s Marií Alžbětou Skuhrovskou ze Skuhrova a nákupem panství Žleby (1663) a Stárkov (1673). Jeho vnuk Jan František Václav z Kaisersteinu (1698–1761) sňatkem s Marií Antonií z Mansfeldu (1705–1749) pronikl do nejvyšších kruhů vídeňské aristokracie, manželka mimo jiné dostala svatebním darem šperky v hodnotě 15 000 zlatých. Jan František Václav později dosáhl hraběcího titulu a zefektivnil hospodaření na rodových statcích. Za válek o rakouské dědictví se přidal na stranu císaře Karla VII., načež na jeho majetek ve Stárkově byla uvalena vnucená správa. Jan František poté přesídlil do Bavorska a na Stárkov se vrátil až v roce 1764 jeho syn Antonín.

Úmrtím hraběte Antonína z Kaisersteinu († 1769) vymřela česká větev a její majetek přešel na innersteinskou linii. Jejím představitelem byl tehdy baron František Josef I. z Kaisersteinu (1728–1783), který vlastnil fideikomis v Korutansku a pobýval spíše ve Vídni, zámek ve Stárkově ale navštívil hned poté, co jej zdědil. Ve Stárkově byl podle svého přání pohřben jeho syn František Josef II. z Kaisersteinu (1762–1830), přestože do své smrti žil trvale ve Vídni. Na stárkovském panství z dalších generací častěji pobýval až Karel z Kaisersteinu (1824–1878), který zde také zemřel. Ve Stárkově zemřel i jeho syn Helfried (1855–1925), který krátce před smrtí po provedení pozemkové reformy prodal všechen zdejší majetek (1923) a tím končí historie Kaisersteinů na českém území. Syn Helfried II. pak natrvalo přesídlil do Vídně.

Majetkové poměry a stavební aktivity Kaisersteinů v Čechách[editovat | editovat zdroj]

V Českém království se z rodu Kaisersteinů poprvé usadil Jan František, který sňatkem s Marií Alžbětou Skuhrovskou ze Skuhrova získal statek Zvěstov na Benešovsku. Zdejší tvrz byla po třicetileté válce neobyvatelná a krátce poté přešla prodejem na nové majitele z rodu Malovců. Jan František z Kaisersteinu však v Čechách našel nové zázemí; v roce 1655 zakoupil statek Morašice ve východních Čechách. Toto panství sice v roce 1661 prodal, o rok později ale koupil Žleby (1662), dlouhodobější sídlo pak pro své potomky pořídil ve východních Čechách, když v roce 1673 zakoupil za 46 000 zlatých panství Stárkov na Náchodsku. Krátkodobě obohatil rodový majetek o další statky ve středních Čechách (Zbraslavice, Svojšice). V roce 1688 přibylo do majetku Kaisersteinů panství Kácov v Posázaví, to bylo ale již v roce 1711 prodáno hrabatům Bredům, kteří v roce 1722 koupili i Žleby.

Jan František z Kaisersteinu jako vojenský velitel v Praze začal stavět rodový palác na Malé Straně, v roce 1681 zahájil přestavbu stárkovského zámku. Barokní adaptace zámku ve Stárkově skončila v roce 1691, a i když zámek nebyl nikdy trvalým sídlem rodu, závěť Helfrieda z Kaisersteinu (1701), zakladatele stárkovského fideikomisu, dokládá bohaté vybavení včetně obrazů od umělců celoevropského významu (P. Brueghel). Helfried z Kaisersteinu byl také iniciátorem vybudování Kaiserštejnského paláce na místě několika domů na Malostranském náměstí v Praze (projektantem byl G. B. Alliprandi). Palác byl prodán v roce 1726, mezitím v první polovině 18. století museli Kaisersteinové prodat i řadu dalších majetků v Čechách (Kácov 1711, Žleby 1722, Svojšice 1738). Složité vlastnické poměry mezi jednotlivými liniemi a postupná ztráta majetků v Čechách, Rakousku a Bavorsku skončily tím, že v 19. století patřil Kaisersteinům již jen velkostatek Stárkov ve východních Čechách zahrnující městečko Stárkov a deset vesnic, panství mělo rozlohu přes 1 000 hektarů půdy. Mimo jiné vlastnili Kaisersteinové také domy v Klagenfurtu nebo v Kremži, v 17. století jim patřil i palác ve Vídni (na rohu ulic Weihburggasse a Seilerstätte ve čtvrti Innere Stadt). I když jej prodali již v roce 1689 a od té doby vystřídal řadu majitelů, dodnes nese jméno Kaiserstein Palais.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Původním erbem Kaisersteinů byly tři červené šikmé pruhy ve stříbrném poli. Tato původní podoba byla zachována i při polepšení erbu, kdy červené pruhy na stříbrném štítu zůstaly ve druhém a třetím poli, zatímco v prvním a čtvrtém poli v černé barvě byl přidán zlatý lev hledící dovnitř. V čestném středním štítku je červeno-stříbrná lilie v poli opačných barev. Kaisersteinská lilie je dodnes součástí obecního znaku obce Žleby, celý rodový erb je dodnes možno vidět také na průčelí Kaiserštejnského paláce v Praze.

Sídla rodu v Čechách[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rodinný archiv Kaisersteinů 1625–1930; Státní oblastní archiv Zámrsk, 1998
  • Velkostatek Stárkov 1675–1941; Státní oblastní archiv Zámrsk, 1994
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VI. Východní Čechy, 1989
  • Ottův slovník naučný, XIII. díl, 1898 (reprint 1998)