Karel Steklý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Steklý
Narození 9. října 1903
Praha
Úmrtí 5. července 1987 (ve věku 83 let)
Praha
Ocenění národní umělec (1973)
Politická strana Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Steklý (9. října 1903 Praha-Žižkov5. července 1987 Praha) byl český herec, inspicient, filmový scenárista a režisér.

Život[editovat | editovat zdroj]

Začínal u různých kočovných divadelních společností. Od roku 1928 do roku 1938 působil jako inspicient a rekvizitář [1] v Osvobozeném divadle. Roli inspicienta si pak zahrál i ve Voskovcově a Werichově filmu Pudr a benzín. Od roku 1933 začal také psát filmové scénáře, nejprve pro jiné režiséry (např. Václava Wassermana), později pouze pro své vlastní filmy. Umělecká kvalita těchto scénářů však měla velmi střídavou úroveň, mezi jeho scénáři lze nalézt jak filmy vynikající, tak i zcela podprůměrné. V Osvobozeném divadle upravoval na podnět Jana Wericha hry pro děti (např. Ostrov dynamit, Divotvorný klobouk) a psal sám i pohádky, jejichž ústřední postavou býval Kapitán Bublas (např. Alibaba a třicet devět loupežníků).

Režírovat začal po druhé světové válce v roce 1945. Celý život byl vždy plně konformní s vládnoucím režimem a točil i díla politicky značně tendenční a ideově velice problematická. Z tohoto důvodu je dnes celá jeho umělecká dráha považována za velice nevyrovnanou a společensky rozporuplnou. Vedle snímků velice kvalitních a divácky atraktivních natočil velké množství děl průměrných či vyloženě podprůměrných (zejména Hroch, pokládaný za jeden z nejhorších filmů v dějinách české kinematografie). Jako disciplinovaný člen KSČ byl za svůj politický postoj tehdejším vládnoucím komunistickým režimem velmi často oceňován, odměňován i umělecky protežován. V roce 1973 získal titul národní umělec.

Jedná se dodnes o umělecky i společensky značně kontroverzní osobnost.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Vedle funkce inspicienta pracoval také jako rekvizitář. Byl ovšem i jedním z předních dodavatelů znamenitých scénických gagů pro Jiřího Voskovce a Jana Wericha...."Co s tím, člověče?" ptal se ho Werich, když mu Steklý podal v "Baladě z hadrů" halapartnu a láhev. A nakonec z toho byla právě díky těmto rekvizitám nádherná scéna, plná vtipů, k nimž právě tyto rekvizity inspirovaly.
— František Filipovský[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Herec[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 113

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]