Velíz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velíz
Kostel Narození sv. Jana Křtitele na Velízu

Vrchol 595 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Křivoklátská vrchovina
Souřadnice
Velíz
Velíz
Hornina křemenec
Povodí Berounka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrch Velíz (595 m n. m.) se nachází nad vesnicí Kublov v okrese Beroun asi 20 km západně od Berouna na okraji křivoklátských lesů. Archeologické vykopávky zde potvrdily nález pravěkého sídliště, které zde bylo i v době keltské a slovanské. Ve slovanských dobách zde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů[zdroj?], dnes je na něm postaven křesťanský kostelík Narození svatého Jana Křtitele se hřbitovem. Blízko vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a kdysi zde bývala i skalka s jeskyní.

Již od počátku obecního zřízení v roce 1850 patří osada (samota) a vrch k obci Kublov. V roce 1850 je Velíz zmiňován jako osada (obec Kublov tehdy patřila k okresu Křivoklát), v roce 1930 jako samota (v okrese Rakovník), dnes patří Kublov i s Velízem k okresu Beroun.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vrch Velíz, pohled z Kopanin, vpravo ves Kublov

Louka na jihovýchodním úpatí nesla název U servaného Jana. Český katolický národopisec Václav Krolmus zaznamenal, že se zde v dávných dobách seprali pohané s křesťany a všichni zde zůstali ležet zabití. Podle legendy zde byl davem rozvášněných pohanů roztrhán křesťanský poutník Jan.[1]

Moderní idol slovanského boha Velese na Velízu

Podle Kosmovy Kroniky české roku 999 přivedli Vršovci na Velíz zajatého přemyslovského knížete Jaromíra[1] (podle jiných reprodukcí Kosmovy kroniky jej zde Vršovci drželi v letech 1004-1012)[zdroj?] a mučili jej (podle pověsti se jej chystali rituálně obětovat pod posvátným dubem).[zdroj?] Byl zachráněn svou družinou.

Portál kostela na Velízi

Na paměť své záchrany nechal kníže Jaromír kolem roku 1000 postavit na Velízi románský kostelík, zasvěcený svatému Janu Křtiteli.[zdroj?] Roku 1037 kníže Břetislav kapli svěřil benediktinům,[zdroj?] kteří si zde zřídili poustevnu a počátkem 14. století proboštství. To bylo za husitských válek vypáleno, kostel byl v 18. století barokně přestavěn. Je zde také hřbitov, na kterém je pochován mimo jiné Josef Leopold Zvonař, rodák z Kublova.

Kostel v 20. století obnovil a zrekonstruoval jáhen a akademický sochař Karel Stádník, který se o objekt také staral. Probíhají zde mše každou druhou sobotu od 17 hodin.

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Velíz se nachází v Brdské oblasti, v geomorfologickém celku Křivoklátská vrchovina, podcelku Zbirožská vrchovina, okrsku Hudlická vrchovina a podokrsku Kublovská vrchovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[2].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Informační tabule naučné stezky Lesní panorama
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)