Přeskočit na obsah

Karel Stádník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Stádník
Karel Stádník v roce 1989
Karel Stádník v roce 1989
Narození24. srpna 1924
Třemošná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. ledna 2011 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníBřevnovský hřbitov (50°5′6″ s. š., 14°21′4″ v. d.)
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánísochař, restaurátor a fotograf
PříbuzníOldřich Selucký, zeť
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Stádník (24. srpna 1924[1] Třemošná12. ledna 2011[2] Praha) byl český sochař, restaurátor a fotograf, který zároveň působil v oficiální i podzemní římskokatolické církvi jako jáhen.

Základní školu absolvoval v Kadani,[3] do roku 1938 studoval gymnázium v Karlových Varech. Po záboru pohraničí se rodina přestěhovala do Prahy, kde po válce studoval na Střední keramické škole. Dále v letech 1946-1949 studoval sochařství na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Otakara Španiela, kde absolvoval v roce 1949. Absolvoval i památkářský kurz. Roku 1955 podepsal vázací akt se Státní bezpečností a podával informace zejména o milostných vztazích katolických kněží. Roku 1958 vše prozradil svým známým a na základě této dekonspirace s ním StB ukončila spolupráci.[4]

Na jáhna byl vysvěcen tajně kardinálem Joachimem Meisnerem 17. listopadu 1984 v Berlíně, a to jako vůbec první trvalý jáhen v Čechách. V této funkci působil v kostelech na Velízu-Kublově a v Praskolesích.

Stádníkovým zetěm je spisovatel Oldřich Selucký.

Křížová cesta Karla Stádníka v kostele Panny Marie Královny míru v Praze 4 na Lhotce

Profesní kariéru začal restaurátorskými pracemi, které se mu posléze staly hlavním zdrojem obživy. Věnoval se výhradně sakrálnímu umění, restaurování gotických a barokních plastik a volné tvorbě. Vytvořil několik souborů plastik křížových cest, z nichž zejména ta ve Lhotce je unikátní. Znázorňuje jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty formou obrazů utrpení člověka v konkrétních historických situacích. Tato Křížová cesta vznikla v době protináboženské perzekuce v letech 1973–1975. Jeho moderní pojetí křížové cesty později inspirovalo kardinála Miloslava Vlka k úvahám nad utrpením Krista a lidstva. V režii Víta Hájka vznikl roku 1996 televizní dokument „Křížová cesta akademického sochaře Karla Stádníka s textem kardinála Miloslava Vlka“. Karel Stádník dále působil jako člen restaurátorské komise Českého fondu výtvarných umění, která přidělovala a hodnotila práce.

Socha sv. Anežky České s prosebníky, katedrála sv. Víta v Praze
Poprsí kardinála Josefa Berana v katedrále sv. Víta v Praze
Svatba v kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech s pohledem na oltář a ambon od Karla Stádníka

Křížové cesty

[editovat | editovat zdroj]
Hrob Karla Stádníka na hřbitově v Praze 6 - Břevnově

Samostatné sochy

[editovat | editovat zdroj]

Oltářní stoly

[editovat | editovat zdroj]

Restaurátorské práce (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Anděla Horová (editorka) a kolektiv autorů: Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia Praha 2006
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů, Sv. 2, s. 1360, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]