Karel Stádník
| Karel Stádník | |
 | |
| Narození |
24. srpna 1924 Třemošná  Československo |
|---|---|
| Úmrtí |
12. ledna 2011 (ve věku 86 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | Břevnovský hřbitov |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Stádník (24. srpna 1924[1] Třemošná – 12. ledna 2011[2] Praha) byl český sochař a restaurátor, který zároveň působil v oficiální i podzemní římskokatolické církvi jako jáhen.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Základní školu absolvoval v Kadani,[3] do roku 1938 studoval gymnázium v Karlových Varech. Po záboru pohraničí se rodina přestěhovala do Prahy, kde po válce studoval na Střední keramické škole. Dále studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Otakara Španiela, kde absolvoval v roce 1949. Absolvoval i památkářský kurz.
Na jáhna byl vysvěcen tajně kardinálem Joachimem Meisnerem 17. listopadu 1984 v Berlíně, a to jako vůbec první trvalý jáhen v Čechách. V této funkci působil v kostelích na Velízu-Kublově a v Praskolesích.
Profese[editovat | editovat zdroj]
Profesní kariéru začal restaurátorskými pracemi, které se mu posléze staly hlavním zdrojem obživy. Věnoval se výhradně sakrálnímu umění, restaurování gotických a barokních plastik a volné tvorbě. Vytvořil několik několik plastik křížových cest, z nichž zejména ta na Lhotce je unikátní. Znázorňuje jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty formou obrazů utrpení člověka v konkrétních historických situacích. Tato Křížová cesta vznikla v době protináboženské perzekuce v letech 1973–1975. Jeho moderní pojetí křížové cesty později inspirovalo kardinála Miloslava Vlka k úvahám nad utrpením Krista a lidstva. V režii Víta Hájka vznikl roku 1996 televizní dokument „Křížová cesta akademického sochaře Karla Stádníka s textem kardinála Miloslava Vlka“.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Křížové cesty[editovat | editovat zdroj]
- Křížová cesta v kostele Panny Marie Královny míru v Praze na Lhotce[4] [5]
- Křížová cesta v katedrále svatého Václava v Olomouci
- Křížová cesta v kapucínském kostele Panny Marie Andělské v Praze.
- Křížová cesta v kostele svatého Václava v Břeclavi
- Křížová cesta v kostele svatého Filipa a Jakuba ve Zlíně
Oltářní stoly[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech (oltář a ambon)
- Kostel sv. Havla
- Kostel sv. Markéty v Břevnově
- Kostel P. Marie a slovanských patronů v Emauzích
- Kostel sv. Václava v Břeclavi (oltář, ambon a sedes)
- Kostel sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou
Restaurátorské práce[editovat | editovat zdroj]
- Mistr I. P. v chrámu Matky Boží před Týnem v Praze
- Kostel Velíz[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.katyd.cz/clanky/karel-stadnik-slouzil-cirkvi-nejen-svym-umenim.html
- ↑ http://tisk.cirkev.cz/lide-a-udalosti/zemrel-karel-stadnik/
- ↑ http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/stadnik.htm
- ↑ http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanstvi/_zprava/233635
- ↑ http://www.praha12.cz/krizova-cesta-ve-lhoteckem-kostele-autor-karel-stadnik-2007/g-8081/id_obrazky=12938&typ_sady=1&p1=68
- ↑ http://denikreferendum.cz/clanek/8610-vzpominka-na-karla-stadnika
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Stádník ve Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Stádník
- Informační systém abART – osoba:Stádník Karel
