Okres Rakovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rakovník
Kraj Středočeský kraj
Sídlo okresu
(do r. 2002)
Rakovník
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 896,3 km²
Počet obyvatel 55 565 (2019)[1]
Hustota zalidnění 62 ob./km²
Počet obcí 83,
z toho 3 města a 6 městysů
Počet POÚ 4
Počet ORP 1
LAU 1 CZ020C
ISO 3166-2 CZ-20C
SPZ do r. 2001 RA
Pozice na mapě
Okres Rakovník – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Rakovník je okresem v západní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Rakovník, které je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností a jejíž správní obvod je totožný s okresem.

Na východě a jihovýchodě sousedí se středočeskými okresy Kladno a Beroun, na jihu a jihozápadě s okresy Rokycany a Plzeň-sever Plzeňského kraje a na severozápadě a severu s okresem Louny Ústeckého kraje.

Charakteristika okresu[editovat | editovat zdroj]

Rakovnicko má v rámci kraje nejnižší počet obyvatel i hustotu zalidnění.[2] Celé tvoří správní obvod jediné obce s rozšířenou působností (Rakovník), který se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Jesenice, Křivoklát, Nové Strašecí a Rakovník). Z celkem 83 obcí okresu jsou tři města: Rakovník (16 tisíc obyvatel), Nové Strašecí (6 tisíc obyvatel) a Jesenice (2 tisíce obyvatel), a šest má status městyse (Kněževes, Křivoklát, Mšec, Pavlíkov, Senomaty a Slabce).

Území okresu tvořila k roku 2019 z 52,5 % zemědělská půda a z 38,1 % lesy, jde tak o jeden z nejvíce zalesněných okresů kraje.[2] V oblasti zemědělství převažuje tradiční chmelařství, na jihu se také pěstují brambory a obilí. Průmysl je především chemický (prací prášky a čistící prostředky) a keramický (obkladové dlaždice). Okresem prochází dálnice D6, která zde pokračuje jako silnice I/6. Dalšími silnicemi I. třídy jsou I/16 a I/27. Silnice II. třídy v okrese jsou II/116, II/201, II/206, II/221, II/227, II/228, II/229, II/233, II/236, II/237 a II/606.

Povrch je mírně zvlněný, přecházející do pahorkatin. Na severovýchodě se nachází plošina Džbán, na severozápadě Rakovnická pahorkatina, na jihozápadě Plaská pahorkatina a na jihovýchodě se zdvíhá Křivoklátská vrchovina. Zde hlubokým údolím protéká Berounka a na většině jejího území byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, mimořádně cenné a převážně zalesněné území. Kromě ní se v okrese Rakovník nacházejí také čtyři národní přírodní rezervace: Pochválovská stráň, Týřov, Velká Pleš a Vůznice. I díky husté síti pěších a cyklistických cest a naučných stezek je Rakovnicko oblíbeným cílem pro rekreaci a přitažlivé pro turistický ruch.[2] Nejvýznamnější památkou je Křivoklát, gotický hrad a národní kulturní památka. Kromě něj se zde nachází např. zřízeniny hradů Krakovec, Týřov nebo Džbán, nejvíce památek má ovšem samotný Rakovník, zejména kostel sv. Bartoloměje či dvě zachované městské brány (Pražská a Vysoká).

Zeměpisné extrémy[editovat | editovat zdroj]

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Rozsah okresu Rakovník s vyznačenými názvy a hranicemi obcí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bdín • Branov • Břežany • Čistá (Křekovice • Kůzová • Lhota • Nová Ves • Smrk • Strachovice • Zdeslav) • Děkov (Nová Ves • Vlkov) • Drahouš (Svatý Hubert • Tlestky) • Hořesedly • Hořovičky (Bukov • Hokov • Vrbice) • Hracholusky • Hřebečníky (Novosedly • Šlovice • Týřovice • Újezdec) • Hředle • Hvozd (Žďáry) • Chrášťany (Nový Dvůr) • Janov • Jesenice (Bedlno • Chotěšov • Kosobody • Podbořánky • Soseň) • Kalivody • Karlova Ves • Kněževes • Kolešov • Kolešovice (Heřmanov • Zderaz) • Kounov • Kozojedy • Krakov • Krakovec (Zhoř) • Kroučová • Krty • Krupá • Krušovice • Křivoklát (Častonice • Písky) • Lašovice • Lišany • Lubná • Lužná • Malinová • Městečko • Milostín (Povlčín) • Milý • Mšec • Mšecké Žehrovice (Lodenice) • Mutějovice (Lhota pod Džbánem) • Nesuchyně • Nezabudice • Nové Strašecí (Pecínov) • Nový Dům • Olešná • Oráčov (Klečetné) • Panoší Újezd • Pavlíkov (Chlum • Ryšín • Skřivaň • Tytry) • Petrovice • Pochvalov • Přerubenice (Dučice) • Příčina • Přílepy • Pšovlky • Pustověty • Račice • Rakovník (Rakovník I • Rakovník II) • Roztoky • Ruda • Rynholec • Řeřichy (Nový Dvůr) • Řevničov • Senec • Senomaty (Hostokryje • Nouzov) • Skryje • Slabce (Kostelík • Malé Slabce • Modřejovice • Nová Ves • Rousínov • Skupá • Svinařov) • Smilovice • Srbeč • Svojetín (Veclov) • Sýkořice • Šanov • Šípy (Bělbožice • Milíčov) • Švihov • Třeboc • Třtice • Václavy • Velká Buková (Kalubice • Malá Buková) • Velká Chmelištná (Hůrky) • Všesulov • Všetaty • Zavidov • Zbečno (Újezd nad Zbečnem) • Žďár (Otěvěky)

Změna hranice okresu[editovat | editovat zdroj]

Do 1. ledna 2007 spadala do okresu Rakovník ještě obec Lány – nyní okres Kladno.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c Charakteristika okresu Rakovník [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  3. Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]