Křemenec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o hornině. O části města Konice pojednává článek Křemenec (Konice).
Křemenec (Řevnice)

Křemence jsou usazené horniny, které vznikly z původních písků nebo pískovců jejich prokřemeněním (silicifikací) a pevným propojením zrn. Jsou to většinou horniny jemnozrnné až makroskopicky celistvé s všesměrnou stavbou. Na rozdíl od pískovců jsou minimálně porézní, tvrdé, pevné a houževnaté. Mívají bělošedou, béžovou nebo narůžovělou barvu. [1]

Křemence bývají někdy označovány jako ortokvarcity na rozdíl od metakvarcitů, které označují horniny přeměněné. Stejně tak je u nás zažito, že při použití samotného termínu kvarcit bez dalšího přívlastku je míněna hornina přeměněná a nikoliv usazená.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Křemence jsou složené téměř výhradně z křemene.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Křemence tvoří různě mocné vrstvy, které se často střídají s vrstvami dalších usazených hornin, například břidlic[1]. Významně se uplatňují v barrandienském ordoviku. Druhohorní křemence známe ze Slovenska[2]. Tzv. dinasové křemence pocházejí od Mostu a Bíliny[3].

Využití[editovat | editovat zdroj]

Ordovické křemence barrandienu se hojně využívaly na výrobu dlažebních kostek, zejména v Praze. Dinasové křemence se používají pro vyzdívky pecí v metalurgickém průmyslu. [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1.. vyd. Praha: ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 94. 
  2. a b HEJTMAN, Bohuslav. Petrografie. 3. vyd. Praha: SNTL, 1981. 264 s. S. 143. 
  3. NĚMEC, František. Klíč k určování nerostů a hornin. 4. vyd. Praha: SPN, 1979. 224 s. S. 164.