Rataje nad Sázavou (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rataje nad Sázavou
Rataje nad Sázavou, castle.jpg
Základní informace
Sloh gotický, renesanční, barokní
Výstavba 14. století
Přestavba 16. století, okolo roku 1672
Stavebník Jindřich z Lipé
Další majitelé páni z Lipé
páni z Pirkštejna
Viktorín z Poděbrad
páni ze Švamberka
páni z Talmberka
Poloha
Adresa Rataje nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
Ulice Zámecká
Souřadnice
Rataje nad Sázavou
Rataje nad Sázavou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 33487/2-1156 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rataje nad Sázavou jsou hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městysiokrese Kutná Hora. Hrad byl postaven ve třináctém století nejspíše Jindřichem z Lipé. V šestnáctém století byl přestavěn na renesanční zámek, který byl barokně upraven okolo roku 1672. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[1] V zámku sídlí Muzeum středního Posázaví a obecní úřad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ratajský hrad založil spolu s městským opevněním a druhým hradem Pirkštejnem nejspíše Jindřich z Lipé v první třetině čtrnáctého století. První písemná zmínka o obou hradech pochází z roku 1346,[2] kdy jsou při dělení majetku pánů z Lipé uvedeny „hrady ratajské“. Rataje poté zprvu patřily Jindřichovi, Pertoltovi a Čeňkovi z Lipé, ale o rok později se jejich jediným majitelem stal zadlužený Čeněk, který je vzápětí zastavil Hynkovi mladšímu z Vlašimi a Jankovi ze Šelmberka. V šedesátých letech čtrnáctého století se majiteli stali páni z Pirkštejna. Prvním z nich byl Jan z Pirkštejna, který pojmenoval ratajský Pirkštejn po starém rodovém sídle Sloupu (německy Bürgstein). Významným příslušníkem jeho rodu byl Hynce Ptáček z Pirkštejna, který v Ratají roku 1444 zemřel.[3]

Ratajský hrad na malbě od Jana Venuta z roku 1820

Novým pánem se stal purkrabí Jan ze Soutic, který panství spravoval za Hynkovu nezletilou dceru Žofii z Pirkštejna. Za jeho správy ratajský hrad kvůli neopatrnosti služebnictva v roce 1447 vyhořel.[3] Panstvo v té době sídlilo na Pirkštejně.[2] Žofie se v roce 1463 provdala za Viktorína z Poděbrad, který tak věnem získal hrady Rataje, Pirkštejn, Polnou, Přibyslav a Ronov. Roku 1469 byl Viktorín zajat uherským vojskem, a svobodu získal až když města Kolín a Rataje přenechal králi Matyáši Korvínovi. Roku 1475 byl ratajským pánem Čeněk Kuna z Kunštátu. Viktorín později panství získal zpět, a v roce 1487 je prodal Buhuslavovi ze Švamberka a ze Zvíkova za tři tisíce kop grošů. Jeho potomkům patřilo až do roku 1524, kdy je získal Václav ze Suché.[3]

V roce 1528 Rataje koupil Ladislav Malešický z Černožic.[3] Příslušníci jeho rodu nechali starý ratajský hrad přestavět na renesanční zámek.[2] Od poslední čtvrtiny sedmnáctého století se majitelé často střídali až do roku 1636, kdy Rataje s mnoha dalšími vesnicemi koupil Bedřich z Talenberka, jehož vnuk František Maxmilián z Talmberka[3] nechal zámek razantně přestavět v barokním slohu.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Předhradí
Arkády severního křídla

Stavební podoba ratajského hradu je překryta mladšími úpravami. Měl zřejmě čtverhrannou dvojdílnou dispozici s malým předhradím na straně městečka, ve kterém byly později postaveny renesanční budovy upravené na pivovar. Na východní a západní straně hrad chránily příkopy. Zdivo gotického hradu zůstalo v severním zámeckém křídle, v jehož přízemí se dochovala hrotitá valená klenba a hrotitá okénka.[2]

Dochovaný zámek je trojkřídlý. V jižním renesančním křídle se nachází sál zaklenutý neckovou klenbou se štukovými rámy. Křídlo se v přízemí otevírá směrem do dvora sedmi oblouky pilířových arkád, které nesou otevřenou chodbu v prvním patře. Zbývající dvě křídla jsou barokní s arkádami v přízemí a částečně v prvním patře.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-26]. Identifikátor záznamu 145134 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 474–475. 
  3. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Rataje a Pirkštejn, s. 51–58. 
  4. Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 220. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠANDERA, Martin. Hynce Ptáček z Pirkštejna. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2011. 196 s. ISBN 978-80-7429-132-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]