Železniční trať Poříčany–Nymburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poříčany - Nymburk
nádraží Poříčany
nádraží Poříčany
Číslo 060
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 15,6 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava 3 kV DC
Maximální sklon 8 ‰
Minimální poloměr oblouku 250 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
0,000 Poříčany
trať do Kolína
Šembera
Dálnice D11
3,647 Hl. Třebestovice
5,955 Sadská
Šembera
Výrovka
9,912 Hr. Hořátev
Silnice II/330
Labe
13,685
0,015
Nymburk město
trať do Lysé nad Labem
1,962 Nymburk hlavní nádraží
Veleliby

Železniční trať Poříčany – Nymburk je jednokolejná elektrizovaná trať, část celostátní dráhy. Vede z Poříčan přes Sadskou, Nymburk město do Nymburka hl. n.

V jízdním řádu pro cestující je uváděna pod označením 060 a je po ní vedena linka integrované dopravy S12.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Úsek Poříčany - Sadská[editovat | editovat zdroj]

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 21.spna 1881 daný společnosti priv. Rakouské železnice státní ku stavbě a užívání železnice místní z Poříčan do Sadské.Koncesionáři zavazují se, že počnou stavěti ihned a dokonají stavbu i zavedou veřejnou jízdu do konce roku 1882.[1]

Dráhu vlastnila a provozovala Rakouská společnost státní dráhy od července 1882.

Úsek Sadská - Nymburk[editovat | editovat zdroj]

Listina o koncessi ze dne 11.března 1883 byla vydána ke stavbě a provozování lokomotivní železnice, která budiž zřízena jako místní dráha o rozchodu pravidelném, ze stanice Sadské do Nymburka. Koncesionář se zavazuje, že povolenou železnici počne ihned stavěti a ji nejdéle do 31.prosince 1883 postaví a pravidelnou vozbu po ní provozovati.[2]

Dráhu vlastnila a provozovala Rakouská společnost státní dráhy od srpna 1883 do Nymburka město, v roce 1896 byla trať protažena až do Nymburka hlavní nádraží.

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a provozovaný úsek počet vlaků
1900 6 Poříčany – Nymburk (Jičín) 2 Os + 1 Sm
1921 léto 2 Praha - Poříčany – Nymburk místní nádr. – Jičín 2 Os + 4 Sm Poříčany – Nymburk místní nádr.
120 Nymburk - Nymburk místní nádr. 8 Sm
1928/29 zima 134 Praha - Poříčany – Jičín 3 Os + 4 N Poříčany – Nymburk místní nádr.,
3 Os + 3 N Nymburk místní nádr. - Nymburk
1937/38 zima 160 Praha - Poříčany – Jičín 10 Os Poříčany – Nymburk místní nádr.
149 Nymburk místní nádr. – Nymburk 8 Os
1944/45 505c (Praha -) Poříčany – Jičín 8 Os Poříčany – Nymburk místní nádr.
505d Nymburk místní nádr. – Nymburk 6 Os
1945/46 4p (Praha -) Poříčany – Jičín 8 Os Poříčany – Nymburk místní nádr.
4s Nymburk místní nádr. – Nymburk 7 Os
1959/60 6 (Praha -) Poříčany – Nymburk - Jičín 10 Os Poříčany – Nymburk místní nádr.,
14 Os Nymburk místní nádr. - Nymburk
1988/89 060 (Praha -) Poříčany – Nymburk hl. n. 3 R + 11 Os
2002/03 060 Poříčany – Nymburk 15 Os
2012/13 060 Poříčany – Nymburk 22 Os
Vysvětlivky

R – rychlík, Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – spěšný nebo osobní vlak

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Elektrifikace trati proběhla v roce 1961.

Pravidelné osobní vlaky na trati navazují v Poříčanech na linku S1 pražské integrované dopravy. Do začátku platnosti jízdního řádu 2011–2012 byly z trati 060 vedeny přímé vozy do Prahy Masarykovo n. – u některých vlaků probíhalo dělení souprav jedoucích z Prahy, složených z elektrických jednotek 471, na soupravu do Kolína a soupravu do Nymburka a v opačném směru jejich spojování.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Poříčany[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 011 Kolín – Pečky – Poříčany – Praha Masarykovo nádraží / Praha hl. n.

Nymburk město[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 061 Nymburk město – Veleliby – Odbočka Obora – Odbočka Kamensko – Jičín

Nymburk hlavní nádraží[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 071 Nymburk hl. n. – Veleliby – Mladá Boleslav hl. n.
  • Trať 231 Kolín – Velký Osek – Nymburk hl. n. – Lysá nad Labem – Čelákovice – Praha-Vysočany

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. List povolení č.107/1881 Sb. ze dne 21.spna 1881
  2. Listina o koncessi č.43/1883 Sb. ze dne 11.března 1883