Železniční trať Poříčany–Nymburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poříčany - Nymburk
nádraží Poříčany
nádraží Poříčany
Číslo 060
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 15,6 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava 3 kV DC
Maximální sklon 8 ‰
Minimální poloměr oblouku 250 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
0,000 Poříčany
trať do Kolína
Šembera
Dálnice D11
3,647 Hl. Třebestovice
5,955 Sadská
Šembera
Výrovka
9,912 Hr. Hořátev
Labe
13,685
0,015
Nymburk město
trať do Lysé nad Labem
1,962 Nymburk hlavní nádraží
Veleliby

Železniční trať Poříčany – Nymburk (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 060, linka S12) je jednokolejná elektrizovaná celostátní trať. Trať vede z Poříčan přes Sadskou, Nymburk město do Nymburka hl. n. Jízdenky koupíme po celé trati, kromě zastávek Třebestovice a Hořátev.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Úsek Poříčany - Sadská[editovat | editovat zdroj]

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 21.spna 1881 daný společnosti priv. Rakouské železnice státní ku stavbě a užívání železnice místní z Poříčan do Sadské.Koncesionáři zavazují se, že počnou stavěti ihned a dokonají stavbu i zavedou veřejnou jízdu do konce roku 1882.[1]

Dráhu vlastnila a provozovala Rakouská společnost státní dráhy od července 1882.

Úsek Sadská - Nymburk[editovat | editovat zdroj]

Listina o koncessi ze dne 11.března 1883 byla vydána ke stavbě a provozování lokomotivní železnice, která budiž zřízena jako místní dráha o rozchodu pravidelném, ze stanice Sadské do Nymburka. Koncesionář se zavazuje, že povolenou železnici počne ihned stavěti a ji nejdéle do 31.prosince 1883 postaví a pravidelnou vozbu po ní provozovati.[2]

Dráhu vlastnila a provozovala Rakouská společnost státní dráhy od srpna 1883 do Nymburka město, v roce 1896 byla trať protažena až do Nymburka hlavní nádraží.

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a provozovaný úsek počet vlaků
1900 6 Poříčany – Nymburk (Jičín) 2 Os + 1 Sm
1921 léto 2 Praha - Poříčany – Nymburk místní nádr. – Jičín 2 Os + 4 Sm Poříčany – Nymburk místní nádr.
120 Nymburk - Nymburk místní nádr. 8 Sm
1928/29 zima 134 Praha - Poříčany – Jičín 3 Os + 4 N Poříčany – Nymburk místní nádr.,
3 Os + 3 N Nymburk místní nádr. - Nymburk
1937/38 zima 160 Praha - Poříčany – Jičín 10 Os Poříčany – Nymburk místní nádr.
149 Nymburk místní nádr. – Nymburk 8 Os
1944/45 505c (Praha -) Poříčany – Jičín 8 Os Poříčany – Nymburk místní nádr.
505d Nymburk místní nádr. – Nymburk 6 Os
1945/46 4p (Praha -) Poříčany – Jičín 8 Os Poříčany – Nymburk místní nádr.
4s Nymburk místní nádr. – Nymburk 7 Os
1959/60 6 (Praha -) Poříčany – Nymburk - Jičín 10 Os Poříčany – Nymburk místní nádr.,
14 Os Nymburk místní nádr. - Nymburk
1988/89 060 (Praha -) Poříčany – Nymburk hl. n. 3 R + 11 Os
2002/03 060 Poříčany – Nymburk 15 Os
2012/13 060 Poříčany – Nymburk 22 Os
Vysvětlivky

R – rychlík, Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – spěšný nebo osobní vlak

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Elektrifikace trati proběhla v roce 1961.

Pravidelné osobní vlaky na trati navazují v Poříčanech na linku S1 pražské integrované dopravy. Do začátku platnosti jízdního řádu 2011–2012 byly z trati 060 vedeny přímé vozy do Prahy Masarykovo n. – u některých vlaků probíhalo dělení souprav jedoucích z Prahy, složených z elektrických jednotek 471, na soupravu do Kolína a soupravu do Nymburka a v opačném směru jejich spojování.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Poříčany[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 011 Kolín – Pečky – Poříčany – Praha Masarykovo nádraží / Praha hl. n.

Nymburk město[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 061 Nymburk město – Veleliby – Odbočka Obora – Odbočka Kamensko – Jičín

Nymburk hlavní nádraží[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 071 Nymburk hl. n. – Veleliby – Mladá Boleslav hl. n.
  • Trať 231 Kolín – Velký Osek – Nymburk hl. n. – Lysá nad Labem – Čelákovice – Praha-Vysočany

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. List povolení č.107/1881 Sb. ze dne 21.spna 1881
  2. Listina o koncessi č.43/1883 Sb. ze dne 11.března 1883