Železniční trať Praha – Česká Třebová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kolín – Česká Třebová
Mapa
Číslo 010, úsek Praha - Kolín pod č. 011
Provozovatel dráhy SŽDC
Dopravce České dráhy, RegioJet, Leo Express, Arriva vlaky
Délka 164 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Napájecí soustava 3 kV DC
Maximální sklon 8 ‰
Minimální poloměr oblouku 305 m
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 160 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
409,816 Praha Masarykovo nádraží
trať do Kladna a Kralup n. Vltavou
Praha hlavní nádraží
Jižní (1316 m) a Severní (1364 m) vítkovský tunel
trať do Prahy-Holešovic a Kralup n. Vltavou
trať do Prahy-Vysočan, Všetat, Nymburka
depo Libeň
trať do Prahy-Vysočan, Všetat, Nymburka
404,485 Praha-Libeň
trať do Prahy-Malešic
Praha-Hloubětín (1882-1976) býv.hradlo
401,285 Praha-Kyjebýv.hradlo
399,284 Praha-Dolní Počernicebýv.hradlo
trať do Prahy- Malešic
397,001 Praha-Běchovice
Praha-Běchovice nákladní nádraží
395,761 Praha-Běchovice střed
394,185 Odb. Blatovbýv.hradlo
392,300 Praha-Klánovice
Hr. Štamberk
387,668 Úvaly
384,012 Tuklatybýv.hradlo
381,624 Rostoklatybýv.hradlo
Hr. Štolmíř
377,030 Český Brod
Hr. Lstiboř
373,470 Klučov
371,094 Poříčany
trať do Nymburka
366,4 Tatcepůvodně Milčice býv.hradlo
trať do Kouřimi
363,159 Pečky
359,2 Cerhenicebýv.hradlo
vlečka ŽZO Cerhenice
355,780 Velim
353,4 Nová Ves u Kolína
Hr. Klavary
vlečka Lučební závody
349,3 Kolín zastávka
trať do Velkého Oseka
347,739 Kolín
trať do Ledečka
Kolín dílny
trať do Havlíčkova Brodu
Hr. Kolín nadjezd
341,174 Starý Kolínbýv.hradlo
337,400
337,100
změna staničení
336,950 most přes Doubravu
336,322 Záboří nad Labem
335,275 Týnec nad Labem
Hr. Kojice propust
332,209 Kojice
Hr. Telčice
330,615 Chvaletice
cca 327,8 Trnávka v Čechách
vlečka do elektrárny Chvaletice
326,172 Řečany nad Labem
322,664 Lhota pod Přeloučí
319,135 Přelouč
trať do Heřmanova Městce
316,080 Valy u Přelouče
312,000 Pardubice-Opočínek
308,092 Pardubice-Svítkov
trať Pardubice-Rosice n. L. – H. Brod
trať do Hradce Králové
305,690 Pardubice hlavní nádraží
most přes Chrudimku
303,450 Pardubice-Pardubičky
300,400 Pardubice-Černá za Bory
295,345 Kostěnice
trať do Chrudimi
291,650 Moravany
trať do Borohrádku
286,492 Uhersko
most přes Loučnou
282,900 Sedlíšťka
most přes Loučnou
279,661 Zámrsk
most přes Loučnou
277,655 Dobříkov u Chocně
275,076 Sruby
trať do Litomyšle
trať do Týniště nad Orlicí
271,044 Choceň
270,400-270,656 zrušený tunel[1]
most přes Tichou Orlici
266,214 Brandýs nad Orlicí
most přes Tichou Orlici
most přes Tichou Orlici
most přes Tichou Orlici
262,315 Bezpráví
most přes Tichou Orlici
256,573 Ústí nad Orlicí
trať do Letohradu
most přes Tichou Orlici
255,300 Ústí nad Orlicí město
1938–1945 hranice Protektorát/Říše[2]
Hylváty
1938–1945 hranice Říše/Protektorát
250,890 Dlouhá Třebová
Estakáda Parník
249,023 Odb. Parník
trať směr Česká Třebová odjezdová skupina
trať směr Česká Třebová odjezdová skupina
245,887 Česká Třebová
trať do Bohumína

Trať Praha – Česká Třebová, v jízdním řádu pro cestující označovaná jako trať 010 (Úsek Praha–Kolín je v jízdním řádu pro cestující vyčleněn jako souhrnná doprava do tabulky 011), patří mezi nejvytíženější tratě v České republice. Je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Provozovatelem této trati je Správa železniční dopravní cesty. Trať je v celé své délce nejméně dvoukolejná a elektrizovaná. V úseku Praha-Libeň–Poříčany je trojkolejná (ztrojkolejnění úseku Praha-Libeň–Praha-Běchovice bylo dokončeno koncem roku 2009) V současnosti je trať využívána především pro provoz vlaků vyšší kvality, rychlíků, zastávkových osobních vlaků a poštovních vlaků. Spěšných vlaků zde jezdí minimum.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trať je nejdůležitější spojnicí Prahy a Čech s Moravou. Byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území, v 50. letech 20. století elektrifikována a na přelomu 21. století modernizována.

Co vypovídají staré jízdní řády[editovat | editovat zdroj]

Dopravní zatížení tratě mezi Prahou a Kolínem v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků na výjezdu z Prahy
1900 2 Praha – Česká Třebová - Vídeň 4 R, 8 Os (z toho 2 Os do Poříčan)
1921 léto 1a Praha - Kolín 4 R, 15 Os (z toho 2 Os do Č.Brodu, 2 Os do Poříčan)
1928/29 zima 1a Praha - Kolín 5 R, 21 Os (z toho 4 Os do Č.Brodu, 3 Os do Poříčan)
1937/38 zima 1a Praha – Český Brod – Kolín 7 R, 25 Os (z toho 1 Os do Úval, 1 Os do Českého Brodu, 5 Os do Poříčan)
1944/45 501a Praha – Český Brod – Kolín 5 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 1 Os do Poříčan, 3 Os do Peček)
1945/46 1a Praha – Český Brod – Kolín 6 R, 20 Os (z toho 2 Os do Poříčan, 2 Os do Peček)
1959/60 1a Praha - Kolín 15 R, 17 Os (z toho 1 Os do Č.Brodu, 3 Os do Poříčan)
1988/89 011 Praha - Kolín 25 R (z toho 3 R do Poříčan), 29 Os (z toho 1 Os do Poříčan)
2002/03 011 Praha - Kolín 29 R, 30 Os (z toho 3 Os do Č. Brodu, 2 Os do Poříčan)
2012/13 011 Praha - Kolín 60 Os (z toho 18 Os do Úval, 10 Os do Č. Brodu)
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Dopravní zatížení tratě mezi Kolínem a Českou Třebovou v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
1900 2 Praha – Česká Třebová – Vídeň 4 R, 5 Os (1 os Kolín – Choceň)
1921 léto 1 Praha – Brno – Břeclava- Bratislava – Szob 7 R, 9 Os
1928/29 zima 1 Praha – Brno – Břeclav 9 R, 10 Os
1937/38 zima 1 Praha – Brno – Břeclav- Bratislava – Szob 13 R, 12 Os (2 Os Kolín – Pardubice)
1944/45 501 (Praha) – Kolín – Česká Třebová 6 R, 8 Os
1945/46 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová 9 R, 9 Os
1959/60 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová 14 R, 13 Os (2 Os Kolín – Pardubice)
1988/89 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová 21 R + 3 R Pardubice – Č. Třebová,
16 Os Kolín – Pardubice, 13 Os Pardubice – Česká Třebová
2002/03 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová 32 R + 1 R Pardubice – Č. Třebová,
18 Os Kolín – Pardubice, 15 Os Pardubice – Česká Třebová
2012/13 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová 75 R, 21 Os
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Důležité železniční uzly[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné železniční uzly patří Praha hlavní nádraží, Kolín, Pardubice hlavní nádraží, Choceň a Česká Třebová.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V rámci modernizace je připravována zejména přeložka trati v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí, v roce 2009 bylo dokončení plánováno na listopad 2019. Na napřímeném úseku má být vybudován tunel Hemže (délka 1157 m) a tunel Oucmanice (délka 4985 metrů) a dva železniční mosty přes údolí Tiché Orlice délky 295 m a 587 m. Oba tunely mají být tvořeny dvěma souběžnými jednokolejnými tubusy. Traťová rychlost zde má být zvýšena ze 70 km/h na 160 km/h a později na 200 km/h.[3]

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

Provoz pravidelných osobních vlaků na trati je integrován do systému Pražské integrované dopravy (PID), v úseku Praha–Pečky jde o plnou integraci. Linka Praha–Kolín má od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií přiděleno označení S1. Od prosince 2010 jezdily ve špičkách pracovních dnů v úseku Praha hl. n. – Úvaly rovněž vlaky linky S7, od prosince 2015 jezdí až do Českého Brodu. Základní interval příměstských vlaků v úseku Český Brod - Kolín je 60 minut, ve špičkách pracovních dnů zde a v úseku Praha - Český Brod celodenně 30 minut, v období provozu linky S7 pak 15 minut.

Zastávkové osobní vlaky jsou mezi Prahou a Kolínem vedeny výhradně elektrickými jednotkami řady 471, dále za Kolínem většinou soupravami soupravami s lokomotivou 163 a řídicím vozem, jen několik je vedeno jednotkou 471.

Dálkové vlaky jsou vedeny českými lokomotivami řad 150, 151, 162, 362, 363, 371 a 380, slovenskými lokomotivami 350 či 361, polskými EP09, elektrickými jednotkami 680 a InterPanter a jednotkami Railjet. Dálkové vlaky hrají na této trati hlavní roli. Po trati jezdí všechny vlaky z Prahy na Slovensko, do Maďarska, Polska, Běloruska a Ruska.

Tarif[editovat | editovat zdroj]

Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha–Pečky využít v zastávkových vlacích vybrané druhy jednotlivých jízdenek Pražské integrované dopravy. Na nástupištích všech stanic tohoto úseku jsou umístěny žluté označovací automaty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.drahari.info/2011/12/o-zruseni-chocenskeho-tunelu/ O zrušení choceňského tunelu
  2. Místní část Ústí nad Orlicí, dnešní Hylváty (Hilbetten) patřila v letech 1938 – 1945 do Říše v rámci největšího německého jazykového ostrova na území ČSR zvaného Schönhengstgau (Hřebečsko).
  3. Ústí nad Orlicí–Choceň, nová trať, SŽDC, SUDOP Praha, 2009

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]