Severní státní dráha

Severní státní dráha byla první rakouským státem vlastněná železniční trať na českém území.

Souhlas se stavbou potvrdil císař Ferdinand I. 26. listopadu 1842 a do konce roku byla podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem. Kancléř Metternich údajně vyjádřil obavu, že nového spojení do Drážďan využijí především darebáci a revolucionáři k šíření podvratné činnosti.^[zdroj?]

Trať vedla z Olomouce přes Českou Třebovou do Prahy a Drážďan. V České Třebové se připojovala odbočná trať z Brna. V Olomouci a Brně se Severní státní dráha napojovala na Severní dráhu císaře Ferdinanda.

Úsek Drážďany – pohraniční stanice Dolní Žleb – Podmokly stavěla a provozovala společnost „Sasko-česká státní dráha“.

Když v roce 1854 dosáhl rakouský státní deficit výše několika set miliónů zlatých, byla Severní státní dráha prodána nově utvořené Rakouské společnosti státní dráhy, ovládané francouzským kapitálem.

Chronologie výstavby[editovat | editovat zdroj]

1841: rozhodnuto, že stát převezme výstavbu páteřních železničních tratí
1842: zřízeno generální ředitelství státních drah
1842: uzavřena rakousko-saská smlouva
1842–1845: vybudována trať z Olomouce přes Zábřeh a Českou Třebovou do Prahy
1843–1849: vybudována trať z Brna do České Třebové
1845–1851: vybudována trať z Prahy do Drážďan

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

FOERSTER, L.; DEMARTEAU, A. Beschreibende und malerische Darstellung der K. K. österreichischen Staatseisenbahn von Olmütz bis Prag. Praha: Förster, 1845. Dostupné online. Vývoj výstavby železniční trati Olomouc-Praha (1841-1845) od trasování přes stavbu železničních náspů, mostů, tunelů a nádraží po její vybavení lokomotivami jsou ilustrovány dobovými rytinami míst s nádražími a výkresy technických staveb dráhy.
Prag-Dresdner Panorama für Touristen der Eisenbahn und Dampfschifffahrt. Ilustrace Karel Brantl, Josef Rybička. Praha: André, 1858. Dostupné online. Panoramatická mapka železniční trati z Prahy do Drážďan doplněná rytinami významných míst nacházejících se podél trasy vlaku. Rytiny všech zachycených lokalit až do Drážďan - podél trati z Masarykova nádraží. Text k mapě..
FIALA, Ctibor. Železnice v republice Československé: Historie a vývoj železnice v zemích československých. Praha: Státní nakladatelství, 1932, s. 43 - 45.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní státní dráha na Wikimedia Commons
Stručná historie parního provozu Archivováno 18. 4. 2009 na Wayback Machine.
Úryvky z kroniky kralupské stanice
Stavba pražsko–drážďanské tratě

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Železniční společnosti v českých zemích za Rakouského císařství a Rakousko-Uherska

Koněspřežné dráhy	EEG • PŽS

Soukromé železniční společnosti vzniklé do roku 1877	ATE (ÚTD) • BEB (BD) • BNB • BRE • BWB • DBE • EPPK • KEB • KFJB • KFNB • KOB / KsOd (KBD) • MGB • MSCB • OFE • ÖNWB • PDE • PEG • SNDVB • StEG • TKPE

Státní železniční tratě a společnosti	BMTB • KkStB • NStB • RPD

Zahraniční společnosti zasahující na české území	BÖB • BStB • KPEV • Lenz & Co. Berlín • K. Sächs. Sts. E. B.

Velké společnosti zaměřené na stavbu a provozování místních drah	BCB • FBB (FOD) • ÖLEG

Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.