Česká Třebová (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Česká Třebová
Pohled na nádražní budovu
Pohled na nádražní budovu
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický
MěstoČeská Třebová
Souřadnice
Česká Třebová
Česká Třebová
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice539130
Tratě010, 260, 270
Nadmořská výška385 m n. m.
V provozu od1845
Dopravních kolejí7
Nástupišť (hran)4 (7)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobus
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíČD centrumSměnárnaÚschovna zavazadelSamoobslužné úschovní skřiňkyBezbariérové WCRestauraceBufet nebo rychlé občerstveníVnitrostátní pokladní přepážkaTAXIBankomatVeřejné parkovištěObchody a další službyPoštaSchodištěVýtahy
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká Třebová je železniční stanice ve městě Česká Třebováokrese Ústí nad OrlicíPardubickém kraji na adrese náměstí Jana Pernera 579.

Samotná stanice je významným železničním uzlem v rámci České republiky i Střední Evropy co se týče vedených železničních tratí, rozlohou stanice i výkonností.

Koncem roku 2023 započne rozsáhlá přestavba železničního uzlu v režii Správy železnic; etapizované práce zaberou 5 a půl roku.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Do stanice jsou zaústěny tři dvoukolejné elektrizované celostátní dráhy, které jsou součástí tuzemských tranzitních železničních koridorů i mezinárodně důležitých koridorů:

Všechny tyto zmíněné železniční tratě jsou součástí transevropské dopravní sítě TEN-T, tedy nejdůležitějších dopravních cest Evropy. Českou Třebovou prochází první, druhý a třetí tranzitní železniční koridor z celkových čtyř.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice vznikla výstavbou Olomoucko-pražské dráhy, která byla zprovozněna v roce 1845. O čtyři roky později, roku 1849, byla do stanice zprovozněna železniční trať přes Svitavy do Brna a Česká Třebová se tak už v té době stala jedním z prvních významných železničních uzlů na českém území (vedle Břeclavi a Přerova, dříve než Praha).[2]

Přeprava[editovat | editovat zdroj]

V České Třebové zastavuje většina vlakových spojů včetně vlaků vyšší kvality a některých mezinárodních expresů Českých drah. Zastavují zde osobní vlaky (Os), spěšné vlaky (Sp), rychlíky (R), expresy (Ex), railjety (rj) vybrané vlaky EuroCity (EC), InterCity (IC) a SuperCity (SC) a část spojů soukromého dopravce Regiojet. Ve stanici nezastavují žádné vlaky soukromého dopravce Leo Express.

Vyjíždějí odtud i vlaky pokračující z Třebovice v Čechách po regionální trati do Moravské Třebové a z Rudoltic v Čechách po regionální trati do Lanškrouna.

V České Třebové dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě. Sídlí zde středisko údržby vozidel Oblastní centra údržby střed Českých drah, provozovna firmy CZ LOKO, která je privatizovaným závodem někdejších Železničních opraven a strojíren a firma Elektrizace železnic Praha.

Nádražní budova[editovat | editovat zdroj]

Budova nynějšího osobního nádraží byla dokončena v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla v několika etapách rekonstruována. Komplex je označen jako Terminál Jana Pernera. Ve vstupní hale nádraží se nacházejí fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové charakterizující město v minulosti i v současnosti.

Přednádraží[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 byla dokončena velká přestavba přednádražního prostoru – výstavba přestupního terminálu na autobusy a velkého podzemního parkoviště;[3] dopravní terminál a náměstí v přednádraží byly pojmenovány po železničním staviteli Janu Pernerovi, kterému byla i postavena socha v tomto prostoru.

V přednádražním prostoru před budovou polikliniky stojí sousoší Sbratření od Karla Pokorného.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Správa železnic připravuje rozsáhlou přestavbu tohoto železničního uzlu, předpokládané náklady činí 10,4 miliard korun.[pozn. 1] Práce mají být zahájeny na sklonku roku 2023 a potrvají 68 měsíců. Chystaná modernizace se kompletně dotkne nejen osobního nádraží, ale též povede ke zlepšení parametrů pro potřeby nákladní dopravy; maximální rychlost projíždějících vlaků stoupne ze současných 60 na 80 km/h – zkrátí se tak doba průjezdu vlaků. Modernizace přispěje k snížení negativních vlivů železniční dopravy a zvýší komfort i bezpečnost cestujících (bezbariérový přístup na všechna nástupiště). Bude zahrnovat i navazující úseky (do Třebovice v Čechách, Opatova a Dlouhé Třebové) i mostní objekty atd. Celá stanice bude zapojena do dálkového ovládání z Centrálního dispečerského pracoviště Praha.[1][pozn. 2]

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice má turistickou vizitku. K dostání je na osobní pokladně ČD ve stanici.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Půjde o vůbec největší ucelenou modernizaci železničního uzlu v síti Správy železnic; jen projektová dokumentace, na níž v druhé půli března 2021 vypsali výběrové řízení, má stát 274,8 milionu korun[4]
  2. Pro zajištění plynulého železniční provozu budou práce rozděleny do více než dvou desítek na sebe navazujících etap

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b CINKA, Ivan. Významný železniční uzel Česká Třebová čeká modernizace za víc než 10 miliard. Z ekonomiky. Haló noviny. Futura, a.s., 20. březen 2021, roč. 31, čís. 67, s. 6. ISSN 1210-1494. 
  2. HOSNEDL, Jiří a kol. a kol. Československo A-Z: průvodce na cesty. Kresby Přemysl Pospíšil a Miroslav Rada. 1. vyd. Praha: Olympia, 1978. 660 s. Dostupné online. S. 59–60. 
  3. Výstavba dopravního terminálu v České Třebové. TÉMA. Orlický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  4. TESAŘ, Pavel. Správa železnic hledá projektanta modernizace uzlu Česká Třebová [PDF online]. Tisková zpráva. Česká Třebová: Správa železnic, 2021-03-17 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  5. Vlakem ČD s Turistickým deníkem do České Třebové. cs.wander-book.com [online]. [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]