Česká Třebová (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Česká Třebová
Pohled na nádražní budovu
Pohled na nádražní budovu
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický
MěstoČeská Třebová
Souřadnice
Česká Třebová
Česká Třebová
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice539130
TratěPraha – Česká Třebová, Brno – Česká Třebová, Česká Třebová – Přerov
Nadmořská výška385 m n. m.
V provozu od1845
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)4 (7)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobus
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíČD centrumSměnárnaÚschovna zavazadelSamoobslužné úschovní skřiňkyBezbariérové WCRestauraceBufet nebo rychlé občerstveníVnitrostátní pokladní přepážkaTAXIBankomatVeřejné parkovištěObchody a další službyPoštaSchodištěVýtahy
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká Třebová je železniční stanice ve stejnojmenném městěokrese Ústí nad OrlicíPardubickém kraji na adrese náměstí Jana Pernera 579.

Samotná stanice je významným železničním uzlem v rámci České republiky i střední Evropy co se týče vedených železničních tratí, rozlohou stanice i výkonností.

Koncem roku 2024 započne rozsáhlá přestavba železničního uzlu v režii Správy železnic; etapizované práce zaberou 5 a půl roku.[1][2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Do stanice jsou zaústěny tři dvoukolejné elektrizované celostátní dráhy, které jsou součástí tuzemských tranzitních železničních koridorů i mezinárodně důležitých koridorů:

Všechny tyto zmíněné železniční tratě jsou součástí transevropské dopravní sítě TEN-T, tedy nejdůležitějších dopravních cest Evropy. Českou Třebovou prochází první, druhý a třetí tranzitní železniční koridor z celkových čtyř.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice vznikla výstavbou Olomoucko-pražské dráhy, která byla zprovozněna v roce 1845. V roce 1849 byla do stanice přivedena železniční trať z Brna přes Svitavy. Česká Třebová se tak už v té době stala jedním z prvních významných železničních uzlů na českém území (vedle Břeclavi a Přerova, dříve než Praha).[3]

Přeprava[editovat | editovat zdroj]

V České Třebové zastavuje většina vlakových spojů včetně vlaků vyšší kvality a některých mezinárodních expresů Českých drah. Zastavují zde osobní vlaky (Os), spěšné vlaky (Sp), rychlíky (R), vybrané vlaky EuroCity (EC) a InterCity (IC) a část spojů soukromého dopravce RegioJet.

Vyjíždějí odtud i vlaky pokračující z Třebovice v Čechách po regionální trati do Moravské Třebové a z Rudoltic v Čechách po regionální trati do Lanškrouna.

V České Třebové dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě. Sídlí zde středisko údržby vozidel Oblastní centra údržby střed Českých drah, provozovna firmy CZ LOKO, která je privatizovaným závodem někdejších Železničních opraven a strojíren a firma Elektrizace železnic Praha.

Nádražní budova[editovat | editovat zdroj]

Budova nynějšího osobního nádraží byla dokončena v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla v několika etapách rekonstruována. Komplex je označen jako Terminál Jana Pernera. Ve vstupní hale nádraží se nacházejí fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové charakterizující město v minulosti i v současnosti.

Přednádraží[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 byla dokončena velká přestavba přednádražního prostoru – výstavba přestupního terminálu na autobusy a velkého podzemního parkoviště;[4] dopravní terminál a náměstí v přednádraží byly pojmenovány po železničním staviteli Janu Pernerovi, kterému byla i postavena socha v tomto prostoru.

V přednádražním prostoru před budovou polikliniky stojí sousoší Sbratření od Karla Pokorného.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Správa železnic připravuje modernizaci tohoto rozsáhlého a vytíženého železničního uzlu, včetně osobního i nákladového nádraží. Zahájení stavebních prací je plánováno na počátek roku 2024 a dokončení na konec roku 2029. Modernizací projde kolejiště a železniční svršek, maximální rychlost pro projíždějící vlaky se zvýší ze současných 60 km/h na 80 km/h, rekonstrukce nástupišť a přístupových podchodů na nástupiště pro zajištění bezbariérového přístupu a přístupu pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Dále dojde k instalaci protihlukových stěn v zastavěném území, rekonstrukcí projde trakční vedení a kabelovody a dojde k instalaci elektronického zabezpečovacího zařízení, které umožní dálkové řízení provozu z Centrálního dispečerského pracoviště v Praze.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CINKA, Ivan. Významný železniční uzel Česká Třebová čeká modernizace za víc než 10 miliard. Z ekonomiky. Haló noviny. Futura, a.s., 20. březen 2021, roč. 31, čís. 67, s. 6. ISSN 1210-1494. 
  2. LATISLAV, Radek. Oprava nádraží v České Třebové nabírá skluz, začne až v roce 2024 [online]. iDNES.cz, 2022-06-13 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  3. HOSNEDL, Jiří a kol. a kol. Československo A-Z: průvodce na cesty. Kresby Přemysl Pospíšil a Miroslav Rada. 1. vyd. Praha: Olympia, 1978. 660 s. Dostupné online. S. 59–60. 
  4. Výstavba dopravního terminálu v České Třebové. TÉMA. Orlický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]