Choceň (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Choceň
Nádraží v Chocni
Nádraží v Chocni
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický kraj
MěstoChoceň
Souřadnice49°59′38,49″ s. š., 16°13′25,62″ v. d.
Choceň
Choceň
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice538132[1]
Tratě010, 018, 026
Nadmořská výška292 m n. m.
V provozu od1845
Zabezpečovací zařízeníESA 11 (DOZ z CDP Praha)[1]
Dopravní koleje10 + 2 kusé[1]
Nástupiště (nástupní hrany)4 (8)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaAutobusový terminál před nádražní budovou
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumSamoobslužné úschovní skřiňkyBezbariérové WCVeřejné parkovištěPošta
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Choceň je železniční stanice ve městě Choceň v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, na adrese Pernerova 400, 565 01 Choceň.

Stanice je významným železničním uzlem. Leží na dvoukolejné elektrizované celostátní dráze č. 010 (Praha -) Kolín - Pardubice - Choceň - Česká Třebová, která je součástí 1. a 3. tranzitního železničního koridoru a zařazena mezi důležité železniční tratě Transevropské dopravní sítě TEN-T a také je součástí 4. Panevropského železničního koridoru. Dále je do stanice zaústěna jednokolejná elektrizované celostátní dráha č. 026 Velký Osek - Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Choceň a jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha č. 018 Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První staniční budova byla vystavěna jakožto trojkolejná stanice IV. třídy, součást železnice z Olomouce do Prahy. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, projektanta trati. Návrh původně empírové budovy je připisován, stejně jako u všech stanic na této trase, architektu Antonu Jünglingovi. 15. června 1875 dokončila k Chocni Rakouská společnost státní dráhy (StEG) trať směřující do Meziměstí, důležité stanice na hranici s Pruskem. Stavební práce na trati zajišťovala firma Hügel & Sager. Vyrostla zcela nová, větší novorenesanční budova podle návrhu architekta Karla Englera, bylo zvětšeno kolejiště, zbudovány lokomotivní depo a točna. Otevření nového provozu nádraží připomíná asi metrový pamětní kamenný obelisk vztyčený u nádražní budovy. Tatáž železniční společnost získala roku 1881 koncesi na stavbu tratě do Vysokého Mýta a Litomyšle, provoz byl zahájen následujícího roku, 1882. StEG obsluhovala stanici až do svého zestátnění a převedení pod Rakouské státní dráhy s platností k 1. lednu 1908.

Po vzniku samostatného Československa přešla stanice Choceň pod Československé státní dráhy. Vzhledem k geografické a hospodářské proměně státního celku nabyla trať z Prahy přes Českou Třebovou do Olomouce a dále do Slezska a na Slovensko zcela zásadní úlohy. Roku 1957 byla do stanice dovedena elektrická trakční soustava 3 kV stejnosměrného proudu, zejména pro potřeby nákladní dopravy v době socialistického Československa byly dále rozšiřovány stanice i kolejiště. Stanice leží nedaleko ústí bývalého Choceňského tunelu, který byl v 50. letech 20. století odkryt a přeměněn v zářez, aby mohlo být kolejiště rozšířeno o třetí kolej.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: vznikla tři zastřešená ostrovní nástupiště s podchody, včetně přímějšího pěšího podchodu ve směru centra města, bylo instalováno elektronické zabezpečovací zařízení a elektronický informační systémem pro cestující a budova byla opravena do původní podoby z roku 1875. Vlaky mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h.

V roce 2010 získalo choceňské nádraží ocenění nejkrásnější nádraží roku.

Popis stanice[editovat | editovat zdroj]

Stanice je vybavena staničním zabezpečovacím zařízením 3. kategorie - elektronické stavědlo ESA 11. Stanice je dálkově řízena z centrálního dispečerského pracoviště v Praze a je obsazena pohotovostním výpravčím.[1]

Přeprava[editovat | editovat zdroj]

Ve stanici je umístěna mezinárodní i vnitrostátní pokladní přepážka ČD. K dispozici je i půjčovna kol, samoobslužné úschovní skřínky a bezbariérové WC.

Před staniční budovou se nachází veřejné parkoviště pro automobily i jízdní kola a nedaleko nádraží se nachází zastávka linkových autobusů.

Přístupnost[editovat | editovat zdroj]

Přístup do budovy stanice je bezbariérový. Bezbariérový přístup je na všechna nástupiště. Stanice je vybavena pro zrakově postižené (akustické majáčky, štítek na zábradlí, vodící linie).[2]

Tragická smrt Jana Pernera[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. září 1845, několik týdnů po slavnostním uvedení do provozu Olomoucko-pražské dráhy se při průjezdu vlaku touto stanicí smrtelně zranil inženýr a stavitel železnic Jan Perner, vracející se z cesty na Moravy. Sestoupil za jízdy vlaku na stupínek vagonu a při nárazu do návěstního sloupku (označníku) se těžce zranil. Přesto vlakem pokračoval až do Pardubic, kde následujícího dne na následky zranění zemřel. Na staniční budově z ulice je umístěna pamětní deska připomínající tuto událost.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Nádražní budova z ulice

    Nádražní budova z ulice

  • Nádražní budova z nástupišť

    Nádražní budova z nástupišť

  • Přepážky ČD

    Přepážky ČD

  • Čekárna pro cestující

    Čekárna pro cestující

  • Přístup k nádraží parkem od centra města

    Přístup k nádraží parkem od centra města

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e Plánek dopravny Choceň. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červen 2020. 
  2. ↑ Železniční stanice Choceň | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Česká Třebová
> Praha-Libeň – Praha-Hloubětín – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Běchovice střed – Odb Blatov – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Odb Tatce – Tatce – Pečky – Odb Cerhenice – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín – Kolín dílny – Starý Kolín – Záboří nad Labem – Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice – Řečany nad Labem – Lhota pod Přeloučí – Přelouč – Valy u Přelouče – Pardubice-Opočínek – Pardubice-Svítkov – Pardubice hlavní nádraží – Pardubice-Pardubičky – Pardubice-Černá za Bory – Kostěnice – Moravany – Uhersko – Sedlíšťka – Zámrsk – Dobříkov u Chocně – Sruby – Choceň – Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Odb Bezpráví – Ústí nad Orlicí – Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová – Odb Parník – Česká Třebová
Železniční trať Velký Osek – Choceň
Železniční trať Choceň–Litomyšl
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Choceň_(nádraží)&oldid=21646216“