Velim (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velim
nádražní budova v roce 2023
nádražní budova v roce 2023
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
ObecVelim
Souřadnice
Velim
Velim
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice531566[1]
TraťPraha – Česká Třebová
Nadmořská výška198[2] m n. m.
V provozu od1867
Zabezpečovací zařízeníESA 11 (DOZ z CDP Praha)[1]
Dopravní koleje5[1]
Nástupiště (nástupní hrany)2 (3)[3][2]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobusová zastávka cca 250 m
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velim je železniční stanice ve stejnojmenné obci, která se nachází ve východní části Středočeského kraje, v okrese Kolín. Leží v km 355,780[2] elektrizované dvoukolejné železniční trati Praha – Česká Třebová.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Velimí procházela nově budovaná trati společnosti Severní státní dráha z Olomouce do Prahy, nádraží zde nicméně zbudováno nebylo. O vznik železniční zastávky roku 1867 se přičinil zejména potomek maďarské evangelické šlechty, evangelický farář a superintendent české církve helvetské Justus Emanuel Szalatnay. Ten využil zpřístupnění železnice k podnikání v oblasti cukrovarnictví: vznikl zde cukrovar a továrna na čokoládu, cukrovinky a kávové náhražky.

Roku 1957 byla trať procházející stanicí elektrizována trakční soustavou 3 kV stejnosměrného proudu. V liché skupině kolejí bylo vybudováno ostrovní nástupiště zpřístupněné podchodem. V letech 1960–1963 byl nedaleko stanice vybudován Železniční zkušební okruh Cerhenice, který je kolejově zaústěn vlečkou do 4. staniční koleje na pečeckém zhlaví.[1]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Stanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. Po roce 2000 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici, byl instalován elektronický informační systém pro cestující a výpravní budova prošla opravou. Expresní spoje mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, stanice je vybavena elektronickým stavědlem ESA 11, které je dálkově řízeno z Centrálního dispečerské pracoviště Praha.[1]

Práce pokračovaly v letech 2022–2023, kdy byly podchod a nástupiště rekonstruovány a pomocí výtahů zpřístupněny osobám s omezenou schopností pohybu. Při tom byl snesen dosavadní poloperón u 2. koleje, takže zastavující vlaky sudého směru vjíždějí na 4. kolej, případně ke 2. nástupišti.

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

V roce 1872 byla zastávka a nákladiště Společností státní dráhy rozšířeno na stanici, ve které bylo postaveno skladiště a typová výpravní budova. Ta byla přízemní se středním dvouosým rizalitem s trojúhelníkovým štítem a bočními křídly. Budova byla hrubě omítnuta, okna byla zakončena segmentovými záklenky. V roce 1911 bylo kolejiště rozšířeno a postavena nová přízemní výpravní budova, která byla od staré výpravny postavena ve směru blíže Praze. Výpravna byla postavena na půdorysu obdélníku s krajními křídly s mansardovou střechou. Mezi křídly na straně kolejiště je krytá otevřená veranda. Průčelí nesla prvky baroka a secese. Stará výpravna byla adaptována na obytný dům. V padesátých letech 20. století bylo ve stanici vybudováno ostrovní nástupiště s betonovými přístřešky.[4] V květnu 2022 byla výpravní budova opravena do původní (venkovní) historické podoby, opravena střecha, čekárny a veřejné toalety.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Plánek stanice Velim. Portál Provozování dráhy. SŽDC, říjen 2016. 
  2. a b c Velim (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  3. Staniční řád železniční stanice Velim a odbočky Cerhenice. Praha: Správa železnic, 2023-04-05. 
  4. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraži. 2: Severní státní dráha, Brnénsko-Rosická dráha, Buštěhradská dráha. 1. vyd. Litoměřice: Čada, 2005. 306 s. ISBN 978-80-86765-02-0. S. 2–7, 31. 
  5. Velim | Oprava výpravní budovy železniční stanice. www.cestamipromen.cz [online]. Má vlast cestami proměn [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]