Brno dolní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brno dolní nádraží
Stanice Brno dolní nádraží s provizorními nástupišti pro cestující
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Město Brno
Souřadnice
Brno dolní n.
Brno dolní n.
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 380154
Tratě 250
Nadmořská výška 200 m n. m.
V provozu od 1856
Zabezpečovací zařízení reléové AŽD 71 / elektrodynamické
Dopravních kolejí 7
Nástupišť (hran) 2 (2)
Prodej jízdenek Ano
Poznámky nákladní nádraží
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WC

Brno dolní nádraží (označováno též jako Brno-dolní nebo Rosické nádraží) je nákladní železniční staniceBrně nacházející se ve čtvrti Trnitá (ulice Rosická 505/1a) v km 2,420 dvoukolejné elektrifikované trati Brno-Horní HeršpiceBrno-Maloměřice. Disponuje osmi dopravními (navazující koleje č. 22 a 22a jsou počítány jako samostatná dopravní kolej) a dvanácti manipulačními kolejemi, jsou do ní zaústěny tři vlečky, včetně vlečky na výstaviště.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budova depa na Dolním nádraží

Po dvojnádraží KFNB/StEG (dnes stanice Brno hlavní nádraží, dříve též horní nádraží) se jedná o třetí nejstarší brněnské nádraží. Zprovozněno bylo 2. ledna 1856 na okraji brněnského předměstí Trnitá jako koncová stanice Brněnsko-rosické dráhy (odtud „rosické nádraží“),[2] která si zde zřídila také výtopnu.[3] Roku 1870 převzala provoz na této dráze StEG, která na rosickou trať napojila ve Střelicích svoji vlastní novou dráhu z Hrušovan nad Jevišovkou (resp. z Vídně). Aby spojila svoji část horního nádraží s Dolním nádražím (které bylo podstatně rozšířeno), postavila tohoto roku StEG také spojku vedoucí po náspu kolem dnešní Vaňkovky a obchodního domu Tesco (podél ulice Dornych) k severnímu zhlaví hlavního nádraží před viaduktem přes Křenovou ulici.[4] Od té doby bylo Dolní nádraží využíváno již pouze jako nákladní stanice, osobní vlaky zde nezastavovaly a pokračovaly po tomto propojení až na hlavní nádraží.[5] V roce 1879 se společnost Brněnsko-rosická dráha stala součástí StEG.[4]

Do severního zhlaví rosického nádraží byla v roce 1887 přivedena další trať StEG, Vlárská dráha (včetně židenické spojky), na kterou byla napojena v roce 1890 nákladní Svitavská pobřežní dráha, již využívaly nákladní vlaky od Tišnova pro přímou jízdu na Dolní nádraží, které bylo opět rozšířeno. Osobní vlaky z Vlárské trati v prvních letech dojely na rosické nádraží a následně sunuly po spojce na horní nádraží, od roku 1900 již na Dolní nádraží nezajížděly a využívaly židenickou spojku. V roce 1904 postavila StEG před řekou Svratkou střelickou spojku, odbočující z jižního zhlaví stanice a vedoucí na trať KFNB, kterou začaly pro jízdu na hlavní nádraží využívat osobní vlaky od Střelic.[4] V roce 1909 byla StEG zestátněna.[6] V letech 1966–1970 byla trať Brno-Horní Heršpice – Brno dolní nádraží – Brno-Židenice přestavěna na nákladní průtah, který je v této podobě využíván dodnes; zároveň byla roku 1970 zrušena přímá spojka z Dolního nádraží na hlavní nádraží k viaduktu na Křenové.[4]

Výtopnu Brněnsko-rosické dráhy na Dolním nádraží začala v roce 1870 využívat StEG, která ji postupně rozšiřovala a stala se pro ni hlavní brněnskou výtopnou. Po zestátnění se jednalo o jedno ze dvou hlavních lokomotivních dep ve městě, která byla sloučena až v roce 1994. Depo je nyní je součástí DKV Brno.[3]

Původní výpravní budova s dřevěným přístřeškem pro cestující postaveným v roce 2013

V letech 2010–2012 bylo po nákladním průtahu každodenně vedeno několik vlaků linky S1 IDS JMK, rosickým nádražím však pouze projížděly.[7] V roce 2013, poprvé od roku 1870, bylo Dolní nádraží využito i pro pravidelnou osobní dopravu. Kvůli rozsáhlé rekonstrukční výluce hlavního nádraží bylo na místě třetí staniční koleje Dolního nádraží vybudováno 200 m dlouhé provizorní nástupiště, u kterého od 13. července do 11. srpna 2013 zastavovaly dálkové vlaky (EuroCity a expresy). Regionální vlaky byly většinou ukončeny ve stanicích na okrajích města, pouze integrovaná linka S3 nákladním průtahem projížděla bez zastavení.[5][8] Další výluka hlavního nádraží byla zahájena 3. června 2017 a ukončena 10. září téhož roku. Dolní nádraží tak bylo opětovně využito pro zastavování dálkových vlaků, zatímco spoje regionální linky S3 jej zase jen projížděly. Novinkou bylo vybudování druhého provizorního nástupiště.[9]

Kvůli dalším rekonstrukcím hlavního nádraží a přilehlých úseků bude Dolní nádraží nadále provizorně využíváno pro osobní dopravu. Od jara 2018 tak probíhají jeho úpravy. Přibylo nové ostrovní nástupiště, ke kterému Správa železniční dopravní cesty vybudovala podchod, zřízena byla také provizorní čekárna s prodejnou jízdenek. Od začátku září 2018 zajíždí na Dolní nádraží kvůli rekonstrukci mostů přes Hybešovu a Křídlovickou ulici vlaky linky S41 ze směru od Moravských Bránic. Hlavní, rok trvající výluka má začít v prosinci 2018, kdy bude kvůli modernizaci zabezpečovacího zařízení na hlavním nádraží veškerá dálková doprava vedena přes Dolní nádraží.[10]

V místě Dolního nádraží počítají plány s výstavbou nového, přesunutého brněnského hlavního nádraží.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Staniční řád železniční stanice Brno dolní nádraží [online]. Eu07.pl [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  2. KOTOUL, Vlastimil, a kol. 130 let Brněnsko-rosické uhelné dráhy Brno – Zastávka u Brna, Lokomotivního depa Brno a historie vzniku brněnského železničního uzlu. Brno: Sdružený klub železničářů Brno, 1986. S. 53.  [Dále jen Kotoul.]
  3. a b HÁJEK, Zdeněk. Historický vývoj provozu a oprav železničních vozidel v uzlu Brno – Výtopny a depa. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 45–50.
  4. a b c d KOTRMAN, Jiří. Historický vývoj brněnského železničního uzlu. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 30–42.
  5. a b NOHEL, Petr. Léto ve znamení rozsáhlých výluk na jižní Moravě [online]. Spz.logout.cz, 2013-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  6. Kotoul, s. 55.
  7. Poslední vlak přes dolní nádraží [online]. Jza.smerem.cz, 2012-12-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  8. Letní výluky vlaků v Brně [online]. Idsjmk.cz [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  9. HROMKOVÁ, Dominika. Začíná velká vlaková výluka, cestující v Brně znovu objeví dolní nádraží [online]. Idnes.cz, 2017-06-02 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. 
  10. HROMKOVÁ, Dominika. Výluka na hlavním nádraží v Brně: změny v dopravě a jízdní řád. iDNES.cz [online]. 2018-06-28 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  11. TAUŠOVÁ, Zuzana. Vlaky z Brna do Prahy pojedou v létě až od Zvonařky [online]. Idnes.cz, 2013-05-24 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]