Reléové zabezpečovací zařízení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pult RZZ typu WSSB GS II 63 (stanice OKD, Dopravy Paskov)

Reléové zabezpečovací zařízení (RZZ), někdy nazývané též reléové stavědlo nebo slangově reléovka, je na železnici a na tratích metra staniční zabezpečovací zařízení, kde jsou potřebné logické závislosti realizovány pomocí elektrických obvodů, jejichž nejvýznamnější součástí jsou relé.

Funkce RZZ[editovat | editovat zdroj]

Reléové zabezpečovací zařízení zpravidla zajišťuje následující funkce:

Typy RZZ[editovat | editovat zdroj]

  • Individuální RZZ - jednotlivé výhybky a výkolejky v zamýšlené jízdní cestě je nutné nejdříve individuálně (tj. každou samostatně) přestavit do požadované polohy a až následně je možné jízdní cestu uzavřít a tím rozsvítí povolující znak na návěstidle
  • Cestové RZZ - výhybky a výkolejky se přestavují automaticky podle navolené jízdní cesty, podle způsobu volby jízdní cesty se pak tyto RZZ dále dělí na:
    • tzv. dvoutlačítkový systém - obsluha navolí počátek a konec jízdní cesty obsluhou (zpravidla stlačením nebo vytažením) dvou tlačítek (tj. počátečního a koncového) v reliéfu kolejiště
    • číslicová volba - volba jízdní cesty probíhá zadáním číselných kódů pro počátek a konec jízdní cesty, v případě variantní cesty též volbou kódu variatního bodu[1]
    • počítačové rozhraní - obsluha RZZ se provádí na počítačovém rozhraní, kde je reliéf kolejiště zobrazen na elektronickém zobrazovacím zařízení (např. monitor) a volba jízdní cesty se provádí např. myší, trackballem nebo klávesnicí; tento způsob obsluhy definují v českém prostředí podmínky pro Jednotné obslužné pracoviště.[2]
Pult RZZ Siemens SpDrS60 - Metro v Helsinkách

Historie[editovat | editovat zdroj]

Československo[editovat | editovat zdroj]

První reléové zabezpečovací zařízení na území Česka bylo aktivováno v roce 1950 ve stanici Chrast u Chrudimi. Společně s RZZ ve slovenské stanici Kráľova Lehota (aktivace 1952) se jednalo o jediná dvě RZZ firmy Ericsson (s domácími komponenty firmy ČKD) vybudovaná v Československu. Zmiňované RZZ bylo v Chrasti u Chrudimi v provozu do roku 2005, původní RZZ v Kráľově Lehotě bylo v provozu do roku 1985.[3][4]

Po roce 1953 byly na ČSD zahájeny dodávky RZZ ze Sovětského svazu, později byla výroba potřebných komponentů zahájena v domácích podnicích (výrobcem relé byl podnik Elektrosignál, ostatní díly vyráběla firma AŽD.[5]

Na vlečkách se pak začaly objevovat RZZ východoněmecké firmy Werk für Signal- und Sicherungstechnik Berlin (WSSB), z nichž první (byť ne zcela plnohodnotné) bylo aktivováno v roce 1958 ve stanici Josefova jáma na Báňské dráze.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zabezpečovací zařízení na železnici - část 3 Reléové zab. zařízení (RZZ) http://zabzar.vlaksim.cz/web/zz3.html Archivováno 23. 6. 2008 na Wayback Machine
  2. Provoz a zabezpečení http://spz.logout.cz/zabezpec/ova/o_zabzar.html Archivováno 31. 3. 2007 na Wayback Machine
  3. Bohumil Nádvorník: Švédské reléovky u ČSD. In: Reportér AŽD Praha 2/2003 http://www.azd.cz/fileadmin/user_upload/casopis-reporter/2003/azd-cs-reporter200302.pdf[nedostupný zdroj]
  4. Závory v Chrasti u Chrudimi http://www.pshzd.cz/akt_chrast.html
  5. Ivan Konečný a kol.: Přínos VÚŽ pro rozvoj železniční dopravy v odvětví sdělovací a zabezpečovací techniky. In: Vědeckotechnický sborník ČD 09/2000 http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/905.pdf Archivováno 18. 12. 2007 na Wayback Machine
  6. Petr Štefek: Zabezpečovací zařízení na Báňské dráze. In: Stránky přátel železnic, 2000 http://spz.logout.cz/zabezpec/okd/bdr_zz.html Archivováno 4. 10. 2008 na Wayback Machine