Železniční doprava v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrická příměstská jednotka řady 560 na brněnském hlavním nádraží

Příměstská a regionální železniční doprava v Jihomoravském kraji je plně začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) a tvoří jeho páteř. Integrace železnice do IDS JMK probíhala v etapách v souvislosti s postupným rozšiřováním integrovaného systému do dalších oblastí. Základ IDS JMK byl vytvořen na Brněnsku a Blanensku 1. ledna 2004, poslední oblast Znojemska byla zaintegrována 1. července 2010. Kromě Jihomoravského kraje zajíždějí vlakové linky IDS JMK i do vybraných měst a obcí v okolních krajích (Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Březová nad Svitavou, Nezamyslice) a na Slovensko (Myjava).

Příměstská a regionální železniční doprava existovala v Jihomoravském kraji samozřejmě i před 1. lednem 2004, ve vlacích ale platil pouze tarif Českých drah jakožto jejich provozovatele a intervaly mezi spoji nebyly nijak pravidelné, což se změnilo vznikem IDS JMK. V lednu 2019 bylo v provozu 19 linek osobních vlaků (S2–S91) a osm linek rychlíků a spěšných vlaků (R8–R56). Téměř výhradním dopravcem jsou České dráhy, spoje na slovenském území na lince S91 zajišťuje Železničná spoločnosť Slovensko a linku R50 provozuje RegioJet.

Do IDS JMK není začleněna trať Břeclav – Lednice, kde jezdí pouze turistické historické vlaky v letní sezóně. V souvislosti s rozšiřování IDS JMK byl zastaven osobní provoz na dvou regionálních drahách, jejichž cestující převzaly lépe směrované autobusové linky. Jedná se o tratě Vranovice – Pohořelice (provoz ukončen 12. prosince 2008)[1] a Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov – Hevlín (provoz ukončen 30. června 2010).[2] Kraj naopak chystá výstavbu Boskovické spojky[3] a elektrifikaci úseku Brno – Zastávka u Brna spojenou s výstavbou druhé koleje mezi Střelicemi a Zastávkou a s vybudováním zastávky Brno-Starý Lískovec.[4] V roce 2018 byla zahájena obnova a elektrifikace dlouho nevyužívané tratě Hrušovany u Brna – Židlochovice.[5]

Příměstská doprava v okolí Brna před vznikem IDS JMK[editovat | editovat zdroj]

Prvními příměstskými vozidly v Brně se staly dvě prototypové elektrické jednotky řady SM 488.0 (nyní řady 560), které byly vyrobeny v roce 1966. Sériová výroba následovala v letech 1970 a 1971. Do Brna bylo dodáno celkem 9 jednotek, které jezdily na jediné elektrifikované brněnské trati ve směru Žďár nad SázavouBřeclav. Ostatní tratě vedoucí přes Brno byly obsluhovány motorovými vozy a vlaky taženými motorovými lokomotivami.

Teprve v 90. letech 20. století byla elektrifikována i trať z Brna směrem na Českou Třebovou (ta se stala součástí prvního železničního koridoru, čímž upadl celostátní význam tratě přes Žďár nad Sázavou) a trať do Přerova. Počet elektrických jednotek však zůstal stejný a tyto tratě tedy dodnes obsluhují kromě jednotek řady 560 i vlaky tažené elektrickou lokomotivou.

Provoz v rámci IDS JMK[editovat | editovat zdroj]

Schéma železničních linek v IDS JMK k 1. lednu 2009

Dne 1. ledna 2004 byl zahájen provoz Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Jeho účelem je zavést pravidelnou dopravu do všech krajských obcí, sjednotit tarify různých dopravců a celkově zjednodušit lidem cestování (použití jednotného jízdního dokladu na všech linkách v IDS). Právě železniční doprava se měla stát páteřním systémem IDS JMK, na kterou by ve významných uzlech navazovaly jednotlivé regionální autobusové linky.

V první etapě (od 1. ledna 2004) byl IDS JMK zřízen v oblasti přibližně mezi Velkou Bíteší, Tišnovem, Blanskem, Vyškovem a Brnem. V následujících letech se IDS rozšiřoval do dalších oblastí, v poslední etapě 6 pokryl celou jihozápadní část kraje, čímž IDS JMK funguje na území celého Jihomoravského kraje. V březnu 2014 byla železniční linka S91 prodloužena na slovenské území do Myjavy.

Již od počátku byly do tohoto projektu zapojeny osobní vlaky jezdící v zaintegrované oblasti (rychlíky byly zahrnuty až později). Jednotlivé spoje samozřejmě nekončily v poslední stanici v zaintegrovaném území, ale pokračovaly jako obyčejný vlak do nějakého většího města. Novinkou bylo zavedení pravidelných intervalů mezi spoji na hlavních tratích (směr Blansko a Tišnov, později i na ostatních tratích). Označovače jízdenek z předprodeje byly, na rozdíl od ostatních druhů dopravy v IDS (autobusy, trolejbusy, tramvaje), instalovány na nádražních nástupištích, nikoliv ve vozidlech.

Byly zřízeny vlakové linky, i když z počátku se jejich trasy shodovaly s tratěmi uvedenými v jízdním řádu ČD. Vlakové linky jsou od zahájení provozu IDS označeny písmenem S (zřejmě z německého S-Bahn) a čísla. Pro odbočné linky z hlavních linek byly zaveden systém, kdy tato odbočná linka má stejné označení jako linka hlavní s doplněnou druhou číslicí (hlavní linka S4 ⇒ odbočná linka S41). Po zapojení rychlíků do IDS se pro jejich označení používá stejný systém, pouze písmeno S je nahrazeno písmenem R. Rychlíkové linky do roku 2016 nesly shodné číslo s linkou osobních vlaků, která po dané trati jezdila (linka R4 byla v provozu po trati linky S4). Z důvodu celostátního sjednocení číslování rychlíkových linek v Česku byly rychlíkové linky IDS JMK k 11. prosinci 2016 přečíslovány a jejich označení již tak nesouvisí s číslem linky osobních vlaků.[6]

Po roce 2010 došlo ke třem velkým železničním výlukám (2013,[7] 2017,[8] 2018–2019[9]), kdy byla částečně uzavřena stanice Brno hlavní nádraží, nebo tratě ústící do ní. Vlakové linky IDS JMK, vedoucí přes tuto centrální stanici, i dálkové linky tak byly dočasně přesměrovány nebo ukončeny na jiných brněnských nádražích, včetně nákladní stanice Brno dolní nádraží, která byla provizorně upravena i pro osobní dopravu. Při výluce v letech 2018–2019 byla zřízena nová vlaková linka S33.

Jihomoravský kraj chystal od roku 2016 otevření části výkonů pro vítězného dopravce v připravovaném výběrovém řízení, v první fázi mělo jít o linky S6 a R6 z Brna směrem na Kyjov a dále, které tvoří celkem 18 % výkonů osobní dopravy v kraji.[10] K tomuto kroku však nedošlo.

Na konci roku 2017 se Jihomoravský kraj rozhodl na linky S2 a S3 provozovat nové soupravy, které sám nakoupí s pomocí fondů Evropské unie. Celkem 36 vlakových jednotek za 6,5 miliardy korun má od roku 2020 provozovat dopravce, jenž vzejde z výběrového řízení.[11]

Místní vlakové linky[editovat | editovat zdroj]

Linka S2[editovat | editovat zdroj]

Vlak linky S2 s lokomotivou řady 242 u blanenského lomu

Linka S2 patří k páteřním vlakovým linkám IDS. Vznikla již na počátku projektu 1. ledna 2004, označení S2 bylo použito pro vlaky mezi Brnem a Blanskem. Již od této doby byl na lince zaveden taktový jízdní řád. V roce 2005 zanikla krátká linka S7, která byla nahrazena prodloužením linky S2 do Chrlic. V souvislosti s rozšiřováním IDS byla linka S2 postupně prodloužena do Křenovic na jednom konci a do Letovic na konci druhém. V roce 2011 byla začleněna i trasa z Letovic do Březové nad Svitavou, do té doby obsluhovaná linkou S22. Od roku 2013 jsou na lince přidány posilové spoje Brno hlavní nádraží – Blansko. Je vedena po tratích číslo 300 (Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží) a 260 (Brno hlavní nádraží – Letovice).

Právě na lince S2 byly od jejího vzniku jako první zaintegrovány některé vybrané rychlíky (v úseku Brno – Blansko), ačkoliv nebyly označeny jako samostatná linka R2.

Od zprovoznění linky je vozba zajišťována elektrickými jednotkami řady 560, které na několika vlacích doplňovaly elektrické lokomotivy řady 242 nebo 210 ve spojení s vozy Bdmtee. Díky úbytku provozuschopných jednotek řady 560 jezdí na části vlaků od září 2013 vratné soupravy s řídícími vozy Bfhpvee, vloženými vozy Bdmtee a upravenými lokomotivami řady 242, které jsou vybaveny vlakovou linkou WTB. Na vlacích do Blanska jezdí motorová jednotka řady 814.2.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádražíAdamovBlanskoBlansko-Dolní Lhota
  • od 1. ledna 2005: Chrlice – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Blansko-Dolní Lhota
  • od 1. září 2005: Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Blansko-Dolní Lhota
  • od 4. března 2007: Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Skalice nad SvitavouLetovice
  • od 11. prosince 2011: Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Skalice nad Svitavou – Letovice – Březová nad Svitavou

Linka S21[editovat | editovat zdroj]

Historie linky S21 je poměrně krátká. Tímto číslem byly označeny vlaky spojující Skalici nad Svitavou (linka S2) a Jevíčko na jaře 2007. Při začlenění tratě do IDS JMK byla zrušena zastávka Světlá, která se nachází poměrně daleko od obce uprostřed polí. V souvislosti s optimalizací dopravy v Pardubickém kraji byl v prosinci 2011 zastaven provoz vlaků na trati 262 mezi Velkými Opatovicemi a Moravskou Třebovou, linka S21 tedy přestala obsluhovat nádraží v Jevíčku, které se nachází mimo intravilán města.[12]

Na lince jsou nasazovány motorové jednotky řady 814, které zde v září 2012 vystřídaly starší motorové vozy řady 810.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

Linka S3[editovat | editovat zdroj]

Elektrická jednotka řady 560 na lince S3 v Brně-Králově Poli

Vznik linky S3 je datován se vznikem samotného IDS JMK 1. ledna 2004, kdy byly takto označeny vlaky na trati 250 mezi Modřicemi a Tišnovem. Postupně s rozšiřováním IDS byla linka několikrát prodloužena do současné trasy Břeclav – Níhov (celá trasa vede po trati číslo 250).

Na lince S3 jsou nasazovány především lokomotivy řady 242 s vozy Bdmtee. Dále jsou zde turnusovány lokomotivy řady 263. Motorové jednotky řady 814.2 a motorové vozy řady 842 ve spojení s vozem Bdtn zajišťují provoz posilových vlaků Hrušovany u Brna – Tišnov.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 1. ledna 2004: Modřice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov
  • od 1. ledna 2005: Modřice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
  • od 1. září 2005: Popovice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
  • od 1. září 2006: Vranovice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
  • od 14. prosince 2008: BřeclavZaječíŠakvice – Vranovice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov

Linka S31[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva řady 754 v čele vlaku linky S31 v Nedvědici

Linka S31 byla zavedena v roce 2005 v trase Tišnov (linka S3) – Nedvědice (trať 251). V roce 2014 byla prodloužena do Rovného-Divišova.

Do roku 2008 byl provozovány na lince S31 především lokomotivy řady 714 s přívěsnými vozy Btax a BDtax, jejichž pozici postupně převzaly motorové jednotky řady 814.2. Spěšný vlak Pernštejn s osobními vozy Bdmtee je veden lokomotivou řady 750.7, občas však místo ní na čele vlaku vyráží lokomotiva řady 754.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

Linka S33[editovat | editovat zdroj]

Linka S33 byla zavedena v roce 2018 jako výluková linka kvůli částečnému uzavření brněnského hlavního nádraží.

Vývoj trasy:

Linka S4[editovat | editovat zdroj]

Jako S4 byly označeny vlakové spoje z Brna po trati směrem na Jihlavu 1. ledna 2004. Zaintegrovaný úsek sahal nejdříve pouze do Omic, později byl postupně prodloužen do Náměště nad Oslavou, celá trasa je vedena po trati číslo 240. Plánuje se elektrifikace této jednokolejné tratě.

Dopravu vlaků zajišťuje velké množství motorových lokomotiv i vozů, především řady 842 a 854 s přívěsnými vozy Bdtn, Bmx či řídícími vozy ABfbrdtn. Jeden pár vlaků je dopravován lokomotivou řady 754 s osobními vozy BDsee a Bdmteeo. Do roku 2012 byly na lince S4 provozovány také motorové vozy řady 850, od roku 2008 pouze v roli náhrad za mladší motorové vozy.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

Linka S41[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Moravských Bránicích

Linka S41 je v provozu od vzniku IDS JMK v roce 2004. Pod tímto označením jezdí vlaky z Brna do Miroslavi s odbočkou do Oslavan (trať 244 s odbočkou). Část vlaků je v Moravských bránicích dělena na 2 části, přičemž přední část pokračuje do Miroslavi a zadní část do Oslavan. Od roku 2016 byl zastaven osobní provoz v úseku Ivančice – Oslavany.

Provoz zajišťují motorové vozy řady 842 ve spojení s řídícími vozy Bfbrdtn, ve špičce také s vozy Bmx. Do roku 2012 byly na lince S4 provozovány také motorové vozy řady 850, od roku 2008 pouze v roli náhrad za mladší motorové vozy.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží – StřeliceSilůvky
  • od 1. července 2006: Brno hlavní nádraží – Střelice – Moravské BrániceOslavany/Moravský Krumlov
  • od 1. července 2010: Brno hlavní nádraží – Střelice – Moravské Bránice – Oslavany/Moravský Krumlov – Miroslav
  • od 11. prosince 2016: Brno hlavní nádraží – Střelice – Moravské Bránice – Ivančice/Moravský Krumlov – Miroslav

Linka S42[editovat | editovat zdroj]

Na linku S41 navazuje v Miroslavi linka S42, která pokračuje dále po trati do Hrušovan nad Jevišovkou-Šanova (trať 244). V provozu je pouze ve špičkách pracovních dnů a o víkendech.

Na lince S42 jezdí v pracovní dny motorové vozy řady 842 s přípojnými vozy Bmx, o víkendech motorová jednotka řady 814. Do roku 2013 byl zajištěn víkendový provoz motorovými vozy řady 809.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

Linka S51[editovat | editovat zdroj]

Motorový vůz řady 809 vyčkává na čas odjezdu na lince S51 v Šakvicích

Krátká linka S51 je v provozu na trati číslo 254 mezi Šakvicemi (linka S3) a městem Hustopeče. V provozu je pouze v pracovní dny, v provozu jsou zde motorové vozy řady 809.

Vývoj trasy:

Linka S52[editovat | editovat zdroj]

Regionální dráha mezi Zaječím, Čejčí a Hodonínem (trať 255) je v IDS JMK označena jako linka S52. Do integrovaného systému byla zapojena na konci roku 2008 společně s celou jihovýchodní oblastí Jihomoravského kraje.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

Linka S53[editovat | editovat zdroj]

Spojení mezi pohraničním městem Lanžhotem a okresní Břeclaví (trať 250) zajišťuje od roku 2008 kromě autobusové linky i vlaková linka S53. Je jednou z nejkratších v integrovaném systému a nemá žádnou mezilehlou stanici. V letech 2010–2011 byla nahrazena prodlouženou linkou S9.

Vývoj trasy:

  • 14. prosince 2008 – 11. prosince 2010: Břeclav – Lanžhot
  • od 11. prosince 2011: Břeclav – Lanžhot

Linka S6[editovat | editovat zdroj]

Označení S6 bylo použito pro vlaky jezdící z Brna po tzv. Vlárské trati (trať číslo 340) směrem na Kyjov, Veselí nad Moravou a Zlínský kraj. Linka vznikla 1. ledna 2004 současně s IDS JMK a od té doby je postupně prodlužována. V 5. etapě rozšiřování IDS v prosinci 2008 dosáhla Veselí nad Moravou. Jezdí zde soupravy tažené lokomotivou řady 754 a motorové vozy řad 842, 850 a 854.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Blažovice
  • od 1. září 2005: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Slavkov u Brna
  • od 11. prosince 2005: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Slavkov u Brna – Bučovice
  • od 28. června 2008: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Slavkov u Brna – Bučovice – Kyjov
  • od 14. prosince 2008: Brno hlavní nádraží – Brno-Slatina – Slavkov u Brna – Bučovice – Kyjov – BzenecVeselí nad Moravou

Linka S61[editovat | editovat zdroj]

S61 patří společně s S51 a S53 k nejkratším vlakovým linkám v IDS JMK. Od 14. prosince 2008 spojuje po trati číslo 342 Bzenec (linka S6) s Moravským Pískem (linka S9) a má jedinou mezilehlou zastávku – Bzenec-Olšovec.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

Linka S71[editovat | editovat zdroj]

Linka osobních vlaků označená jako S71 navazuje od 28. června 2008 ve Vyškově na vlaky dálkové linky R7 a pokračuje s ní do Nezamyslic (trať 300). V provozu je zde obvykle motorový vůz řady 842.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

Linka S8[editovat | editovat zdroj]

Vlak linky S8 s motorovým vozem řady 842 v zastávce Valtice město

Linku S8 představují vlakové spoje jezdící na trati z Břeclavi směrem na Znojmo (trať 246).

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 14. prosince 2008: Břeclav – Mikulov na Moravě
  • od 1. července 2010: Břeclav – Mikulov na Moravě – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov – Znojmo

Linka S81[editovat | editovat zdroj]

Linku S81 představují vlakové spoje jezdící ze Znojma za hranice Jihomoravského kraje, do Moravských Budějovic (trať 241). Většina vlaků jede dále do Okříšek. Spoje zajišťují převážně motorové vozy řady 810.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

Linka S82[editovat | editovat zdroj]

Na příhraniční elektrifikované trati mezi Znojmem a Šatovem je v provozu linka S82 (trať 248). Vlaky tvořené rakouskými soupravami pokračují dále do Vídně.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 1. července 2010: Znojmo – Šatov

Linka S9[editovat | editovat zdroj]

Vlaková linka S9 je v provozu od prosince 2008 na druhém železničním koridoru mezi Břeclaví, Hodonínem a Moravským Pískem (trať 330). V letech 2010–2011 byla prodloužena do Lanžhota (trať 250), kde nahradila dočasně zrušenou linku S53.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 14. prosince 2008: Břeclav – Hodonín – Moravský Písek – Moravský Písek zastávka
  • od 12. prosince 2010: Lanžhot – Břeclav – Hodonín – Moravský Písek – Moravský Písek zastávka
  • od 11. prosince 2011: Břeclav – Hodonín – Moravský Písek – Moravský Písek zastávka

Linka S91[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší číselné označení vlakových linek IDS JMK nosí regionální spoje z Hodonína přes Veselí nad Moravou do Javorníku nad Veličkou (trať 343). Tato linka byla začleněna do IDS společně se zbylým územím na jihovýchodě kraje v prosinci 2008. V roce 2014 byla jako vůbec první vlaková linka IDS JMK prodloužena za hranice České republiky, konkrétně do slovenské Myjavy.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 14. prosince 2008: Hodonín – Strážnice – Veselí nad Moravou – Javorník nad Veličkou zastávka
  • od 1. března 2014: Hodonín – Strážnice – Veselí nad Moravou – Javorník nad Veličkou zastávka – VrbovceMyjava

Dálkové vlakové linky[editovat | editovat zdroj]

Linka R8[editovat | editovat zdroj]

Linka R8 vznikla v prosinci 2016 při přečíslování rychlíkových linek IDS JMK vyčleněním části rychlíků na trati z Brna do Vyškova, které dále pokračují do Přerova. Téměř všechny vlaky této linky zastavují pouze v Brně a Vyškově.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 11. prosince 2016: Brno hlavní nádraží – Vyškov na Moravě – Nezamyslice

Linka R9[editovat | editovat zdroj]

Před vznikem linky R3 v prosinci 2007 nebyly rychlíky na trati 250 mezi Brnem a Tišnovem zaintegrovány. Od prosince 2016 je linka označena číslem R9.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží – Tišnov

Linka R11[editovat | editovat zdroj]

Linka R11 vznikla pro rychlé spojení Brna a Náměště nad Oslavou (trať 240) v prosinci 2007 pod označením R4. Před tímto datem nebyly zdejší rychlíky a spěšné vlaky do IDS JMK zapojeny. Od prosince 2016 je linka označena číslem R11. Kromě jednoho ranního vlaku, který zastavuje ještě v několika mezilehlých stanicích, stanicují vlaky linky R4 pouze v Brně a Náměšti.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží – Náměšť nad Oslavou

Linka R12[editovat | editovat zdroj]

R12 je první rychlíkovou (dálkovou) linkou vzniklou v IDS JMK. Jejím účelem bylo spojení Brna s Vyškovem (po trati 300), přičemž mezi Křenovicemi a Vyškovem byl kvůli jednokolejné trati zastaven provoz obyčejných osobních vlaků. Stanice a zastávky Holubice, Velešovice a Komořany u Vyškova byly zrušeny, na některých ostatních nádraží zastavují pouze vybrané spoje. Linka vznikla v prosinci 2005 pod označením R7, od prosince 2016 je označena číslem R12.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 11. prosince 2005: Brno hlavní nádraží – Vyškov na Moravě
  • od 28. června 2008: Brno hlavní nádraží – Vyškov na Moravě – Nezamyslice

Linka R13[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší dálkovou linkou IDS JMK je linka R13 zřízená v prosinci 2008 pod označením R5. Začíná v Brně, po trati 250 dojede do Břeclavi a pokračuje po trati 330 přes Hodonín do Moravského Písku, přičemž vlaky dále pokračují již mimo IDS JMK do Olomouce. Od prosince 2016 je linka označena číslem R13.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 14. prosince 2008: Brno hlavní nádraží – Břeclav – Moravský Písek

Linka R19[editovat | editovat zdroj]

Předchůdci dálkové linky R19 bylo několik vybraných rychlíků a spěšných vlaků, které mezi Brnem a Blanskem (trať 260) byly označeny jako linka S2, přičemž zastavovaly pouze v těchto stanicích. První takové vlaky se v jízdním řádu objevily již od počátku provozu IDS JMK 1. ledna 2004. Jejich počet postupně narůstal, ale regulérní linka R2 byla zřízena až v prosinci 2007. Od prosince 2016 je linka označena číslem R19. V úseku Moravská Chrastová – Březová nad Svitavou jsou zaintegrovány pouze spěšné vlaky.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží – Blansko – Březová nad Svitavou

Linka R50[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2019 byly během výluky brněnského hlavní nádraží komerční spoje dopravce RegioJet mezi Břeclaví a Brnem zahrnuty do systému IDS JMK jako linka R50. V systému je však výjimkou, přepravují se pouze sedící cestující s místenkou, která je tvořena jednorázovým jízdním dokladem IDS JMK zakoupeným prostřednictvím mobilní aplikace IDS JMK Poseidon.

Vývoj trasy (všechny stanice):

  • od 8. ledna 2019: Brno-Židenice – Brno dolní nádraží – Břeclav

Linka R56[editovat | editovat zdroj]

Linka R56 tvoří zrychlené spojení Brna a měst jihovýchodně od něj (např. Kyjov nebo Veselí nad Moravou) po trati číslo 340. Některé vybrané spěšné vlaky byly na této trati začleněny do IDS JMK již v prosinci 2005 pod označením linky S6. Samotná linka R6 vznikla o tři roky později. Od prosince 2016 je linka označena číslem R56.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 9. prosince 2007: Brno hlavní nádraží – Bučovice
  • od 28. června 2008: Brno hlavní nádraží – Bučovice – Kyjov
  • od 14. prosince 2008: Brno hlavní nádraží – Bučovice – Kyjov – Veselí nad Moravou

Zrušené linky[editovat | editovat zdroj]

Linka S1[editovat | editovat zdroj]

Příměstská linka S1 byla zřízena 9. prosince 2007. Jejím účelem je svoz zaměstnanců z oblasti severozápadně od Brna do průmyslové zóny Černovická terasa. Byla také první linkou, která se zcela vyhýbala brněnskému hlavnímu nádraží. Byla vedena po tratích číslo 250 (Tišnov – Brno-Židenice – Hrušovany u Brna) a 340 (Brno-Židenice – Brno-Slatina).

Linka S1 byla v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů. Provoz byl v roce 2008 poměrně malý (pět dvojic spojů denně), od nového jízdního řádu v prosinci 2008 ale byl rozšířen zároveň s prodloužením některých spojů z Kuřimi do Tišnova. S celostátní změnou jízdních řádů na konci roku 2010 vznikla druhá větev linky S1 vedoucí z Hrušovan u Brna nákladním průtahem přes Brno dolní nádraží (bez zastavení) do Židenic a dále do Tišnova (pouze tento směr). V roce 2012 došlo ke zrušení této větve a linka S1 byla omezena pouze na několik spojů denně. Zajímavostí byla jízda 2 spojů, které byly o letních prázdninách vedeny jako linka S6 z Nemotic do stanice Brno-Slatina, odkud pokračovaly jako linka S1 do stanice Brno-Královo Pole. Linka S1 byla naposledy v provozu 13. prosince 2014, k začátku platnosti nového jízdního řádu následujícího dne byla zrušena.

Zprovoznění linky S1 bylo spojeno s opětovným významnějším nasazením elektrických lokomotiv řady 210 do pravidelné osobní dopravy na Brněnsku ve spojení s vozy Bdmtee. V průběhu roku 2008 byl jejich provoz omezen ve prospěch nově dodávaných motorových jednotek řady 814.2. Obě řady z provozu na lince S1 odešly v roce 2012, kdy byla zrušena větev přes Brno-dolní nádraží a vozba ranního vlaku do Brna-Slatiny byla předána řadě 714, kterou v roce 2013 nahradila řada 842 (v obou případech ve spojení s vozy Bdtn).

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

  • od 9. prosince 2007: KuřimBrno-Královo PoleBrno-ŽideniceBrno-Slatina
  • od 14. prosince 2008: Tišnov – Kuřim – Brno-Královo Pole – Brno-Židenice – Brno-Slatina
  • od 12. prosince 2010: Tišnov – Kuřim – Brno-Královo Pole – Brno-Židenice (← ModřiceHrušovany u Brna) – Brno-Slatina
  • 9. prosince 2012 – 13. prosince 2014: Tišnov – Kuřim – Brno-Královo Pole – Brno-Židenice – Brno-Slatina

Linka S22[editovat | editovat zdroj]

Linka S22 byla prodloužením linky S2. Navazovala na ni v Letovicích a pokračovala dále po trati 260 až na hranice kraje. Vznikla při rozšiřování IDS JMK na Boskovicko na jaře 2007. V roce 2011 byla nahrazena prodlouženou linkou S2.

Jezdily zde vlaky tažené lokomotivami řady 363 ve spojení s vozy Bdmtee a motorové jednotky řady 814.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

Linka S7[editovat | editovat zdroj]

Existence linky S7 měla pouze krátkého trvání. Vznikla 1. ledna 2004 se spuštěním první etapy IDS JMK jako rychlé spojené Chrlic s centrem Brna (trať 300). Přesně o rok později byla nahrazena prodloužením linky S2 z brněnského hlavního nádraží právě do Chrlic. Na lince S7 jezdily vlaky tažené lokomotivami řady 363.

Vývoj trasy:

  • 1. ledna 2004 – 31. prosince 2004: Brno hlavní nádraží – Chrlice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOJTEK, Milan. Trať do Pohořelic: Skončili jsme, jasná zpráva…. [online]. Vlaky.net, 2008-12-21 [cit. 2010-07-08]. Dostupné online. 
  2. VOJTEK, Milan. Jihomoravský kraj odepsal další lokálku [online]. Vlaky.net, 2010-07-02 [cit. 2010-07-08]. Dostupné online. 
  3. HUMPOLÍKOVÁ, Dagmar. Jihomoravský kraj chystá návrat lokálek [online]. Idnes.cz, 2009-05-26 [cit. 2010-07-09]. Dostupné online. 
  4. KOCMAN, Tomáš. Železniční doprava v brněnské MHD a v Jihomoravském kraji. Městská doprava. 2012, čís. 2, s. 18–24. 
  5. SŮRA, Jan. Po 40 letech se vrátí do Židlochovic osobní vlaky. Oprava a elektrizace trati začala [online]. Zdopravy.cz, 2018-12-03 [cit. 2018-12-04]. Dostupné online. 
  6. Změna označení rychlíkových linek od 11. 12. 2016 [online]. Idsjmk.cz [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. 
  7. VALÁŠEK, Lukáš. Brněnské hlavní nádraží čeká měsíční výluka, vlaky budou stavět jinde [online]. Idnes.cz, 2013-06-26 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  8. HROMKOVÁ, Dominika. Výluka vlaků končí, za rok začne nová. Dolní nádraží slibuje zlepšení [online]. Idnes.cz, 2017-09-07 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  9. ČTK. Největší výluka v historii. Hlavní nádraží v Brně kvůli modernizaci přerušilo na rok svůj provoz [online]. Irozhlas.cz, 2018-12-09 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  10. Jihomoravský kraj otevře konkurenci 18 procent vlakové dopravy [online]. Financninoviny.cz, 2012-2-28 [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. 
  11. SVOBODA, Tomáš. Konec nepohodlným sedačkám a příkrým schůdkům. Na Moravě si jako první v republice koupí za miliardy vlastní vlaky. Seznam Zprávy [online]. 2017-12-29 [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. 
  12. Novinky ve vlakovém jízdním řádu od 11. prosince v Jihomoravském kraji [online]. Ceskedrahy.cz, 2011-11-25 [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOCMAN, Tomáš. Železniční doprava v brněnské MHD a v Jihomoravském kraji. Městská doprava. 2012, čís. 2, s. 18–24. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]