Železniční trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom
Viadukt u Myjavy
Viadukt u Myjavy
Číslo 846 + 343 SŽDC, 121 ŽSR
Provozovatel dráhy Správa železnic/ŽSR
Technické informace
Délka 67,9 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C4
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 13,8 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 80 km/h
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
67,367 Veselí nad Moravou
trať do Vlárského průsmyku
62,429 Blatnice pod Svatým Antonínkem
Silnice I/54
57,313 Lipov
Velička
55,300 Louka u Ostrohu
vlečka Kordárna
50,369 Velká nad Veličkou
48,270 Javorník nad Veličkou zastávka
Silnice I/71
44,685 státní hranice CZ/SK
44,100 Vrbovce
41,550 Vrbovce zastávka
tunel gen. M. R. Štefánika (2364 m)
38,701 Brestovec
Myjava
35,841 Myjava
30,130 Poradie
Poriaďský
25,584 Výh. Paprad
19,600 Stará Turá
13,963 Vaďovce
12,290 Hrachovište
10,044 Višňové
Čachtický
4,500 Čachtice
1,517 Nové Mesto nad Váhom výh. č. 54/55
Čachtická spojka
Nové Mesto nad Váhom St. 3
0,000 Nové Mesto nad Váhom
trať do Žiliny
trať do Bratislavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom je jednokolejná mezistátní neelektrizovaná železniční trať v Česku a na Slovensku, propojující Vlárskou dráhu přes Bílé Karpaty se slovenskou hlavní tratí Bratislava – Žilina. Provoz na trati byl zahájen 8. prosince 1927, celá trať byla otevřena 1. září 1929.[1]

Trať byla vybudována v letech 1923–1929 jako jedna z velkých železničních staveb československé první republiky. Podobně jako u současně budované tratě Vsetín–Bylnice bylo cílem zahustit řídkou železniční síť na moravsko-slovenském pomezí a zejména vytvořit další železniční propojení mezi historickými zeměmi a Slovenskem. Stavba byla rozdělena do dvou etap. První byla Veselí nad MoravouMyjava a druhá Myjava–Nové Mesto nad Váhom. Rozhodnuto tak bylo kvůli geologickým podmínkám a náročnosti terénu. Sklonově náročná trať překonává několik údolí mohutnými viadukty a několik kopců i tunely, z toho jeden je dlouhý 2,5 km.

Kategorizace[editovat | editovat zdroj]

Na území České republiky leží úsek Veselí nad Moravou – Velká nad Veličkou st. hr. Trať je zde kategorizována jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla ještě úsekem celostátní dráhy.

V českém jízdním řádu pro cestující je celá trasa vedena jako mezistátní trať 846 a český úsek od stanice Vrbovce je uveden v tabulce 343 spolu s navazujícím úsekem Rohatec Veselí nad Moravou a peážním úsekem Hodonín – Rohatec. Ve slovenském jízdním řádu je úsek Nové Mesto nad Váhom – Vrbovce vedený pod číslem 121.

Od prosince 2008 byla tato trať v úseku Veselí nad Moravou - Velká nad Veličkou zaintegrována do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[2]

Od 1. března 2014 byla integrace prodloužena až do Myjavy.[3]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na trati se vedle řady mostů a můstků nachází 5 viaduktů (Lipovský, Devánsky, Myjavský, Papradský a Lipovecký). První z nich (Lipovský) se nachází v Česku, zbytek na Slovensku. Nejdelším je Papradský, dlouhý 254 metrů a vysoký až 27 metrů.
  • Trať prochází také celkem třemi tunely, vše na slovenském území. První z nich je Tunel Generála Milana Rastislava Štefánika (2 423 m) u Brestovce, který byl ve své době nakrátko nejdelším v ČSR. Druhý je Poriaďsky tunel (540 metrů) a třetí Čachtický tunel (250 metrů).[1]
  • Na trati se téměř nevyskytují úrovňové přejezdy, i polní a lesní cesty se kříží s tratí mimoúrovňově. Jediný přejezd v Česku je ve Veselí nad Moravou na boční ulici u sídliště Hutník. Na Slovensku je úrovňový přejezd jen v obci Višňové a pak na polní cestě na okraji Nového Mesta nad Váhom.
  • U Nového Mesta nad Váhom byla později vybudována ještě jednokolejná tzv. Čachtická spojka, umožňující přímou jízdu z Čachtic jižním směrem na Piešťany a Leopoldov, mimo N. Mesto n.Váhom. V 80. letech po ní byly vedeny např. některé dálkové noční rychlíky.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]