Městská autobusová doprava v Berouně a v Králově Dvoře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nízkopodlažní autobus Irisbus Citybus, za ním linkový SOR C 9,5
Nový městský autobus Karosa B 952
Dva z berounských autobusů v provozu

V okresním městě Beroun a sousedním městě Králův Dvůr (které v letech 1980–1990 bylo součástí Berouna) je společná síť městské autobusové dopravy, která zasahuje i do obcí Hýskov a Nižbor. V současnosti jsou v provozu čtyři linky, jejichž zkrácené označení, používané na vozidlech a zastávkách, je tvořeno písmeny, což je v rámci české MHD poměrně vzácné a v nesouladu s některými právními předpisy.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Beroun sám o sobě není velké či rozlehlé město, vytváří však větší aglomeraci společně s nedalekým Královým Dvorem (s ním také v letech 19801990 tvořil jeden celek). Do počátku 90. let zajišťoval městskou dopravu krajský, později okresní podnik ČSAD. Ještě v letech 1991/1992 a 1992/1993 bylo pod celostátním číslem 12820 vedeno 10 linek městské dopravy Berouna a Králova Dvora (linky 1 až 10). Koncem období ČSAD byla MHD zajištěna šesti linkami označenými čísly 1 – 6.

V 90. letech provozoval berounskou MHD dopravce Zdeněk Fedorka – FEDOS a zavedl označování svých městských i meziměstských linek písmeny. V této době bylo do systému integrováno i město Zdice.

Meziměstské linky obou dopravců ve směru Zdice – Praha měly písmenné značení až do 10. prosince 2006, přičemž v posledních letech na nich bylo zakázáno přepravovat místní frekvenci v obvodu MHD Beroun. Označení Z (210302) a P (210301) měly linky Zdice – Praha firmy FEDOS, přičemž linka Z končila na Zličíně; obě linky postupně ukončily provoz koncem roku 2006. Označení K měla linka Zdice – Praha firmy Probo Trans Beroun, která původně končila na Smíchově na Knížecí, později na Nových Butovicích (od prosince 2006 v SID jako linka C19).

Od 1. ledna 2001 provozovala městskou dopravu společnost PROBO TRANS BEROUN spol. s r. o. vzniklá transformací z původního berounského podniku ČSAD. PROBO TRANS setrval u písmenného označování linek, městské linky jsou značené písmeny A, B, C a H. Licenční čísla městských linek jsou 215001 až 215004, hypotetické označení v rámci SID je C1 až C4. Linka H (215004, písmeno podle místní části Hostím) je zároveň prodloužením linky 384 Pražské integrované dopravy. Linka B byla od 11. října 2009 přečíslována z „městského“ licenčního čísla 215002 na 210002.

Postupně začaly přibývat do vozového parku různé nové autobusy, například Citybusy 12M, a později také Karosy B 952. Posledními přírůstky, které lze spatřit v ulicích města, jsou autobusy typů SOR B 9,5 a SOR B 10,5. Vozidla jsou opatřena bílo-červeným nátěrem s logem dopravce.

Od 1. ledna roku 1996 do Berouna zasahuje i Pražská integrovaná doprava, nejprve jen železnice, později se objevily i autobusové linky PID.

Od 1. května 2009 přešlo provozování dopravy z PROBO TRANS BEROUN s. r. o. na PROBO BUS a. s., provozu a cestujících se změna prakticky nedotkla.

Charakter sítě[editovat | editovat zdroj]

Městská doprava zde obsluhuje celé město podlouhlého tvaru, včetně okolních sídel či obcí Králův Dvůr, Popovice, Počaply, Jarov, Hostim, Svatý Jan pod Skalou, Zdejcina, Žloukovice a Nižbor. Důležitým přestupním uzlem pak je autobusové stanoviště v těsné blízkosti železniční stanice Beroun. Garáže se nacházejí nedaleko Králova Dvora.

Autobusovou síť tvořily podle údajů z první poloviny roku 2006 čtyři linky, na ně je nasazováno celkem 10 autobusů (v roce 2008 uvádí dopravce 9 autobusů). Ty ujedou ročně dohromady okolo 600 000 km a svezou průměrně kolem 1,5 milionů cestujících.

Od 1. ledna 2005 je berounská síť městských linek integrována s ostatními linkami dopravce PROBO TRANS BEROUN, spol. s r. o. do systému Integrované dopravy Berounska (IDB), která je součástí systému SID.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]